6724
přečtené 22
Píseň L.
2024,
Veronika Opatřilová
Píseň L. je román, který je vlastně jako les. Člověk do něj vstoupí a myslí si, že ví všechno, a zezačátku si možná trochu moc sebevědomě vykračuje po dobře známém území. Potom, tak nějak nenápadně a plíživě, se začnou dít věci, les prosakuje pod kůži, znejišťuje, překvapuje tím, že mi nepatří a že mě bude překvapovat a ukáže mi věci jinak, než je čekám. V momentě, kdy se kniha dostane do druhé vyprávěcí linky, definitivně se potvrdí, že nezbývá, než se podvolit. Sledovat, dávat pozor, vnímat, vdechovat vůně a situace. Dva příběhy, které k sobě mají daleko, se přibližují nevtíravým způsobem a ke konci se točí rychle kolem sebe, a nevím, jestli to tak uvidí každý, ale mě to dojalo k takovým příjemným, hořkosladkým slzám. Nádhera!... celý text
Počkej na moře
2022,
Veronika Opatřilová
Krásný příběh o jedné vcelku obyčejné lásce… až na to, že jde o dva muže a jsou šedesátá léta v Anglii. Kluk, co se zamiloval do profesora a řekl si, proč ne? Řekl si, že život teprve začíná a stát se může cokoliv. Jeho odvahu a v podstatě někdy až troufalost jsem obdivovala a líbila se mi chemie, kterou ti dva mezi sebou měli, a všechny fáze jejich vztahu (i ty, které v textu nejsou, ty pouze tušené). Nemám ráda tragické příběhy a tenhle mě potěšil, byl chytrý, laskavý a moc hezky napsaný. Věřím tomu, že si ho přečtu ještě mockrát.... celý text
Do skonání věků
2022,
Žaneta Neužilová
Obvykle tento typ literatury nečtu, takže se nepovažuju za experta na to, co je a není v daném žánru běžné, ale musím říct, že mě to bavilo. Salomea je sympatická, neohrožená hrdinka, Natan je sympatický sprosťák, co jí vždycky kryje záda, a hrozně mě bavila postava dráčete, které rychle rostlo v dospělého draka. Prostředí jsem si dokázala představit, čekala jsem, co bude dál, a vlastně mě hned napadlo, že by dobrodružství mělo pokračovat i dál, třeba v dalších dílech! Pěkný příběh!... celý text
