Aghatte komentáře u knih

Mně to vůbec nesedlo. Asi jsem zde jedna z tisíce.
Silně mi to připomínalo jednu nechutnou knihu od Stephena Kinga, ač s ní neměla nic společného.... něco se psem.
Celou dobu jsem si myslela, že skutečný "pachatel" je .... a trefila jsem se.
Ale jak se člověk ztrácí v tom, co je sen a realita, co je blud a halucinace a co se skutečně děje, komu a čemu věřit... Nečetlo se to dobře.
Obálka a nadpisy kapitol naproti tomu moc pěkné.

5 01.07.2020

Na pana Bukovského mě navedla kolegyně v práci, která sleduje jeho videa a pořady v mluvené podobě. Je z něj doslova nadšená. Pochopila jsem, že tam kritizuje spoustu věcí, směrů či knih, co se považuje za "zdravé", a má své teorie a pravdy. Já osobně jsem od něj nikdy nic neviděla ani neslyšela.
Půjčila jsme si tedy v knihovně jeho dvě knihy.
Bohužel jsou to vydání z roku 2007, tedy na tehdejší dobu to musela být bomba publikace, graficky i obsahově, ale v dnešní době jsou takových manuálů plné police.
Vadí mi tam reklama na určité produkty. Dále sice nedoporučuje užívání doplňků stravy, ale na druhou stranu tam některé propaguje.
Nic závratného se člověk nedozví. Ale jak říkám, to je asi můj problém, jelikož jsem toho přečetla moc na dané téma.
Není to úplný propadák, je to čtivé a vtipné, takže jsem to prolistovala, pročetla a vrátím do knihovny.
A navíc jsem narazila na chyby v tisku "dojčata" (zřejmě) přeloženo jako dvojčata. " Pokud zařazujete do stravy dvojčat, dejte pozor na možné alergie...." na str.205 vložený odstavec, který nenavazuje, začíná malým písmenem a je z jiné části knihy.

5 25.05.2020

Autorka více než 20 ti knih? Ooo, to jsem tedy překvapena. Moje první setkání s ní, vykoukla na mě v knihovně pěkná obálka.
Jak to říci slušně. Děsná nuda.
A ten jazyk. Nevím, zda je to chyba překladu či originálu, ale věta "...bylo by fajn, kdybychom se s tátou dostali do Wexfordu radši dřív než později..." , co to jako je za sdělení?
A Pascal je trouba na entou. Všichni jsou skvělí v posteli, i v šedesáti, jinak je to ale banda zamindrákovaných jedinců, kteří vedou nudné rozhovory. Jak jsem si to zasloužil, že je zrovna se mnou, co na mně vidí...? Nezasloužím si ho(ji). Žabky mají podrážku (???), šaty jsou s květy, tlustí zhubli a šerední jsou rok od roku hezčí. A Jenny, které se splnil sen jet do Říma, " žasla nad množstvím kněží a jeptišek..." okolo Svatopetrského náměstí. Kde jinde už by měli být?
Pokud rádi čtete, neztrácejte čas tímto titulem, o nic nepřijdete. Věřte mi

5 08.03.2020

Ve svém "studiu" zdravého živ.stylu skupuji a půjčuji si vše, co se dá - o dietách, zdravé stravě, alternativní medicíně, léčitelství, atp.
Nutno říci, že jsem od "kosmického" lékaře, kt. se tím živil 30 let, čekala opravdu více. Rady typu jezte střídmě a pijte hodně vody nepovažuji za nic světového. Jeho prolévání organismu jedlou sodou a peroxidem vodíku! mě doslova vyděsilo. Takže zřejmě zemřu mladá a nemocná, jelikož k tomu já se nikdy neodhodlám.
Navíc ten šílený překlad, jakoby to někdo nasypal do internetového překladače a dal vytisknout. A opakování na každé druhé straně již řečeného.... Mrzí mě vyhozené peníze, i když to nestálo svět, raději bych za to měla 10 jiných titulů z antikvariátu.

5 14.02.2020

Četla jsem a nemohla se rozhodnout, zde se mi to líbí nebo ne, nechápala jsem, o čem to vlastně je a bude, proto jsem si - já kráva- přečetla komentáře, v domnění, že mi poradí. Jelikož někteří jedinci vážně musí všechno zkazit, neměla jsem už dalšího čtení ani chuť. Dočetla jsem to, ale bez nadšení.
Alice mi byla protivná, sice zachraňovala celý sloní svět, ale na nemocného manžela a dítě moc času ani lásky neměla. Ty dojemné kecy kolem slonů mě nebavily, a hlavně jsem si pořád říkala, no hlavně, že Ty se tím řídíš.
Věštkyně byla politováníhodná a tudíž mi jí bylo líto. Virgil byl politováníhodný a tudíž mi ho bylo líto. Holčička byla politování hodná a tudíž mi jí bylo líto...
Mně osobně ta Jodi nějak nesedí.

5 06.02.2020

Bylo to děsivé, ta hlavní hrdinka - oscilovala jsem mezi lítostí a zděšením, celé jsem to chtěla mít rychle za sebou, chtěla jsem, aby to dobře dopadlo, ale co je v tomto případě dobře...? Už od narození bylo všechno špatně.
Sice je nyní slavná celebrita, ale její život, to je horor.
Ani hepík se nekoná, nosit dítě počaté za těchto okolností, s tímto člověkem - ztratil hlavu, jak trefné, a navíc genetická zátěž. Nikdy to neskončí.

Autorka píše výborně, umí přesně a jasně vyjádřit situace a pojmenovat daný stav. Vytříbená slovní spojení, neokoukaná. Ale ta zápletka, fuj, chci na to zapomenout.

5 30.11.2019

Nápad dobrý, ale jinak mě to moc nebavilo, něco jsem přeskakovala, čekala jsem více, dočteno, vrátím do knihovny a nezanechá to ve mně ani stopu.

5 25.11.2019

"Všichni chceme být vyvolení, ne? Chceme být pro někoho jedineční, stát se předmětem touhy a ne jen dalším tělem, do kterého někdo vystřílí hlaveň" str.256

Já jsem nadmíru spokojená.
Jistě: Zápletka zajímavá leč nereálná, amatérské "vyšetřování" by se dalo zpochybnit, objev další oběti po 15 letech vykonstruovaný a doslova vecpaný do příběhu, pachatel zřejmý poměrně brzy, naprostá absence GDPR....

ALE, mě bavilo a zajímalo hlavně to, co se děje v hlavách postav. Naprosto dokonalý jazyk autorky, žádná klišé, žádný pathos, prostá konstatování, popis, bez hodnocení - to nechává na čtenáři, nic nepodsouvá, jenom píše, jak to je - já si to užívala.
Luxusní pohled do přemýšlení Amy, navždy uvězněné v 15 ti letém těle, precizně zvládnuté myšlenkové posuny těžké alkoholičky. To, že se někdo opíjí přesně podle předem daného scénáře, bylo pro mě nové, neokoukané. Bylo mi Alex líto a velmi jsem ji držela palce, aby i ona neprochcala (to cituji, já tak nemluvím) svůj život.
Smutný Jacob se nakonec pochlapil, Pragmatická Fiona, jak ona k tomu všemu přišla, ale vypořádala se s tím výborně, statečná a silná holka, ta pravá pro Jacoba.
Uvěřitelné rozhovory, bavilo mě číst, co řekl on, co pak udělala ona, co na to řekla ona, a co to s ním udělalo... :-) To mě obecně většinou nebaví , nemám ráda přímou řeč (velmi často zní uměle, naučeně), a zde, super.
Na konci jsem i brečela.
Takže dobrá psychosonda, ujištění, že KAŽDÝ máme svůj kříž a nikde to není tak růžovoučké jak se jeví.
Jdu na Nezavírej oči.

5 09.10.2019

Moc se mi to líbilo, podobně jako Skleněný zámek.
Hezky a citlivě pojaté vztahy v rodině, psychicky nestabilní matka, úžasné statečné dcery, a strýčka jsem si hned zamilovala, jak se jich bez řečí ujal.
Běžte dělat to, co děti ve vašem věku obvykle dělají...láska, důvěra.
No a ten konec, paráda!

5 27.09.2019

Jo, tak to bylo velmi zajímavé a mně se to moc líbilo.
Musíte se oprostit od originálu a od toho, co znáte, a je to prostě moc dobré čtení

5 04.09.2019

Váhala jsem, zda si knihu vůbec půjčit, ale měla krásnou obálku, tak jsem to zkusila.
Byl to šok!
Vůbec se mi nelíbila, ale dávám dvě hvězdy za formu podání, jakýsi dokument. Jakoby autorka nebyla zainteresovaná citově, ale pouze podávala referát, co se stalo a jak se kdo cítí. Kupodivu to nebylo na škodu. Jako novinářka, asi to je správné přirovnání.
Nechápu hned na začátku - nemocné 4leté dítě bez dozoru. Asi se o ni měl postarat Bůh. Už to bylo nepochopitelné. Každá matka, když má dítě jen zvýšenou teplotu, všeho nechá, a jde se mu věnovat.
Chápu pak její reakci, že zalezla a už nikdy nechtěla vylézt..., ale co ty děti, které žijí? Musí se jim něco stát, aby si vysloužily pozornost?
Naprosto vytáčející "bratři a sestry" ze sboru. Tak tam bych byla den, a nikdo už by mě tam nedostal. Hra na svatbu. Nucení do plození dětí (po svatbě). Požehnání. Nezájem o neštěstí druhých, přitom plná ústa Bible a Boha. O Mormonech toho moc nevím, a co se zde vyjevilo, mě ještě více utvrdilo v přesvědčení, že sekty jsou jen zlo zabalené do úsměvu.
No, šílený, nemohla jsem to ani číst. Byl mi nejvíce sympatický Jacob, který měl velmi praktické a trefné myšlenky. Naopak manželovi bych prokopla pozadí.
A závěr? Já jsem to nepochopila! Nevím, zda umřela nebo ne! Takže naprostá nespokojenost.

5 04.09.2019

Moje první kniha této autorky, neznala jsem ji, určitě má silný potenciál. Velmi mě bavily pasáže z lodi, ta bezstarostnost mládí a svobody, v kontrastu s vážností smrti a emigrace. Půjčím si další dílka, líbí se mi jazyk, a některé myšlenky jsem si i zapsala.

5 28.08.2019

Fenomenální kniha! Moje oblíbená.

5 24.08.2019

Čekala jsem více, začátek byl slibný, pak to ale sklouzlo k nudě, začala jsem přeskakovat. Jakoby to psali dva autoři, jeden opravdu dobrý, kt. se ale rychle vyčerpá a půjčí pero druhému, aby zatím něco psal, než chytne další dech. Tak to šlo ve vlnách, nahoru dolů, a to mě nebavilo. Vtipné místy, ale ne moc. Chytré místy, ale ne moc...

5 13.07.2019

Knihu jsem přečetla nedávno, a už nevím, o čem byla... A nepomohl mi ani krátký sestřih zde v úvodu. Nějaký les tam byl... Prostě nic moc. Klasika. Nějakej maniak a detektiv s pohnutou minulostí. Přečtu, odložím, neuchovám, neudržím. Ale číst se to dalo :-)

5 11.07.2019

Nic přelomového jsem se nedozvěděla, ale obdivuji paní autorku za angažovanost v problematice, celoživotní studium různých oborů. Vážím si vzdělaných lidí. Pět elementů je zajímavý směr, má svou logiku. Recepty jsou zajímavé, škoda, že to není rozděleno zvlášť do teorie a následné kuchařky, jiný formát knihy (tento velký, téměř čtverec, nepraktický pro opakované listování), 2.části, lépe 2.knihy by byly lepší volba, proto jen 3 hvězdy.

5 14.06.2019

Nuda, nic zajímavého, odloženo, nepřečtené

Souhlasím, statistiky bych vynechala, stejně tak děkovné a oslavné písně, jinak zajímavé, ale žádný boom...

5 28.05.2019

Téma zajímavé, mrkvová organická voda už našla místo v mojí kuchyni, všude je všechno od mrkve:-)) Nicméně, malinko mi vadí zpracování, jazyk, autor není spisovatel, ale léčitel. Kapitola o jídle mě až tak nezaujala, nic, co bych již neznala.

5 28.05.2019

Trochu kostrbatě napsáno, ale nebylo to nejhorší.
Sourozenci pro svého otce shání “mladou krev, aby ho neopustily síly. Překvapilo mě jen, že se ani nesnažili měnit jména.
Konec rychle useknutý ve 2 větách bylo po všem.
Ale do vlaku dobré.

4 11.12.2024