Abia komentáře u knih
Zajímavý námět knihy, neotřelý, ten se mi moc líbil. Kniha mě bavila ale pouze asi do poloviny, pak mi to přišlo už pořád stejné, žádný vývoj postavy. Jak to dopadne, už bylo jasné. Možná jsem čekala více vzpomínek, nějaké vysvětlení, jak se stalo, že Anna žije tak, jak žije. Co to bylo, že se její mysl takto pokroutila? Možná to tam někde je a já to neviděla.
Nouzovka na jeden den. Zapomněla jsem si knihu doma, musela jsem číst, co jsem našla. Dočetla jsem, ale znova bych nemusela a ani mě neláká číst další knihy od této autorky.
Tak já nevím. Úplně špatné to nebylo, zajímavý příběh. Nějak se mi ale asi nelíbil styl vyprávění, znovu bych tuto knihu nečetla.
Opravdu mě to baví a je mi vždy líto, že už jsem to dočetla. Ale prostě si nemůžu pomoct, knížku vždy zhltnu.
Pro mě je tato kniha ze série nejlepší, ale třeba je to tím, že jsem ji četla poslední. :-D Moc se mi líbilo proplétaní a navazování obou příběhu, jednoho z pohledu vyšetřování a druhého z pohledu účastníků událostí. Málo bylo osobního příběhu Tóry, ten mě vždy bavil. A fakt už další nebude? Škoda.
Kniha mě překvapila. Název je opravdu příšerný a asi bych jí asi nečetla, kdyby mi jí nepodstrčila kamarádka. Moc se mi líbila, konečně jsem četla román, kde lidé žijí s podobnými tématy jako já a bylo to velmi osvěžující. Nemám, co vytknout, užila jsem si celý příběh a dozvěděla se i něco nového. Díky.
První stránky jsem nějak nepochopila, nevěděla jsem, co čtu a říkala si, že je to zmatek a blbost. Knihu jsem na den odložila a když jsem se vrátila, najednou to šlo. Nějak jsem naskočila na ten styl a pak už to byla jízda. Nakonec mě to hodně bavilo a celý příběh mě oslovil. Přijde mi, že to zažívá hodně žen, děti pryč, manžel pryč a co teď. Tady je to tedy dohnané až do extrému, ale o to názornější. A ten styl psaní mi připomíná přemítání nad něčím, tak jak přeskakují myšlenky. Konec byl vlastně osvobozující a držím Vladěně pěsti, aby to zvládla.
Plavovláska mě oslovila velmi. To, jak nás ovlivňuje dětství, mě vždy moc zajímalo, proto jsem s hlavní postavou soucítila a nějak chápala lépe celý příběh, než u druhé části Už nikdy nebude zítra. Ta mi připadala ze začátku zvláštní přeskakováním událostí a i tím, jak hrdinové vyřešili dopravní nehodu. I v této části se objevil motiv dětství, které nás ovlivní v našem životě. A pak samozřejmě i to, co jsme prožili, což zde symbolizuje první světová válka.
Je to náročné čtení a pořád ve mně doznívá. Málka mi vlezla do hlavy a do srdce. Každého se asi dotkne něco jiného, mně přišli vykolejení naprosto všichni. A popis porodu mi přišel jeden z nejlepších, co jsem kdy četla. Ne, nečekala jsem překrásný konec, kdy všichni žili v míru a pochopili se, ale tenhle byl fakt surový. Opravdu zajímavá a napínavá knížka a ani to nemusí být detektivka. Konečně jsem objevila příběh z dnešní doby, který není detektivka a těším se na další knihu.
Nový objev, knížka se dceři moc líbila a musíme si vzít z knihovny další díly. Krásné ilustrace, přehledný text, super jako první čtení. Děti to bude bavit.
Moc milá kniha, ve které každého osloví to, co právě hledá a potřebuje.
Už se známe, Tóra mě pořád baví. Tentokrát jsem nečetla jako divá, kniha asi měla pomalejší spád, ale zase jsem si jí užila delší dobu.
Kniha má dvě části. První se mi líbila, drsný život na severu, příběh je jasný. Hodně násilí a sexu a divného náboženství. Druhá je více zmatená. Obecně jsem měla problém se jmény a počtem postav, špatně se mi v příběhu orientovalo. A nemůžu se zbavit dojmu, že autor ty lidi vlastně moc nemusí a píše o nich spíše negativně, ale třeba se mýlím.
Jednoduchá, poměrně úzká kniha. Příběh mi přišel dobrý, realistický, líbilo se mi přemýšlení hlavní postavy, i to rozčilování s dětmi, prostě život. Jen nejsem na ty happyendy, ale dobře.
Já jsem spokojená. Přečteno za jedno odpoledne, protože mě to bavilo, četlo se to dobře a chtěla jsem vědět, jak to dopadne. Rozhodně jsem se nenudila.
Velké zklamání. Kniha se ke mně dostala v době zavřených knihoven od kamarádky. To je zřejmě důvod, proč jsem jí dočetla (v krizi nelze plýtvat, že :-D). Ale chtěla jsem jí zahodit už po první kapitole. Pořád jsem čekala na nějaký příběh a zážitky se psem, které by mě dostaly, ale přečetla jsem celou knihu a nedočkala se. Škoda. Kdyby knihu napsal spisovatel, mohla to být milá, úzká, příjemná kniha na dovolenou. Nestalo se, bohužel.
Kdysi jsem jeho knihy četla a měla ráda, ale dnes mi to nějak nesedlo. Kniha mi nepřišla ani milá, ani nijak objevná, spíš taková poučná jako kázání. Možná jsem si pro návrat po letech vybrala špatnou knihu.