6724 komentáře u knih

Píseň L. je román, který je vlastně jako les. Člověk do něj vstoupí a myslí si, že ví všechno, a zezačátku si možná trochu moc sebevědomě vykračuje po dobře známém území. Potom, tak nějak nenápadně a plíživě, se začnou dít věci, les prosakuje pod kůži, znejišťuje, překvapuje tím, že mi nepatří a že mě bude překvapovat a ukáže mi věci jinak, než je čekám. V momentě, kdy se kniha dostane do druhé vyprávěcí linky, definitivně se potvrdí, že nezbývá, než se podvolit. Sledovat, dávat pozor, vnímat, vdechovat vůně a situace. Dva příběhy, které k sobě mají daleko, se přibližují nevtíravým způsobem a ke konci se točí rychle kolem sebe, a nevím, jestli to tak uvidí každý, ale mě to dojalo k takovým příjemným, hořkosladkým slzám. Nádhera!

5 29.02.2024

Nahodile jsem vytáhla v knihovně a neměla jsem očekávání. Bavilo mě to, hezky se četlo, mnohdy jsem se zasmála nad tím, jak to sedí. Prostředí na "táboře" bylo fascinující a věřím, že taky dost reálné. S protagonistkou jsem se často dokázala ztotožnit, a to i když mi lezlo krkem, jak je pořád naštvaná a ironická. Mělo to své opodstatnění.

Poučná zajímavá knížka s pěknými ilustracemi. Trochu mě rušily genderově stereotypické věty typu "holky se pustí do piruet, z kluků se stanou divocí hokejisti" nebo "když vám přestane splachovat záchod (...), šikovný tatínek bude muset vykasat rukávy". Ale jinak fajn.

Krásný příběh o jedné vcelku obyčejné lásce… až na to, že jde o dva muže a jsou šedesátá léta v Anglii. Kluk, co se zamiloval do profesora a řekl si, proč ne? Řekl si, že život teprve začíná a stát se může cokoliv. Jeho odvahu a v podstatě někdy až troufalost jsem obdivovala a líbila se mi chemie, kterou ti dva mezi sebou měli, a všechny fáze jejich vztahu (i ty, které v textu nejsou, ty pouze tušené). Nemám ráda tragické příběhy a tenhle mě potěšil, byl chytrý, laskavý a moc hezky napsaný. Věřím tomu, že si ho přečtu ještě mockrát.

7 02.12.2022

Obvykle tento typ literatury nečtu, takže se nepovažuju za experta na to, co je a není v daném žánru běžné, ale musím říct, že mě to bavilo. Salomea je sympatická, neohrožená hrdinka, Natan je sympatický sprosťák, co jí vždycky kryje záda, a hrozně mě bavila postava dráčete, které rychle rostlo v dospělého draka. Prostředí jsem si dokázala představit, čekala jsem, co bude dál, a vlastně mě hned napadlo, že by dobrodružství mělo pokračovat i dál, třeba v dalších dílech! Pěkný příběh!

3 14.03.2022

Ostrov žije je doslova magický příběh. Čtenář se ocitne ve světě, který se řídí vlastními pravidly. Je plný otázek, zároveň je však uvěřitelný. Postavy procházejí proměnami, vyvíjejí se spolu s vyprávěním, které je napínavé a velmi silné. Líbí se mi melodický styl, který v podstatě v něčem připomíná vlny, které přicházejí a zase odcházejí, motivy se vracejí, nabývají významu, všechno dává dohromady smysl a člověk knihu odloží s tím, že něco zažil.

4 14.01.2021