Afilada komentáře u knih

Ořechové pro milovníky Prahy a Seiferta. Skvělý místopis propojený s poezií, která je na místo navázána. Široké společenské souvislosti, knihu lze bez výhrad doporučit.

5 07.12.2021

Z VŘSR neexistuje jediný film, jediná fotografie, všechno, co jsme viděli, je pozdější dílo Mosfilmu (!). Zubov by měl být součástí českých osnov.

5 20.10.2021

Polozapomenutá hvězda české hudby, když jdu zapálit svíčku u hrobu Václava Havla, obvykle se pokloním i Karlovi Zichovi, jeho hrob je nedaleko. Skvělá kniha o skvělém hudebníkovi.

5 17.12.2020

Již klasické dílo, s velkým porozuměním pro lidskou psychiku na poměrně malém prostoru vykresluje společnost, která je plná přetvářky, předsudků a falešnosti.

5 10.12.2020

Smekám před autorem, kniha je spojením literatury faktu a investigativní novinařiny.
Samotný dosud stále žijící Köcher (včetně své manželky) je fascinují a nejednoznačná postava, jeho životní příběh krásně maluje druhou polovinu 20. století, u nás, v USA i jinde.
Čechů, absolventů pražské matfyz, kteří byli doporučeni us vládě Kissingerem, mají doktorát z Columbie, byli vězněni na Pankráci, stali se oblíbencem šéfa KGB Andropova (!) , byli předsedou bytového družstva poblíž Central Parku, pohybovali se hluboko v CIA, byli odsouzeni v USA na doživotí, byli vyměněni v Berlíně za špičkového ruského disidenta atd. atd. skutečně není mnoho a spíše není žádný jiný.
Zajímavé je Köcherovo působení v Prognostickém ústavu ČSAV (zřízen a řízen KGB), zejména to, že jeho zdejší osobní složka se dochovala (!), zatímco složky kolegů - Klaus, Dlouhý, Kočárník, Komárek, Zeman, Dyba, Ježek, Ransdorf, Dolejš, Tůma a pod. byly v listopadu 1989 skartovány.................
Doporučuji.

5 15.10.2020

Viewegh umí výborně psát, ale je to bohužel postupně slabší a slabší. Začínají mu chybět témata.

5 07.10.2020

Je třeba znát okolnosti vzniku Toulek. Autor byl (z donucení) hlídačem vrtu, probíhala normalizace/sovětizace naší společnosti a autor se rozhodl, že musí vytvořit protiváhu bolševickému přepisování našich dějin, protože se (naštěstí mylně) domníval, že teď už tady máme bolševiky opravdu "na věčné časy".

5 02.10.2020

Ani poutavé, ani erotické, nuda je slabé slovo, autorka neumí psát !

Moje první setkání s Houellebeckem, trochu náraz. Nejdříve takoví lepší/tvrdší Účastníci zájezdu, ale pak došlo na identifikaci s hlavním hrdinou, k obdivování Valérie, k širším společenským souvislostem.
Znepokojivé čtení.

5 01.09.2020

Můj první Vojtíšek. Chtěl jsem sex, chtěl jsem erotiku, dostal jsem v míře vrchovaté. A jako bonus jsem zde našel uvěřitelné dialogy a autentické prostředí. Početl jsem si, byť těch (skoro) 400 hustě popsaných stran se nedá zvládnout na jeden zátah, i proto, že si čtenář musí chvíli od chvíle od sexu přeci jen odpočinout. Vynikající obálka. Osobně mi trochu neseděly ilustrace, explicita je zde zcela na místě, ale zdály se mi tak trochu ve stylu stěn veřejných záchodků, nicméně OK, určitě pro jiné čtenáře jsou super. p.s. - podle mne jde o erotickou literaturu, označení "porno" mi přijde zbytečně pejorativní.

4 04.03.2025

V půlce 60. let jsem se dočetl v ABC mladých techniků, že Američané dávají dohromady opravdu velké civilní letadlo pro mezikontinentální lety. Tehdy jsem si umínil, že s ním jednou přes oceán poletím. V 70. letech jsem se chodil dívat na B 747 Jumbo na pražské Příkopy, kde v kanceláři Air India měli ve výkladní skříni model. Letadlo se záhy stalo i u nás za železnou oponou (!) takovou legendou, že např. slovenská televize Bratislava nastudovala velmi úspěšnou pondělní televizní inscenaci "Kdo řídí Jumbo Jet?". Odehrávalo se to na palubě B 747, kterou vytvořili v bratislavském studiu (!), "na palubě" hráli nejlepší slovenští herci.
Životní sen se mi splnil v roce 1986, letěl jsem s KLM B747 Jumbo z Amsterdamu do Mexika, při přiblížení hráli v (primitivních) sluchátkách Novosvětskou, řinuly se mi slzy z očí a nešlo to zastavit.

4 08.01.2025

Knihu hodnotím velmi vysoko, jde o slovenský "Šikmý kostel", ale jen v horizontu jednoho lidského života, od cca 30. let minulého století, očima dívky/ženy, která je do určité míry autista a také trochu Židovka. Na rozdíl od paní Lednické nás pan Lavrík ani trochu nešetří, slovenský fašismus není vnější vliv, ale vyvěrá přímo z tamních lidských postav, z jejich chyb a charakterových nedokonalostí. Šikmý kostel je přes všechnu hrůzu hladivý, lidé jsou dobří, jen ty dějinné události je válcují. Lavrík nás učí, že zlo je uvnitř každého z nás. Když by to šlo, dám 6 hvězdiček. Hlavní problém je, že tuto knihu dočte jen ten, komu je již předem jasné, že dnešní vypjatý slovenský nacionalismus je zlo.

4 15.05.2024

Vůbec nechápu, jak jsem mohl Bukowského četné desítky let ignorovat. Teď konečně chápu nejen název české hudební skupiny, ale i to, odkud pramení Bukowského popularita. Ve (skoro) každém muži dřímá komůrka necivilizovaného divocha, ve (skoro) každé ženě dřímá komůrka divoké samice, která hledá toho nejlepšího samce. My všichni civilizovaní lidé tyto naše komůrky větráme jen zcela výjimečně, případně vůbec. Chinaski má okna komůrky dokořán, bez přerušení. Knihu "Women" nelze přečíst jedním dechem, jednotlivé ženy a situace je nutno si vychutnat a pak si dát přestávku. Příště totiž proběhne zhruba totéž, jen v jiných kulisách. Kulisy jsou úžasné, Bukowski dokáže popsat prostředí (a postavy) v krátkosti a zcela výstižně a přitom trousí skvěle definovaná životní moudra. Příběh se odehrává v roce 1977, kniha vyšla poprvé v roce 1978. Takže některé reálie (telefonování, písemný styk, vyhlížení cestujících na letišti při východu z letadla a pod.) dnešní čtenář hůře chápe.
Překladatel jeho díla Robert Hýsek v pořadu Schůzky s literaturou, který vysílala stanice ČRo Vltava v neděli 15. května 2016 ("Charles Bukowski, starý chachar ostravski"), tvrdí, že se Bukowski narodil ve vesnici Pazderna na Frýdecko-Místecku a po emigraci do Spojených států svou skutečnou identitu úspěšně zatajil. Takže Bukowski je našinec (!).

4 19.10.2023

Úžasně a pro mne zcela nové pohledy z Pruska na Krkonoše. Nádherná kniha.

4 05.10.2023

Dvojice Burian / Dědeček byla fenoménem své doby, když v Trabantu objížděli Československo a vystupovali kde se jak dalo. Pan Burian je podle mého názoru hudebně nadanější než Elton John a pan Dědeček je rovněž úplná špička, tentokrát literární, šéfování českému Pen klubu si rozhodně zaslouží. Motto: "Rozkroky, rozkroky, rozkroky, všichni jsme vašimi poskoky....."

4 23.08.2023

Kniha dává historii novou dimenzi, zasadit život Karla IV. do nemovitostí, které jsou s ním spojeny, to je geniální. Je to výrazně lepší, než přečíst 10 bichlí studeného dějepisu.

4 14.11.2022

Velmi aktuální kniha, Rusko s respektem, uctivostí, ale bez příkras. Člověk pochopí, že novinář nemůže z Ruska vysílat všechno tak, jak to je. Byl by (v lepším případě) z Ruska vyhoštěn. Rusko byl, je a bude problém.

4 02.03.2022

Dobro a zlo, vina a trest, světlo a tma, věčný příběh bytí a nebytí. Ono se jednomu skutečně může zdát, že lepší/užitečnější je vydat se v životě cestou zla. Samozřejmě, nedejme se promrzeti, držme se dobra. Utrpení zcela nevinné Justiny je Crepaxem skvěle ztvárněno, obrazy jsou vzrušující, velmi krásné, estetické. Erotika nás donutí přemýšlet o hodnotách, tak to má být.

4 14.12.2021

Knihu doporučuji zejména všem obhájcům "socialistické" cesty. Existence jedné jediné strany dříve či později dospěje k existenci jedné jediné pravdy a pak už je jen blízko k vyvražďování lidí s jiným názorem.

4 22.11.2021

Nádherné dílo. Rád bych ještě větší formát, jednotlivá okénka příběhu, to jsou úžasné obrazy samy o sobě.

4 01.11.2021