alexpo komentáře u knih
Nejdřív jsem dala dvě hvězdičky a pak jsem přihlédla k tomu,že to bylo napsáno před padesáti lety nebo tak nějak, a jednu jsem přidala. To téma je prostě pro mne vyčpělé, nic mi neříká, je to staré, líbí se mi ale styl Párala, kdyby napsal něco se současným tématem, asi by to bylo zajímavé.
Mám ráda historické knihy a vždycky, když objevím (tak trochu pod nátlakem) knihu, která je školně povinná a dá se číst, jsem za naše školství vděčná. Tahle byla velmi čtivá a pro mne přínosná.
Ale no jo. Kriminálka proložená erotickými scénami. A ještě k tomu známá spisovatelka skrývající se pod pseudonym. Neurazí.
Ještě že to bylo tak krátké. Tahle témata, kde vítězí bezmocnost a beznaděj, kde člověk nechápe, proč se to děje, čím si to zasloužil, není můj šálek kafe.
No, není to kniha, která by mě nějak zvlášť zaujala. Vlastně mi byl vypravěč lehce nesympatický, jak na to šel rafinovaně, systematicky, chladně. A ten detailní popis mě prostě nebavil.
Rozhodně pro tuto báseň neplatí NEVER MORE!
Musím uznat, že některé povinné četby mne dost obohatily. A Evžen do tohoto výčtu nesporně patří. A přestože mi celou dobu nebyl nijak sympatický, v posledních slokách jsem Tatáně přála, aby k sobě nebyla tak tvrdá a trochu si s ním užila :-)
Já nejdřív viděla v divadelní podobě a pak si teprve přečetla drama. Obojí bylo moc dobré. Bláznivá paní Eržika i její důvěrnice Myška jsou vděčné postavy. Ukecané, probírají události každodenního života. Eržičinou rádkyní je její sestra Gizela, která emigrovala do Německa, je sice bohatá, ale na invalidním vozíku a přemlouvá Eržiku, aby se k ní nastěhovala. A k jejich sblížení (zeměpisnému) nakonec napomůže frivolní Pavla, která přebere Eržice letitého ctitele.
Asi jsem na to už moc jinde. Hlavně mi nesedl hlavní hrdina. Tu zmýlenou jsem mu přála, ještě si měl ty prášky vzít on.
Skoro se mi nechce věřit, že to napsala stejná spisovatelka jako ta, co píše Crossfire sérii. Chybí mi tam ta rafinovanost, jazyková pohotovost, vtipné dialogy, nějaká zápletka. Takhle je to jen červená knihovna s erotickými pasážemi a historickým pozadím, z kterého se ani nedá poznat, kdy probíhá.
Chvilku jsem si musela zvykat na formu knihy. Málem jsem ji odložila, když jsem po první kapitole myslela, že jde o povídky. Ale pak mě to docela pohltilo. Film se mi nelíbil, jen jako by podtrhl bezvýchodnost prvočísel.
Mě ty válečné romány moc neberou, ale tenhle se mi fakt líbil. Právě pro tu absurdnost v nařízení. A Yossarian mi ani náhodou nepřišel jako Švejk!
Bylo mi řečeno, že je to humoristická kniha. Ale že bych se popadala za břicho! To tedy ne. Takže jsem si odškrtla Mladé rozhněvané muže :-)
Četla jako povinnou četbu, ale je to hezké. A taky drsné. Až když jsem dočetla, pochopila jsem i ten název.
A mně se líbil film, který mě vlastně na knihu přivedl, i povídka.
Tak to se mi hodně líbilo, a když pomyslím, že je to téměř autobiografie, chtěla bych Dicka potkat.