3DD!3 komentáře u knih
McFarlane udělal v devadesátkách ze Spideyho hláškujícího bouchače a v Úhlu pohledu ho dal dohromady s Wolverinem, aby v kanadě lovili vraha malých dětí. Tenhle přístup se mi líbí. Ovšem to co udělal v povídce Masky je ještě vyšší liga. Hororové výjevy a sundávání tváře, do toho magor Ghost Rider. V závěru povídky je sice trocha moralizování, ale to jako by dodal redakční guru DeFalco. Neskutečná pecka. Tohle mi sedí. Téhle sérii bych přál kompletní počeštění.
Ne tak tlustý jak jsem čekal, o to lépe čitelný. Conan z Cimerie v ryze vojenské a akční poloze seká nepřátele na kusy. Vzpomínky na čtení Howardových povídek se vrací a kusy o dědovi od Richarda Corbena nádherně dotváří celek. Osobně mám raději přemýšlivější kusy jako byla Věž Slona nebo Bůh v míse, ale i tak si série drží vysokou kvalitu.
Hajlující kapitán je obrázek, který asi tak před čtyřmi lety způsobil v americké komiksové komunitě pěkný poprask a scénárista Nick Spencer se dočkal (jak se na správnou demokratickou zemi sluší) spousty vzkazů, ve kterých mu spořádaní američané vyhrožovali násilnou smrtí. Steve Rogers jako tajný agent Hydry bylo totiž něco co nejenže nedává smysl, ale taky všechny yankee pěkně naštve. Připomene jim totiž časy, kdy nacisté pili Fantu a jezdili ve Fordu. Marvel ovšem tentokrát musel ubrat na realismu. Sice skvěle využil magického omlazení zestárlého kapitána Ameriky (koneckonců to dává smysl i divákům Avengers: Endgame) a narouboval ho na tajný plán jeho úhlavního nepřítele, ale zůstaly mu zde příběhové odbočky, které budou pro čtenáře dost zmatené. Kobik - oživlá kosmická kostka, psychické schopnosti Rudé lebky, kouzelné vězení pro superpadouchy nebo chlapec předvídající budoucnost. Nosný příběh je ale dostatečně zajímavý na to, aby tyhle pozůstatky minulých ér Marvelu postupně strkal tam kam patří… do pozadí.
Vizuál je stále fantastický a příběh nosný. Místy se toho ale děje tolik, že není čas si to užít. Samořejmě, že všechno dobře dopadne a přes všechny ty děsivé vize se nic moc nestane, což je malinko škoda. Stále jde ale o prvotřídní ukázku právé blockbusterové zábavy, která by vypadala dobře i na plátnech kin.
Nádherná Rossova kresba je podpořena silným příběhem o ztrátě důvěry v hrdiny a pomíjivé přízně lidstva. Zločinci léčí nemocné a řeší světové problémy lusknutím prstu. Superman a spol. musí vyklidit pole. Velká škoda, že zrovna takový příběh nevyšel ve velkém formátu.
Skvělá detektivka, která se v půli překlopí do klasického mysteriózního Kinga jak ho máme rádi. Steve se na stará kolena čím dál víc drží reality, ale v temných a tajemných oblastech je mu stále nejlépe. V zásadě jde o volné pokračování Hodgesovy trilogie s novým bubákem. Nové postavy jsou hodně fajn, civilní a chybující/pochybující, člověk si je brzo oblíbí. Atmosférou to malinko připomělo seriálový Temný případ nebo Ozark jen s Kingovskou fantastikou. Výborná četba. Nechybí odkaz na Temnou věž.
Silný Morrisonův příběh o šílenství (a legraci) je ještě umocněn McKeanovou kresbou. Arkham je tak mnohem děsivější, téměř hororový. Znepokojivé detaily, "záběrování" ze zvláštních úhlů jako by vypadly z Lovecrafta a komentáře na první pohled šílené mají v sobě jistou vnitřní logiku. Skvělé. "Podíval jsem se na domeček pro panenky a domeček se podíval na mě."
Silný díl soustředěný na přátelství a rodinu. Pohodová, klidná atmosférá se v závěru mění v akční smršť s několika silnými scénami. Konec neuvěřitelně rezonuje.
Povídkový formát funguje ještě lépe. Bruebaker střídá holky. Dvě povídky jsou o Jo a jejím pátrání a dvě další nahlíží ještě dál do minulosti a odpovídají na otázky týkající se prokletí a sektařů, kteří fatale hledají (i na tu co se stane, když je oběť pozřena démonem). Vynikající!
Není to taková bomba jak bylo prezentováno. Johns vůbec nevytěžil potenciál alternativní reality a i když rozjíždí slušné nápady nedává jim ten potřebný ráz. Dílčí věci jsou perfektní, táta Wayne boží i asociální Superman má něco do sebe. Celkově je to ale strašně povrchní tuctovka, dokonce bez vysvětlení New 52 a to mě zde mrzí nejvíc. Ve finále funguje jen ten dopis.
Moje krevní skupina. Želváci Ninja nikdy nebyli víc cool než v květnatém překladu Dareka Šmída a s kulometem v pazourách. Hláškami narvaná jízda je v podstatě jednou velkou akční scénou s polonahou sexbombou, magorem s hokejkou a zeleným pučmidrátem v hlavních rolích. Eastman se v Počítání mrtvých pustil do krvavé pocty filmům Johna Woo Woo a uspěl. Bisleyho rozšafná kresba přináší zarputilé výrazy k tomu všemu střílení a sekání.. a výbuchům nesmím zapomenout na výbuchy. Tenhle komiks je splněný sen všech co na Želvách vyrůstali a dospěli. Prvotřídní zábava.
Velkolepé finále, kde hrdinové zlatého věku ustoupí hrdinům věku stříbrného. Konfrontace se záporáckým ostrovem je monstrózní a průlet Hala do mozku jako by vypadl z Kubrikovy 2001. Každý z hrdinů měl svůj moment slávy. Cooke je machr. Týmovka jak má být.
Cooke válí. Wonder Woman a její subordinace včetně pohrdání Supermanem patří k nejlepším scénám. Civilní pojetí, které se soustředí spíše na lidi než na kostýmy připomene Moora a politická situace falešné ameriky nastavuje zrcadlo i teď. Skvělý první díl.
Gotham Central z pohledu Catwoman. Skvělá kriminálka, která ve své první půli mlaskne čtenáři do tváře trochu fantasy, ale ve své druhé půli se drží čistě v realistické rovině policejní korupce. Čte se to samo a taky to nádherně vypadá.
Samozřejmě, že mě ke knize přitáhl seriál, ale Douglasova předloha obsahuje přece jen trochu jiný příběh než vypráví Fincher a spol. na Netflixu. Vznik Úřadu pro podporu vyšetřování je kličkování mezi posedlostí a zhroucením. Historky ze setkání se zabijáky patří k nejlepším pasážím knihy, ale není jich tolik kolik jsem původně čekal. BTK je zmíněn až úplně na konci, ale zdá se že o něm vypráví pokračování. Tak sem s ním.
Nádherně nakreslený a do detailu propracovaný komiks. Příběh je přímočarý - svalnáč zachraňuje nahou krásku (2x) a dostává se z jednoho průseru do druhého, ale protože je to svalnáč chytrý poradí si. Největším kladem je úžasný fantasy svět plný zajímavých nápadů. Příběh je více méně uzavřený, ale do toho světa se prostě chcete vrátit. Závěr od autora, kde popisuje co, jak a proč je moc fajn a přidává ten potřebný vztah mezi tvůrcem a čtenářem.
Stylový kabát a kloubouk z námezního lovce soukromý vočko prostě udělá a kdo s tím má problém zdechne. Pátrání po receptu na megavýbušninu plné mrtvol, mluvících hlav a jarabáků nabízí porci přisprostlé zábavy s tím nevětším hovadem ve vesmíru v hlavní roli. Ucelený příběh v sobě skrývá nejedno ponaučení a končí překvapivým happy endem. Děcka to budou milovat.
Reacher pátrá po původu svého otce, ale zase tu máme syndrom Simpsonových, kdy se vše musí vrátit do původního stavu. Nic proti tomu, ale Child by příště mohl status quo narušit a překvapit, jen to musí udělat stylově. Pasáže s variací hry na Živý terč jsou ovšem moc prima. Škoda jen že jsme se déle nezabývali lovci. I tak příjemná napínava četba, která rychle uteče. Pořád to funguje.
Vzpomínková kniha na dětství v přelomu dvou ér. Vydání se veze na letošním roce plném skandování a mediální masáži o nově vznikajících frakcích, které znovu lobují za pád komunismu, který tu ale defakto nemáme. Zajímavý je nápad s prokládáním manipulativních dobových ústřižků zobrazujících státní lži a fabulace. Pěkně nakreslená Trikolora příběhově mile serfuje na nestranosti, která z dětského vnímání logicky vyplývá. V závěru se ale zalomí do klasické oslavy roku 1989 a nepřinese nic moc nového. Kronika z pohledu snadno ovlivnitelného dítěte.
Uspokojivý závěr ne zase tak uspokojivé cesty s třídní učitelkou za zády. Ne že by tenhle Lobo byl špatný, ale prováděl už děsivější věci a měl vtipnější hlášky. I tak je to velmi slušný rozjezd oblíbené série.