Adusa68 komentáře u knih
Čtvrtý díl Cormorana na 720 stránkách...ufff. Nicméně mám ráda styl psaní a vyprávění Rowlingové, a tak mně těch tolik stránek vlastně nevadilo. Hlavní zápletka byla opravdu složitá a široce rozpracovaná. Bohužel pak na konci bylo složitější udržet pozornost na 100 %, aby vám nic z rozuzlení neuniklo. Také se mi poprvé v příběhu Cormorana stalo, že jsem věděla od 3/4 knihy, kdo byl viníkem, proto dávám jednu hvězdičku dolů. Ale i tak doufám v další brzké pokračování.
Souhlasím, že druhý díl je lepší než první. Napínavější, dějově propracovanější, kdy vedle sebe funguje několik dějových linek. Jednotlivé postavy podrobně představeny (místy až moc), ale ten, kdo nečetl první díl ihned zapadne do děje, což je super. Jediné, co mi v knížce scházelo (pozor spoiler!) je naprosté upozadění postavy Váni Jegorova. Autor se tam o něm zmiňuje jen v pár větách. Na druhou stranu to dává smysl vzhledem k dějové lince filmu Rudá volavka. Uvidíme, jestli se Váňa ještě objeví v posledním díle trilogie. :)
Velmi originální a čtivá forma, se kterou jsem se ještě v žádné knížce nesetkala. Skutečně brilantně propletené osudy lidí od začátku až do konce. Věřím, že ten otevřený konec bude uzavřen ve filmovém zpracování, na které se už teď moc těším. :)
Od knížky jsem očekávala něco jiného. Je to spíš taková rekonstrukce života N. Anisimovové, která byla nesmyslně odsouzena k nuceným pracím v gulagu, ale jako jednu z mála ji nakonec propustili. Styl mi moc neseděl, a to právě tím, že ač to musela být mravenčí práce v archivu, tak je to hodně založeno na dopisech Niny a Kosti. Navíc ke konci knihy, kde byl popisován život Niny za 2. sv. války mi Nina přišla jako rozmazlené děcko. Musela jsem bojovat sama se sebou, abych knihu dočetla a neodložila.
Přikláním se k názoru ostatních, že knížka je sice čtivá a styl psaní autorky mi vyhovuje, ale tady těch postav bylo prostě moc. Trochu navíc mi přišel i příběh dvojice záchranářů horské služby, který se vlastně ani v druhé půlce nerozlouskl a nijak moc nepropojil s příběhem hlavním.
Naopak co oceňuji byl niterný vhled do každé z postav. I když jich bylo moc, tak každé se autorka věnovala a představila nám jejich myšlenky a tajemství, to bylo dobře vystavěné a promyšlené. Mám u knížek autorky ráda nesympatické a někdy i otravné postavy. Pozitivních knížek plných hrdinů a dokonalých postav je na trh až až....
Rozhovory jsem četla jako druhou knížku od Sally a musím říct, že Normální lidi je za mě propracovanější kniha. Tady mi chybí právě to hledisko ostatních aktérů, např. Nicka nebo Bobbi. Každopádně je to skvělá sonda do hlavy 21 leté holky, která tak moc neví, co se sebou a prožívá první vážný vztah se ženatým mužem. Občas je trochu naivní, vznětlivá, prchlivá, náladová, pro její věk asi takové typické chování...
Začátek knížky byl super. Autor vtipně a trefně vykreslil jednotlivé postavy dnešní politické scény, což mě na celé knize bavilo nejvíce. Výborné hlášky a vtipné situace v první části neměly chybu. Bohužel od půlky kniha ztratila svůj drive a děj mi přišel uměle natahován v podstatě až do konce. Ani záverečná pasáž (až na jednu, dvě vtipné scény s Babišem a Faltýnkem) mě nebavila a knihu jsem jen tak tak dočetla. Oceňuji však závěrečný apel kocoura Klapušky, který bychom si opravdu měli vzít k srdci.
První knížka od Radky Třeštíkové, kterou jsem četla a já jsem rozhodně nadšená. Líbilo se mi to napětí až do konce, kdy nebyla jasné, kdo to hlavní hrdince vlastně udělal. Nejvíc ovšem oceňuji to vykreslení postav, kdy se mi poprvé u knížky stalo, že jsem nesnášela hlavní hrdinku (většinou s nimi sympatizuji, ale tady to opravdu nešlo). Knížka je krásně čtivá a zhltla jsem ji za 3 dny. Těším se až si přečtu další knihy od této autorky.
Celá kniha na mě působila jako cestovatelský deník, do kterého byl vsazen opravdu jednoduchý příběh o filipínské "popelce" a "bad boyi" z Čech. Zajímavé bylo akorát rozdělení kapitol na pohled Petra a Rose.
Čtyři příběhy, každé trochu jiné, dva z nich přeloženy i do romštiny. Nejvíc mě zaujal hned první příběh o nesnázích života hlavní hrdinky Marie, přičemž děj se odehrává nedlouho po konci druhé světové války. Druhý příběh jsou vzpomínky na dětství a na to, jak důležitou roli má v životě dospívající dívky babička a posléze ten správný učitel. Třetí příběh mě zaujal asi nejmíň, ale rovněž důležitou roli zde hrála babička. Poslední příběh byl krátký vhled do života sociální pracovnice v dětském domově a jejím poslání nikoliv povolání.
Celkově se mi knížka hezky četla, každý příběh byl něčím originální a za jedno odpoledne knížku stihnete přečíst v klidu celou, takže doporučuji.
Milá knížka, kterou stihnete přečíst za jedno odpoledne. Petřinu filmovou tvorbu sleduji už dlouho, proto pro mě byla hodně zajímavá ta její "umělecká" rovina. Ale i její myšlenky a pocity, které se týkaly její rodiny i jí samotné byly milé, místy povznášející a dojemné. A je fajn vidět, že i "profláklé celebrity" žijí úplně stejný život jako my, řeší podobné problémy, umí se radovat z maličkostí a všímat si obyčejného života. :)
Tak tohle bohužel nebyl můj šálek kávy. Strašně zdlouhavý a nezáživný děj, dialogy mezi postavami místy nesmyslné. Stále ještě přetrvávající myšlenka, že když se vám nedaří v osobním životě, musí se vám logicky dařit v práci, i když sem se to teda vůbec nehodilo. Jinak souhlas s komentářem Aghatte.
Knížka vystihuje život v Sudetech zachycený na 160 stránkách. Každá kapitola je něčím jiná, ale přesto je něco spojuje, a to místo, kde se celý příběh odehrává a kde se odehrávaly dějiny. Zajímavá sonda do životů místních lidí za každého režimu.
Škoda, že děj byl tak předvídatelný, čtenář tak byl ochuzen o zajímavější zápletku. Jinak hlavní postava S. Vinea sympatická a rozhodně by se dalo s ní dál pracovat. Prostředí britské tajné služby dobře vykreslené. Doufám, že se s Vinem ještě setkáme!
Smrtící kód je první knihou, kterou jsem četla od tohoto autora. Knihy ze špionského prostředí mě poslední dobrou začaly velmi bavit a jsem ráda, že mě bavila i tato kniha. Dobře strukturovaná a situovaná zápletka do prostředí kosmického programu. Postava Luka zajímavá a dobře propracovaná, škoda jen, že tam nebyla ještě jedna krátká kapitola, která by více přiblížila Anthonyho a jeho minulost. Knížka se četla dobře, proto doporučuji všem, kteří mají rádi napínavé příběhy ze špionského prostředí.
Velmi strhující a napínavý děj, který se občas v některých pasážích až zbytečně natahoval. Četla jsem knížku a těsně před koncem jsem byla na filmovém zpracování v kině a musím uznat, že ten konec ve filmu je lepší, propracovanější, důmyslnější a celkově se postava Dominiky ve filmu dynamičtěji vyvíjí než v knížce. Ale celkově za mě super knížka vsazená do zajímavého špionážního prostředí Ruska a USA.
Velice zajímavá kniha, na kterou jsem narazila díky Noci literatury 2023. Trochu mi připomíná naše Žítkovské bohyně, nicméně ty byly lépe propracované a vyprávěné. Děj se odehrává v Bělorusku, kde se během 20. století vystřídalo hned několik režimů, které všechny zažila babička hlavní postavy. Většina knihy tak jsou jen převyprávěné vzpomínky babičky hlavní postavy, která byla léčitelkou. Vzpomínala proto na všechny hrůzy, které se tímto územím od počátku 20. století do zhruba roku 1948 odehrály. Vyprávění bylo barvité, nechyběly ani velmi brutální vzpomínky - pogromy na Židy, ale i Poláky, Bělorusy, komunisty, partizány, no zkrátka šílená doba. Děj okolo hlavní postavy nebyl nijak závratný ani překvapivý.
Osobně jsem byla občas ztracená ve vyprávění, protože nebylo jasné, kdo co zrovna vypráví, a protože mnoho postav nebo historii Běloruska tak dobře neznám. Tam jsem ocenila poznámky pod čarou s vysvětlením.
Knížka je útlá, takže ji přečtete za jedno odpoledne. Já jsem ráda, že mi trochu rozšířila obzory, co se týče historie Běloruska ve 20. století a hlavně života obyčejných lidí.
Moje první kniha, kterou jsem od autora četla. Asi nejsem úplně cílová skupina. Děj se točí ohledně jedné události s pozemky, kde se hlavní postava až úporně snaží dosáhnout spravedlnosti. Pak jsou tu vhledy do jeho nitra a pocitů. Právě to jsem si myslela, že bude hlavní poselství knihy a v tom kniha dle mého selhává. Myslela jsem si, že se dočkám odpovědí na otázky, jak se vypořádat s krizí středního věku, kdy vám nic nedává smysl (práce, rodina, možná celý život), trpíte nespavostí a celkově jste vyhořelí. Konec knihy byl však plytký, bez emocí a vlastně s happy endem. Nevím, prostě mi ten příběh nesedl.
Zajímavé vyprávění dvojitého agenta Naveeda, který líčí své osobní zkušenosti a zážitky. Oceňuji, že je to příběh skutečného agenta-civilisty. Jen některé pasáže pro mě byly zbytečné, hlavně začátek. Moc dobrodružství zde ale nečekejte. U mě stále vítězí v tomto žánru Rudá volavka a její pokračování, byť se jedná o fiktivní příběh.