Achillesaželva komentáře u knih

V době, kdy nebyl internet, tak jako děti jsme toto měli jak největší poklad pokladů. Těžko říct, co je lepší... My, kdo jsme vyrůstali ještě bez počítače, oceňujeme snad dnes i to, že kontakt s knihou nás naučil jakési kázni a úctě k informacím a obrázkům, které "se neválely" jen tak na každém kroku. Ale to ze mne promluvila i částečně neoprávněná nostalgie.. dnešní možnosti vzdělávání jsou naprosto úžasné a jen, ať z nich všichni čerpají, kolik jen obsáhnou!

7 13.10.2023

Kdo se vážně zajímá o duchovní život a modlitbu, neměl by knihu přehlédnout. Je to korespondence Teofana Zatvornika mladé penitentce, která touží prohloubit svůj duchovní život. Dopisy jsou zachovány od prvního kontaktu obou korespondentů, což krásně čtenáře uvádí do situace. Růst náročnosti odpovídá zrání penitentky, která se později rozhodne jít cestou zasvěceného života. Specifika pravoslavné církevní tradice vůbec nepřekáží v porozumění hlavních myšlenek textu a může být, samozřejmě, naopak obohacením.

2 13.10.2023

TATO malá knížečka, tento sešítek stál na počátku - u zrodu pozdějších krásných věcí - určil azimut a přivedl mě a další, řeklo by se: žíznivou univerzitní mládež, ke kráse umění, teologie a mystiky. Předmluvu napsal jezuita o. Altrichter a někteří dokonce tvrdili, že byla ještě lepší, než obsah knihy - tak nádherné knihy! Živé Slovo nemusí být užvaněné, aby si zavolalo jménem ty své...
Doporučuji!

1 13.10.2023

Přečetla jsem si to kvůli Tarkovského filmu, který mě zaujal. Je to rozhodně víc, než sci-fi, má to hodně filozofických úvah, ale i hodně zdlouhavých pasáží. Četla jsem to dávno, ale myslím, že jsem se trápila.

7 13.10.2023

Určitě velká úcta k jeho stáří...ale vzhledem k jeho výrokům k dění na Ukrajině se zdá, že buď už nemá přehled, nebo se politicky úplně zbláznil.
Každopádně kniha se čte skvěle, milovníci zahraničí politiky ocení a mnohé detaily, zvlášť ze zahraničních cest, mi utkvěly dodnes v paměti.

13.10.2023

Srdcovka!

1 13.10.2023

Můj pradědeček byl sosák na Podkarpatské Rusi - naposledy Trebušany (Rachovská obl.) a je zajímavé, že například gen.Lva Prchalu označoval přímo za zrádce a jeho dobrou pověst nemohl vystát, protože ji považoval za zmanipulovanou, vzhledem k tomu, co na vlastní kůži zažil, ale naopak velmi vyzdvihoval (a teď tu hodnost si nevzpomenu) Zemana, který prý za Prchalu zachraňoval statečně, co mohl. No je to zajímavé! Možná někdo má bližší informace, nebo jiná svědectví.

Můj pradědeček sloužil na Podkarpatské Rusi od roku 1924 až do osudného března '39, kdy s manželkou a čtyřletou dcerkou (mojí babičkou) v noci za dramatických okolností opouštěli Trebušany (Rachovská obl.) Přes Rumunsko, Jugoslávii, Rakousko až do Brna. Cesta, která byla dlouhá téměř 1500 km ... Jiné možnosti však pro tuto východní část tehdejšího Československa již nebylo. Smutné. Protože můj pradědeček byl rozený vypravěč, napsal na toto téma dvoudílný rukopis, který přesně popisoval situaci té doby a toho místa. Máme oba díly doma jako rodinný klenot. Chtěli jsme je po revoluci vydat v nakladatelství Naše vojsko - z jejich strany byl i zájem, ale kapitál bychom museli vložit ze svého, a na to jsme neměli. Takže to máme v šuplíku. Třeba přijde ještě čas.
Byla jsem nesmírně zvědavá na tuto knihu Radana Láška a nakonec jsem se zatajeným dechem četla od jistého četníka také zmínku o pradědečkovi. Země to byla malá, takže není divu, že se všichni znali. Zvlášť smutné jsou svědectví o polských bojůvkách..ale za toto se Čechům od Poláků dostalo omluvy...Kdo je milovníkem této části našich dějin, určitě knihu ocení.

3 12.10.2023

Tento díl už měl méně známých věcí a byla to škoda! Jednička a dvojka se hodily nejvíce!

2 12.10.2023

Dvojka byla na táborech a výletech nejpraktičtější. V jedničce taky byly dobré věci, ale bylo jich méně.. Písničky z třetího dílu jsme často neznali. Tedy před 20-25 lety...
Velice vhodné také pro kytaristy samouky! Moc pěkný počin!

10 12.10.2023

Toto je úplný skvost!! Ta lehkost, místy vtip, a přitom úcta a hluboká znalost Božích tajemství. No a ten barokní jazyk!!!

7 12.10.2023

Mně tato kniha dala svého času opravdu hodně. Stala se pro mne solidním základem pro rozlišování, modlitbu, nezbytnou osobní askezi.. Je psaná srozumitelně, byly pasáže, kterým jsem věnovala jen okrajově pozornost, na druhou stranu mám knihu na mnoha místech podtrhanou. Lallemant byl pro mne snazší, než například Surin, kterého jsem uchopila až mnohem později. Ale tuto Spiritualitu srdce všem vřele doporučuji!

1 12.10.2023

Děkuji, že to sem někdo vložil - to je zcela zásadní text. Kdybychom ho v církvi více studovali a brali vážně, mnoha lidem by to přineslo útěchu a vůbec...otevřela by se truhla s pokladem.

2 12.10.2023

Já mám zcela odlišný názor než kolega z předchozího komentáře. Především asi proto, že jsem nesáhla po tenkém sešítku, abych si osvojila nějaké hlubší historické znalosti, ale proto, abych porozuměla srdci Edmunda Kampiána, který obětoval svůj život pro Pána. Samozřejmě, že knížečka je napsána takovým idealistickým laskavým stylem, u toho ale nemůžeme zůstat - to je jen forma, která nás vede a odkazuje dál, hlouběji...do Sladkého Trojjediného Srdce, jehož tajemství Edmund pochopil a vydal mu svědectví až na smrt. Kromě toho v knížečce žádné historické nesrovnalosti nejsou, takže i v tomto ohledu jistě méně náročného čtenáře obohatí. Ale opravdu rozumím tomu, že máme odlišné přístupy. Za mne super!

1 12.10.2023

Svatá Ája - naprostá srdcovka!! Kdo ji zatím nezná, určitě moc doporučuji tuto novénu k bližšímu seznámení! Krásné, že nám někdo zprostředkovává i méně známé světce, to je velmi obohacující.

1 12.10.2023

Pokud někdo chce začít číst knihy o. Altrichtera z edice Současné otázky, pak doporučuji začít právě od této publikace, která je, myslím, první z této řady a na ní pak volně navazují další díly. Není nutné jít chronologicky, může to však být přínos - osvojíte si styl autora a snáze porozumíte logice jeho myšlenek. Knihy vychází dodnes a věnují se duchovním i společenským tématům. Nechybí často ani knižní recenze, témata z historie, filozofie, umění - autor je mj. odborník v oblasti muzikologie...
Neskutečná erudice, přehled a zkušenost z kněžské praxe.. upřímné hledání Ježíšovy Tváře a krásný, laskavý pohled na člověka. Autor píše osobitým jazykem, jeho slovní zásoba je nezaměnitelná. Velmi krásné knihy, doporučuji!

1 11.10.2023

Zdá se mi, že vůči hnutí focoláre se v Čechách objevovaly dříve často předsudky. Až teprve v zahraničí jsem si uvědomila, jak uznávaná a velmi rozšířená tato spiritualita je a odhodlala jsem se přečíst si tuto knihu. Tak to byl koncert. Chiara Lubich, zakladatelka hnutí popisuje počátky jeho zrodu ve své osobní zkušenosti a modlitbě. Postupně jí touha objevit největší utrpení Krista a tam ho těšit, přivedla z Getsemanské zahrady až na kříž, a zvlášť do momentu Ježíšova výkřiku: "Bože můj, Bože můj..." Tohoto Ježíše od teď nazývá "Ježíšem Opuštěným" a naplní svůj život jedinečným programem: hledat tohoto Ježíše a těšit ho. Netrvalo to dlouho a požár těchto "ohníčků" se rozhořel, aby na základě této základní spirituality naplňoval věřící touhou po jednotě a vzájemné lásce, což jsou přímluvné prosby Ježíše ve veleknežské modlitbě. Proto oba klíčové pojmy jsou v názvu knihy: Jednota a Ježíš Opuštěný. Autorka píše nesmírně poutavě, je velice vzdělaná a sebevědomě kráčí navzdory všem protivenstvím, aby po sobě celosvětově zanechala jedinečné dílo, o kterém svědčí četné dobré ovoce. Knihu doporučuji.

11.10.2023

Tato kniha je více lyrická, než cestopisná. Kdo čeká dějový spád, možná bude zklamán, i když kapitoly svoji dějovou linku vždy mají. Je to však překrásná výprava s otevřeným pohledem na svět. Autorka si klade na cestě životní otázky - zcela přirozeně, tak jak se setkává s lidmi, kulturou I krajinou a nechává odpovědi zcela otevřené. Čtenáři nic nevnucuje, to je sympatické. Styl psaní je místy těžkopádný. Každopádně tato kniha je svým způsobem jedinečná reportáž posledního zbytku nedotčeného Tibetu a nabízí i pro nezasvěcené pěknou exkurzi do místních reálií (přírodních, kulturně-historických, náboženských, antropologických, aj.). Autorčiny fotografie jsou velkým přínosem knihy a ocenila jsem i vysvětlivky k různým pojmům, které jsem neznala (sidar-šerpa např.). Dávám nakonec 5 hvězdiček, protože kniha ve mně zanechala mnoho silných dojmů a rozšířila mi obzory, ačkoliv z hlediska stylu je, řekněme, velmi neučesaná. Jsou typy lidí, kterým sedne, a proto doporučuji.

1 07.10.2023

Zhudebněná Balada o očích topičových:

https://youtu.be/YN1QJtfBmn8?si=5S1dEolsu2sovvia

Jako studentka gymnázia jsem to milovala! A básníka Wolkera miluji dodnes. Tak už mu to proletářské smýšlení odpusťte - nestihl, chudák, vystřízlivět...bylo mu pouhých 24 let...

9 05.10.2023

Anna Zelíková byla hořící obětí zde na zemi a nyní je hořícím srdcem v nebi. Takový byl a je celý její život. K tomuto hoření z lásky zve i každého z nás. Neprávem poměrně málo známá osobnost. Na Moravě v Napajedlích se sice věřící každého 11.dne v měsíci scházejí u jejího hrobu k modlitbě za nenarozené děti, ale jinak jsem se s hlubším zájmem, bohužel, setkala jen výjimečně, pokud vůbec. Jaká škoda! Kdosi trefně prohlásil, že ona je naše česká "malá Terezička". K její korespondenci se pravidelně vracím. Ona žila větou: Dělej si se mnou, Pane, co chceš. Na jejím hrobě je nápis: vše bylo tak krásné, s nikým bych neměnila!

1 04.10.2023