Airelle komentáře u knih
(SPOILER) Rodinná tajemství jsou někdy hodně bolestivá. Hlas kukačky je o několika rodinných tajemství v průběhu generací ovlivňující celou rodinu.
Hana Marie Körnerová píše velmi poutavě, řadí se mezi moje oblíbené autorky. Musela jsem pořád a pořád poslouchat, jak to bude dál. Určitě si knihu pořídím i ve fyzické formě, audiokniha byla opravdu skvělá.
Příběh je velmi silný, láme srdce, ale dodává i naději. Irma neměla lehký život, a přesto byla vždy velmi hodná, někdy až moc, ani žití s despotickým manželem jí nezlomilo. Edita se se svým životem popasovala, jak nejlépe uměla a jak vzhledem ke svému původu mohla, ke cti jí je, že vždy chtěla pro své děti to nejlepší.
Poslední dobou čtu a poslouchám mnoho knih z doby minulého století, co čtete nebo posloucháte teď nejvíc vy?
Osud jim nepřál! Osud! Na ten se dá svést cokoli.
Musím říct, že tohle bylo velké překvapení. Četla jsem i viděla spoustu filmů na téma poválečné i válečné doby v Sudetech. Štěpán Javůrek píše velmi čtivě a navíc objektivně, nehodnotí, nechává názor na čtenáře, což je vzhledem k tématu opravdu obdivuhodné.
Když se Smolíkovým naskytne příležitost nastěhovat se na statek v Sudetech, neváhají a odstěhují se do Glasendorfu/Sklářů, kde na ně takový pěkný statek čeká. Má to však jeden háček, který se dozvědí od místního správce Vojtěcha Tomečka, že s nimi na statku budou prozatím bydlet i jeho původní majitelé Fuchsovy. Jak se sžijí společně s německou rodinou?
Knihu jsem poslouchala jako audioknihu a moc se mi líbil přednes Kamily Janovičové. Audioknihy mají jednu velkou výhodu, můžete u ní vařit, běhat, chodit na procházky, uklízet
Pokud jde o kriminálky, dávám přednost těm, které jsou podle skutečných krimi případů. Zbožňuju Případy 1. oddělení, už jsem je viděla několikrát. Nedávno jsem objevila podcast Opravdové zločiny, sice později než ostatní, ale zase ještě pořád nemusím čekat na nové díly. V jednom díle jsem se také seznámila s Tedem Bundym, o kterém jsem sice slyšela, ale nic extra ne. Když jsem narazila na štafetu, které vévodí Ted Bundy, tak jsem po něm okamžitě skočila.
Kniha je vyprávěná z pohledu kamarádky a bývalé kolegyně samotného Teda a spolu s ní se dozvídáme bližší informace o vraždícím monstru schovaném za milou tváří.
Ted Bundy byl vraždící šílenec, kterého bych opravdu potkat nechtěla. Vraždil naprosto chladnokrevně, promyšleně, likvidování obětí se mu dařilo na výbornou, prostě zmizeli s povrchu zemského. Jeho řádění mělo několik fází, ale obětmi byly vždy ženy a bylo jich tolik. Setkání se zabijákem Bundym přežila jen málokterá.
Spolu s Ann sledujeme jeho životní peripetie, nevydařené vztahy, studium psychologie, práv, a pak také v neposlední řadě jeho vraždění, dopadení, soudy, útěky z vězení a jeho definitivní odsouzení k smrti. Trochu mě mrzí, že i přes snahu být objektivní, autorka dost často klesá k subjektivnímu pohledu a prosazování svých názorů. Bohužel i upgrady mi přišly ve finále rušivé a navíc.
Ted Bundy se nakonec k vraždění dívek přiznal, a to jen pár hodin před popravou.
Bylo jich tolik. Obětí bylo pravděpodobně víc, než se kdy dozvíme. Bob Keppel se domnívá, že Ted zabil přinejmenším stovku žen a já s ním souhlasím.
Šílenství, ano, ale šílenství je to, co se pokouším pochopit. Držet otěže moci nebyla žádná legrace, když už nebylo koho onou mocí terorizovat.
Jenže já jsem ten nejchladnokrevnější hajzl, s jakým jste se kdy setkali.
(SPOILER) Bianca Iosivoni píše romány hodně zaměřené na psychologii hlavní postavy, už to předvedla v sérii Strmý pád.
Callie mi upřímně moc nesedla, podle mě moc řešila minulost, se kterou vůbec neuměla pracovat, navíc už to bylo tolik let, takže by to měla mít v sobě uzavřené, jenže o čem by to pak bylo. Líbil se mi Keith, který se na rozdíl od Callie choval dospěle a ještě s ním byla legrace.
Vtipná byla chemie mezi hlavními postavami, jak se snažili nebýt spolu a přesto je to k sobě neuvěřitelně přitahovalo. Největší hrdinka příběhu je podle mě Stella, která po smrti manžela (Calliena otce) zůstala se svými nevlastními dcerami i na úkor toho, že se její syn odstěhoval ke svému otci. To chtělo neuvěřitelnou sílu. Oblíbila jsem si Holly a Fay a doufám, že v dalších dílech dostanou více prostoru.
Muset tu být pro Holly mě donutilo se ovládat. Ano, byla jsem tu pro svou sestru. Ale také jsem toho využívala jako výmluvy, abych se s těmi událostmi nemusela vypořádávat i já sama.
(SPOILER) Už jste se někdy prostřednictvím knihy ocitli na koncertě? Ne?
Musím říct, že ani já jsem to nečekala, a přesto se to autorce Taylor Jenkins Reid povedlo! Chvilku mi trvalo, než jsem si na styl téhle knihy zvykla, protože to bylo úplně něco jiného, než na co jsem zvyklá. Kniha je psána pouze formou rozhovorů, a tak se o postavách i o vzniku a zániku kapely, dozvíte skrz ně. Pravda se stejně jako v životě hledá těžko, jelikož má každý z dotyčných tu svou.
Daisy jsem si oblíbila hned, i přes její závislosti a problémy, kdežto Billy mě štval od úplného začátku, on je prostě takový diktátor, vše musí být v kapele po jeho, což je něco, co mi jde hodně proti srsti. Kniha je plná postav, ať už členů kapely nebo lidí kolem. Nejradši jsem měla Billyho manželku Camilu, která si jako jediná dokázala udržet reálný pohled a životní nadhled. Má u mě i plusové body za závěr knihy, protože se chovala slušně ke všem, i k lidem, kteří si to úplně nezasloužili.
Paradoxně mě mrzelo, že se jedná o fiktivní příběh, poněvadž jsem měla děsnou chuť googlit postavy a hledat jejich písničky, které byly opravdu krásné, alespoň v mojí hlavě!
Žádné rady, kázání ani násilí nikdy nedonutí někoho přestat, když sám přestat nechce.
A je jedno, jak moc toho dotyčného máte rádi. Nemůžete nikoho vyléčit ani láskou, ani nenávistí, a nezáleží, jak moc máte v tom či onom pravdu, protože ani jedno ho k ničemu nedonutí.
Pravda, k níž se nikdo nehlásí, většinou leží někde uprostřed.
(SPOILER) Opět další zastavení v audiotéce a moje letošní druhé setkání s audioknihou a historickým románem. Platnéř se může pochlubit skvělým přednesem Matouše Rumla a nádherným popisem středověké Prahy. Nemůžu opomenout, že jsem o cechu platnéřském slyšela poprvé. Líbilo se mi, že jsem mohla nahlédnout do fungování tehdejších pražských radních.
Platnéř je taková historická pohádka pro dospělé, která se Vám rozhodně bude líbit, i když historické romány nečtete. Nechybí tu ani napětí, to když se objeví krimi zápletka s vraždami a ukradenými cechovními dokumenty. Hlavní postavou je Lukáš, synovec platnéřského mistra, který je sirotek, a tak je jeho postavení v rodině velmi nezáviděníhodné.
Knihu, potažmo audioknihu, mohu jen a jen doporučit. Už se těším až si poslechnu i další díly.
Pamatuj, že před ničím neutečeš, a co se má stát, stejně si tě najde. Je to vůle Boží. Chovej se tak, abys byl připraven. A Lukáš věděl, že není zase až tak bezmocný.
(SPOILER) Druhý díl série Starožitnosti jsem si opět nemohla nechat ujít, první díl byl naprosto úžasný a já se těšila na další dobrodružství cestovatelky v čase Xante. Zajímalo mě, jak se bude dál vyvíjet její příběh a jestli se ještě setká se Samuelem. Se svou matkou Florou se opět vydávají porozhlédnout po starožitnostech do svého krámku, a při té příležitosti Xante objevuje tajemnou měděnou konvičku, která k ní opět zpívá. Xante vyslyší její volání, protože má strach o Samuela. Vydává se tedy opět do minulosti, kde se setkává s majitelkou čokoládovny paní Flyte skrývající zajímavé tajemství. V minulosti se opět setkává se Samuelem, který je skutečně v nebezpečí, jeho osud teď leží v rukách Benedicta Fairfaxe.
Upřímně musím říct, že jsem byla z druhého dílu zklamaná, čekala jsem více akce a místo toho se příběh vlekl a ke zvratu došlo až na úplném závěru. Věřím, že druhý díl byl tzv. Výplňový a v dalším díle konečně zas dojde k nějaké větší akce.
Líbí se mi tu cestování v čase, které je postaveno vcelku na logickém základu, a tak nedochází k divným paradoxům jako v jiným příbězích.
Toužebně si vzpomněla na dopis, který jí dal Samuel potom, co pomohla Alici. Starala se o něj s takovou láskou a péčí, a přesto musela bezmocně sledovat, jak z něj postupem času zbyl jen prach.
(SPOILER) Od autorky jsem už četla Malibu v plamenech, a přesto že se mi úplně nelíbila, tak ve mně zanechala pocit, a to se jen tak nějaké knize nepovedlo!
Sedm manželů Evelyn Hugo je naprosto excelentní kniha, napsaná tak reálně, že jsem opravdu věřila, že se jedná o autobiografickou knihu. Tohle se prostě Taylor Jenkins Reid upřít nedá, že umí psát tak, že Vás to vtáhne, semele a vyplivne naprosto emočně rozpolcené. Celou dobu jsem měla pocit, že jsem tam s nimi, že sedím vedle Monique a poslouchám, co Evelyn vypráví. Prožila jsem si s ní vzestupy i pády, lásky i zrady.
Evelyn je hvězda na svém místě, i když se chová jako mrcha, tak jí fandíte, aby dostala přesně to, co si zamanula. V průběhu Vás překvapí, že je úplně jiná, než jste čekali, až se nakonec zachová tak, že nevíte, jestli jí máte nenávidět nebo milovat. Mezi další postavy, které jsem si oblíbila, byl i její celoživotní přítel a jeden z manželů Harry Cameron. Kdo mi naopak neseděl, byla paradoxně Celie a nezlepšilo se to ani na konci knihy. Jediná postava, která by si zasloužila větší prostor byla dcera Evelyn a Harryho Connor, což nechápu, proč se v příběhu objevuje tak málo.
Bohužel nakonec jsem si z informace, kdo je Monique, na zadek nesedla, možná proto, že jsem to podvědomě tušila. Každopádně se mi kniha líbila a opět ve mně zanechala spoustu pocitů, které si ponesu ještě dlouho!
Některá manželství nejsou zase tak úžasná. A ne každá láska hory přenáší. Občas se rozejdete proto, že jste se k sobě nikdy nijak zvlášť nehodili.
Nemiloval jsi mě jeden jediný den. Miloval jsi skutečnost, že se všude vodíš s filmovou hvězdou. Miloval jsi pocit, že právě ty spíš v mojí posteli. To není láska. To je majetnictví.
(SPOILER) Je to už celkem dlouho, co jsem viděla film, který mě tenkrát naprosto rozsekal. Už jsem skoro zapomněla detaily, o čem příběh je.
Jestli mohu knihu k něčemu přirovnat, tak nejspíš k Romeovi a Julii nebo Petru a Lucii. Všechno jsou to romantické příběhy s tragickým koncem, který prostě chcete číst, ale nemůžete jí jen tak někomu doporučit. Příběh Hazel Grace a Augusta je přesně tak srdceryvný jako jiné tragédie. Krásně je popsán jejich rozvíjející a prohlubující vztah, stejně tak i to, jak jim rakovina zasahuje do života. Nemůžu mít Hazel za zlé, že se občas chovala sobecky, ač se snažila chovat jinak. Její vztah k rodičům byl její nemocí hodně poznamenán a možná by bylo lepší, kdyby se k ní pořád někdo nechoval jako k nemocné a umírající.
Augusta jsem si velmi oblíbila, byl přesně ten kluk, kterého Hazel potřebovala, kterého by občas potřebovala každá z nás. Však který kluk by pro Vás obětoval svoje poslední přání?
Ale já věřím na opravdovou lásku, víš? Nevěřím, že všichni mají nárok mít oči, nebýt nemocní a tak, ale každý by měl mít opravdovou lásku a ta by měla trvat aspoň tak dlouho jako jeho život
(SPOILER) Letos jsem si dala předsevzetí, že přečtu co nejvíc českých autorů, takže když jsem viděla tuhle krásnou obálku v rámci štafety u @ctu_venovani, neváhala jsem. Ovšem, co jsem nečekala, je to, že napsat recenzi bude tak těžké. Jak totiž chcete napsat recenzi, když ani trochu nesympatizujete s hlavní postavou, když Vám styl autorčina psaní ani trochu nesedí a nejvtipnější Vám přijdou poznámky štafetářek před Vámi?
Vím ale, co práce je s vydáním knihy, takže se pokusím zhodnotit to, co ve mně kniha zanechala.
Kniha by podle mě mohla být určena hlavně dívkám, které mají potíže s láskou, které jsou celá léta zamilovaná do muže, jenž o ně vlastně nestojí. Myslím si, že kdybych si knihu přečetla před 15 lety, kdy jsem byla taky takhle slepě zamilovaná do muže, který za to ani trochu nestál a který dneska ve společnosti manželky dělá, že mě nezná a nevidí, tak bych si z toho vzala aspoň malé ponaučení, že vztahy a jednostranné lásky prostě občas nikam nevedou. A to i za situace, kdy na Vás ten druhý zamilovaně kouká.
Autorka se snaží psát s velkou dávkou sarkasmu, ale je ho na můj vkus prostě moc. Trochu mi to připadalo, že koukám na pořad Na stojáka, tenhle styl humoru mi je totiž vzdálený, stejně jako tahle kniha. Jediné, co mě během čtení knihy napadlo, bylo, že by lidi neměli tolik pít, protože pod vlivem alkoholu Vám mnohdy přijdou věci i situace vtipnější, než ve skutečnosti jsou!
Měla jsem jedinečnou možnost si knihu přečíst, dostala jsem jí v rámci spolupráce přímo od autorky. Musím přiznat, že mě tenhle jedinečný fantasy svět naprosto uchvátil, chvilku mi sice trvalo se začíst, což je v rámci výstavby světa normální, doporučuji číst opravdu pozorně, protože na konci to do sebe zapadne jako puzzle. Jakmile se na scéně objevili hlavní hrdinové Isarell a Bastien, už se mi odtrhávalo jen těžko. Oba hrdinové si projdou velmi náročným výcvikem, který přežijí jen ti nejsilnější, a přesto to je jen začátek jejich cesty.
Kniha je plná nečekaných zvratů, když už si myslíte, že se blížíte ke konci příběhu, stane se něco, co naprosto nečekáte. Prostě se nestihnete ani na chvíli nudit. Navíc není nouze o brutality a klobouk dolů, že jsou opravdu napsané velmi výživně a kvalitně. Každý už to o mě ví, že zavírám oči, jakmile se ve filmu objeví trochu krve, už zavírám oči, třeba dnešní díl The Last of Us jsem je měla zavřený celou dobu!!! No jenže to u čtení nejde, takže jsem to viděla v živých barvách, a nemohla jsem prostě zavřít oči ani to přeskočit, což tedy ve finále považuju za pozitivní.
Opravdu moc bych si přála, aby se kniha dostala víc do podvědomí čtenářů, protože může směle konkurovat světové fantasy a co víc, některé strčit jednoduše do kapsy!
Už se nemůžu dočkat až se pustím do druhého dílu, který už na mě nedočkavě čeká.
Na pokračování Lynnwood Falls jsem se moc těšila, první díl mě naprosto uchvátil, a tak jsem si nemohla druhý díl nechat ujít.
První polovina knihy byla taková seznamovací, kdy se objevují dvě hlavní postavy Annabella a Will, kteří mají společnou minulost. Annabella vlastní kavárnu ve francouzském stylu a nedávno jí zemřela maminka, tím se spustili problémy s pronájmem bytu a kavárny a na stole jí leží výpověď, přijde jí to nespravedlivé, a tak kontaktuje Ellu, kterou dobře známe z prvního dílu a která pracuje v advokátní kanceláři Willa. Ti její případ převezmou a začnou pátrat, co za výpovědí vězí. Will je velmi úspěšný advokát, který zachraňuje týrané ženy v nesnázích. Will si zakládá na tom, že nechce vztah, užívá si sex za oboustranného souhlasu (což je strašný spojení, ale na druhou stranu znám případy, kdy tomu tak bohužel nebylo).
Jejich cesty se několikrát zkříží a v momentě, kdy je Willův bratr Jay propuštěn z vězení, vychází minulost na světlo a vše najednou dostane smysl.
Příběh byl plný zajímavých momentů, navíc se celý odehrává na úžasném místě v zimě a o Vánocích, a kdo nemá rád Vánoce, že jo :D Prostředí kavárny mě naprosto uchvátilo, škoda, že já tu svou oblíbenou kavárnu stále hledám, jak ráda bych si tam aspoň jednou týdně zašla a četla si. Oba hlavní hrdinové se mi líbili, ale prim získal Jay, jeho jsem si prostě zamilovala!
Kniha mě zaujala svojí anotací, a tak jsem si řekla, proč se do ní v rámci štafety nepustit.
Když Melanie před deseti lety odmaturovala, měla velké plány, teď se vrací zpět do rodného města na třídní sraz ve starém autě se svojí malou sedmiletou dcerou Hope a všemi jejich věci. Je zklamaná svým dosavadním životem a touží začít znovu. Naštěstí má ve svém rodišti své dvě nejlepší kamarádky Jo a Zoe, a také další přátelé a známé, kteří jí vždy pomůžou, protože tak se to na malém městě dělá.
Je možné tam ale najít lásku a může se Melin život ještě víc zkomplikovat?
Mám ráda tenhle styl knih a filmů, takový, kde se objeví nečekaná detektivní zápletka, vše se odehrává na malém městě, kde se všichni navzájem znají, a tak všichni táhnou za jeden provaz. Takové milé odpočinkové čtení, u kterého se rozhodně nebudete nudit. Malá Hope je navíc neskutečně bezprostřední dítě, takže dochází k zajímavým a mnohdy hodně vtipným momentům. Jsem velmi zvědavá, jestli se brzy dočkáme i dalších dílů.
Příběh Džaji a Amíši mě jednoznačně posadil na zadek, příběh o tom, jak má minulost vliv na přítomnost a jak nám může změnit život.
Když se Džaja po velkém životním zklamaní několik potratů a rozpadající se manželství s její životní láskou Patrickem - vydá do Indie do domova svých předků, nečeká, že se tu dozví životní příběh svojí babičky Amíši. V domě své rodiny se setkává už pouze se sluhou Ravim, který byl nejen Amíšina druhá ruka v domácnosti, ale i její nejlepší přítel. A není to nikdo jiný než Ravi, kdo bude Džaje vyprávět o životě Amíši.
Amíšin příběh začíná domluveným sňatkem, její život je teď v rukou jejího manžela a dohlíží na to jeho matka. Amíša musí poslouchat, starat se o manžela i o domácnost, porodit nejlépe samé syny a hlavně mlčet a neodporovat. Jenže Amíša je jiná, má své sny, ráda vypráví příběhy a doufá, že se jednou ve společnosti změní postavení žen a kastovní systém. Její život se aspoň trochu zlepší v momentě, kdy pozná Raviho, nedotknutelného, který smí dělat jen tu nejhorší práci a nejlépe, kdyby se vůbec nenarodil. Jenže Amíša se rozhodne, že Raviho zaměstná jako svého osobního sluhu a nakonec si ho prosadí i přes tchýninu nelibost. Během manželství porodí tři syny a stane se jedinou paní domu, manžel stále častěji jezdí za pracovními povinnostmi do vedlejšího města, a tak se Amíša chopí příležitosti a přijme nabídku britského vojáka Stephena vyučovat na místní britské škole. Stephen jí na oplátku bude učit anglicky psát.
Džaja mezi Raviho vyprávěním poznává celou jeho rodinu a opravdu si je všechny oblíbí. Díky Ravimu poznává také stinnou stránku Indie a to je chudoba, dětské domovy plné dětí, o které se skoro nemá kdo postarat. Džaja má velmi napjatý vztah se svou matkou Lénou, Amíšinou dcerou, a díky Ravimu se snad konečně dozví pravý důvod Léniného chování.
Kniha je plná lidských trápení, zklamání, vzletů i pádů, lásky, velkého přátelství, touze po svobodě, po dětech, po lepším životě. Četla jsem jí v rámci štafety a byla to jedna z nejlepších knih, kterou jsem v rámci štafet četla a upřímně si myslím, že jinak bych se ke knize nedostala a byla by to tak neuvěřitelná škoda. U knihy jsem několikrát brečela a musela se čtením přestat, protože to mnohdy bylo na mě až moc.
(SPOILER) Jako můj návrat k historickým románům jsem si snad nemohla vybrat lepší knihu. Příběh je plný zvratů, překvapení a zajímavých postav.
Když mladá vdova Francouzka Diana přijíždí do rodiště svého zesnulého manžela Viléma, je si téměř jistá, že jí v novém bydlišti nečeká nic pěkného. Seznámí se zde s majitelem panství a svým švagrem Janem ze Zhoře, se kterým si ovšem absolutně neporozumí.
Diana neumí řeč a služebnictvo zas nemluví francouzsky, takže o další neshody není nouze. Ke zlepšení nepomůže tomu ani Dianina otrava, ani mor, který zachvátí celé okolí, ani tlupa lupičů, která řádí po okolí. Jediným přítelem je Dianě Vilémův právník Václav Lešický, který je bývalým učitelem Jana, a tak se mu snaží všemožně domlouvat, aby Dianě pobyt ulehčil.
Najdou k sobě nakonec Diana a Jan cestu? A kdo stojí za lupiči, kteří mají na svědomí už několik lidských životů?
Opravdu moc se mi líbil popis okolí, na což já moc nejsem. Také postavy zde nebyly černobílé a u některých jsem byla nakonec nemile překvapena, jak se jejich charakter vyvinul. Diana se mi líbila hlavně tím, že to nebyla jen křehká květinka, jak by člověk od ženy v jejím postavení a s jejím původem čekal. Myslím si, že jsem byla ale překvapená mnohem méně než Jan :-D
(SPOILER) Miluju tuhle sérii, první díl byl pro mě příjemným překvapením, ale tohle bylo tak skvělý, jeden z nejlepších druhých dílů, co jsem kdy četla. Většinou bývá druhý díl takový výplňový, ale tohle bylo skvělé pokračování. Na scéně se objevuje Lilin, démonické stvoření, které stejně jako Layla vysává duše.
Vzhledem k tomu, jak končil první díl, jsem byla zvědavá, jak se s tím autorka popasuje a opravdu jsem byla překvapená, takhle jsem to rozhodně nečekala. Chování Rotha mě absolutně štvalo, chvíli jsem si říkala, že nechápu, o co mu jde, nedokázala jsem uvěřit tomu, že to vše, co se odehrálo v prvním díle, byla jen nějaká hra.
Kdo byl dalším překvapením tohoto dílu, byl mile se chovající Zayne, který mě v prvním díle neskutečně vytáčel. Mám ho teď o trochu radši, ale stále jsem v týmu Roth.
Stále zbožňuji Bambi, která má víc schopností než jsem vůbec tušila. Rozuzlení, kdo je Lilin, pro mě sice nebylo překvapení, protože už jsem ke konci řvala: Máte ho tam, je to ten a ten, proč to nevidíte?
(SPOILER) Už ani mě neminula série Detektiv Cormoran Strike a upřímně jsem byla mile překvapena. Mám tenhle styl detektivek ráda, obyčejný příběh se zápletkou, u které si člověk vlastně odpočine.
Na začátku knihy se seznamujeme s hlavním detektivním duem, a to s Cormoranem Strikem a jeho novou asistentkou Robin. Detektiv Strike má zrovna teď řadu finančních potíží, a tak mu nový klient přijde vhod. Tím klientem je bratr modelky Luly Landryové, která spáchala sebevraždu skokem z balkonu nebo snad ne?
Moc se mi líbily vyšetřovací metody Cormorana Strikea, jak jsme se postupně dostávali k jádru pudla. Díky Robin se zas dostal tam, kam by ho za jiných okolností nepustili.
To, kdo je vrah, jsem tušila asi tak od dvou třetin knihy, tam by bylo třeba ještě trochu zapracovat, na rozdíl od Agathy Christie, ke které je tahle série přirovnávána. U Agathy se málokdy trefím, což považuji za geniální.
(SPOILER) A máme tu další pokračování Kronik prachu, možná by se hodilo napsat spíš další knihu ze světa Kronik prachu, poněvadž Kufr z nebe na Kroniky úplně nenavazuje, dokonce se částečně odehrává i ve stejnou dobu. Pamatujete si ještě, jak knihovnu zachvátila panika, když skleněnou kupolí proletěl kufr a zapříčinil tak mnohé, například zničené knihy nebo nešťastnou Animant? Tak právě kufr, jak už název napovídá, je hlavním předmětem této knihy.
Celá kniha je psaná formou policejního spisu, který sepisuje naše stará známá Elisa Hemmiltonová společně s Jamie Lennoxem. Romantiku moc nečekejte, opravdu se jedná o detektivní příběh, kdy zjistíme, co se nachází v tajemném kufru, kdo byl jeho majitel, i to kam zmizel a kdo v tom má prsty.
Opravdu jsem se bavila, bylo to takové milé čtení. Rozhodně se ke knize ještě v budoucnu vrátím. Za super považuji poznámky po stranách od Elisy a Jamieho, občas byly i hodně vtipné. Elisa je momentálně moje nejoblíbenější postava, to co všechno dokázala, je velmi obdivuhodné. Jamie je neskutečně inteligentní, což už jsem sice věděla, protože postavil stroj v knihovně, ale i tak mě to mile překvapilo.
Trochu mě mrzí, že se tu víc nevyskytovaly postavy Animant a pana Reeda, sice je tam o nich pár zmínek, ale to nestojí za řeč.
Původně jsem neměla v plánu knihu číst, Kroniky prachu pro mě byly ukončené celkem obstojně. To se změnilo v momentě, kdy vyšla kniha Kufr z nebe. Pár stránek navíc je totiž skvělým úvodem do této novinky, a tak jsem si ji nakonec objednala dodatečně. Rozhodně jsem neprohloupila a přečetla ji za jeden den jako takové skvělé zpestření, připomenutí prvního dílu a perfektní úvod do dílu druhého. Líbilo se mi, jak se kniha věnuje postavám, jejich příběhu, což třeba u Elisy bylo naprosto dokonalé. Také myšlenky autorky byly zajímavé, to bych kolikrát uvítala na konci každé knihy, abych věděla, co tím autor zamýšlel, nebo chtěl říct.
Kniha je plná krásných ilustrací, i její forma mě bavila, jak se střídají myšlenky autorky s popisem postav nebo dalších kapitol o tom, jak to bylo dál.
Nezbývá mi než knihu doporučit všem, kdo jí ještě nečetli a mají rádi Kroniky prachu.
(SPOILER) Na druhý díl Osobního strážce jsem se opravdu těšila, zaujalo mě, že tentokrát bude příběh vyprávěn z pohledu bodyguardky, což je funkce pro ženu dodnes netypická, navíc panebože ona bude chránit samotného prince! Už od prvních stránek jsem věděla, že se mi Silver bude líbit, je správně sarkastická a nenechá si nic líbit, navíc je to Ryanova kamarádka, a Ryan jí svým způsobem zklamal, a tak není překvapivé, že mu nedá nic zadarmo. V práci se jí zrovna nedaří, takže přijme Ryanovu nabídku, aby strávila nějaký čas u něj a u Ivy v Kanadě. Hned na letišti ve Vancouveru se setkává s Prescotem, princem Nového Skotska, kterého je nucena zachránit před masou paparazzi. Prescot je sympaťák, který se sice občas chová jako trouba, ale je vtipný, laskavý a na svoje postavení i pokorný a skromný.
Netroufám si hodnotit, který díl se mi líbil víc, protože se mi zkrátka líbily oba! Stella píše opravdu fantasticky a já doufám, že se brzy dočkám i dalších jejích knih. Rozhodně si místo v mojí knihovně zaslouží, protože knihy, které potěší a pobaví, si ho budou zasloužit vždycky!