Akléda_ komentáře u knih

Poslouchala jsem jako audioknihu, kterou namluvil Oldřich Vízner. Namluvená knížka byla skvěle, žádné ostré sykavky, hlas vypravěče byl moc příjemný, skvěle si hrál s intonací hlasu a se zpracováním postav. Do knížky jsem šla jen kvůli tomu, že jí máme v maturitním seznamu a jelikož k papírové formě by mi trvalo než bych se dostala, zvolila jsem audio. A lépe jsem udělat nemohla! Vůbec jsem nečekala, že by mě Saturnin mohl tolik zaujmout a bavit. Líbilo se mi, že vlastně moc nevíme kdo příběh vypráví, neznáme ani jeho jméno. Vidět Saturnina a všechny příhody z jeho pohledu bylo tak ještě o to zajímavější. Bavil mě příběh, prostředí a postavy byly jedna lepší než druhá. Poslouchala jsem vždycky ráno při líčení a bylo mi líto když jsem musela skončit s poslechem. Vracela jsem se k příběhu moc ráda a vůbec jsem nechtěla aby skončil. I konec mě bavil, opět byl vtipný jako celý zbytek knihy. Navíc přirovnání a přísloví ve kterých mluví teta Kateřina byly pro mě jako pro člověka který je miluje boží zpestření. Fakt jsem si to moc užila, rozhodně se to zařadí mezi moje oblíbené klasiky a vůbec by mi nevadilo, kdybych si ji za rok u maturity vytáhla. Tahle knížka je opěvovaná právem.

19 04.07.2022

Po pěti letech jsem si ze stejných důvodu (škola) přečetla znovu Kytici a jsem nadšená! Myslela jsem si teda, že si budu pamatovat více balad, cirka v půlce jsem byla překvapená co všechno sbírka vlastně obsahuje. To nic ale nemění na tom, že jsem si i to i tak moc užila a těším se, až se ke knížce vrátím příště, protože jsem si jistá, že se to ještě někdy stane. Mám tady oblíbenější balady i ty méně oblíbené, ale jako celek je tohle fakt boží a já to neskutečně moc obdivuju.

16 05.05.2023

Slepá mapa nepatří a ani se zdaleka neblíží tomu, co běžně čtu. Měla jsem jí spíše zařazenou v seznamu knížek, které bych si měla přečíst, než že bych nutně chtěla. Náš maturitní seznam mě ale popostrčil a já si tak Slepou mapu přečetla. A jsem za to fakt ráda. Bylo to něco úplně jiného než na co jsem zvyklá i než co jsem čekala, ale bavilo mě to. I přes to, že má knížka delší kapitoly se skvěle čte a já chtěla číst pořád dál a dál. Bála jsem se, že se ztratím v těch postavách, zvlášť když všechny hlavní postavy začínají na stejné písmeno. Autorka ale nějakým zázrakem zvládla udělat to, že se mi nepletly. Každá z nich byla jiná, skvěle vykreslená a bavilo mě sledovat příběh každé jedné z nich. Líbilo se mi, jak se to proplétalo a že celé vyprávění bylo dost netypické. Tohle není knížka našlapaná dějem a stejně se mi líbila. Párkrát mě zvládla i překvapit a byla jsem z ní tak uchvácená, že jsem na ní pořád myslela a chtěla se k ní vracet. Klidně bych ten příběh ještě rozplétala do dalších generací, chápu ale, že to muselo někde skončit. Nikdy by mě nenapadlo že mě bude tak "všední" vyprávění obyčejných postav bavit, bylo tomu ale tak. Moc jsem si to užila a mám rozhodně v plánu autorčinu tvorbu objevovat i nadále.

15 27.02.2023

Ugh, co tohle bylo? Tohle byl ten slavný, vtipný román, který všichni milují? Četli jsme tu stejnou knížku? Uf, ne dobře. Já naprosto chápu, že to někomu přijde vtipné, každý máme přeci jen jiný humor. Ale já se nezasmála ANI JEDNOU. Ani jednou, a to jsem v to fakt doufala. Když už mi bylo do smíchu tak spíš tím způsobem "hahaha to je tak tragický pomoc" než "hahaha královsky se bavím". Ano, četlo se to docela fajn a stránky mizely ani nevím kam, ale ten vtip někam odešel. Ani jsem nepochopila co tam dělaly kapitoly z historie, vtipné mi to nepřišlo, kontext k ději mi to neposkytlo a jako člověku bez historického kontextu jsem v tom neviděla absolutně žádný smysl. Navíc je v celé knížce kupa postav, kdy má každá aspoň tak tři přezdívky, takže se mi to celé motalo dohromady a já vlastně nevěděla kdo co dělá s kým. Závěr mi přišlo že to vlastně žádný nemělo, jediné co bych mohla ocenit je propojení začátku a konce, jinak asi nic. Chápu, proč má autor tolik čtenářů, já se mezi ně každopádně opravdu nezařadím a ruce od něj dám raději pryč.

12 27.02.2023

Vím, že Božena Němcová je trochu kontroverzní autorka, já mám ale její tvorbu velmi ráda. V Divé Báře nečekejte tunu děje ani překvapivé zvraty, i když na konci vás možná něco lehce překvapí. Tohle je takový pomalý a krásný popis všedního života na vesnici, kde autorka ukazuje, jaké to je, když patříte mezi ty, kteří nejsou úplně oblíbení. Bára byla od rány a to jsem na ní milovala, stejně tak vztah s Elškou a to jejich kamarádství, které by v jiné době třeba neskončilo jen u toho. Minimálně to tak na mě působilo. Knížku jsem přečetla na dva zátahy, bavilo mě to číst a konec se mi líbil, až na to, že byl stejně jako u všech jiných klasik zbytečně rychlý. Určitě doporučuji od autorky zkusit nějaké dílo a podle toho poznáte zda vám sedne. Na start může být Divá Bára ideální, je to krátké a autorka opakuje podobný vzorec, který mě osobně opravdu sedí.

12 27.02.2023

Konečně jsem se také pustila do všemi opěvované série Romantických útěků a musím říct, že to bylo mnohem lepší, než jsem čekala. Doufala jsem v příjemnou oddechovku a dostala jsem mnohem víc. To prostředí Dánska, které bylo krásně vykreslené, postavy, které mě bavily a uvěřitelná a moc hezky provedená romantická linka i s trochou new adult vložkou byla prostě boží. Líbilo se mi i pracovní prostředí, moc hezky se to četlo a mělo to i důstojný konec, který dával smysl, měl význam a nebyl tam jen pro zbytečné drama. Stejně tak epilog, který byl moc hezký, oceňuji také citlivě vloženou queer linku. Několikrát jsem se u čtení culila a smála, bylo to vtipné a překvapil mě i vývoj hlavní hrdinky, kterým si za celou dobu prošla. Pokud hledáte fakt dobré romantické čtení, které vás bude bavit, bude mít vše co by dobrá romantika měla mít, bude se to nádherně číst a navíc vás to zavede do netypického prostředí, Kavárna v Kodani je přesně pro vás.

11 09.07.2023

Nikdy u čapkových děl nepřestanu obdivovat tu nadčasovost. Nechápu, jak je možné, že tohle dílo bylo napsáno před tolika lety a já jsem v tom dokázala vidět korona situaci, ve které jsme se ocitli před třemi lety. Námět knížky se může zdát jednoduchý, ale přesně v tom tkví jeho genialita. Čapek skvěle ukazuje charakter lidí, davové uvažování i vývoj situace, který dost odpovídá realitě. Tohle bylo až děsivé, jak se to podobalo tomu, co jsme před pár lety zažili. Navíc to celé je napsané velmi jednoduše a smysluplně, tak, že to pochopí každý. Jediné s čím mám problém je ten konec, který se odehrál na pár řádcích. Kdyby byl rozpracovaný ve větším rozsahu, tak bych byla spokojenější. Ano, takhle jsem sice byla úspěšně šokovaná, ale myslím si, že by to mělo stejný efekt, kdyby se to více natáhlo. Jinak jsem ale spokojená a znovu tleskám tomu, co všechno Čapek dokázal vymyslet.

10 27.02.2023

Krysař za mě bude patřit mezi to lepší z povinné četby a kdybych z něho maturovala, asi by mi to nevadilo. Na začátku jsem ale byla neskutečně zmatená, naštěstí to trvalo jen pár stran. Stejné zmatení ale přišlo i ke konci knihy, které bylo způsobeno i samotným koncem, který chtěl dost fantazie a ještě jsem si poté pro jistotu přečetla nějaké rozbory děje, abych zjistila zda jsem to dobře pochopila. Jinak mi ale celý námět přišel originální a líbil se mi. Občas jsem tedy měla problém s jazykem, skladbou vět a zastaralými slovy, ale s tím se nedá nic dělat. Romantická linka se teda vyvinula úplně odnikud, ale ok. Vcelku fajn dílo, které má nějaké mouchy, za přečtení ale stojí a já času stráveného u knížky nelituju.

10 29.04.2022

Moje první setkání s Backmanem a rozhodně ne poslední. Poslouchala jsem jako audioknihu, kterou namluvil Pavel Soukup a proti tomu nemůžu říct vůbec nic. Krásně se to poslouchalo, žádné ostré sykavky, příjemný přednes, užila jsem si to díky tomu ještě o něco víc, než kdybych to četla si myslím. Knížka jako taková mě velmi překvapila a to hned v několika ohledech. Vlastně jsem moc nevěděla do čeho jdu a tohle jsem fakt nečekala. Věděla jsem, že autor píše hodně o lidech a jejich problémech, ze začátku mi ale vůbec nesedělo kolik dějových linek se tam proplétalo. Bylo toho moc, skákalo se z jedné na druhou, já byla zmatená a nedokázala si to užít. Cirka v půlce se to ale trochu srovnalo, nebo jsem si zvykla, nevím. Přišlo mi ale, že to bylo lepší. Hlavní důvod proč se ale můj zážitek z knihy nakonec velmi zlepšil bylo téma, které se někdy v půlce objevilo. To jsem fakt nečekala, bylo mi z toho těžko, smutno, i z osobních důvodu se mi to fakt těžko poslouchalo, ale byla jsem ráda, že se do toho autor pustil. Všechno to, jak to popsal bylo tak hořce reálné, že se mi z toho chtělo brečet. Překvapilo mě, kolik toho ve mně autor dokázal vyvolat, i přes to, že mi jeho styl psaní ze začátku tolik nesedl. Sledujeme opravdu hodně postav a různé jejich linky, což se občas motá. Ale to téma a to jak bravurně ho autor zpracoval nakonec mohlo za to, že jsem si to užila, jestli se to tak dá říct. Rozhodně se pustím do pokračování, i když to nebude hned, protože si od toho potřebuju dát trochu pauzu. Překvapilo mě to ale velmi a rozhodně poslechu nelituji.

9 25.01.2024

Třetí leden za sebou začínám s Kemmerer a třetí rok se překonala. Za mě je tohle její nejlepší z těch tří contemporary knížek. Nevím upřímně proč, všechny byly skvělé, všechny se mi líbily, ale z nějakého důvodu mi právě tahle sedla nejvíce. Možná to bylo těmi tématy, možná hlavními hrdiny, nevím, ale prostě jsem si to zamilovala, i když to čtení bylo bolestivé. Ty témata, kterými se autorka zabývá, kolik myšlenek do toho celého dokáže schovat, zároveň je to ale neskutečně čtivé, na což vždycky v průběhu toho roku zvládnu zapomenout. Celé to působí neskutečně reálně, jeho by ty postavy opravdu existovaly, což je možná i kvůli tomu, že se opravdu chovají na svůj věk. Ať už teenageři nebo dospělí, ty postavy mají emoce, jejich chování odpovídá tomu v jaké jsou situaci a věku, mluví spolu, celé je to i přes ty témata vlastně hrozně moc nadějné a laskavé. Autorka umí skvěle vykreslit i rodinné vztahy, a to ať už ty fungující nebo ty méně fungující. Stejně tak skvěle umí napsat i romantiku, já to žrala, milovala jsem to jak se to mezi nimi vyvíjelo, jak přirozeně to šlo, jak se respektovaly hranice, všechno tady prostě bylo dobře a bylo to krásné. Zároveň autorka skvěle ukazuje, že jedna událost má více úhlů pohledu a nic tak není černobílé. Jedna z nejlepších heavy contemporary co jsem kdy četla. Miluju, i když to čtení bolí.

8 29.01.2024

Tak tohle! Tohle bylo fakt dobrý. Od knížky jsem neměla vůbec žádná očekávání, jen jsem věděla, že se spoustě lidem líbila, neviděla jsem na ní snad jedinou negativní recenzi. Zároveň jsem ale slyšela, že je plná klišé a vlastně nepřináší nic nového, ale i tak dokáže překvapit. A s tím vším já musím jen a jen souhlasit! Služebnice, která začne pracovat u podezřelé rodiny, kde je šílená manželka není nic nového. To, jak vás to ale překvapí a v půlce se to celé obrátí je ale velmi nové a originální. Minimálně já to fakt nečekala. Celou dobu jsem si říkala že vím jak to bude, že je to úplně jasný a ono ejhle. Vůbec. Vedle jak ta jedle jsem byla. Miluju to, jak se vám propojí epilog s koncem té knížky, miluju to, jak to do sebe všechno zapadne a miluju to, jak se to čte. Přečteno za dvě cesty vlakem Olomouc Praha, krátké kapitoly, děj odsýpal a já nedokázala přestat číst. Celé je to neskutečně zajímavé, nebudete se moct odtrhnout, je to znepokojivé, překvapivé, místy děsivé, zamotané a já si to fakt zamilovala. Konec jsem četla s otevřenou pusou a nechápala. To, jak se na jednu věc dá koukat z úplně dvou různých úhlů pohledů bylo až děsivé. Nutně toho od autorky potřebuju víc, a vy si tohle přečtěte!

8 25.01.2024

Upřímně se přiznám, že když jsem viděla to extrémně vysoké hodnocení na Databázi knih, zlekla jsem se. To nemůže být tak dobré, říkala jsem si. A co? No bylo. I já se tímto řadím mezi ty, jež dávají novince od Ruty 5* Tohle bylo neskutečné. O rumunské historii vůbec nic nevím a i proto jsem byla při čtení dost v šoku. Tohle se reálně děje, to je to nejhorší co mi při čtení docházelo. Že to není pouhá fikce, ale opravdu se to dělo. Cristian jako hlavní hrdina byl úžasný, jak se snažil věřit a vidět v lidech to dobré a pomaličku se svým vlastním způsobem stavěl proti režimu. Zároveň se mi moc líbilo i zpracování romantické linky, která nebyla na sílu a sedla mi tam přesně v takovém množství v jakém tam byla. Posledních asi sto stran jsem byla při čtení naprosto uchvácená, protože to byl opravdu děs. Tedy, to co se tam děje, autorka píše skvěle. Konec byl přesně takový jaký měl být. Nadějný, smutný, emocionální a tísnivý, zároveň ale konečně trochu osvobozující. Myšlenky v téhle knížce byly v takovém množství že jsem možná větší čas strávila vypisováním citátů než opravdovým čtením. Knížka má velmi krátké a úderné kapitoly, což jen pomáhá tomu, jak rychle vám odsýpají. Navíc jsou jejich názvy v rumunštině, což byl velmi hezký detail. Musím tě zradit toho ve mně hodně zanechalo a jsem si jistá, že na knížku ještě dlouho nezapomenu. Pokud byste si měli přečíst jednu knížku, jejíž čtení bude náročné, ale extrémně moc vám toho dá, stáhněte po téhle.
#spoluprace #humbook #humbookblogeri

8 22.12.2022

Uf, tak tohle byl záhul. Knížka se prezentuje jako příběhy o nesebevědomí, což je, ale není to to hlavní co rozebírá. Autorka se nebojí těžkých témat, ideálně ještě smíchaných dohromady. Každý z příběhů mě bavil, i když bohužel musím říct, že knížka má klesavou tendenci. První příběh mě nechal s pusou dokořán, nedokázala jsem přestat číst, s hlavní hrdinkou jsem soucítila a konec byl totální šok. Za normálních okolností bych řekla že byl až moc rychlý, ale tady všechno dávalo perfektní smysl. Druhý příběh mě také bavil, i přes to, že víra není něco v čem bych se vyžívala. Líbilo se mi, jak jsme mohli vidět povahu různých lidí v tak uzavřené skupině jako je farní společnost. Konec se mi opět líbil, bylo vidět, že ve všem zlém je něco dobrého. Třetí příběh mě zaujal nejméně, autorka má v každém jiný styl vyprávění a tady mi nesedl. Ani hlavní hrdinka mi nesedla, celou dobu jsem k ní měla odpor. Přišlo mi ale, jako kdyby to tak bylo záměrně. Konec autorka zase napsala perfektně, ty prostě umí. I přes můj nesouhlas s jejími názory jsem pro Naďu měla na konci trochu soucitu. Celkově se mi knížka moc líbila, zabývá se důležitými tématy a pokud chcete dobrou současnou českou beletrii, Sítě jsou skvělá volba.

8 01.08.2022

Před přečtením jsem již viděla film, věděla jsem, že mě knížka složí, ale stejně mě složila mnohonásobněkrát víc než jsem čekala. Četla jsem ji do čtyř do rána, přečetla ji v průběhu víkendu a naprosto se zamilovala. Rozložilo mě to, roztříštilo, zlomilo srdíčko a pak s tímhle vším vyplivlo na konci příběhu. Hlavní hrdinové jsou naprosto skvělí, vztah mezi nimi je ještě skvělejší a konec je tak drásající...Tahle knížka mi zlomila srdce na několik kousků, ale i přes to ji miluju, rozhodně jsem ji nečetla naposledy a hrozně moc moc moc vám ji doporučuji! Jedna z nejlepších knížek co jsem kdy četla!

8 25.10.2020

Od knížky jsem chtěla tři věci: být napjatá, překvapená a aby se to rychle četlo. No, nedostala jsem ani jedno. Napjatá jsem byla v prvních dvou kapitolách a občas v průběhu knížky, ale to mi nestačilo. Překvapená jsem rozhodně nebyla, bylo mi to docela jedno. Pachatele jsem odhadla už na začátku, vlastně možná i před tím, než jsem knížku vůbec začala číst. Sice jsem knížku měla přečtenou za jeden den, ale rozhodně mi stránky nemizely pod rukama rychlostí blesku. Chápu že má knížka své fanoušky, ale mě bohužel neoslovila.

8 25.10.2020

Další důkaz toho, že v povinné četbě jsou skvělé kousky! Lakomec je krátké drama, které ukazuje jednu z nejhorších lidských vlastností a to (překvapivě) lakomost. Příběh mě bavil, měla jsem to přečtené na jeden zátah, konec se mi líbil a za mě největší bonus, neztrácela jsem se v postavách! Pět hvězd nedávám z toho důvodu že stále více miluju Sluhu dvou pánů, jinak za mě ale skvělé a doporučuji!

8 25.10.2020

3,5*/5* Po poslechnutí Medvědína jsem si musela dát na pár měsíců pauzu, protože ten mě dosti rozložil. Nečekala jsem, že se v něm bude probírat takové téma a bála jsem se, že se to bude řešit ještě i v pokračování. Na jednu stranu se to tu trochu rozebíralo, na stranu druhou to byly spíše flashbacky, takže psychicky pro mě poslech druhého dílu byl mnohem příjemnější. Jinak ale musím říct že mě dvojka rozhodně nezaujala tolik jako Medvědín samotný. Nebylo to rozhodně špatné, ale přišlo mi to docela dlouhé, trochu snažící se napodobit jedničku, ale ne úplně funkčně. Možná to teda bylo způsobené i tím, že jsem to poslouchala při práci a asi jsem se na to nesoustředila tak dobře jak jsem si původně myslela. Tohle je totiž knížka, ve které je tolik myšlenek, pocitů, metafor a vět, které bych si tak ráda zaznačila, abych se k nim mohla vracet. Nebo si je jen poslechla víckrát, abych je mohla opravdu procítit. Nevím, jestli to u jedničky tolik nebylo, nebo jsem to nevnímala, protože mě tak skolilo to téma, ale tady jsem to cítila fakt hodně. Dokonce jsem v průběhu poslechu začala uvažovat, že tohle je spíš knížka ideální na čtení, než na poslech. Což teda rozhodně není výtka k tomu, jak je to namluvené, protože to byl skvost. Pavel Soukup opět provedl úžasnou práci, miluju to, jak pracuje s hlasem a poslouchat to byla slast. Hudební přechody mi nevadily, po audio formě jsem absolutně spokojená. Po příběhové vlastně taky, líbilo se mi, že jsme tu řešili zase jiná témata a líbil se mi ten rozklad postav zevnitř, který autor tak dobře umí. Dokonce jsem se dočkala i pár překvapivých věcí v ději, což bylo příjemné překvapení. Byla jsem ráda, že jsem se mohla opět vidět s postavami, které jsem už znala a zároveň poznat nějaké postavy nové. Nebyla jsem z toho ale tak nadšená jako z té jedničky. Trojku si ale poslechnu tak jako tak, i když nebudu lhát, docela se bojím té délky, tak uvidíme. Jsem ale rozhodně ráda že jsem autora konečně objevila, protože za to jeho knihy rozhodně stojí.

7 04.10.2024

Tuhle tenkou záležitost jsem si půjčila na prázdniny z knihovny dost náhodně, ale jsem za to velmi ráda. Přečteno za pár desítek minut a potvrzeno, že Wilde umí jak drama, beletrii, tak i pohádky. Tohle bylo hrozně miloučké, strašidlo co se snaží strašit, lidé co mu to kazí a jedna vnímavá postava díky které je strašidlo zachráněno. Má to boží ilustrace, je jich tam hodně, díky velkým písmenům se to čte mega rychle a já si to prostě užila. Trochu mi to připomínalo český seriál Mazalové, který mám také moc ráda. Doporučuju, knížku i seriál.

7 01.08.2023

Po dlouhé době další klasická detektivka od samotné královny detektivek a nemohla jsem udělat lépe. Deset malých černoušků asi už nikdy nic nepřekoná, ale Pět malých prasátek bylo moc fajn. Na začátku jsem měla trošku problém s Poirotem, přišlo mi, že byl moc agresivní a vytáčelo mě nadměrné množství vykřičníků, možná to ale bylo jen tím že jsem četla přerušovaně, protože pak už to bylo super jako vždy. Baví mě, jak Poirot své vyšetřování zakládá na psychologii a ke všemu se snaží dopídit a žasnu nad tím, jak to vždycky dokáže. Tohle není moje první detektivka od autorky, takže bych teoreticky už měla vědět jak autorka píše a kdy mě chce čím překvapit, stejně jsem to ale neodhadla a na konci jsem byla příjemně zaskočená. Prvně jsem se trochu bála jak to skončí, ale nebylo čeho. Líbilo se mi i jak byla knížka rozdělená do několika částí a i přes to, že je tam dost postav a jmen jsem se víceméně zvládala orientovat. Agatha prostě umí a za mě je tohle další povedený kousek.

7 01.08.2023

Pokud vám můžu dát k téhle knížce jednu radu, tak by to byla ta, abyste si na ní udělali čas. Tenhle příběh nestojí za to, abyste ho slupli jako malinu. Naopak. Vychutnávejte si ho pomalu a po kouskách, tak jako jsem to udělala já. Zaručuju vám, že zážitek z knížky bude o to silnější. Tohle čtení totiž není žádná procházka růžovým sadem. Vyprávění babičky a vnučky, to, kolik se toho stane a jak za postavy dýcháte, aby se jim už nic zlého nepřihodilo... Vždycky jsem si myslela že už to nemůže být horší, že už si toho přece vytrpěli dost, ale život ukázal že to vždycky může být horší. Je tu krásně vidět jaké všechny důsledky může mít válka a já jsem se toho spoustu dozvěděla. O válce, o Vietnamu, o jiné kultuře, o silných postavách... Navíc jsem si v knížce našla nespočet vět a odstavců které stály za zvýraznění a chci si je připomínat. Opravdu silné čtení, které vám něco předá a stojí za to ho procítit, i když vás to bude bolet.

7 01.08.2023