Aduska81 komentáře u knih
Co napsat? Trochu nechápu, jak Norské dřevo vzbuzuje takový povyk. Kniha je plná promiskuity a počet sebevražd jsem nakonec přestala počítat. V některých pasážích mi neseděly dialogy, jako by je autor přehrával.
Kniha mi přišla tak známá, jak jen může být jinému běžci známá. Podobné slova, skoro stejné myšlenky. Snad jen jedno, musíte být běžcem, aby jste knihu přečetl jedním dechem. Doporučuji.
Knihu jsem přečetla asi tak za hodinu. Je to kratší povídka, která Vám dá trochu víc, než by jste čekali. Je doplněná o působivé obrázky. Knihu doporučuji!
Krásná povídka, kterou jsem prečetla během chvilky. Takové pohlazení po duši.
Odpočinková a čtivá detektivka, která má spád. Příběh má jednu dějovou linii a šéfinspektorka Erika je sympaťáčka. Takže chválím, jen tak dál.
Druhý díl, který nebyl až tak syrový, jako ten první, ale nezklamal. Určitě doporučuji k přečtení.
Přečteno jedním dechem. Výborná kniha! Drsný příběh odehrávající se během 90. let. Doporučuji k přečtení. A já hned beru druhý díl!
Příběhy od Dominika Dána jsou slovenskou klasikou, která nikdy nesklame. Prešporský humor odlehčující kriminální prostředí je dobře zasazený. Příběh pomaly plyne a tři dějové linie, které zdánlivě spolu nesouvisí se možná protnout...
Když se vyberete do hlavního města Německa a chcete nějakou nenáročnou a odpočinkovou knížku, která Vám pomůže poodkrít taje zdejších dívek a žen, tak si sebou vemte Berlíňanku. Dozvíte se jak se oblékají, co jedí a kam chodí za zábavou.
Možná Nesbova stagnace? Příběh je konečně trochu realističtější, ale málo dramatický v porovnání s předchozím HH. Nějak jsem to prostě nemohla dočíst. Ty zuby a černá barva...
První Kepler, který mně nebavil. Dala bych 2 hvězdy, ale, že je to Kepler má ode mně jednu navíc. Podobnost se Zabíjáky už ani nebudu komentovat, když se tak teď dívám nezmiňuji ji tady jednom já.
Když nevíte, jak dál ve svém životě, protože jste ztratili jeho smysl, svůj střed-Slunce, kolem, kterého se otáčíte, pak jdete dál jinak, tak jak to ještě jde, aby jste našli ve svém nitru samých sebe, svůj nový střed a nový smysl života. A o tomhle je tato kniha.
Nevím, proč ale nesedlo mi to. Během čtení jsem měla pocit, že se autor při psaní až moc snažil. Ove mi byl od počátku nesympatický a nezměnilo se to ani ke konci.
Protože je skvěle napsaná a na trhu snad jediná svého druhu, tak rozhodně doporučuji.
Musím se přiznat, že první kniha od této autorky byla pro mě trochu rozporuplná. Říkala jsem si, tohle je detektivka? Ale teď jsem ráda, že jsem přečetla i další. Není podstatné znát vraha, ale příčinu, protože nikdo se nerodí s tím, že něco zlého ve svém životě udělá. Vliv okolí, prožité dětství a naše volby často zajišťují živnou půdu pro zločin.
Není to moje první severská detektivka a musím říct, že názvy (ulice, čtvrtě i osoby) mi dělají ještě stále problém. Ale, kniha se četla dobře. Nebyla nějak návyková (dokázala jsem se od ní odtrhnout celkem dobře). Pouštím se do druhého dílu a jsem zvědavá, co se vyklube z Asada.