1alena1 komentáře u knih

Byla jsem zvědavá na knihu od známé scénáristky, očekávání dopadlo dobře. Kniha je napsaná "úsporně" bez dlouhých a složitých souvětí, ale mně to v tomto případě vyhovovalo. Na nedělní podvečer super odreagování od všech běžných denních obvyklostí. Ráda si přečtu od Lucie další knížku.

9 07.12.2020

Kniha krásná, smutná, ale plná naděje, inspirativní a našla by se opravdu obrovská spousta přívlastků, která knihu vystihuje. Kdo prožil v životě nějaké složité období, určitě lépe pochopí. Protože život není to co chceme, ale to, co máme. Je štěstí umět se radovat z běžných maličkostí a přeji všem, aby se uměli radovat.

1 01.12.2020

Dnes se mi dostala do ruky tato krása. Nádherné pro oči, nádherné pro duši. Obrázky nafocené srdcem i slovo psané srdcem - vzpomínky na dětství, na babičku, na vůně ....... Krásný předvánoční dárek, doporučuji pro radost.

2 25.11.2020

Kniha je překrásná jak pro oko, tak i pro duši. Obzvlášť pro lidi, které v životě už "něco" potkalo - je o naději, o kráse, o lásce - tedy o tom nejkrásnějším, co život nabízí. Děkuji autorce a přeji všem, kdo má problém, ať se stejnou noblesou jako u autorky - problém přestane být problémem neřešitelným. Ať je důvod radovat se z každého dne.

3 23.11.2020

Velice se mě dotklo. Ač stejný problém jsem prožívala v Česku a autorka v Itálii, ty zásadní situace jsou úplně stejné. Je strašně moc důležité potkat na té cestě od diagnostikování nemoci až po remisi ty správné doktory, ty správné přátele a hlavně nic nevzdávat a moc chtít dobrý konec. Neměla bych sílu o tom psát, protože když se o tom píše (nebo hovoří), tak to člověk prožívá tak trochu znovu a to je sakra nepříjemné. Děkuji autorce, že se tak otevřela a moc přeji všem, kteří to právě prožívají nebo to mají již za sebou, aby se jim dobře dařilo, protože zdraví je úplně nejvíc. A láska samozřejmě také, třeba i láska přátelská, rodinná. Takže pro všechny hodně zdraví a lásky !!!

6 19.11.2020

Strašně těžce se mi čtou knihy, kde jsou děti vystaveny nelehkému dětství, za které nemohou. Mějme oči otevřené a dívejme se okolo sebe, mnoha nepravostem se dá předejít nebo alespoň v raném stádiu napravit. Všichni by měli mít podobnou startovní čáru, děti jsou nejvíc. Hezky popsáno.

22.10.2020

Velký obdiv autorovi, kolik věnoval času k vytvoření tohoto díla. Kromě podrobného rozporuplného života Kundery jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí ze života mnoha dalších českých umělců jak v 50. letech, tak v období normalizace. Na čtení to bylo náročné pro podrobnost rozborů děl a hlavně kvůli "váze" knihy, ta se opravdu nedala číst v autobuse. Ale jsem ráda, že kniha vznikla, doporučuji k přečtení.

7 12.10.2020

Červená knihovna současnosti (ale nemyslím to hanlivě), čte se moc pěkně a myslím, že takové knihy jsou potřeba. Člověk zapomene na své starosti a čte a čte. A konvalinky mám také moc ráda.

4 12.10.2020

Tak život opravdu neběží, je to jasná červená knihovna, ale moc hezky se to čte.

5 15.09.2020

Žádná velká literatura, ale nevím proč, mě to prostě bavilo číst. Oddechové čtení do autobusu, čekárny apod.

2 09.09.2020

Knížka je trochu jiná než ostatní od Hájíčka, ale moc mě to bavilo. Je to úplně obyčejný příběh úplně normálních lidí a to mě právě baví. Žádná velká akce, žádné zvraty a překvapení a přesto se to četlo samo. Čtu pana Hájíčka moc ráda.

15 31.08.2020

Kniha od "PANÍ SPISOVATELKY" napsaná neskutečně bohatou a krásnou češtinou.

3 26.08.2020

Několik různě propletených milostných historek - někdy romantických, jindy pošetilých. Chaos, kdy se jednotlivé postavy různě setkávají - mísí, přesně jako ve filmu Láska nebeská, "ukraden" nápad, pouze přeneseno do českých poměrů.

1 04.08.2020

Souhlasím s tím, že námět je originální, ale dost nereálný. Ale čte se to výborně a co nejdřív se pustím do další knihy (už je připravená na stolku) od této spisovatelky. Doporučuji k přečtení.

16.06.2020

Kniha Sběratel motýlů se mi líbila o maličko více, ale i Letní děti je kniha, která vás nechce pustit ze svých spárů, protože se nemůžete dočkat jak to dopadne. Ale je pravda, že po dvou knihách od Dot Hutchinson si musím přečíst zase něco z jiného soudku, aby si člověk trochu odpočinul od "ošklivostí světa", kdy se ubližuje dětem a mladým dívkám. K přečtení doporučuji - na prázdniny moc fajn čtení.

1 16.06.2020

Nádherná rodinná sága z doby více než před 100 lety. Možná je právě teď ta doba (taková nová, zatěžkávací na nás všechny) vhodná k přečtení si o tom, že naši předci to často měli sakra těžké k přežití. A budiž jim za to velký dík, že to bylo často jen díky neskutečně silné osobnosti, že se to přežít dalo. Nefňukejme a snažme se být alespoň z malé části tak stateční a zodpovědní, jako byli oni. Jestli má někdo teď trochu víc času (když nelze provozovat různé aktivity), ať si knihu přečte, je to poučné. Doporučuji a autorce blahopřeji a děkuji za čas, který tomuto dílu věnovala.

17 27.03.2020

Fandím autorce v tom, že zvládla svůj boj se závislostí na alkoholu, ale na druhou stranu trochu nechápu, proč se k pití uchýlila. Myslím, že její problémy byly takové, že kdyby to byl důvod k pití, tak pije asi 90% populace. Každý jsme si prošel nelehkým obdobím života a leckdo myslím mnohem složitějším. Útěk k pití není nikdy řešení.
Je dobře, že o tomto vyšla kniha, kéž to někomu otevře oči a dojde mu, že alkohol problém nikdy nevyřeší, naopak. Nejsem puritán a víno mám velmi ráda, ale s přáteli při posezení a ne sama. Držím palce autorce, ať se daří.

6 23.03.2020

Smutný příběh, přečteno za jeden den. Moc krásně napsáno, Petra Dvořáková opravdu umí. Je mi moc líto, že v době, kdy netrpíme materiálním nedostatkem, je pořád ještě spousta dětí, jež nežijí v prostředí, které by si každé dítě zasloužilo - v klidném, bezpečném a láskyplném. Každý by měl něco málo, cokoli udělat, aby všechna děcka žila v klidu a pohodě. Mějme oči otevřené a sledujme okolo sebe, jestli to tak opravdu je, mnohému se dá předejít.

16 05.03.2020

Přečetla jsem v letadle cestou z dovolené a cesta mi uběhla dobře. Jinak je to ale taková červená knihovna dnešní doby.

1 02.03.2020

Bohužel nemohu napsat, že se mi knížka líbila. Vadí mi, že se nedozvím kdy a kde se děj odehrává a příliš deprese bez vize. Souhlasím v 99 % s popisem uživatele snimcibdim - i já mám schizofrenní pocit, líp bych to nenazvala.

3 02.03.2020