1alena1 komentáře u knih

Jsem ráda, že ve velkém množství komentářů je poznámka, že se čtenář(ka) ztrácel(a) v postavách, časté přemýšlení kdo je kdo …. Čtivé, ale tak nějak zbytečně komplikované.

3 26.06.2019

Kniha není úžasná, ale zabývá se důležitým tématem, které je mi velmi blízké - život starých lidí v domovech pro seniory. Vzhledem k mým častým návštěvám jednoho z těchto zařízení, je velice důležité o tom mluvit, číst a zabývat se potřebami takových zařízení. Nikdo nevíme, co s námi bude a kdy budeme potřebovat takových zařízení pro někoho blízkého - v této knížce je naznačeno, že práce v domovech je velice náročná, potřebuje mnoho empatie a nutno si hýčkat lidi, kteří zde dobře pracují. Také jsou zde popsány složité osudy jednotlivých klientů, co člověk, to příběh. Děkuji paní spisovatelce za tuto novelu.

3 06.06.2019

Velice čtivá kniha pro chvíle, kdy člověk potřebuje vypnout a odpočinout. Doporučuji jako čtení na dovolenou. Zkusím další knihu od autorky.

3 05.06.2019

Opravdu nevím, co ke knize napsat. Byly zde momenty, které mě velmi bavily - vzpomínky z dětství či mládí na rodinu a dobu, a místy "nudné" - opakující se zážitky. Zajímavé bylo přiblížení některých postav, které třeba známe trochu jinak, ale někdy asi až moc zbytečných detailů, se kterými se na trh moc nechodí. Místy bych ubrala.

3 20.05.2019

Hrozné případy pokřivených osob, které svým chováním a jednáním ničí své děti, protože dítě, se kterým je tak hrozným způsobem manipulováno, už jen zázrakem může prožít normální život. Je strašně smutné, že se toto děje v době, kdy se máme tak dobře, že při trošce dobré vůle by se rozvádějící rodiče vždy mohli domluvit tak, aby jejich milovaný potomek neutrpěl žádnou újmu. Knížku jsem si vzala na dovolenou, ale četla jsem jí až po návratu, protože odpočinková věru není !!! Obávám se, že takové vzorné sociální pracovnice, které jsou popsány v knize, neexistují. Ale ráda bych se pletla.

3 23.07.2018

Ironie, sebelítost, ukřivděnost, leckdy zbytečné vulgarismy a opakující se křestní jména postav - toto vše spojuje poslední díla Michala Viewegha, připadá mi, že sám sebe vykrádá, že všechno je tak trochu si něčím podobné.
Ale abych nezapomněla, tak musím pochválit grafickou úpravu.

3 19.06.2018

Knížka se mi nelíbila, ale přečetla jsem jí. Chci podporovat mladé autorky a jsem ráda, že je máme, ale velice často jsou hlavní hrdinky nesympatické osoby, které neumí žít a životem se podivně "mlátí", nemají pořádný cíl, mají podivné vztahy v rodině, každý problém řeší alkoholem - sama si ráda dám skleničku, ale nikdy ne na vyřešení problému. Dle mě, nejslabší knížka Petry Soukupové. Pořád jsem na něco čekala, ale nedočkala jsem se.

3 20.04.2018

Knížku jsem přečetla za jednu noc, nedalo mi to přestat. Baví mě zajímavé, často komplikované příběhy různých lidí, odlišného věku i obou pohlaví, baví mě jejich vnitřní boj, jak se vypořádat s tím, co je potkalo a jak s tím naložit dál ?!? Vzhledem k tomu, že mám již mnohé nespravedlnosti, křivdy, úmrtí i nemoci v okolí prožité, je pro mě velice očišťující číst, jak se s různými těžkostmi vypořádávají druzí, je pro mě velmi důležité to srovnání chování se jiných k problémům a složitostem života. Nemám radost z průšvihů někoho jiného, naopak, snažím se z nich vzít něco pro sebe z jejich řešení. Takový meditační kurz na Šumavě bych docela ráda absolvovala ?!?

3 06.03.2018

Báječně úsměvné čtení, které jsem si koupila na čtení do autobusu, ale měla jsem trochu problém, abych se nesmála nahlas. Milé glosy pro dobrou náladu.

3 26.01.2018

Tato sága se mi líbila, protože popsala dobře dobu života našich rodičů či prarodičů, nic není přikrášlováno, postavy tak jak je některé tehdejší doba "ohýbala - přetvářela", dobře, že se dnes máme tak, jak se máme. Bylo mnohem hůř a moc neplatilo, že každý je svého štěstí strůjcem. Když není co do úst, tak se moc utvářet štěstí nedá. Neremcejme a snažme se.

3 09.10.2017

Arnošt Lustig je Arnošt Lustig, život s hrůznými zážitky na několik životů a přesto žil s úsměvem ve tváři, pěkné povídání. Děkujeme.

3 21.09.2017

Tak to, bohužel, v životě chodí, škoda, že se člověk většinou nepoučí dokud si to sám neprožije, byl by ušetřen spousty nepříjemností, kdyby vycouval při prvním náznaku něčeho varovného.

3 14.09.2017

Knížka se mi líbila nejvíc ze tří, které jsem od Hájíčka četla (líbily se mi všechny). Asi je to tím, že jsem z vesnice a přesně o takových rodinných historkách a udavačství v malé vesnici mi rodiče hodně vyprávěli, dodnes potomky těch rodů znám a jsem ráda, že jsem takové časy nezažila, ale nezapomínejme na to !!!!

3 19.01.2017

Obdivuhodný člověk !!! Dobře zpracováno.

3 13.09.2016

Karel Kryl mě nikdy nepřestane něčím překvapovat, klobouk dolů.

3 29.12.2015

Perfektně detailně popsaný den života jedné rodiny, i já jsem ze třech dětí a chvílemi jsem si připadala, že Petra Soukupová čerpala od nás. Nic světoborného se za celý den nestalo, ale domyslíme si z těch zcela banálních situací a dialogů úplně všechno o tom, jak to v životě všech účastníků vypadá. Velmi čtivé a uvěřitelné. Doporučuji k přečtení.

3 08.08.2015

Vůbec nevím, co mám o této knize napsat, abych to nepokazila, celá kniha mě dojímala. Jsem nadšená z přemíry citu, který v dnešní době počítačů tolik chybí. Láska, nenávist, dobro, zlo, příroda - úžasně vykresleno, krásná poetická čeština. Cikáni s přemírou intuice zde mají své kouzlo, které bohužel po sto letech už u nich věru nenalézám. Nenalézám ani dostatek správných slov, ale vím naprosto určitě, že tato nádherná knížka dostane své místo mezi mými nejoblíbenějšími, mám jí plné srdce a každému doporučuji.

3 26.02.2015

Čtivý příběh, cca pololetní epizoda života několika lidí. Podobné si prožijeme během života všichni. Žádné násilí, žádné hrůzy - příjemné počtení.

3 06.02.2015

Každý potřebujeme toho svého anděla. A když před nás osud postaví ty těžko zdolatelné překážky, ptáme se, kde se zrovna ten náš anděl strážný toulal, že toto dopustil. Ale třeba nás jen chtěl zocelit, posílit, aby šlo jít dál.
Hlavní hrdiny této knížky jejich anděl na chvíli opustil a tak si prožili velkou bolest, se kterou se dopředu nepočítá. A oni si teď musí tu svou novou, jinou cestu dál složitě najít. Kdo si nic neprožil, nemusí pochopit. Proto si myslím, že knížky Jitky Prokšové víc zaujmou čtenáře, kteří se nenarodili se zlatou lžičkou v ústech, ale ty, kteří si museli v životě už nějakou tu pěšinku vyšlapat.

3 23.10.2014

Příjemná vzpomínka na mládí a dobu, kterou kdo nezažil, tak nepochopí. Knížka od paní Körnerové Heřmánkové údolí u mě stále vede, ale i toto se četlo dobře a líbilo se mi, ještě si ráda někde opatřím a přečtu volné pokračování - Dokud se budeš smát. Další osudy postav lákají.

3 22.05.2014