adela2316
komentáře u knih

Příběh moc pěkný, bavily nás jednotlivé vesnice- Nesmyslov, Bojínkov, Rváčov... Pěkné ilustrace.


Příběh mě bavil, i když všechny ty řeči o akciích, to na mě bylo moc, v tom se vůbec neorientuji. Ke konci jsem se trochu nudila, ale po setkání Jamese s Anninym otcem to nabralo spád a byla jsem zvědavá na konec. Líbilo se mi, jak k sobě Robin, James, Jean Pierre a Stephen přimkli a stali se z nich kamarádi.

Kniha se nám doma líbila, příběh je moc pěkný. Určitě se pustíme časem i do dalších dílů Magického domecku. Malinko bych vytkla na mě příliš krátké věty. Trochu mi to stezovalo čtení;-)


Pirátské příběhy jsou fajn, dětem i mě se kniha líbila. Určitě se chystám půjčit další dva díly.


(SPOILER) Opět velice napínavé, odolala jsem pokušení podívat se na konec knihy, jak to dopadne :-D
To moje napětí u každé další oběti, jestli tentokrát to vyjde a stihnou ji zachránit, to bylo na infarkt. Sagy mi bylo líto, když sama čelila obvinění z oněch vražd, jak se to dokáže v mžiku změnit, najednou je z vysetrovatele obviněný.
Joona jako vždy velký sympatak.


Krásný příběh, děti ani nedutaly, jak byly napjaté. Ilustrace pěkné, ale působí trochu rozmazaně.


Krásná kniha, krásný a smutný příběh. Mela jsem obavy kvůli velkému množství postav, že se nebudu orientovat, ale ani jednou jsem s tím neměla problém. Příběh trochu působil jako z rychlíku, ale vůbec mu to neuškodilo. Líbily se mi všechny kladné postavy, jejich krásný vztah, Čech nebo Němec, to bylo v době dvacátých a částečně třicátých let jedno, rozuměli si, vycházeli spolu, tolerovali se navzájem. To mě asi nepřestane udivovat, jak se to všechno zvrhlo. Je mi líto, kolik neštěstí museli všichni lidé různé národnosti a vyznání kvůli druhé světové válce zažívat. Moc si přeji, aby se podobná situace nemusela nikdy opakovat.


Moc krásná kniha, příběh takový neobvyklý, ke konci jsem byla i trochu dojatá ;-)


Herečka je moje druhá kniha od autorky, první byla Eugenie, a uz podruhé zjišťuji, že mě to úplně nevyhovovalo. Kniha je psaná krásně, dobře čtivá, ale ten příběh (ač moje velice oblíbené období první republiky) mě prostě nebavil. Stejně jako u Eugenie jsou tam na můj vkus příliš pitvané pocity hlavních postav. Chápu, že příběh není veselý, ale i tak toho bylo moc (neustálé pochyby, lítost, pláč..)
Konec knihy z Olžina pohledu byl zajímavý, překvapilo mě, jak to dopadlo s Mirkem.
Nevedela jsem, ze je kniha psaná podle skutečných postav, a tak jsem si poté dohledala další informace o Jarmile i Olze.
Mám doma ještě Podbrdské ženy, tak jsem zvědavá, jak se mi budou líbit ony.


Tak tohle byla pecka. Musím říct, že tato kniha musí bavit rodiče stejně jako děti, ne- li víc. Příběhy byly vtipné, postavy skvělé - jako Bubureš??? Toho už se nezbavím a nikdy už mu neřeknu jinak :-D Velorex Vašátko, Audina Mondeová, no jeden skvost vedle druhého. A samozřejmě skvělé ilustrace! Určitě bych se s dětmi (2 a 4 roky) ke knize jednou ráda vrátila, až i ony budou zcela chápat jednotlivé vtipy a narážky. ;-)


Uz dlouho jsem žádnou kingovku nečetla, naposledy Geraldovu hru a to mě moc nenadchlo.
U této knihy mě od začátku trochu deprimoval počet stránek. Takze jsem se knihou prokousavala, ačkoli mě příběh bavil.
Byla jsem napnuta už po příhodě s Dunningovymi, jak to ovlivní současnost, vytvářela jsem si různé teorie. Den atentátu byl opravdu napínavý, vůbec jsem netušila, jestli se podaří atentátu zabránit nebo ne. Samotný atentát na JFK je pro mě fascinující a děsivý, zřejmě kvůli tak podrobné fotodokumentaci.


Syn a dcera ted aktuálně dinosaury milují, takže vše dinosauří je baví. Tato kniha je sice braná hopem, ale i tak děti zaujala. Trochu mě zatrnulo, když jsem přečetla, že tatínek Arla zemřel. Čekala jsem, jestli to bude syn (skoro pětiletý) nějak rozebírat. A taky že ano. Zatím jsme se takto se smrtí v knize ještě nepotkali.


Bíííílááá paní.... příběhy me i děti bavily, mame rádi i televizní podobu. Moc pěkné jsou i ilustrace.


Každý večer jsem se těšila, až budeme číst další pohádku, možná víc jak děti :-D
Příběhy jsou pěkné, ne nijak složité, poučné. Určitě je to jedna z knih, ke které bych se chtěla vrátit a precist znovu.


Belele belele bubu puf!
Dcera (2 roky) si tuto kouzelnou formuli opakovala i několikrát denně, až mě to překvapovalo, že si na to sama vzpomněla.
Příběhy jsou pěkné, děti to bavilo.


Toto je opravdu silná kniha.
Musela jsem si dát načas, abych napsala hodnocení. Jako matka si nedokážu vůbec představit, co musela Lea cítit. Že prostě nezešílela nebo neumřela smutkem. Takové bezdůvodné útrapy. Sama obětí nacistického aparátu, a přesto největší peklo zažívá za komunistické éry. Přitom úplně nespravedlivě, za nic, ostatně jako statisíce jiných v té době.
Události 20. Století mě prostě nepřestávají fascinovat. Jak se to mohlo všechno takto podělat? Jak to mohlo lidstvo dopustit? Nikdo nemůže a asi by neměl hodnotit dobu, ve které nežil. Nikdo nemůže říct, jak by se sám v určitých situacích zachoval. Válka, poválečné běsnění a odsud Němců, padesátá léta... To jsou věci, na které by se nemělo zapomínat a rozhodně je s odstupem času nezlehčovat.
Zde v komentářích se hodně zmiňuje styl psaní, přeskakování v čase a osobách, me osobně tato forma nevadí, přijde mi to naopak jako příjemné zpestření a člověk je v neustálém napětí, jak to vlastně dopadne. Obecně mi styl autora velice sedí, některá slovní spojení se mi úplně dostávala pod kůži.
Některé pasáže mi pripominaly Karikovu knihu Na smrt, zejména ty drastické části, to jsem nebyla moc ráda. Nejraději bych tu knihu vymazala z paměti.
Velice sympatickou osobou byl Kurt a jeho touha dostat Leu za hranice byla dojemná.
Opravdu se skláním před Leou samotnou, protože to, co ona musela prožívat a trpět, je nepředstavitelné a zaslouží si obdiv.
Tento román není veselé cteni, ale události dějin 20. Století jsou tam jasně a troufám si říct, že pravdivě popsány. Proto by tato kniha mohla být poučná pro všechny, kteří se chtějí s dějinami minulého století seznámit formou beletrie.


Moc pěkná kniha, zábavná, i poučná. A opět velice krasne ilustrace.


Knihu jsem četla na doporučení dvou příbuzných, které ji vychvalily do nebes. Příběh byl opravdu smutný, knihy s tématem únosu nebo vražd dětí nesu velmi špatně (zde se navíc jedná o chlapce- pro mě o to horsi) a snažím se jim vyhnout. Skutečně hrozná představa, co museli chlapecci zažívat a cítit.
Nicméně dějová linka týkající se samotné Laury mě moc nebavila a bylo ji v knize dáváno na můj vkus až příliš mnoho prostoru. Než jsme se dozvěděli, co ma Laura za problém, uplynulo mnoho a mnoho myšlenek, pocitů a emocí. Proto 4 hvězdy.


Kniha se me i synovi líbila. Příběh byl pěkný, vtipný a asi už navždy mi utkví v paměti slovo bucheta...:-D
