Alena_S komentáře u knih

Zbožňuju tu otázku, co autor dostal: "Kde jste na to našel čas?" A on se jenom usmál :D
Zbytek ale zní spíš jako Umění ignorace aneb Heč, kašlu na všechno a projde mi to.
Pokud od knihy čekáte víc, možná dokonce rady, neprokrastinujte nad prvními osmi kapitolami a skočte rovnou na poslední a doslov.

3 03.06.2020

Skoro se bojím přiznat, že mi to přišlo jako šťastný konec - a že jsem fandila boji staré panny z Mimoňova proti normalos. :D I když to ještě omezenější nemehlo, co k ní chtělo do tandemu, ze studu, že nezapadá do pravěku, bylo i na mě moc.
Ano, byl to přehnaný příběh. Ale dobrá ťafka pro všechny ty zuřivě povzbudivé lidičky se sklonem tlačit každému svoji verzi štěstí. Škoda, že ti by na knihu řekli leda, že "tohle jde přece řešit jinak, né?"

7 02.06.2020

Na tenhle díl jsem se těšila nejvíc. A šlo to. Jenže! Zas to samé: Moc dlouhé první 2/3, zbytek poskakuje, že se v ničem nevyznám, a dva dny po přečtení se mi kulisy pletou s Lovištěm.
Poselství navíc z tohoto dílu: Naučte se delegovat práci. Když to jde FBI, proč to nejde Charlesovi?

2 01.06.2020

Sice mě trochu mrzí, že tam toho není víc napsaného (po stránce kvantity i kvality), ale párkrát mě rozesmály i situace na obrázcích, takže celkový dojem příjemný. (Mikulášovy patálie jsou holt jen jedny, s tím člověk nic nenadělá) Věřím, že začínající čtenář bude nadšený.

2 29.05.2020

Báječná kniha, ve které je snad všechno. Humorné střídá dojemné střídá blázniviny střídají vážné úvahy - a autor to opět dokáže poskládat tak, aby to všechno zapadlo, jak má, a abyste fandili i postavám, co nejsou vůbec sympatické. Budu ji všude chválit a doufat, že se neohnu smíchy v pase, kdykoli zaslechnu název Stockholm. :D

18 29.05.2020

Dobře, za výbornou poslední třetinu tři hvězdičky. Být ten zbytek o polovinu kratší, knize by to výrazně prospělo, takhle jsem se jí prokousala jen díky zvědavosti na pokračování.

3 26.05.2020

Ať už si o ideji transhumanismu myslíte cokoli - příznivec? odpůrce? v životě o té konině neslyšel? (nehodící se škrtněte) - počtete si.
Některými částmi jsem se těžko prokousávala, ale stálo to za to, protože většinou jde o velmi pozoruhodnou výpravu za vizemi, v nichž se střetávají fráze "zní to jako sci-fi" versus "to nevymyslíš" až po "nejde o to, jestli k tomu dojde, ale za jak dlouho."

4 19.05.2020

Další výborný cestopis, tentokrát o národu, který se zdá mít oči všude, a vydat tuhle knihu tedy chtělo odvahu. Jakpak to s ním asi dopadlo..

1 14.05.2020

Zajímavá fakta určitě, ale jen pokud vydržíte, že je to ve stylu "pokud někdo jednou do roka vraždí a zbylých 364 dní v roce je bezúhonný občan, nejdřív se podívejte na sebe, než ho nazvete špatným člověkem". Nemám jasno v tom, jestli je to věda o temných stránkách lidství, nebo spíš jejich propagace. Ledaže si autorka během své praxe lépe porozumí s pachateli trestných činů, než s ostatními svými vrstevníky, to by smysl dávalo.

Další zpráva, podle níž je civilizace zcela v pr...opasti. Navíc většina knihy je opět zaměřená na téma islamizace (občas se mihnou jiné kontroverzní -zace a -ismy), kterou už dostatečně zpracovaly knihy předešlé, a copak se snad od posledně v civilizaci nic jiného nestalo (a pozitivního už vůbec nic, cože?)? - takže je to trochu plýtvání energií autora i čtenáře.
Co se týče 2020, radši si počkám, jestli přijde nějaká Zpráva o koroně, s autorovým humorem by to mohlo fungovat.

Shodou okolností jsem tuto autorčinu knihu přečetla jako poslední z aktuální čtveřice, ale buď to nebyla Štastná volba, nebo nálada. Každopádně na ostatní její knížky vzpomínám jako na milejší a sympatičtější; na tuhle spíš jako na prolog k tomu, co nás čeká dál, jak se zlepšuje autorčin styl a humor, a možná i jak roste časový odstup od prožitých příhod. Proto se na další tvorbu paní Štastné stále těším.

2 15.04.2020

Pokud jste tu kvůli vlkům, doporučila bych spíš autorčinu Moudrost vlků, kde všechny nové poznatky už jsou (a má i hezčí atmosféru). Tady jsou aplikovány na soužití člověka se psem domácím. Někde to funguje a informace můžou chovatelům dost věcí vyjasnit. Jde o úhel pohledu, který určitě stojí za přečtení. Jinde to ale zase drhne (třeba už proto, že pejska chováme doma a ne v národním parku, žejo...) a často jsem měla pocit, že se autoři snaží až moc, aby to propojení dávalo smysl. A to "nevěřte ničemu, co vám tvrdí někdo jiný" snad taky není nutné volat v každé knize x-krát...

Uff. Na čtvrtý pokus jsem se dostala za úvodní novelu, a dokonce až do konce.
Teoreticky prima čtení. Zajímavé postavy, pořád se něco děje. Nemám nic proti tomu, že si hlavní pár ihned "sedl", za mě lepší než váhat tři díly, jestli jó nebo né. Ale ta ukecanost! Na co všechno rozebírat, opakovat, a tolikrát, jako by to byla zvlášť pro sklerotiky? Přitom zrovna tahle autorka svět svých sérií (hlavně u Mercy docela obsáhlý) umí prezentovat celkem dobře. Ale počkám si, jak se vyvinou další díly.

1 17.03.2020

Anotace několikrát zmiňuje humor. A stejně jsem, až na pár hlášek zvířecích hrdinů, žádný nenašla, vlastně mi bylo chvilkami trošku zle. Až poslední čtvrtina knihy mě odměnila za to, že jsem vydržela do konce, kéž by to celé bylo v tomto duchu. Stejně mám pocit, že to původně měl být komorní horor s upíry, dodatečně upravený na zviřátka.
Ještě jsem vyfotila knihu vedle kocoura, asi mi to přišlo vtipné (byť není pekelný), a těším se, až to vrátím do knihovny.

Velmi slibný začátek a mnohé ze spousty hlášek autora i "hostů" mě vážně rozesmály, jen nebýt tolika srandiček vůči severním Čechám a Brnu - pro někoho odtamtud jsou poněkud ohrané zhruba... všechny. V tomto případě méně by bylo více.
A bohužel ještě v jednom: Osobností je požehnaně, i když možná neznáte všechny, někoho si jistě najdete, a obsahu rozhovorů nemůžu vytknout skoro nic. Jenže se tam panu Ferimu rozmáhá takový nešvar - všech se dokola ptát, co za soci-sítě používá a proč. To si ten, koho to zajímá, snadno a rychle vyhledá sám. Chápu, že zaměření na Facebook bylo součástí poselství knihy, ale proč omílat všechny.
Děkuji ale za jeho myšlenku o úloze fotografií známých míst v proměnách našeho světa v čase. Budu na to myslet a snažit se místa, kterými procházím, nebrat jako samozřejmost.

1 07.03.2020

V půlce knihy vidím vlkodlaky ofrňovat se nad tím, že upírka má lepší auto než oni. Nepotřebujete golema ani panoráma Hradčan, aby vás toto přesvědčilo, že jsou vážně v Čechách. :-D

Bavila mě, ale (!) jen díky tomu, že tanečky vlčí/krvesají/vzájemné politiky mě vydrží bavit docela dlouho. I když zrovna v téhle sérii už je toho pomalu až až. Přežiju ukecanost, snad i zamotanost, ale kombinaci obojího prosím ne. (To a výraz „paní mrtvých“ mi nepříjemně připomíná Anitu Blake. A víme, kam to vede, žejo.)
Malý spoiler: Konec nezklamal – při návratu Mercy ještě není ani převlečená po cestě a už se chystá k plotně. Nepíše to celé nakonec chlap???

2 06.03.2020

Milujete zahradničení a před jarem už se nemůžete dočkat, až si ušpiníte ručky a přeházíte hnůj? Tak právě špíny a hnusu (s občasným, bohužel výjimečně vtipným příspěvkem) je plná tato kniha.
Věnuje se totiž temnému místu, skvěle vystiženému hláškou z malebné strany 52: „No tak vidíš, Fando, chtěl’s vidět český internet.“
A ten, jak se zdá, musí mít pořádně zpevněnou kabeláž, aby se nezhroutil.
Přeskočíte na webu někdy článek, abyste se rovnou "pokochali" komentáři? Tak z toho jsem byla právě vyléčena, takže děkuji :-)
Bohužel v knize chybí jakékoli pozadí sběru těchto perel, jen na konci je neohrabaně naznačena motivace autorů.
Nehodnotím - formu není podle čeho a obsah by byl za záporný počet hvězd.

Nebudu potvora, hvězdičky dostane úprava knihy, která je skladná a vážně krásná, ale i autorka. Za statečnost v životě. Jejímu psaní coby formě nemůžu nic vytknout. Ale říkat tomu humor? Jde o líčení života, který vypadá v kostce takto: Přijde manžel, ženu chvíli kritizuje a shazuje, načež si vyčerpán pustí film, nebo rovnou uteče na další filmovou událost, aby nemusel se svou rodinou sdílet stejné univerzum déle, než je nezbytné pro správné fungování jeho bytné/pračky. Autorka se opravdu snaží, aby to působilo aspoň úsměvně, ale v tom se prostě míjíme. Být rozvodový právník, užila bych si to víc.

6 01.03.2020

Sice už mi není –náct, ale to nemusí, ne? Stačí vědět, po čem sáhnout, když máte škodolibou náladu: příběhy o školních půtkách! :-3 A není to zlé, určitě chci znát i pokračování.
Některé postavy sice byly takové prototypy, ale jinak by to asi nešlo. Líto mi z nich bylo jen Mary. (Až se trochu stydím, že nejvíc si z knihy budu pamatovat větu „Když praseti namalujete rypák rtěnkou, stejně to pořád bude prase.“)
Jen mi nesedí, že by se v malé komunitě ostrova tolik mládeže chovalo jako na nějaké Slepice Hills High ve velkoměstské džungli. Ale je to holt jiná kultura. Takže si rovnou odpustím otázku, jestli vážně každý musí být sporťák nebo roztleskávačka. Tak určitě. :D

3 27.02.2020

Ať už hledáte srozumitelně podaný vhled do nových témat, nebo si (popř. blízkým) chcete rozšířit obzory u těch, co Vás zajímají, je to kniha, s kterou neprohloupíte. 3,5* za toto a za kladení důležitosti na mezilidské vztahy místo konzumu.
Proč tedy ne víc? Pro jedno velké mínus, zejména v první polovině – neustálé ukazování prstem na lidi a postoje lišící se (byť jen trochu) od toho autorova, ve stylu paní učitelky v Simpsonových: Ukažme si na něj, děti, a zasmějme se mu. Přitom z krizí, které pak nastiňuje, mu vyjdou nejlépe právě lidé, kterým se pár kapitol předtím smál pro nevhodné a zastaralé názory; tudíž se bez té berličky tolerance v uvozovkách mohla kniha obejít rovnou…

4 25.02.2020