Aknel26 komentáře u knih

Vlastně ani nevím, proč jsem po zklamání z prvního dílu sáhla po pokračování. Že by nějaká skrytá touha po sebetrýzni? :-)) Naštěstí jsem při čtení neměla nutkání rvát si vlasy ani nic podobného, naopak bych řekla, že druhý díl byl vydařenější, komplexnější. I tak se ale mohla autorka při líčení strastí s dětmi rozjet víc.

2 15.06.2021

Hezká knížka, ale spíš pro malé děti. Jednak délkou pohádek (dvě tři stránky) a pak i obsahem - v pěti letech většinou děti vědí, že Slunce je jen jedno, že za kraví rohy nemůžou čerti a že slepice nikdy nesnášely hranatá vejce.

2 27.05.2021

Hrozně jsem se na tuhle knížku těšila, ale teď jako bych si nechtěla přiznat, že jsem trochu, trošinku zklamaná. Ilustrace jsou prostě nádherné, co se týká obrázků, nelze knížce nic vytknout, naopak jen a jen chválit a obdivovat. Ale ty příběhy...
Rozhodně není pravda, že jde o 12 známých pohádek. Tedy číslo souhlasí, ale některé příběhy jsou kapku jiné, než jak je vyprávíme my. Červená Minnie nese babičce v plechové krabičce cookies a mentolky, které nenažraný vlk spolyká, a pak mu div nehoří pusa. V perníkové chaloupce zase žije ježibaba, která ukradla srdce pekařce a kováři. Klasické pohádky zastupují třeba princezna na hrášku (s princem Donaldem), perníkový panáček (něco jako náš koblížek) nebo pohádka o třech medvědech (místo Mášenky je tu Daisinka). Z těch méně známých se mi líbila o červené slepičce nebo o skřítcích. Za nejslabší považuji tu o čipmancích a úplně poslední s padající oblohou.

2 22.04.2021

Upřímně řečeno, podle zdejšího hodnocení jsem čekala víc. Příběh mi přišel velmi zjednodušený a tak nějak zbrklý. Obsah vyprávění, který je hned na začátku knihy, láká na veselé příhody, ale třeba zmíněná krátká návštěva v zoo je opravdu kratičká - popsaná asi ve dvou větách. Ostatně kopání tunelu jde taky raz dva. Celkově je akčním scénám dáno méně prostoru než hovorům mezi postavami. Obrázky jsou vydařenější. Na knize je napsáno, že je pro děti od šesti let. No nevím - ani můj syn, kterému je necelých pět, se nedožadoval opakovaného čtení, jako to dělává u knížek, které ho zaujmou.

2 23.03.2021

Víc se mi líbila první polovina knížky o výletu zvířátek do Prahy, celkově ale mě i syna různé zvířecí hry bavily. Chválím také zpracování knihy (mám nové vydání), velké obrázky a silný papír. Co mě naopak zarazilo – všechny postavy jsou kluci: myšáček, ježeček, jezeveček, králíček, zajíček… Proč tam nemohla být místo některých z nich myšička, veverka nebo liška?

2 22.02.2021

Veselá knížka o pejscích, kteří chodí do prvního ročníku psí školky, kde se učí základní psí dovednosti (jak správně hrabat, chytat zloděje apod.), ale i jak se (ne)chovat u stolu, na procházce, v umývárně a v šatně. Věřím, že děti se při četbě o hře na šampaňské a různých bláznivých nápadech pejska Bonifáce pobaví, ale jsem trochu kritická. Nelíbí se mi totiž, jak se autorka odklonila od počátečního směřování příběhu. Celá knížka začíná tím, jak se pejsek Bobeš ráno probouzí a loučí se s ním celá farma, jak ho doprovází do školky maminka a po návratu ho opět zvířátka vítají – čtenář tak nabyde dojmu, že Bobeš se stane hlavní postavou a děj se bude točit kolem něj. Od dalšího dne se ale do popředí dostává pejsek Bonifác, Bobešova role se smrskne a na farmu se už nevrátíme. Proč mu tedy bylo na začátku věnováno tolik prostoru?

2 22.02.2021

Teď si ušetřím práci a jeden komentář přidám hned ke dvěma dětským knížkám Zuzany Pospíšilové. Mají podobný název, stejný počet pohádek o čtyřech či pěti stranách a především stejný koncept – všechny příběhy se více či méně dotýkají prostředí vody, resp. lesa. Jen je škoda, že ona podobnost se netýká i grafické stránky, knížky mají jiné ilustrátory. Se čtyřletým synem jsme četli každý večer jednu lesní a jednu mokrou pohádku. Jejich hrdiny byly děti, ale i zvířátka či strašidýlka a víly. Některé příběhy byly vydařené, vtipné či poučné, jiné trochu prostuduché, občas bylo znát, že do prostředí lesa či vody byl příběh našroubován jaksi uměle, aby bylo dodrženo téma. Většina z nich se synovi líbila.

2 22.02.2021

Vtipný příběh z pro nás exotického prostředí, ve kterém se děti dozvědí plno zajímavých informací. Užijí si ho i starší čtenáři.

2 27.10.2020

Pan Petiška prostě rozuměl dětské duši. Martínkova čítanka je velká, tlustá a hlavně pestrá knížka, ve které si každý najde to své. Jsou tu příběhy obyčejného kluka Martínka, všelijaké pohádky, které mu příbuzní vyprávějí, i povídání o přírodě. Ta jsou podle mě nejkouzelnější, byla vydaná i jako samostatná leporela (Kam se ztratil nůž, O jabloňce). Neméně důležité jsou kouzelné ilustrace Heleny Zmatlíkové. Skutečně nadčasová knížka!

2 27.10.2020

Jako vždy u paní Kubátové - řemeslně dobře odvedená práce, ale příběh i postavy podle ustálené šablony. Marta je světice, kterou i po mnohaleté známosti rozhodí, že ji přítel přesvědčí k sexu - šmankote, taková manipulace, vždyť to nejdřív nechtěla! Její kolega, o kterého půjde především, Martu balí nejprve jak na základce, kdy zamilovaní rošťáci tahají holčičky za copy, později jí nadbíhá jako puberťák, ale nakonec se odhalí všechna tajemství, vysvětlí se nedorozumění a vše dospěje k předvídanému konci.
Příjemné bylo opětovné shledání s již známými postavami a obohacením příběhu byla postava Martiny sestry Blanky - autorka tu ukázala stinné, ale i humorné stránky života s postiženým člověkem.

2 28.09.2020

Knížka, která stála na počátku mé letní čtecí krize. Začátek mě nebavil, ale stále jsem si říkala, že jí dám ještě šanci, takže když byl čas na čtení, sáhla jsem po paní Millerové, místo abych vzala jinou knížku, která by mě zaujala víc. Nakonec jsem stejně nedočetla. Pokud by se našla dobrá duše, která by mi ve zprávě vyzradila, co se dělo v druhé části, budu ráda :-)

Knížky o zvířátkách mají u dětí úspěch téměř zaručený. Tato je trochu dlouhá na čtení před spaním, ale příběh je jednoduchý, takže se dá proskákat.

2 17.03.2020

Tenká knížka, kterou jsme četli stylově ve vlaku do Pahy - ovšem z opačného směru, než jel Vítek, od Kladna - se mně i synovi líbila. Je kratší a pro menší děti srozumitelnější než Honzíkova cesta - i když na tu u nás také jistě dojde. Druhá část o pobytu Vítka u tety v Praze byla možná ještě lepší. Jednoduchý příběh skvěle doplňují ilustrace Adolfa Borna.

2 20.02.2020

Syn si tuto knížku sám vybral v knihovně, ale jak jsem tušila, Pocahontas je příběh pro starší děti - synovi jsou necelé čtyři a nebavila ho. Hodně věcí jsem musela dovysvětlit, cizí jména byla složitá a ještě ten smutný konec... Zkusíme se k ní vrátit za rok, za dva.

Nejvíc se nám líbila pasáž o tom, jak se myška a krtek navštěvovali.

2 11.02.2020

Jedna z nejkrásnějších disneyovek. Nádherné obrázky přes celé stránky, takové tlumené a rozostřené, doprovázejí klasický příběh o rybáři, který není spokojený se svým životem a myslí si, že jiní se maj líp... Kdybych chytila kouzelnou rybu, asi bych si přála, abych mohla číst tuhle knížku stále dokola, jako by to bylo poprvé.

2 11.02.2020

Poté, co Kvak a Žbluňk sesadili z trůnu příběhů čtených před spaním všechny předchozí hrdiny včetně Tlapkové patroly, opatřila jsem od téhož autora také tuto knížku. Možná jsme byli příliš natěšení, nevím, každopádně nadšení se nedostavilo u mě ani u syna (o tatínkovi nemluvě). Zaujala nás jen pohádka o malém a velkém myšákovi, ta je výborná.

2 04.02.2020

Asi budu zdejšími komentujícími prohlášena za kacířku, ale mně se víc líbí Hrubínova verze se dvěma sestrami a jejich nápadníky, s pomalým sbližováním Krásky a Zvířete a jeho pozvolnou proměnou v člověka; v Disneyho příběhu mi to přijde tak nějak moc zbrklé, moc akční. Ale orázky jsou samozřejmě nádherné.

2 20.01.2020

Knížka básniček o zvířátkách. Kdybych ji mohla namísto udělení hvězdiček přirovnat k pětipatrovému domu, pak obrázky by byly ve třetím patře, možná by nakročily do čtvrtého, a básničky v přízemí. Rytmus žádný a rýmy jen velmi přibližné. Určitě ale byla napsána z lásky k dětem - a těm nejmenším se myslím líbit bude.
Dárečky
Dupy, dupy, u lesíčka
dupe ježek pichlavý,
na hřbetě má dvě jablíčka
a nic ho nezastaví.
Nese ty dva dárečky
domů pro své ježečky.

2 14.01.2020

V knížce najdeme převyprávění sedmi příběhů ze stejnojmenného seriálu. Oceňuji, že je tu hodně (krásných) obrázků a textu právě tak akorát, aby to stačilo jako pohádka před spaním. Nicméně co se týká samotného děje, doporučuji spíš mladším čtenářům (a divákům), oproti známé Tlapkové patrole je to mnohem naivnější a méně propracované. Dospělý nad těmi nelogičnostmi kroutí hlavou, ale tříapůlletému synovi se to líbí skoro jako Tlapky.

2 08.01.2020