Aichah komentáře u knih
Dočteno, ale šlo to pomalu. Příběh jako takový by měl působit spíš děsivě, ale nepůsobil. Ta poetičnost, vykreslování tamní přírody a celkově styl psaní příběh natolik zjemnily, že všechny ty hrůzy revoluce úplně pohřbily a kniha tak byla zbytečně dlouhou a často i nudnou. Chystala jsem se na ní dlouho, ale spíše zklamala, než aby nadchla.
Tak takovou hovadinu jsem už dlouho nečetla. Přišlo mi to jak psané puberťačkou pro puberťáky. S každou kapitolu byl děj hloupější a hloupější. Totálně pitomí úplně všichni a Janiho tajemství už na mě bylo moc. Přečteno, tedy dočteno, jen kvůli čtenářské výzvě.
Opravdu to bylo jen 63 stran? Četla jsme ve čtečce a trápila jsme se s tím tři dny. Četlo se to hrozně pomalu. Přečteno do čtenářské výzvy
Taková oddechová "kravina". Počáteční nadšení rychle opadávalo, ale díky malému počtu stran rychle dočteno i tak.
První díl byl úžasný. Druhý už se mi tolik nelíbil a ani se mi moc do třetího nechtělo. Nakonec jsme neodolala, protože od Moyesové už mám jinak přečtené všechno ostatní. Dobře jsem udělala. Krásně se to četlo, byla to příjemná oddychovka. Kéž by se třetí díl zfilmoval jako ten první. Opravdu bych ráda viděla ty módní kreace :)
Sarah mi moc sympatická nebyla a ten happyend? Tahle knížka mě trochu zklamala, čekala jsme něco drobet lepšího.
Tak tohle rozhodně nebyla má krevní skupina. Dočteno silou vůle kvůli čtenářské výzvě.
Když pominu hodně divoký začátek a totálně nepochopitelný konec, tak bych se pod to mohla podepsat. Stalo se mi to taky. Dokud se to člověka netýká vidí to jako těžko uvěřitelný příběh hloupé slepice. Někdy je ale hrdost a sebeúcta nicotná s posláním být máma a bojovat do posledních sil o záchranu něčeho, co za záchranu při zpětném ohlédnutí vůbec nestálo. Hodně věcí z příběhu chápu, jen ten ochod od dětí nepochopím nikdy.
Asi moje poslední knížka od autorky. Příběhy "jejích" dětí jsou sice silné, ale s každou knihou mám větší a větší pocit, že hlavním cílem je posílení autorčina ega. Vykřičet do světa jak je báječná a skvělá a z každého dítěte, nad kterým už všichni zlomili hůl, dokáže svojí trpělivostí a láskou vykřesat to nejlepší a posunut ho během jednoho školního roku na úplně jiný level.
No nevím, na to jak vážné to bylo téma a kolik v tom mohlo být emocí mi to přišlo psané tak nějak vlažně.
Po prapodivném Playgroundu jsou keplerovci zpátky v plné parádě. Mnohem krvavější než dřív :)
Většinou jen ohvězdičkuji a tím s přečtenou knihou končím, tady mi to nedá.
Do druhého dílu jsem se pustila hlavně ze zvědavosti, jaké nesmysly ještě autorka vymyslí - nezklamala. Tady raději varuji před spoilery
Krom takových běžných nelogičností (např.proč se odhmotnit a okamžitě přenést k IrčE, když můžou oba fňukat, že jsou od sebe 200km a uvidí se až v pátek) je tohle moje TOP3
- Pokud musím zachránit milovanou osobu ze světa duchů nejdu hned. Jsem sice duch co nemusí spát, ale raději počkám do rána, pak dalších 5 hodin abych přivezl její 200km vzdálené auto a pak teprve vyrazím
- v případě že vám někdo dá do pití neznámou látku a je vám strašně zle nevolejte doktora. Zavolejte kamarádku a po jejím přijezdu stačí mokrý kapesník na čelo.
- pokud máte doma osobu v bezvědomí je v pořádku nechat jí tam samotnou v poloze na zádech se slovy "tady bude v bezepčí"
Už se těším na třetí díl. Copak zajímavého přinese.
K téhle knížce jsem se dostala jen díky tomu, že jeden z hrdinů je Vladan a takových moc nebývá. Už po pár stránkách jsem začala být alergická na "Irči". Nevím jestli je to moravská specialita, každopádně pokud se vrhnu na druhý díl, napřed si všechny "Irči" nahradím českým "Irče" (Irča žena - k Irče ženě), aby mi to nervalo uši.
Příběh sám je takový všelijaký. Základní myšlenka dobrá, ale místy mi přišlo, že to píše nějaká puberťačka. Občas mi rozhovory přišly nepřirozené či hloupé a některé části jsem nechápala - opravdu za těch 7 let nenapadlo ředitele reklamního gigantu začít hledat u rodičů? Dočítám skoro vše a mám doma Vladana....zkusím ještě druhý díl.
Nejak nevim co si o tom myslet. Do klasicke detektivky to melo daleko, do erotickeho romanu take,jako fantasy no nevim a napeti pokazde utnul Ryes jako pretinac michy. Prislo mi to jako takovy nedotazeny kockopes.....uvidime jestli se pustim do druheho dilu.
Poslechnuto jako audiokniha. Příjemné, někdy vtipné, jen těch nevěr tam bylo trochu moc. Svět je malý, ale s Amy už to bylo trochu moc. Začala jsem Jáchymem a jsem za to ráda.
Musím říct, že jsem od knížky čekala něco jiného. Typicky Keplerovského byť bez Joony. Byla jsme hodně překvapená do jaké oblasti se duo autorů vrhlo. Po prvotním zmatení jsem se brzo začetla, ale i tak to nebylo ono.
Přečetla jsem první tři díly a nějak nevím co k tomu říct. Jako oddychovka dobré. Nějak nevím, proč je kolem celé série takový humbuk. Už po přečtení pár stránek prvního dílu bylo jasné jak to celé dopadne. Cokoliv se událo bylo předvídatelné a čtenáře moc překvapení nečekalo.