Akléda_
přečtené 446
Jizvy ve hvězdách
2024,
Iveta Klierová
Hupsik, tak tohle za mě bylo velké ne. Na knížku jsem se těšila, heavy contemporary, česká autorka, gay romance, korejské prostředí... Ale bohužel to nějak nefungovalo. V příběhu se sice řeší hned několik heavy témat, ale na mě nijak nezapůsobily. Nevím proč to u některých knížek funguje a u jiných ne, tady to každopádně fakt nefungovalo. Postavy mi byly nesympatické, což mi na jednu stranu přišlo že byl účel, na stranu druhou mě sraly fakt extrémně po celou dobu knížky, což už mi nepřijde normální. Hlavně teda Jae byl hrozný, Kyu byl prostě jenom meh. A byla tam jedna vedlejší postava která za mě byla fajn, jinak taky nic. Líbil se mi teda konec, protože jsem se bála že to bude klišé a takhle jsem spokojená. Vyvolalo to ve mně sice jen radost ze zadostiučinění a z toho že už jsem na konci, ale aspoň něco. Kdybych ale měla říct co mě na knížce absolutně vytáčelo, tak to bylo oslovení HNĚDOVLÁSEK a ČERNOVLÁSEK. Pochopila bych kdyby tam bylo párkrát na rozlišení postav. Ale ono to tam bylo pořád! A ještě o sobě ti kluci i tak přemýšleli! Nebylo to ve stylu "Kyu udělal tohle, pamatuju si když Jae tamto" ale vždycky to bylo "černovlásek minule tohle a hnědovlásek tamto". Grrrrrr! Když to čtete pořád tak už to po nějaké době fakt nejde. A přes barvu vlasů se autorka orientuje docela dost, byl tady často i blonďák a na konci brunetka, to mi fakt hodně vadilo. Do toho jsem ještě dostala méně korejského prostředí než jsem očekávala a než mi přijde že je prezentováno. Občas tu taky byly fakt krkolomné věty a fráze, plus teda za mě vůbec nefungovala ta romantika. Nenávidí se a v další chvíli se líbají? Ne. Zato sex scény mě kupodivu bavily a přišly mi dobře napsané. Občas se mi tam zalíbila i nějaká myšlenka, ale v záplavě důležitosti barev vlasů jsem ani neměla chuť si ji zaznačit. Takže za mě bohužel velké zklamání a doporučit rozhodně nemůžu. Vlastně mi to přijde jako taková hodně Temu kopie Zlomků nekonečna, které jsou tisíckrát lepší. Takže pokud si chcete něco takového přečíst, stáhněte po Zlomcích prosím.... celý text
Zmizení Sáry Lindertové
2019,
Kateřina Šardická
Nechápu, že mi trvalo tak dlouho se k Sáře dostat. Kdybych si ji nevytáhla ve své tbr challenge tak bůh ví kdy bych si ji konečně přečetla. Jsem hrozně ráda že mi tohle čtení vyšlo na konec října, četla jsem to skoro na den přesně tak, jak se to odehrává v knize a bylo to skvělý. Nejen to, celé to bylo úplně mega úžasný, nechtělo se mi tomu věřit. Já teda věděla že má knížka pozitivní ohlasy, ale nečekala jsem že z ní budu až tak nadšená. Od začátku mě to extrémně chytlo, vtáhlo a já se od toho nedokázala odtrhnout, ani jsem nechtěla. Stránky mi mizely pod rukama, bylo to hrozně moc čtivé a těšila jsem se vždycky až se ke knížce vrátím. Autorka skvěle pracuje s tou atmosférou, měla jsem z toho takový strašidelně lezavý a nepříjemný pocit, ale ohromně mě to bavilo. Při čtení jsem se ohlížela zda jsem fakt sama a i když jsem děsný strašpytel, tady mě to bavilo, protože to té knížce jen přidávalo. Ten podzim, to samotné zmizení, vyšetřování, to, že víte že tam spousta postav něco skrývá, to bylo boží. I když mi Klaudie nebyla úplně sympatická tak jsem si stejně celý příběh užila. Ohromně spokojená jsem byla i s tím rozuzlením a samotným koncem. Bavilo mě pídit se po tom, jak to tedy bylo, co se stalo, zda to spolu všechno nějak souvisí a docela jsem se bála jak to autorka ukončí. Chtěla jsem, aby to dávalo smysl a tohle za mě bylo super. Byla jsem spokojená, dostala jsem vysvětlení, ale zároveň jsem nad tím mohla sama přemýšlet, perfektně vyvážené. Zároveň se mi líbila i jedna mini linka s jednou ženskou postavou o které jsme se toho hodně dozvěděli na konci. Vůbec mě to v průběhu knihy nenapadlo, ale když jsem si to přečetla úplně to do sebe zapadlo. Možná by knížka mohla být o malilinko tenčí a s trochou méně chyb, to ale nic nemění na tom, že je to pořád úžasný a rozhodně to stojí za vaši pozornost.... celý text
Osiřelo dítě
2024,
Daniela Mičanová
Povídkové sbírky jsem si za poslední dobu fakt oblíbila a tahle byla všude propagovaná jako super atmosférické čtení na podzim. Čekala jsem tedy že to ve mně probudí strach, budu se trochu bát a bude to super na podzimní večery. No, úplně nebylo. Naprosto chápu že vám nikdy nebudou sedět všechny povídky, ale tady byl poměr toho kolik se mi jich líbilo k těm průměrným a podprůměrným fakt velký. Nadšená jsem byla tak ze dvou, konkrétně to byly Kousáček a Šest neděl, zbytek byl prostě průměr nebo jsem z něj přímo byla zklamaná či naštvaná. Těšila jsem se že když už nic tak dostanu aspoň tu povedenou atmosféru, ale ani to mi přišlo že se u většiny těch povídek nepovedlo. Já jsem tedy ve výsledku fakt zklamaná, toto bude dost pravděpodobně jedna z nejslabších povídkových sbírek, které jsem kdy četla. A nevím jestli jsem byla jen zmanipulovaná marketingem, nebo něco opravdu všem těm povídkám chybělo. Jsem člověk, co se nerad bojí, tady jsem se na to těšila a ve výsledku jsem stejně smutná protože jsem to nedostala. Doporučit bohužel kromě jmenovaných povídek úplně nemůžu no. Snad příští rok na podzim najdu nějakou povedenější děsivou sbírku.... celý text
Sphinx
2024,
Sára Vůchová
Přiznám se, že jsem moc nevěděla co od knížky čekat. Líbila se mi obálka a zaujala mě kombinace strip klubu, queer linky a nějakého tajemna, které z anotace i celé knížky tak nějak dýchá. Předchozí autorčinu knížku jsem nečetla, ale po téhle se k ní rozhodně chci vrátit. Tohle bylo totiž extrémně dobrý, až mě to překvapilo. Bylo to fakt temný, ta atmosféra mě na tom bavila asi úplně nejvíc. Měla jsem pocit jak kdybych tu knížku vdechla, až tak rychle jsem jí přečetla. Nedalo se od ní odtrhnout, moc mě to bavilo a těšila jsem se na každou další stránku, kterou s kluky strávím. Bavily mě obě postavy i jejich vývoj, ať už u Adama nebo Mikuláše. Oba mě bavilo poznávat, líbily se mi i vedlejší postavy, konkrétně Mikulášovi kamarádi. Hodně spolu mluvili v anglicismech, což chápu že by pro někoho mohlo být vadivé, ale mě to dávalo ohromný smysl. Odpovídalo to těm postavám, dnešní době, době ve které se to celé odehrává a bylo to díky tomu jen o to více uvěřitelné, moderní a mě blízké. Bavilo mě i samotné prostředí strip klubu Sphinx, které bylo prostě úžasné. Celé to bylo zahalené nějakou temnou atmosférou, která se nám v knize odkrývá velmi postupně, což mě taky bavilo. Líbilo se mi i to, jak jsme se mohli dozvědět něco o zákulisí toho strip klubu a o tom, že ne vše asi bylo tak jak se zdá. Do toho všeho je tam taková rádoby nadpřirozená linka, která je skvěle vyvážená mezi tím co vám autorka řekne a mezi tím co si máte domyslet. Nemám ráda když autoři nechávají otevřené konce, tady tomu tak trochu bylo, ale zároveň jsem dostala i nějaké odpovědi a nápovědy. Já jsem byla fakt nadšená, vtáhlo mě to, celé mě to neskutečně bavilo, bylo to extrémně čtivé a já jen doufám že podobných knížek v budoucnu objevím víc. Vlastně jsem zjistila že mě temná atmosféra docela baví. Prostě wow, nemám slov, jsem velmi příjemně překvapená a moc jsem si to užila. Skvělý.... celý text
Magorie aneb Příběh velké lásky
1991,
Alexandra Berková
Druhá knížka od autorky čtená na interpretační seminář do školy a tohle bylo... divný? Nemám pro to asi lepší slovo. Vlastně ani nevím jestli se mi to líbilo více nebo méně než Temná láska, ale nemám pocit že bych to moc pochopila. Pořád to asi bylo zajímavý, místy to na mě působilo jako že to má v sobě fantasy prvky, ale z celého příběhu vůbec nevím co si odnést. Nevím co se tam dělo a ani po diskuzi na semináři nemám pocit, že bych v tom měla nějak víc jasno. Určitě to bylo velmi netypické a zvláštní čtení, ale za chvíli už ani nebudu vědět že jsem to četla. Pokud jsem v tom měla najít něco víc tak mi to zůstalo skryto. Rozhodně se to ale četlo lépe a lehčeji než předchozí knížka.... celý text
Vše, čeho lituji
2024,
Mikki Brammer
Tohle byla tak nádherná knížka! Není to teda úplně dílo které by se dalo slupnout rychle a najednou, je to taková hodně pomalá knížka, kterou byste si měli dovolit vychutnat. Je v ní totiž tolik myšlenek, pocitů a prožitků že mi přijde až nereálné, že se to tam všechno vešlo. Hlavní hrdinka je hodně netypická, je osamělá, nemá moc ráda lidi a pracuje jako úmrtní dula. Když už s lidmi tráví čas, moc ho stejně vlastně není. Bavilo mě objevovat taje té práce ale i hlavní hrdinku. Je tady i velmi lehká romantika, ale vyvine se úplně jinak než by se na první pohled mohlo zdát. To se mi velmi líbilo. Celá knížka se hodně věnuje tématu smrti, životu, tomu, čeho lidé na konci své cesty litují. Všechno to bylo podáno hrozně krásně a tak lidsky, fakt jsem si to užívala, jestli se to tak dá u tohoto tématu říct. Byly tam nádherné myšlenky, ke kterým se budu ještě určitě vracet. Zároveň to mělo i takový lehce melancholický vibe, ale ten jsem si také moc užívala. Já jsem z knížky prostě nadšená. Bylo to dojemné, tím jak všechno postupně odhalujete a nacházíte v té knížce víc a víc krásy, ach... Moc bych si přála aby o téhle knížce vědělo o hodně víc lidí. Já jsem extrémně spokojená a nadšená, dostala jsem mnohem víc než jsem čekala. A prosím, dejte tomu šanci, ta knížka si to fakt zaslouží.... celý text
Za zamčenými dveřmi
2024,
Freida McFadden
Od autorky jsem si naprosto zamilovala Pomocnici, takže jsem se na její další dílo těšila. Zjistila jsem ale že je tahle kniha podobná jinému thrilleru ze stejného nakladatelství, kterou jsem četla, proto jsem Freidu nechala asi půl roku čekat. A i když to bylo dobré, není to druhá Pomocnice. A navíc si po přečtení fakt uvědomuju ty podobnosti, což je prostě škoda. Sice mě to bavilo číst, ale zároveň mi přišlo, že mi docela trvalo se do toho dostat, což je co říct na to že má knížka 240 stran. Řekla bych že tak první čtvrtina byla fakt pomalý rozjezd, což tomu moc nepřidalo. A i když jsem pachatele přímo neodhadla, kvůli podobnostem s jinou knížkou mě to úplně nepřekvapilo. A zároveň mi přišlo že autorka nechávala čtenáři až moc okatá vodítka, ne že bych vždycky byla úplně na správné cestě, ale kolikrát mi to přišlo tak jednoduše podstrčené čtenáři, že jsem nad tím pak ani sama nechtěla přemýšlet. Tahle knížka by nemusela být nutně úplně špatná, rozhodně by tomu pomohlo kdybych nečetla tu podobnou knížku, jejíž název ale říct nemůžu, protože bych vám tím vyspoilerovala obě dvě. V porovnání ale musím říct že Freida byla ta horší z nich, nemělo to tak dobré napětí a na thriller to pro mě bylo prostě málo. Průměr, bohužel, ale na další knížky autorky se i tak těším.... celý text