Abia
komentáře u knih
Roviny života
Julian Barnes
Barnesovi nějak nerozumím. Pořádně jsem pochopila a prožila až poslední část knihy, ale stejně přetrval pocit, že mě to nějak neoslovilo. Ještě nějaké knihy od něj zkusím, možná se prostě někde míjíme. Krásný jazyk, hezké myšlenky, ale ...
Kojotí stesk
Christopher Moore
Vtipná kniha o tom, že nakonec svému původu stejně neutečete a to, co skrýváte, se odněkud vynoří v nejméně vhodnou chvíli. Hezké čtení.
Ostrov lásky
Christopher Moore
Bavilo mě to, ale není dobré číst tu knihu po Nejhloupějším andělovi. U toho jsem se řehtala, tak jsem asi čekala víc. Vtipná oddechová knížka.
Příběhy nejen z ordinace
Tomáš Lebenhart
Neřekla bych, že pan Lebenhart umí psát. Je to ale milé, krátké a našla jsem tam spoustu informací, které jsem právě potřebovala.
Červená pyramída
Rick Riordan
Percy Jackson to není, to je jasné. Laťka byla nastavená trochu vysoko. Taky se lépe orientujeme v řecké mytologii než v egyptské. Ale ke konci už to začalo dávat smysl a uvidíme, jak se nám bude líbit další díl.
Přítelkyně z domu smutku
Eva Kantůrková
Zaujaly mě posbírané příběhy z vězení i osobní zkušenost, která je z celé knihy cítit. Někdy jsem moc nechápala autorky hodnocení, pod některými slovy jsem si nedokázala představit tu ženu, kterou popisuje nebo mi přišel popis rozporuplný. Možná je to tím, jak se snažila se nezapojit, zůstat ve vězení svou a jak převyšovala ty ostatní ženy původem, zázemím a důvodem uvěznění. Zajímalo by mě, jak by vypadala podobná zkušenost zapsaná v dnešním vězení.
Umění přežít
Laurence Gonzales
Pořád jsem čekala, až se dozvím, jak přežít. Nakonec jsem se dozvěděla, že kdo chce přežít musí být neustále v aktuálním dění a udržet emoce na uzdě. Mnoha i zkušeným dobrodruhům se to nepodařilo, tak nevím, na tohle člověk asi přijde, až se to stane. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí o fungování lidského těla a psychiky a vzala si z knihy jedno ponaučení - mít u sebe vždy něco na rozdělání ohně. A hlavně nepropadat panice.
Poslední hra
Federico Axat
Skvělá zápletka, která se neustále rozvíjí a mění. Když mi zbývalo asi 100 stránek do konce, byla jsem stále v pokušení podívat se dozadu, jak to dopadne. Neudělala jsem to, četla jsem a četla, abych se dozvěděla, jak to bylo.
Střet králů
George R. R. Martin
Čtu to, chci vědět, jak to dopadne. Ale zase až tak si to neužívám. Vlastně by mi asi stačil příběh Aryy a Jona a bylo by to svižnější. A fakt jsem ráda, že nežiji ve středověku.
Zkouška věrnosti
Jessica Brody
Zajímavá zápletka, která je i dobře propracovaná. Celou první polovinu knihy jsem čekala, kdy se to rozjede. Na mě se to rozjelo málo, ale bavila jsem se.
Nezdolný zahradník: Pěstování potravin a soběstačnost v nejistých časech
Carol Deppe
Skvělá kniha o zahradničení a navíc i vtipná. Carol Deep zahradu zkoumá ze všech stran a snaží se, aby pro ni!! byla co nejpraktičtější a snadno udržovatelná. To jsem si z toho vzala já. Sice žije v Oregonu, ale říká stále, že si máme sami najít odrůdy, které půjdou v našem kraji, že máme koukat, co u nás roste, atd. Je to praktické, všechno neužiji, protože třeba kukuřice mě moc nebere, ale líbí se mi její přístup k věci. Prostě to zkoušejte, co funguje vám a hrajte si, má to smysl.
Poslední z bohů
Rick Riordan
Velké finále na závěr. Neradi se loučíme s Percym a ostatními, budou nám chybět.
Chlapec, který rozdával sny
Luca Di Fulvio
Kniha se mi četla výborně. Christmas se mi líbil hodně. Jen jsem tomu tak nějak nevěřila, možná bych byla spokojená, kdyby to nedopadlo až tak dobře.
Prokletí Titánů
Rick Riordan
Mě i děti knížky o Percym prostě baví. Zasmějeme se, někdy se i bojíme (tentokrát kostlivců) a chceme vědět, jak to dopadne. Určitě dobře, ale jak?
Facka
Christos Tsiolkas
Dobře, mám to za sebou. První půlku jsem četla s překvapením, že takhle někdo myslí a že to takhle někdo napsal. Sprosťárny mi přišly tak nějak navíc, v druhé půlce jich už tolik nebylo, četla se mi lépe. Ale upřímně, není tam snad jediná postava, která by se mi líbila. Možná nakonec, že snad Richie byl nejsympatičtější a tím, že jeho kapitolou kniha končí, tak jsem smířlivější, protože původně jsem myslela, že se neudržím a napíši sem něco peprnějšího inspirována knihou. :-D
Ledová pustina
Jennifer Niven
Určitě stojí za přečtení, jen proto, že uvidíte, co všechno člověk dokáže, kde dokáže přežít.
Začátek mě moc nebavil, nemám ráda literaturu faktu a bála jsem se, že knihu nedočtu. Jakmile začal samotný příběh, děj mne tak strhl, že už jsem knihu odkládala jen na chvilky. Autorka dala dohromady plno dat, citací z deníků a novin a vytvořila napínavou knihu o osudech lidí uvězněných v ledu.
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
Na to, jak je to tenká kniha, jsem ji četla dlouho. Asi mi nevyhovuje styl psaní, nebylo to jako jindy, kdy knihu zhltnu za chvilku. Oceňuji příběh i to, co chtěl spisovatel sdělit a nakonec si myslím, že kdyby to bylo podáno jinak, by to bylo až moc depresivní a strašidelné.
Ve městě jsou bratři Steinové
Věra Kalábová
Úzká kniha zpracovává zajímavé téma viny jednotlivce versus vina celé společnosti. Bavila mě psychologie postav, postupně se odkrývají jejich povahy a názory. Vadil mi způsob členění textu knihy, kniha nemá kapitoly a je někdy nepřehledná.
Loď do Grónska
Ingeborg Maria Engelhardt
Útlá knížka vypráví příběh osidlování Grónska, tvrdé podmínky života nových usedlíků, kteří jsou nakonec přemoženi přírodou a postupně vymírají. Nejsou schopní žít v divočině stejně jako původní obyvatelé, které odsuzují za jejich drsné způsoby. Jsou odkázání na pomoc z venku a když na ně svět zapomene a přestanou připlouvat lodi se dřevem, železem a obilím, musí si vystačit s tím, co jim dává příroda na severu.
Příběh je vylíčen pomocí vyprávění dvou dětí, které se v Grónsku narodily a žily, než se vydaly hledat pomoc pro osadníky.
