adriane9 komentáře u knih
Všechny ty komentáře zde jsou fajn nebo až přímo krásný, ale mě kniha vůbec nechytla za srdce, nebavilo mě číst, nehledě na to jak mě rušil styl psaní. Až mě to fakt poprvé u knihy mrzí, když čtu tu chválu a u mě? Nic.
Těžko si uspořádat myšlenky po tak silném zážitku z knihy. Mám za sebou pár knih o tomto tématu (včetně Deníku Anny F., Nemám žádné jméno..), ale žádná z knih a ani příběh mě tak hluboce nezasáhl jako příběh těchto tří žen. Navíc nejde jen o ně, zde se dozvíte kompletní cestu člověka vším zlem o kterém se člověku nemůže ani zdát. Jsem ročník 87 a ani ve škole, ani doma či v jiných knihách jsem se nedozvěděla tolik jako zde. Zasáhlo mě to jako ženu, matku i člověka, u knihy jsem si nedovolila pozřít jediné sousto, nevnímala jsem okolí a jen četla a semtam tiše polkla. Dostalo mě to natolik, že kniha bude součástí mojí knihovny pro mě i moje děti.
Velmi silný knižní zážitek od výborného spisovatele. Nemohu se stále vzpamatovat z osobnosti oné soudkyně její vnitřní boj i sílu to vše přijímat v rámci profese. Kniha je čtivá, velmi mne pohltila dějem postavami i filozofickým výkladem. Všichni jsme lidé, všichni máme vnitřní souboje ačkoli některé profese vyžadují odstup a chlad. Jsem potěšena a doporučuji.
Shakespeare je pro mě záhada záhad. Jsou díla i hry co miluji a také ty, co mě naopak velmi zklamaly. Pravdou však je, že jeho Sonety mě přivedly k poezii a lásce ke psaní i četbě. Doporučuji sehnat to nejstarší české vydání zároveň s anglickou verzí, porovnat, začíst se a zasnít společně s Williamem. Upravuji ještě popisek dostal se mi do rukou výtisk z roku 1970 je přenádherný vzhledem, bohužel překlad je velice strohý a dle síly slov Shakespeara nedostačující. Přesto je to nejlepší kniha mé knihovny at už v jakémkoliv vydání.
Ach ne, tak silně neplane tvůj cit,
to moje láska nenechá mne spát,
má věrná láska nedbá na můj klid,
jak noční hlídka u tebe chce stát.
Tak držím stráž a ty též někde bdíš,
mě vzdálená, však k jiným víc než blíž.
(Sonet LXI. úryvek)
"Krutost má zvláštní chuť, lepí mi jazyk k patru, voní až přespříliš sladce, zvedá se mi z ní žaludek."
Tahle citace z knihy tak nějak vystihuje můj úplný pocit z knihy, doznívá to ve mě a celkem dost to bolí. Upřímně říkám, že některou část jsem přeskočila, ale ve finále je kniha skvělá se silným příběhem, přesně tak jak jsem od autorky očekávala.
Skvělé, čtivé a místy opravdu tragikomické... Člověk se v tom najde i když nechce :-)
Dvěma slovy temně úžasný. Jakoby to slovo od slova psal někdo kdo ví, co mi v knize přesně sedí, celý to bolavý údolí z obou stran, celej ten příběh z kterýho mrazí a duševně se mě dotýká. Doporučuji
Úžasný vhled do minulosti s dlouhým čistým příběhem a ačkoli bych úplně Nininu část vynechala, Alžběta mi přirostla k srdci. Krásný příběh o tom, že ne vše je takové jak se zdá, a že mateřské srdce má neskutečnou hloubku.
Když člověk zemře je to konec. Když člověk zemře v cizí zemi, je to konec bez tečky."
Kniha, kterou jsem vzala naslepo a rozhodně nelituji. Několik párů, několik vztahových rozepří a vše se nakonec promíchá. Trochu mi vadilo to skákání od jednoho k druhému, kapitoly oddělené odstavci a ne třeba jménem osoby o které kapitola bude a jedna záměna jména. To však nic nemění na tom, že se nad knihou v hloubce zamýšlím, téma rasismu tu máme dnes a denně a tohle bylo velice slušně podané. A ač se spisovatelka v hloubce nedotkne žádné postavy, stačí to na to, aby kniha zůstala v hlavě.. Líbilo!
Kniha je naprostá bomba, musím se smát a občas i smutně, hodně se to trefilo do mojí nálady.. Četla jsem od autorky Dědinu a Sítě, ale nebavilo mě to, jenže jak se říká..do třetice všeho dobrýho a tohle fakt doporučím :) ...
"Velkolepému jarnímu nebi se třemi vodorovnými pruhy se ve mě žádnou touhu vyvolat nepodaří, stejné nebe jsem viděl loni i předloni. Můžu žít dál, anebo to ukončit."
Kniha plná pravd polopravd a osobního lhaní. Mám v ní přes osm záložek, protože jsou to kousky vět, které se mě dotkly a chci si je uchovat. Kniha mě velice zaujala příběhem, jazykem i negací, která se promění v naději a hned zase spadne dolů. Jako život sám. Velmi dobré a doporučuji jen pro "vyvolené" :-)
Počáteční rozpaky z komunisicke éry, vystřídala emoční cestička přes moji mysl. Tak polovina knihy mě nudila, Svatoplukova politická cesta životem mě vůbec nebavila, protože z téhle doby je mi osobně zle. Jenže... To ticho o kterém celá kniha vlastně je mě bolí ještě teď po přečtení, ticho co nejde zlomit a překřičet.
Tak se teď ptám, pro koho je? Pro mě, ročního nebo osmiletého syna, a nebo dědu? :-) Tohle je tak úžasně milá knížka od narození až...až dokud chcete. Doporučujem !
Prostě jsem se fakt hodně nasmála a to já se jinak u knížek poctivě směju jen v duchu. Ta holka má neskutečně dlouhé nohy, na to jsem koukala na její stránce na netu snad nejdýl :). Kniha designově povedená, vtipná a ačkoli to není žádný spisovatelský boom, oddechovka to je suprová. A fakt ji musím poslat do oběhu v rodině, protože ten minipes jak prdne a ona se jde mrknout zda si neroztrh zadek je top.
Diane Ch. jsem si velice oblíbila a pár jejích knih uz mám za sebou, ale tahle včetně knihy Před bouří je v mých top. Zápletka neobyčejná, děj rychlý a ten pocit provinění jsem celou dobu nesla s Eve. Doporučuji k přečtení.
"Ach jo Jodi, dočetla jsem a je to mé třetí setkání s tebou a zase to byla nálož na psychiku a já si teď jdu číst třeba Děti z Bullerbynu, abych tvými příběhy až tak moc nežila" :-). Takže tolik ke vzkazu pro Jodi Picoult a ke knize říkám toto - opět chválím spisovatelku za naprosto dokonalou přípravu k tématu, totálně mě to pohltilo, že jsem četla knihu i tam kde si dávám ke čtení zákaz. Výborný styl psaní kapitol, žádný z hrdinů mi nebyl protivný a o všech se dalo dlouze přemýšlet díky neobyčejným životním příběhům všech zúčastněných. Jak už tu někdo zmínil, jedinou výtku mám ke konci knihy kdy se opravdu celý proces opakuje a přitom již všechna fakta znáte a nic nového to nepřinese. Každopádně to je malá moucha na celé úžasné knize a " Jacobe, já zase děsně nesnáším červený tlačítka, nejradši bych měla celý byt bez dveří a vadí mi hnědohovínková barva" .. Je to prostě tak trochu v každém z nás.. u někoho víc, někde míň a někde už je diagnóza...
Naprosto mě to pohltilo.. Tahle spisovatelka je machr na propracovanost příběhu do posledního písmene (např.už i kniha Vypravěčka).. O vlcích jsem přečetla pár dokumentárních knih a tak vím, že zde uvadí fakta a v kombinaci s příběhem to nemá jedinou chybu. Doporučuji!
Pro mě nejlepší sbírka od Krchovského.. Trochu bojuji s jeho až přílišnou vulgaritou v básních ( v Nocích asi nejvíce), přece jen jsou pro mě básně stále něco povznášejícího a čistšího než próza, ale Baudelaire i Krchovský včetně Lydie Lunch mě učí vidět poezii i jinak :)..
Nejvíce zaujala v současné době:
Chybíš mi..Ano, ty
dům plný prázdnoty
plný mých povzdechů
od sklepa po střechu
Dům plný neklidu
z něhož už nevyjdu
až napřed nohama
a se mnou touha má
Mě osobně to přijde strašně milé a vtipné. Všechno to, co člověk o člověku ví od dob co svět světem je, je tady tak krásně popsáno a shrnuto, a často tak, že ačkoli vímě oč jde, líp vysvětlit než Theofrastos to bude umět málokdo.
Například TUPOST je pomalost ducha v řeči a činech nebo PANIKAŘENÍ je vymýšlení nepravdivých zpráv podle libovůle vymýšlejícího :). Doporučuji.
Moc krásné a smutné zároveň. Kniha ve mě pořád doznívá, Perrin je mistr slova a taky síla překladu nebo nevím. Mám desítky záložek v knize, abych na ty krásný přirovnání a slovní obraty nezapomněla. Děkuju a doporučuju!