8422 komentáře u knih

Ten styl vyprávění mi ze začátku vadil, ale zvykl jsem si na něj rychle. Některé obraty mě doslova chytily. Pak jsem přišel na to, že je to jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četl. A na závěr mi z očí tekly slzy. Když se mi toto stane, na knihu už nikdy nezapomenu.

19 28.10.2021

S vědomím, že se s některými názory pana Vondrušky neztotožňuji, koupil jsem si tuhle knihu a těšil se, jak mne ubije brilantní historickou extrapolací. Několikrát tam pan Vondruška zmiňuje, že dějiny se opakují ve spirále, tak jsem očekával, že na této teorii postaví zdůvodnění svých obav. Nedočkal jsem se, jen jsem zjistil, že mu vadí "aktivisté", různí komentátoři ", feministky, klimatologové, má strach z multikulturalismu, ekologického a genderového aktivismu, odmítá teorie klimatických změn a vysvětluje to tím, "že už to tady bylo několikrát"…

Snažil jsem se pochopit, co vlastně pana Vondrušku přivedlo k tomu, že napsal tento "svůj vlastní politický manifest", přestože tam několikrát píše, že není ekonom, politolog ani prognostik, ale historik a spisovatel. Proč se historik a spisovatel za každou cenu snaží přesvědčit čtenáře o těchto svých "pravdách"?

Pan Vondruška mi připomíná v některých svých myšlenkových pochodech mého kamaráda, který říká: "Cikány nemám rád, ale nejsem rasista. Chodím totiž nakupovat k rákosníkům". Podobných úvah se v knize vyskytuje celá řada. Nejvíce mne zaujala kapitola, ve které pan Vondruška rozebírá problematiku LGBT. Homosexuálové to v historii většinou neměli jednoduché, pan Vondruška na jedné straně přiznává, že by měli mít stejná práva jako heterosexuálové, ale současně mu vadí, když si tato komunita udělá jedou do roka mejdan, kam pozvou všechny, kterým je srdečně jedno, kdo má jakou sexuální orientaci…

Pane Vondruško, kdybyste náhodou měl pocit, že musíte napsat něco o Covidu 19 a uváděl tam svoje názory na nošení roušek, raději si to rozmyslete. Já bych si tuto vaši knížku určitě nekoupil.

11 30.01.2021

Ten styl psaní asi některé čtenáře provokuje, ale v tom právě tkví ta originalita. Je tam hodně emocí, vztek, hrůza, touha po pomstě, ale i smíření a je to vyjádřeno tak, jak se to v hlavě hlavní hrdinky honí. Čím silnější je to příběh, tím silnější jsou ty emoce. Ty myšlenky se mohou zdát trochu zmatené a překotné, ale mě stačilo se do toho položit a příliš to nerozebírat. Důležité bylo sledovat děj a to přímo z pozice hlavní postavy knihy. Já jsem to tedy zvládl a knihu jsem si prožil. A v té chvíli mě napadlo, že bych to nikomu lacino nedaroval.

10 18.02.2023

(SPOILER) Ten kdo je odlišný, je podezřelý. Trochu mi na tom příběhu vadila ta detektivní zápletka. Až příliš automaticky je všem "jasné", že to musela udělat ta holka. Důkazy jsou tak slabé, ale ona je divná. Žije v bažině. Prostě se chtěla pomstít. Tady v tomto jsem cítil trochu klišé. Ale audiokniha se poslouchá skvěle.

9 23.08.2022

Bez hub by nebyl život. Houby si nás ochočily. Je fascinující, jak hlenka najde cestu z bludiště IKEA, jak houba přesvědčí mravence, aby udělal přesně to, co ona chce, jak funguje lesní Internet. Proč houby vytvořily takové složité substance, které nás mohou přenést do "jiných" světů? Jaké z toho mají výhody? Kniha se čte jako sci-fi.

9 05.02.2022

Je nanejvýše dobře, že vznikají takovéto knihy, které nevznikají v nějaké útulné pracovně, ale přímo v centru dění. Knihu jsem poslouchal v aplikaci mujRozhlas a nemohl jsem se odtrhnout. Už v devadesátkách se tady na stavbách objevovalo mnoho Ukrajinců, kteří si u nás vyděl peníze a poslali je domů. Naše politické prostředí západního typu se jim zamlouvá více než to Ruské až Velkoruské. Z tohoto srovnání pochopitelně pramení touha Ukrajinců zbavit se vlivu Ruska a budovat opravdovou demokracii a svobodu. Tohle se však Rusku nelíbí. Má pocit, že jim Ukrajina patří. A to je vlastně jádro problému.

8 16.05.2023

Pro mě skvělý zážitek. Eleanor zápasí se svým osudem, za který nemůže. Matka ji připravila otřesné dětství a ona se z toho chce dostat. Nejdříve naivně, bez pomoci, a nakonec s psycholožkou. Má štěstí, okolo ní jsou lidé, kteří jsou empatičtí. Do děje jsem se nechal vtáhnout, o Eleanor se bál, přál jí, aby se z té hrůzy dostala a nakonec věřil, že už jí nic neublíží.

8 27.07.2022

Pokud si přečtu komentáře níže, už asi nic lepšího nenapíšu. Je to opravdu skvělá kniha. Je to mistrovsky napsané, nejen jako příběh, ale i myšlenkové pochody jednotlivých postav, jejich pohnutky a důsledky rozhodnutí. Asi se k té knize ještě vrátím...

7 05.08.2022

Náš nejpopulárnější psychiatr Radkin Honzák někde napsal, že když se zeptal svého známého, proč volil za prezidenta Miloše Zemana, známý mu odpověděl: "Když ten Drahoš byl takovej nevýraznej…".
Je vidět, že voliči chtějí "výrazné osobnosti". Nejvýraznějšími osobnostmi 20. století byli Adolf Hitler, Josif Stalin a Mao Ce-tung. Druhou světovou válku chtěl pouze Adolf Hitler, kolektivizaci zase Josif Stalin, Mao Ce-tung vymyslel Velký skok. Tyhle zvrácené myšlenky dokázali díky své moci, kterou získali, zrealizovat. Výsledkem bylo 55 milionů, 20 milionů, respektive 40 milionů ztracených životů.
Kniha se zabývá i dalšími "výraznými osobnostmi" aktuálního dění: Nicolás Maduro (Venezuela), Rodrigo Duterte (Filipíny), Vladimir Putin (Rusko), Viktor Orbán (Maďarsko). Nejvíce pozornosti věnuje pochopitelně Donaldovi Trumpovi na němž lze nejlépe prezentovat charakteristiky jedince s konfliktní poruchou osobnosti HCP (High Conflict Personality).
Publikace vznikla nepochybně před osmým lednem 2021, kdy se důsledky Trumpovy osobnosti stoprocentně potvrdily útokem jeho příznivců na Bílý dům.
Autor samozřejmě v době psaní netuší, že jeden ze jmenovaných HCP politiků Vladimir Putin se rozhodne napadnout Ukrajinu a nikdo není schopen mu v tom zabránit. Kniha se zaměřuje na analýzu HCP politiků, jejich společné rysy, způsob, jak se dostali k moci a jak se tomu mohlo zabránit. V tom je kniha nesmírně aktuální.

Inspirovalo mě to k vlastním vzpomínkám. Jsem ročník 1958, takže jsem za socialismu prožíval radostné a bezstarostné dětství, ale i mládí, kdy jsem začal chápat a posléze pochopil tu zvrácenost režimu. Pokud se někomu stýská, tak mě rozhodně ne.

5 28.11.2022

Zhruba před deseti lety, možná ještě dříve, jsem tu knihu dostal k nějakému výročí nebo k Vánocům a přečetl. Některé povídky mi přišly nedokončené, příběhy zůstávaly nedovyprávěné, nakousnuté. No a ten dojem mi zůstal po přečtení. Ne, zklamaný jsem nebyl, ale věděl jsem, že se ke knize ještě jednou vrátím. To se mi právě nyní stalo. Byl jsem ale ve výhodě, protože jsem byl připraven. A tak jsem si ty povídky teď po letech znovu užil, bavil se s nimi a neměl vůbec problém s tím, proč například Manny jde hledat do zahrady myš, která byla vyhozená z okna. Prostě ho zajímá, jestli to přežila... Co myslíte, přežila?

5 23.08.2022

Očekával jsem klasickou motivační knihu, z které polovina obsahuje popis toho, jak to dělám blbě a druhá polovina obsahuje rady, jak to mám dělat správně. Byl jsem mile překvapen, že se mi autor nijak nevnucuje se svými skvělými radami, ale naopak mi vysvětluje, jak moje tělo funguje a jak reaguje na podněty. I když nejsem biochemik, abych některým detailům úplně rozuměl, dokážu pochopit, že tělo pracuje komplexně a tím je myšleno, že propojené je vše, fyzický i duševní stav. No není to žádný objev, že když se dobře najím, mám skvělou náladu, ale logicky pak musí vycházet známé skautské heslo: "Ve zdravém těle, zdravý duch". V knize je to potvrzeno.

Vše je neskutečně vzájemně provázáno, organismus se učí zvládat stres a je až neuvěřitelné, co je možné jej cíleným tréningem naučit. Tělo funguje jako stroj, který, když se o něj pečuje, je schopno neuvěřitelných výkonů. Pavel Kolář je především sportovní lékař a kniha je tím velmi ovlivněna. Pokud někdo v knize hledá nějaké rady nenajde je. Nechte se inspirovat: sledujte své tělo a naučte se mu rozumět. Každý jsme jiný, obecné pravdy nemusí být vždy pravdami absolutními.

Na knize mne nejvíce zaujala ta komplexnost. Sám si dobře pamatuji, že když mě zlobil žlučník, bolelo mě v zádech. Nevylučuji, že si knihu ještě jednou prolistuji, třeba se zaměřím jen na některé kapitoly, abych si je zopakoval.

5 15.01.2022

Knihu jsem si pořídil, protože autor je člen legendární skupiny Monthy Python a protože už jsem od něj četl cestopis Kolem dokola. Michael má totiž skvělý vypravěčský talent, obě knihy se velmi dobře čtou. Toto je vlastně životopis lodi. Britové mají k lodím osobní vztah. Loď je, myslím, v angličtině jedinou neživou věcí, která je ženského rodu. No a loď Erebus si rozhodně zaslouží, aby byl sepsán její životopis. Vždyť objevovala Antarktidu a potom na úplně opačném místě zeměkoule hledala severní cestu z Evropy do Asie. Příběh je sepsán s takovou pečlivostí, až na úroveň osobnostních charakteristik hlavních členů posádky. Ne, nejsou to nudné detaily, ale velmi živý obraz doby. Já jsem si to čtení doslova užil a obdivoval jsem tu odvahu, se kterou se tehdejší objevitelé, průzkumníci a dobrodruhové vrhali do takovýchto akcí s vybavením, jaké měli. Klobouk dolů. A ještě větší obdiv patří autorovi, který to všechno takto dohledal a sepsal.

Také jsem to "četl" na mujRozhlas. Těch deset dílů jsem dal naráz, do sluchátek a uvařil u toho sobotní oběd. Iva Pekárková je moje oblíbená autorka (knihu Gang zjizvených mám dokonce s věnováním) a touto novou knihou to opět potvrdila. Ona totiž nemá problém hledat náměty. Poslouchat ten příběh byl pro mne dechberoucí zážitek. A oběd se také podařil...

4 23.01.2023

Není moc "roztomilých" hmyzáků. Slunéčko sedmitečné, které si klidně necháme procházet po ruce, anebo čmelák. Ten ale na nějaké blízké kontakty není zvědavý. Musí se činit. Pokud nemáte čmeláky, musíte si opylovat rajčata ručně se štětečkem v ruce. Prý se to tak dělá v Austrálii, protože tam mají obavy ze zavlečení cizích živočichů. Kdyby zmizeli čmeláci, zmizel by jetel. Kdyby zmizel jetel...
Ačkoliv je to kniha přírodovědná, je velice čtivá. Jsou tam příběhy a je tam i děj. Autor založil nadaci k záchraně čmeláků a podařilo se mu získat neuvěřitelnou podporu. A čmeláci mají možná naději!

4 20.02.2022

Jedna zahrada, jeden zahradník a jedna udržitelná životní filozofie. Chcete se těšit z každého dne? Rozhlédněte se okolo sebe. Tahle kniha je až k slzám naplněná dobrotou.

4 08.02.2022

Kniha srozumitelným jazykem popisuje co se děje a proč se to děje. Z několika výpisků, které jsem si udělal cituji tento, který ji charakterizuje asi nejlépe:

"Já tomu říkám Desinformační exploze. Informací je čím dál víc, jejich zdroje jsou čím dal nejasnější a skoro ke každé informaci najdeš informaci opačného významu." Autorem tohoto postřehu není nikdo ze slavných mediálních teoretiků, nýbrž Jan Haubert, zpěvák a frontman skupiny Visací zámek, který se o své pozorování podělil ve filmu Knoflíkáři z roku 1997.

4 25.12.2021

"To víte, tady na vesnici se lidi staraj jeden o druhýho, aby se každý staral sám o sebe. Vesnice má svý pravidla, to musíte přijmout."
Ale tahle knížka není o vesnici a o vesničanech. Já jsem pořád cítil, že ta vesnice je tam jen jako alegorie. Je to takový korporát. Tady se musí makat, příteli, anebo to alespoň předstírej, aby si tě někdo nevšimnul, že vystupuješ z řady. A moc nemudruj, pěkně drž krok. Na nic se neptej, protože pak se začne někdo ptát na tebe.
"Všichni musíme akceptovat, že je na světě něco, co nás všechny přesahuje, čemu se musíme podřídit. Že věci jsou z nějakého důvodu, a kdyby mohly být jinak, byly by jinak, ale nejsou, protože nemohou."
A co je tím korporátem? Může to být i stát, který se tak chová? Já si myslím, že to Standa takhle nějak myslel. A v tom se mi ta kniha zdála výjimečná.

3 05.08.2022

Po tom, co se mi letos podařilo připravit vynikající bezovou limonádu, rozhodl jsem se, že si budu vyrábět kvašené nápoje. Z bylinek, z ovoce, z jablečných slupek, fantazii se meze nekladou. Tak jsem si pořídil tuhle knihu, která obsahuje řadu zajímavých postupů, některé se někdy mohou zdát trochu bláznivé, některé jsou výhradně z kalifornských surovin a musí se trochu přizpůsobit místním podmínkám. Ta kniha však není jen o návodech, ale o sdílení nadšení vyrábět si domácí kvašené nápoje. Takže už jsem pár nápadů zrealizoval a našel si nový koníček. Nebojte se experimentovat, jedinou zásadou je přežít to.

3 27.07.2022

Kniha není jen pro botaniky, dobře se čte, neboť popisuje nebezpečné rostliny. Tomu odpovídá i grafické zpracování. Je varováním pro všelijaké experimentátory, kteří rádi ochutnávají kdo co. Jediné co mi na knize vadí, že je zasažena do amerického prostředí, takže se dozvíme, že rostlina je vysoká až deset stop, každý den povyroste o pět palců, anebo že semena vystřelí rychlostí až šest set mil za hodinu. Takže to musíte číst s kalkulačkou...

3 30.03.2022