Aghatte komentáře u knih

Tak do půlky jsem se snažila přečíst, ale vážně se to nedalo.
Marianna mi pila krev a její chování mi lezlo na nervy.
Nepochopila jsem větu - "napila se vody" - v pralese, téměř nahá, bosá a osamocena, bez ničeho, to se jako napila z řeky? Po výčtu všech nebezpečí a možných onemocnění?
Druhou půlku jsem jen prolistovala, a zachytila pár momentů, které mě ubezpečily, že není třeba číst dál.
Nic, co bych ještě někdy četla a nic, co bych doporučila.

19 16.12.2023

Jsem ráda, že to mám za sebou.
Při konečné bilanci zjišťuji, že si absolutně nedokážu vybavit předchozí díly, a ani jedno jméno a souvislost mi nic neříkají. To, co mělo konečně dát smysl a zapadnout do sebe, zapadlo v zapomnění.
Nechápu, jak osobu vyhublou na kost a shrbenou mohl považovat za muže a ještě se s “ním” složitě prát, když údajně pomalu neudělala ani krok na atrofovaných svalech.
Mama, papu a ječení a obří hovínka už ztrácejí na půvabu,
A nesmrtelný Honza opět unikl jen o vlásek.
Zrada z vlastních řad je tak ohrané klišé, že by mě překvapilo, kdyby to tam nebylo.
Knihu přečtete a nikdy více se k ní nevrátíte.

19 28.09.2023

Velmi smutný a napínavý příběh, moc mě bavil, hezky napsáno, jeden z dosti povedených v této edici.

19 21.08.2023

Tato kniha byla zatím nejlepší od autorky, ale i tak dost bída. Umělé dialogy, dosti trapné, občas těžko uvěřitelně našroubovaný děj, nesympatická chladná a protivná hlavní hrdinka. Policie opět totálně neschopná.
Nevím, proč ve všech českých knihách a filmech působí policie jako karikatura sebe samé. Prostě soudruzi od VB. A to se ani po desetiletí nemění.
Kladně kvituji absenci erotických scén, které mi v jiných dílech vadily, ovšem brutálního násilí zde bylo až až .
Přečteno vcelku rychle, ale spíš abych to už měla za sebou.
Půjčeno z knihovny, nic, co by člověk koupil a opakovaně četl.

19 14.08.2023

Autorku jsem neznala, zavadila jsem o ní u jiné knihy, kde ji někdo srovnával, tudíž jsem ji vyhledala v naší skvělé knihovně, kde mají v podstatě vše, co potřebuji, a pustila se do čtení.
Někde zde bylo uvedeno, že je to kniha na jedno odpoledne, já se s ní trápila více než týden,
několikrát jsem ji už chtěla odložit, ale hnala mě touha dozvědět se tedy, CO SE VLASTNĚ STALO, tudíž jsem ji s nechutí přežvýkala až do konce.
Myslím, že citově plochý strohý dokumentární styl vyprávění hlavní hrdinky byl zvolen dobře. Věřím, že trpěla PSP, tudíž její uvažování odpovídalo bublině, ve které se potácela od jednoho studeného hladkého vypouklého konce k druhému bez možnosti si odpočinout.
Rodinu si nevybíráme, ostatní můžeme.
Její volba kamarádky i partnera nebyla moc šťastná, David mi pil krev, a jeho rodinka ještě víc, nechápu, jak s ním mohla vydržet a myslet si, že to bude dobré. Sobec a manipulátor, ale je to logické, silná a sebevědomá žena by s ním brzo vyběhla ze dveří.
Kamarádka, sama zraněná duše - tak nějak si samy na sebe zbyly, a naučily se vedle sebe žít.
Úplně děsivé mi připadaly reportáže, vůbec mě to nebavilo číst, důležité věci byly zmíněny pár slovy, a pak na x stránkách psáno kdo, kdy, kde a jak koho zabil. Vím, že to byl záměr, stále více jsme pronikali do hlubin šílící duše, ale pro čtenáře to bylo holé utrpení.
První vztahy zde nebyly popsány vůbec, první vážný přítel, člověk pochopil mezi řádky, že se asi už něco událo, a u Davida jsem byla nucena sledovat i jak mu rostou chloupky v nose...
Kniha se mi nelíbila, a nikdy bych si ji nekoupila, víckrát už ji číst nebudu.
Je těžkopádná. Nevím, jak jinak to popsat.
Ale to neznamená, že autorka není dobrá. To bych neřekla. Dobrá je. Ale ne pro mě.
Půjčím si ještě jinou a budu mít možnost srovnání, zda je to námětem, mnou, nebo stylem psaní.

19 08.08.2023

Kdysi před 30.lety, ještě v pubertě, jsem měla autorovy knihy ve velké oblibě, četla jsem jednu za druhou, ale už vůbec nevím, o čem byly. Jen vím, že se mi vždy líbily, jedna vedle druhé. Dostávala jsem je k narozeninám a k vánocům. Mají své místo v mojí knihovně, že se k nim postupně vrátím.
Ve svém tažení po knihách s lékařskou tematikou mi padla do ruky tato se zajímavým obsahem - černý trh s orgány.
Četlo se to nedobře, ta bída a utrpení, člověk děkuje bohu, že žije v ČR. Kalkata je vylíčena surově a jistě pravdivě, bez emocí a pěkně natvrdo. Ten ohromný kontrast mezi lidmi, co mají barevné papírky a těmi, co nemají a nemůžou mít ani stopu důstojnosti, prodají a udělají vše pro trochu jídla a někdy jen vlídného slova. Děsivý obraz lidstva. Hepík nečekejte, ani by to nešlo.
Dávám plný počet a doporučuji.

Kdyby každý vypadal tak, jaký opravdu je, bylo by na světě plno ošklivých lidí, pane.

19 30.04.2023

(SPOILER) V knihách doslova nesnáším odkazy na jakoukoliv hudbu, zde toho bylo ažaž…
Ani jeden z hrdinů mi nepřirostl k srdci, působili opět trochu diletantsky, jako každý český policista v české literatuře.
Začátek se mi líbil, pak už čteni mělo sestupnou tendenci, a vztahová linka to zabila úplně. Říkala jsem si, doufám, že mu ji neojede, a ono jo…
Jak jinak.
Divných pocitů a svírání u srdce bylo přes míru, pokus o tajemno vyšel naprázdno. V lese řádí vrah, ale všichni tam neustále běhají a choděj na procházky, stále tam všechny svírá všude po těle a lezou tam, dokud je všechny nepozabíjí…
Jsem ráda, že jsem knihu nekoupila, víckrát ji číst nebudu, šlo to, ale žádnou hitparádu nečekejte.

19 29.12.2022

Docela slušná, dobrý jazyk, jen moc omáčky okolo, ale stačí přečíst a vrátit, nic, co by musel mít člověk doma. Trochu překombinované a konec useknutý.

19 23.12.2022

Moje první kniha od autorky.
Díly se nedají sehnat, naštěstí v naší skvělé knihovně mají alespoń jeden díl, aby člověk viděl, že zas o tolik nepřichází...
Průhledná zápletka, od druhé stránky bylo jasné, jak to bude ( a bylo ). Člověk pak jen útrpně čekal, přes složité popisy jídla, pití, cest, dopravních prostředků, luhů, hájů, oblečení a květin a jednotlivých cottage, až to dojde i ostatním a hlavně těm, kteří byli placeni za to, aby zločiny vyšetřili.
Ta "exotická kráska", původem z Čech ( pro Angličana asi dostatečná exotika je i ČR), mi pila krev a její dokonalý manžel ještě více.
Nikdy jsem neslyšela slovo "NAMOLÝ"...? Jako opilý a namol dohromady...?
Varianta spojení "nejhorší hlupák, starý hlupák" na každé stránce.
A já to četla, no, nejsem taky hlupák?

19 28.11.2022

To byla vážně kravina.
Splácáno páté přes deváté, neustálé podsouvání ponurosti a hýbajicich se záclon, až to nudilo, divný jazyk, vůbec mě to nebavilo. Hlavní hrdinka mou náklonnost také nezískala. Umře dítě, ale ji vic trápí, když dojde chlast. To je teprve tragédie.
Vracím do knihovny a nikdy více.

19 02.11.2022

Nemám nervy na popisy týrání a zde to bylo opět vyhnáno do extrému.
Ale ani nemám nervy na popisy přátelského špičkování mezi kolegy a cvrnkání do nosánků uřvaných dětiček... je to jako trapný seriál na Nově.
Hned na začátku mě zase vytočila dedukce superhrdiny, kdy po složitém popisu místa zločinu, všech opatřeních včetně stanu, nasvícení a popisu všech zúčastněných, se zeptá : " a z forenzního už tu byli? "...
Jinak bylo poměrně brzy jasné kudy vítr povane, nicméně Kett se zase musel vyválet ve spoustě sr...k, než byl šťastný konec s děvčátky a nově ještě psíkem.
Jelikož poslední věta byla jaká byla, samozřejmě budu vyhlížet další díl, abych se - jako všichni ostatní - konečně dozvěděla, co se stalo s matkou trojice neposedných koťat.
Upřímně, kdyby se tato spojující nit netáhla napříč dějem , další dílka bych nevyhledávala.
Ale špatný to není a věřím, že obětavý otec (v civilním životě dokonce 4 děvčat)
si svoji nadšenou čtenářkou obec našel.

19 01.11.2022

Nehodnotím, já na tento druh literatury nejsem, skončila jsem příchodem Divocha, pak už jen rychle listovala, stále jsme čekala, něco...? A ono nic. První televize byly prodávány od roku 1934, dílo vzniklo v roce 1932 a televizemi se to tam hemží. Měla jsem obavy, že pokud to nepřečtu, budu mít "díru ve vzdělání", nebo přijdu o něco podstatného, ale už jsem ji vrátila do knihovny, a jsem naprosto nepoznamená čímkoliv. Jen doufám, že jsem také spíš pneumatická než tlustá :-)
A pár chytrých lidí si jistě pomyslí, že jsem také úplně blbá, nu což, nemusím sem psát vůbec nic, moje rozhodnutí, jít s kůží na trh.

Pěkně se to četlo, autor mě baví, líbí se mi jeho civilní hrdina a jeho amatérské vyšetřování, i pan Lála je zajímavá postavička ve všech dílech série.
Jak bylo řečeno i v knize, nechápu, kam všude se dostane a kdo všechno s ním mluví, když vlastně právně ani jinak nemá žádné pravomoci.
Zajímavé téma "možné pandemie", když nyní už všichni víme, jaké by to bylo....
Boj farmaceutických firem, koloběh peněz, svět bohatých hajzlíků a chudáci holky, které si myslí, že jsou trochu víc, ale stejně je všechny berou jen jako ku...
Motiv zločinu zajímavý a neotřelý.
Opět mi není jasný vztah hlavního hrdiny a manželky, ta jeho žena je šíleně nepříjemná vedlejší postava. Prostě kráva.

19 21.05.2022

Geralda zná každý, "O mé rodině a jiné zvířeně" jsem četla celé dětství opakovaně tisíckrát dokola. Také několik dalších, ale Rodinka je prostě nejlepší.
O Lawrencovi jsem neměla ani šajnu. Náhodou jsem shlédla kousek dokumentu o rodině Durrellových a zaznělo tam, že Lawrence je slavný spisovatel. Utíkala jsem honem do knihovny napravit tento nedostatek. Mám Alexandrijský kvartet a Labyrint.

Začalo to zvolna. Několikrát jsem i uvažovala, že to odložím. Hned v úvodu se dozvíme, jak to dopadne, a co víc nám může kniha dát...? Pletli se mi ti tři muži a doteď nevím, který z nich měl Alici, a který syna... Nedokázala jsem se v nich zorientovat.
NIcméně, přes několik menších výhrad mě nakonec kniha dostala. Zvykla jsem si na jazyk autora, který mísí hluboké myšlenky a jazyk periférií, hlubokou filozofii a obyčejný selský rozum. Popisy krajiny i niterné myšlenkové pochody. Obyčejné rozhovory i zraňující osobní zápasy. Životní otázky nám předestírá s neobvyklou noblesou nebo naopak s nelítostnou otevřeností.
Nejvíce mi bylo líto manželů Trumanových, řečeno slovy autora "I pro ně se štěstí stalo prázdným pojmem". Jejich bezvýchodná situace na mě spadla jako tlustá dusivá deka.

"Nemyslím, že by mi hrozilo zatracení, ale také si nemyslím, že bych si nějak zvlášť zasloužil věčnou blaženost. Co je tedy duchovním údělem velmi průměrného člověka po smrti? ".. ???

19 13.12.2021

Naprostá klasika, v pravidelných intervalech se k ní vracím, a ikdyž již znám rozuzlení případů, ničemu to nevadí. Líbí se mi ten anglický suchý humor, tajemno a lord Petr je prostě miláček.
Zajímavý byl i doslov o životě autorky.

Obchodní cestující pan Egg mi už tak k srdci nepřirostl.

19 16.09.2021

Četla jsem ji teď podruhé, jelikož mě na ni pan Storl (ve své knize Léčivá síla divokých bylin a zeleniny v kapitole o řepě) nenápadně opět navedl.
Miluji ta neobvyklá slovní spojení, které umí snad jen Tom Robbins. Dokáže být originální v každé knize.
Směsice moudra, humoru, ironie, hlubokého poznání, smyslnosti splyne do nevšedního zážitku, a kniha se čte sama. Pan autor sám má lidstvo přečteno už dávno.

Jsem Češka a moje rodina taktéž do 50 kolene z Čech.
Kolo dostal brácha, protože je kluk.
Řidičák brácha, protože je kluk
Na gympl brácha, protože je kluk.
K moři brácha, je starší a kluk.
Okopávat kytky na hřbitov já, protože jsem holka.
Pomáhat babičce já, protože jsem holka.
V neděli chodit v sukni, jelikož je neděle a jsem holka. Brácha může mít tepláky.
Brácha si mohl číst (je chytrý), já musela makat (jsem holka, která se bude starat o děti)….
Telku měl v pokoji brácha, je kluk a chytrý (za komoušů tam nic nedávali, ale lovil polské programy).
Chceš jít do práce, nemáš hlídání pro děti, musíš si krátit úvazek, (a tím vydělávat ještě méně peněz)
Atd.
Takže pro stigma blbé holky, která se stará o rodiče, prarodiče, sourozence, manžela, děti.., nemusíme hledět do Koreje. Je to i u nás. Tedy rozhodně bylo.
Jsem ročník 1975.

19 26.09.2020

50x přečtena, stejně jako Vejce - lidskost, laskavost, humor, láska, optimismus, nezapomenutelně zapsána do dějin literatury.

19 16.06.2019

Taky spím špatně.
Ale toto uspalo spolehlivě.
Asi mám jiné vydání než všichni ostatní. Na půl stránky popis toho, jak otevře ledničku, co všechno tam uvidí a jak ji zavře a kam a jak postaví skleničku.
Policie najde mobil v koši. Druhý den uvědomělý občan najde peněženku v tomtéž koši? Buď policie přehlédla peněženku nebo bezďák z ubytovny mobil za 30 tisíc… to jako vážně?
A ty divné vztahy. A úvahy:
“Jsme spolu rok a půl. Před rokem koupil barák. Nikdy jsem se ho neptala na hypotéku. Teď mluví o nějakém bytě. Kde vzal na dům a byt. Že by úplatný policajt?!

Nevím jestli je to k smíchu nebo k pláči? Jsem jediná komu to vadí? Proč to mám číst? Kde je nějaká normální detektivka?
Bylo to strašné.

Půjdu proti proudu a plně souhlasím s komentářem kapp66
320 str. irelevantního balastu a jsme tam, kde na začátku.
Následuje prolog, kt. je tak nelogický, že je to až směšné. Už jen ten sešit… vlezli byste cizím lidem do baráku, když nejdou otevřít - kvůli sešitu?
No, nikdo. A když děláte prasárny, tak si zamknete, žejo… mě to akorát vytáčí.
Hlavně vůbec není šokující.
Psáno školní slohovou češtinou, chybí tomu lehkost a profesionalita.
Hlavní hrdinové mi vůbec nepřirostli k srdci a místo detektivky se babráme v jejich ne nijak okouzlujícím nitru.
Nesouhlasím s tím, když někdo bere spravedlnost do vlastních rukou a zůstane sám nepotrestán. Nemůžeme střílet lidi na potkání jen proto, že se nám nelíbí jejich chování.
A myslet si, že děláme dobře.
Do dalšího dílu se mi vůbec nechce, ten má stran 410 :-/

Jo, a bytostně nesnáším střídání postav, to ale píšu pokaždé, takže nic nového :-))

18 11.09.2024