Abia komentáře u knih
Popiska na titulní straně nějak neplatí. Občas jsem se zasmála, dojetí bylo dávkované trochu prvoplánově a překvapení se nekonalo. Eleanor jsem si oblíbila, jen ta kniha je prostě průhledná a zjednodušená.
Kniha mi ukázala autorku ještě v jiném světle -jako vtipnou ženu, která umí předávat své zkušenosti a znalosti záživně a srozumitelně. Těžké téma dokáže uchopit věcně a lidsky. Načerpala jsem z knihy hodně inspirace pro svůj život.
Moc jsem z počátku nechápala, o čem kniha je, text mi přišel těžkopádný a v případě dvanáctileté dívky i dost nevěrohodný. Zápletka byla zajímavá i příběh, ale bavit mě to začalo, až když na scénu vstoupil muž a to bylo dost pozdě.
Když se povznesu nad formu, příběh je to dojemný a konec je překvapivý, ale znova ho číst mě neláká.
Výborný nápad setkání deseti žen, ale konečný text pro mě byl málo. Pocitově jsem četla pořád příběh jedné ženy, čekala jsem nějaké odlišení stylem mluvy, slovy. Přišlo mi to nepřehledné, zmatené a tím mě to nebavilo.
Po dlouhé době jsem si udělala volno na čtení a četla celý den. Možná jsem měla dělat nějakou práci, ale knížka mě nepustila. Bavily mě bažiny, jejich popis, až jsem zatoužila je vidět. Dozvěděla jsem se mnoho a užila si příběh s nezvyklou hrdinkou. Díky za zážitek.
Opakování po letech. Nepamatuji si, co jsem si myslela o knize při jejím vydání, ale předpokládám, že jsem jí nerozumněla tak jako dnes. Tentokrát jsem si čtení užila a možná i pochopila "Co chtěl autor říci". Bylo v ní pro mne i dost objevných informací, jak se lze na věci dívat.
Dala jsem si pauzu od jeho knih dvacet let a teď tato přišla na půdě pod ruku. Příběh je to úžasný, dá se v něm najít ledacos. Forma knihy mě ale nějak neoslovila, přišlo mi to napsané šroubovaně. A prostě pořád nechápu tu křesťanskou podobu mstícího se boha.
Příběh možná až jednoduchý schovaný do mnoha slov a úvah. Tady jsem se s autorem nepotkala a jeho kudrlinky mě nenadchly, spíše nudily. Dočetla jsem, nerada vzdávám, ale nadšená nejsem. Poučení: měla jsem dát na výši hodnocení
Úplné nadšení se nekoná. Přečetla jsem, vlastně se mi to asi líbilo, ale nečetlo se mi to lehce. Zajímavé stylem i počtem informací a příběhů, jen já mám raději přímočařejší knihy.
Mám ráda její styl i myšlenkové pochody, ale u téhle knihy jsem trápila. Až na mne skočila čtenářská krize a přestala jsem číst úplně. Nerada vzdávám čtení, ale tentokrát to dělám v pudu sebezáchovy, i když vlastně nevím, co mi na té knize vadí. Snad jen, že mi moc nevyhovují povídkové knihy a zde je vlastně linka děje hodně skrytá.
Dala jsem si nádherný dárek, čtrnáct dní v Algoru. Vzala jsem to pěkně od začátku a některé dny četla i dvanáct hodin. Po super akčním konci trojky se zdá, že se ve čtyřce skoro nic neděje, ale jede to pod povrchem. V půlce knihy už to je rychlost a ke konci se vám nebude chtít od knihy vstát. Jen si neumím představit, jak se všechna vysvětlení vejdou do toho posledního dílu.
Jdu se těšit, mám na to dost času a pak mě zas čeká dovolená v Algoru.
No jo, jako vždy. Zhltnu to a pak mi je líto, že jsem to četla tak krátce...
Vzala jsem jí z regálu v knihovně tak nějak naslepo. Hodnocení zde mě odrazovalo, ale poslední kniha autorky se mi líbila a většině ne. A bylo to dobré, táhlo mě to číst. Půl rodiny mám na Moravě, dost situací jsem znala i ten návrat domů. Mně to přišlo lidské, ze současnosti, vtipné a hodně odhalující lidi.
S dcerou jsme knihu nedočetly. Nějak jsme jí nerozuměly, děj byl zmatený a nebavil nás.
Bavilo mě to hodně. Svět paní Dušejkové mi byl blízký, chápala jsem její motivaci i nepochopení okolím. Thrillerem bych knihu nenazvala, detektivní zápletku jsem nepotřebovala, bylo to příjemné osvěžení a výlet do světa někoho jiného.
Příběh je skvělý, hlavní hrdina taky. Já jsem měla spíše problém se stylem psaní, který mi neseděl. Prostě kniha se dá napsat lépe, můžou vyniknout všechny ty informace, které postupně odkrýváme a nemusí to být tak kostrbaté.
Četla jsem jí dětem ve věku 9 a 13 let a líbila se jim oběma. Ve chvílích, kdy se v příběhu objevují těžkosti, byly napnuté a čekaly, jak to dopadne, stejně jako já. Mně se kniha líbí moc, oceňuji, že je pro děti, ale není zjednodušená jen na pozitivní stránky života. Postavy v ní se i rozčilují a nemají něco rády, umírají, tak jako v životě. Moc hezký příběh i ilustrace. Nepodceňujte děti, žijí tu s námi všechny stránky života a v této knize je najdou.
Pro mě zatím nejvyváženější a nejlepší z celé série. Bavila mě.