Alizon komentáře u knih
Tak bohužel, dnes to někde na straně 85 (kam jsem se dostala po 3 dnech, kdy jsem se ke čtení vyloženě nutila) vzdávám. Pokud čtenáře baví zdlouhavé filozofování a děj plynoucí jako tekoucí med...směle do toho. Kniha určitě nabízí zajímavý pohled do tehdejší situace, pomalu se plížící zmar a zánik jednoho města a civilizace, ale čtení je hodně náročné a osobně se dál trápit nehodlám. Navíc když samotná anotace nabízí spoiler.
Této sérii jsem kdysi propadla na stredni skole a po letech se k ní vrátila znovu. Havran z Předklášteří patří ani nevím proč k jednomu z mých oblíbených dílů. Celá série je dobrá, jednotlivé díly nejsou moc dlouhé a atmosféra středověkého města je návyková.
Hodně, ale opravdu hodně rozporuplné pocity. Atmosféra na jedničku. Lehce mystický příběh Vás vtáhne....ale po čase zůstane čtenář poněkud zmaten. Něco se mi na knize líbilo, začátek navnadil, konec spíše rozladil, přičemž celková myšlenka nebyla špatná. Další díla autora mě ale nelakají.
No tedy, ze me se nakonec jeste stane fanousek upirich pribehu. Drakulu zna kazdy - i male dite na nej narazi v nejake pohadce, dospely jedinec najde vetsi ci mensi odkaz na tohoto slavneho upira v nespoctu filmu, serialu a knih. Stejne tak jsem ho znala i ja... Drakula tady, Drakula tam... knihu od Brama Stokera jsem si ale precetla az ted. Souhlasim s mnohymi negativnimi komentari, ano dialogy mezi postavami jsou mnohdy prehlane pateticke, neustale ujistovani se o velkem pratelstvi a lasce muze hlavne dnesnimu ctenari vadit. Ovsem kdyz si clovek uvedomi, kdy byla kniha napsana, tyto vytky jdou (alespon pro me) stranou. Celkove se mi tato upiri klasika libila hodne. Ve sve dobe musela byt kniha naprostou bombou a nedivim se, ze se z ni stal takovy fenomen. Dialogy jsem brala jako poplatne sve dobe a vlastne i diky nim kniha pusobila tak autenticky. (Neni nic horsiho, nez kdyz clovek cte roman odehravajici se udajne ve stredoveku a hrdinove pouzivaji jazyk 21 stoleti, takze doufam, ze neexistuje nejaka "zmodernizovana verze/preklad".) Kdyz knihu rozdelim na tri casti (Jonathan na hrade, linka s Lucy, hon na Drakulu) tak se mi nejmene libila ta posledni, tu bych jeste klidne vic zdramatizovala. Celkove u me tato hororova klasika zabodovala. Take jsem ted moc rada ze jsem si uz pred casem koupila knihu Dracul https://www.databazeknih.cz/knihy/dracul-446010, knihu od prapra... synovce B. Stokera a J.D Barkera (autora serie o opicim vrahovi) a budu se tak moci do "stareho sveta" upiru vratit (moderni upiri na stredni skole v Americe me zatim nelakaji).
Jedna z knih, kde se kromě Poirota vyskytuje i Ariadne Oliverová. Tato kniha je pro mě průměrem - tedy ani ne "top" s Poirotem, ani na jedno ze zklamání (tam patří všechny špionážní), což je pořád ještě dobrá a parádně zamotaná detektivka. Pro milovníky Agathy Christie s klidem doporučím.
Silný příběh, který obsahuje spoustu dojemných momentů. Dvě sestry, z nichž každá z nich je jiná, jejich nelehký předválečný osud, který je poznamená a odcizí a následně dramatická válečná léta. Každý z rodiny (včetně jejich otce, se kterým jsou vztahy na počátku války také všelijaké) bojuje svým způsobem. Válka zasahuje všechny okolo a ničí i dětskou nevinnost (zpětně si vybavuji moment, kdy dcera jedné z hrdinek chce také nosit židovskou hvězdu, protože její židovská kamarádka ji nosit musí). Příběh žen, které se rozhodly bojovat i žen, které chtěly jen přežít, ale okolnosti je donutily k dramatickým činům.
Tady je zbytečné psát komentář;) - Harry Potter je prostě fenomén. I mě, která ho poprvé četla jako dospělá, neuvěřitelně chytnul. První tři díly jsou skvělým pohadkovým rozjezdem, od čtvrtého přibývá stránek i temna. Nedivím se, že série získala tolik fanoušků, protože má všechno - skvělé postavy, uzasně vymyšlený kouzelnický svět, vtip, napínavý příběh. Po mnoha letech čtěme znovu s dcerou, která se nejprve bránila (pfff...všichni to prý už četli, schválně mě to nezajímá), ale ted už ji také chytla "potterománie". Mě HP bavil ve dvaceti a baví mě znovu i po čtyřicítce.
Tak tohle bylo tedy opravdu monumentalni dilo! Priznam se, ze v moderni historii mam znacne mezery (ve skole jsme vzdycky skoncili druhou svetovou valkou), ktere dohanim az ted. A nac se trapit suchoparnymi ucebnicemi, kdyz si clovek muze precist Exodus. Milostny pribeh Kitty a Ariho mi zase az tak zajimavy neprisel a byly zde byly veci, ktere mi na knize trochu vadily: smrt vyznamnych postav odbyta na nekolika radcich, nepochopitelne chovani nekterych postav (jak mohla Karen napr. takto "zahodit" sve adoptivni rodice) - ale v jejich botech jsem nechodila, tak tezko soudit.
Ale celkove jsem byla nadsena. Kronika vzniku statu Izrael, datujici se od konce 19 stoleti, az do let povalecnych, prolozena osobnimi pribehy Zidu v Rusku, v Polsku a dalsich zemich. Britove tedy tuto knihu mit radi nebudou, protoze jako nejvetsi zaporaci vychazeji prave oni. Roman je sice fikci, ovsem zalozenou na skutecnych historickych udalostech - a mnoha udalostem popsanych v knize se tezko veri (kombinace soustavneho hazeni klacku pod nohy a politiky mrveho brouka).
Neuveritelne cim si "budovatele" Izraele dokazali projit. V zemi zurila valka, cekala je nelehka prace a oni se tam presto zoufale snazili dostat.
Ps. Pro pohled z druhe strany se ted chystam precist si "Jitra v Dzeninu".
Celá tato trilogie s Billem Hodgesem pro mě byla příjemným překvapením. Tento druhý díl byl pro mě slabší než 1, hlavně mi chyběl parádní rozjezd, který nabídl Pan Mercedes. Ale postupně se to rozjelo a dostavila se spokojenost. Celou trilogii s klidným srdcem doporučím....čtěte raději postupně.
Naprostá klasika, ke které se občas vrátím. Sherlock Holmes ve své nejlepší podobě. Knížka s tajemnou atmosférou jako stvořená pro dlouhé večery. Myslím, že se nenajde nikdo kdo by minimálně neviděl nějaké filmové nebo televizní zpracování.
Muž jménem Ove, nerudný bučoun a zároveň "muž s příliš velkým srdcem". Mohla bych knížku odsoudit slovy: "prvoplánový doják". Ale neudělám to. Doják to je. Prvoplánový možná taky. Ale zároveň silný, uzasně podaný lidský příběh, který mě dokázal rozesmát i rozplakat. Plný backmanovských postaviček. Moje teprve druhá kniha od autora (kvůli mediálnímu humbuku jsem se mu donedávna vyhýbala) , který má svůj velmi osobitý rukopis, takže je asi lepší si jeho knihy dávkovat s odstupem. Jako takový hořkosladký bonbónek.
Žijeme v zahraničí, takže "donutit" dceru číst v češtině je trochu boj. Poseroutka je po dlouhé době knížka, kterou si čte sama a dobrovolně. Hurá, hurá třikrát sláva. Tento díl jsem si přečetla i já a i když nejsem úplně cílová skupina taky jsem se pobavila. A líbí se mi i ilustrace. A to jejich domácí prase je nej:)
Dala jsem sice "jenom" 4 hvězdičky, protože mezi úplně ty nejlepší od autorky bych ji nezařadila,ale určitě patří mezi ty lepší. Zajímavá zápletka se závětí, správná atmosféra. Poirot nastoupí na scénu trochu později, ale potom to stojí za to.
Nepřekonatelná slečna Marplova a jedna z příjemných starosvetskych detektivek od kouzelnice se zápletkami Agathy Christie. Většinou jsem ze starších detektivek zklamaná, protože zub času většinou hodně zahlodá, ale knihy od této spisovatelky tvoří výjimku. Toto není to úplný top její tvorby, ale rozhodně nezklame.
U tehle knihy mi snad uz podruhe zmizel komentar???? Zkusim to tedy znovu. Cela trilogie "Stoleti" Kena Folleta je vyborna. Prvni dil - Pad titanu - me naprosto nadchnul a Zimu sveta jsem tak zacinala cist s velkym ocekavanim. Hrdinove predchozi knihy (odehravajiciho se prevazne v obdobi prvni svetove valky) mirne ustupuji do pozadi a vice prostoru dostavaji jejich deti. Mela jsem obavy, ze mi tolik neprirostou k srdci, ale opak byl pravdou. Kniha zacina ve 30. letech, v dobe kdy se Evropa vzpamatovava z prvni svetove valky a hospodarska krize sili. Nasledne se nezadrzitelne blizi k hruzam druhe svetove valky. V tomto dile byla pro me osobne velice zajimava "linie Nemecka" a oblibenou hrdinkou se stala Carla. Ken Follett opakuje osvedceny postup z predchoziho dilu - navzajem se potkavaji a mijeji rodiny v Anglii, Nemecku, Americe a Rusku a vyznamne udalosti tvori ramec osobnich pribehu hrdinu z ruznych zemi a ruznych spolecentskych vrstev. Follet je nekdy kritizovan za to, ze v knihach predklada svuj pohled na svet, ne kazdy ctenar se s nim musi ztotoznit, ale vypravecske mistrovstvi se mu uprit neda. I pokud Vas historie vybec nezajima, diky lidsky vykreslenym postavam a jejich pribehum, ktere ilustruji cim vsim tehdy lide museli prochazet, budete chtit cist dal. Je az neuveritelne ze i pri takovem poctu postav, z nichz mnoho by se dalo oznacit za hlavni, dokaze kniha doslova vtahnout. Spolu s prvnim dilem patri tento mezi jedny z mych TOP knih, ktere jsem v poslednich letech precetla (treti dil neni spatny, ale venuje se az prilis deni v Americe a chybela mu (osobni nazor) vyrazna zenska hrdinka, ktere v prvnich dilech zastopovaly Ethel a Carla. Jednotlive dily trilogie se daji cist i samostatne, ale predsi bych jen ctenarum doporucila zacist se do "Stoleti" hezky postupne. Doporucuji - milovnikum dlouhych sag, milovnikum historie. Nedoporucuji - tem, kterym vadi, kdyz je v knize vice nez 10 vyraznych postav (na zacatku knihy je prehledny seznam, ale tady je jich opravdu hodne).
Dalsi vyborny dil z teto serie. Komentar pisu zpetne (po precteni 6 dilu) a musim rict, ze jak mi nektere dalsi dily splynuly dohromady, tento z nich vycniva .. opravdu prekvapiva zapletka a konec mi proste vzal dech.
Serii nectu. Nejak se mi dostal do ruky az tento jeji 16. dil. A musim rict, ze me kniha bavila a jeji cteni jsem si i pres neznalost predchozich dilu uzivala. Jen nekdy ctenare zamrazi, jak moc by tato fikce vlastne mohla byt v dnesni dobe realna.
Tenhle díl mě bavil. Mnohé je v knize naznačené, ale přesně kdo, jak a proč se tentokrát dozvídá čtenář až na konci knihy. Někteří čtenáři tu píšou, že byla kniha roztahaná. Osobně mi to nepřišlo. Části s oddělením Q byly svižné jako vždy, i když vlastní pátrání možná trochu zdlouhavé, prostě mravenčí práce. Kapitoly z pohledu Pirjo a ze života sekty mě osobně také bavily a dávaly knize zajímavý rozměr.
Když pominu to, jak mě štval Marco, když se vždycky nelogicky vydal tam, kde ho mohli nejsnáze chytit:), tak jsem oddělení Q znovu vzala na milost. V Olsenovych knihách ani nejde o to kdo, jak a proč - to je celkem jasné na začátku, ale o tu omáčku okolo. Po naprostém nadšení, které u mě následovalo po přečtení Složky číslo 64 (4. v pořadí, ale já ji přečetla jako 1.), mě ale první ani druhá kniha ze série moc neoslovila. Takže 3 už jsem ani nekupovala a darovaný Marco pěkně dlouho čekal v knihovně. A nakonec mě přesvědčil k tomu, že o oddělení Q chci číst dál. Možná i proto, že alespoň některé z postav vyzní pozitivně. I když toho "společenského hnusu", který mě v předchozích knihách někdy dost deptal, je tam pořád dost. A taky mě bavili Asad a Rose.
Follet jede v osvědčených kolejích: na straně jedné chudý, ale schopný mladík, krásná šlechtična v nesnázích a k tomu čestný kněz. Na straně druhé pár zákeřných šlechticů a vyšších duchovních. Role jsou jasně rozděleny, prakticky nikdo není černobílý. A ono to funguje! Ohnivý sloup se mi z celé Kingsbridge líbil nejméně (moc roztahaný po celém světě a hlavní hrdinové celkem nesympatičtí). Tady se vracíme k osvědčenému schématu a funguje to skvěle. Navíc jsem si v poslední době oblíbila romány z 10 století a potěšila mě tu (i když jen letmá) zmínka o historických postavách, které znám odjinud. A jak vlastně Kingsbridge přišlo ke svému jménu? I to jsem se dozvěděla.