Alizon komentáře u knih

Tato serie je takove "prijemne pocteni" (i kdyz - da se to napsat o knize, kde se neustale bojuje?). Jsem opet spokojena. Primocare napsana historicka oddechovka, kterou ctenar slupne jako malinu. Hned jsem navazala dalsim dilem.

37 05.12.2019

Toto je opravdu narocnejsi cetba pro "fajnsmejkry" a pro ty ktere zajima historie Rima (konkretne Punske valky). Cekala jsem neco podobneho jako je kniha "Neni rimskeho lidu", ktera patri mezi jednu z mych nejoblibenejsich a cekalo me 600 stranek nelehkeho ctiva, kde nejde az tak o samotny dej, ale spise o vykresleni povah "praveho hrdeho Rimana (Regulus)", pozivacnych Kartagincu a vsech tech dobovych trenic. A samozrejme pricin a nasledku valek. Pro toho komu nevadi, ze v jedne kapitole mame rozmluvu Regula a Querely ve vezeni, rozpitvavajici jejich vztah, narodni charaktery, valku, dobro, zlo, osud atd, v druhe kapitole dopis generala Xanthippa (ktery velice zajimave a zase z jineho uhlu podava obraz doby - ale dej se nam zase nikam neposune), ve treti kapitole opet kratkou epizodku z vezeni atd., bude kniha lahudkou. Jarmila Loukotkova kouzli s jazykem a podava velice plasticky obraz tehdejsi doby. Pokud ovsem hledate v knize vetsi akci a dejem nabite kapitoly, budete rozcarovani. Kniha se opravdu neda cist v malych usecich (coz jsem na zacatku delala) protoze i po trech kapitolach se "vlastne nikam neposunute". Uz vubec neni kniha pro ty, kteri nemaji radi dlouhe historicke romany - ja osobne si v nich libuji a nevadi mi precist 900 stranek (napr. Folletovy Pilire zeme atd.) ovsem tady i ja musim napsat ze 600 stran bylo trochu moc a zkraceni by knize jen prospelo.

33 18.11.2019

Kdysi davno jsem videla film, ktery me velmi zaujal. Knihu jsem mela dlouho na seznamu tech, ktere jsem si chtela precist a s letosni ctenarskou vyzvou jsem se k ni konecne dostala. Nebudu hodnotit pribeh samotny, tam by hvezdicky nestacily. Pokud jde o zpracovani, jsem urcite rada, ze jsem si knihu konecne precetla a musim rict, ze byla napsana s citem pro detail. Jen me trosicku prekvapil jeji styl, cekala jsem "klasicky roman" a pritom je kniha hodne popisna, s tim, ze jsou v ni vlozeny i uvahy autora. Autor knihu zpracoval mimo jine i na zaklade rozhovoru s prezivsimi pametniky - a mnohdy takrka dokumentarnim stylem popisuje, jak na urcitou udalost vzpominal ten ci onen … a pridava napr. informaci, proc mohl jeden z mnoha, co Oskara v urcite souvislosti ocernil, toto ucinit z osobni zasti atd. Vzhledem k tomu, ze byl Oskar Schindler rozporuplnou osobnosti, toto dodava knize na autenticnosti a dokumentarni hodnote. Kniha je v podstate vyborne napsanou biografii, z literarniho hlediska (pokud budu hodnotit zanr "roman"), jsem ale cekala trochu vic. I kdyz urcite vyborne zpracovane momenty se nasly, to nepopiram. EDIT: "biografii" ne "autobiografii".

56 28.10.2019

Velmi dobre napsana kniha, jak uz jsem psala u "Vypravecky", autorka je vyborna "vypravecka". Celou dobu se neco deje, kniha ma spad, umi vyvolat emoce a otazky. Nebudu srazet hodnoceni, za nektere ciny nebo myslenky postav - i kdyz se nemusim uplne ztotoznit s tim, co je ctenari prezentovano jako to nejvic "spravne". Napsane je to dobre a mozna je prave to znamkou kvality knihy, ze dokaze vyprovokovat nejruznejsi reakce. Myslim, ze se s tematem Jodi Picoult celkove popasovala slusne. Jelikoz ve meste, kde spolu ziji nejruznejsi rasy, sama ziji, mam i nekolik praktickych zkusenosti a Jodi v knize mimochodem vystihla i to, jaci rasisti dokazou byt cernosi sami mezi sebou (kdyz pominu chovani extremisty Turka, ktery se ovsem rasismem nijak netaji, byly v knize na Ruth nejosklivejsi "cernejsi" kamaradky jeji "cernejsi" sestry, jen proto, ze ona sama byla "vic svetla" a dovolila si kamaradit se s bilymi). Epilog Jodi odpustim, ale ten si opravdu mohla odpustit.

56 24.10.2019

Jedna z knizek meho detstvi. Dekuji uzivatelce Nocniptak, ze mi ji pripomnela a ja ji opet na chvili pri navsteve domova vytahla z knihovnicky (tentokrat jsem ji neprecetla celou, jenom nejake oblibene pasaze, ale jeste se k ni vratim). A taky me prepadla nostalgie a vzpominky na to, jak jsem tuhle knihu kdysi hltala. Vubec jsem netusila, ze existuji jeste najake dalsi dily, v detstvi jsem (nekolikrat) precetla pouze ten prvni. Doporucuji vsem milovnikum dobrodruznych romanu odehravajicih se v divoke prirode. Oproti cteni v detstvi pro me mela kniha tentokrat takovy maly osten nebo jak to nazvat, az ted (v situaci kdy sama ziji 14 let v cizine, ale mam to par hodin domu a minimalne 3 x rocne si tam zajedu a i tak se mi styska) jsem si uvedomila celou tu tragedii Tonyho tatinka. Tony byl maly, na nove prostredi si zvykl rychle, jeho stryci se take v cizine evidentne zamlouvalo a dobre se tam uchytil, ale jeho tatinek musel trpet. A ta situace, kdy emigranti vsechno prodali a vedeli, ze se asi nikdy nevrati … ja bych to nedala. Na konci knizky potom chce Tony nasetrit penize, aby se tatinek mohl vratit a dat se do poradku "mezi svymi" (po tom co je na tom velmi spatne, kdyz se ztratil v divocine). No nic - nechci nikoho odradit, tohle maly/mlady ctenar, ktery hleda v knize dobrodruzstvi vnimat nebude, jen me to nejak osobne v souvislosti se vzpominkami na detstvi, kdyz jsem knizku v tom "svem doma" cetla, rozesmutnilo…

36 22.10.2019

Jak je mozne, ze jsem k teto knize nenapsala komentar hned po precteni? Nejsem si jista jestli byla prvni nebo druhou knihou, kterou jsem od autora precetla (prvni byl myslim Pad titanu - prni dil jeho brilantni trilogie Stoleti - rozhodne take doporucuji!) - kazdopadne me bud presvedcila nebo potvrdila, ze toto bude muj oblibeny PAN spisovatel. Pilire zeme jsou jednim z mych oblibenych historickych romanu, kdy jsem tech cca 900 stran s hlavnimy hrdiny doslova prozila a vsechno se mi nadherne odvijelo pred odcima jako filmovy pasek (na zaklade knihy je natocena pomerne slusna serie, ale kniha je kniha). Jak pise Rihatama, nenajdeme tu zadna prehnane hluboka filozoficka nebo nabozenska temata - i kdyz se vse toci okolo stavby katedraly - ale kazdodenni zivot tech nejmensich i tech mocnych v cele jeho nahote a tize zivota ve 12. stoleti. Autor uzasne vystihl celkovou atmosferu a vytvoril postavy ktere bud milujete nebo nenavidite. Ac je kniha tak dlouha, ani chvili se nenudite (osobne mam tyto historicke bichle/pokud jsou tedy povedene/moc rada), klidne bych zvladla i par stran navic. Milovnikum historickych romanu rozhodne doporucuji.

57 17.10.2019

Jedna z mych oblibenych knih od Agathy Christie odehravajici se v exotickem prostredi. Mam rada kdyz Poirot cestuje (na rozdil od slecny Marplove, ktera se mi nejlepe vyjima doma na vesnicce) a tady se vydava rovnou na exotickou plavbu. (Jak to jen chudak se svou hypochondrii a puntickarstvim zvladl zustava zahadou;) Napadita zapletka a atraktivni prostredi - proste Agatha ve sve nejlepsi forme.

70 10.10.2019

Po opravdu dlouhem vahani jsem dala 4 hvezdicky, abych tak knihu odlisila od jine od stejneho autora, ktera se mi libila jeste mene a ktere jsem dala 3. Ale jsou to hoooodne slabe 4 hvezdicky. Ackoliv je Spanelsko moje srdcova zalezitost a knihu jsem cetla v ramci ctenarske vyzvy (kniha o oblibenem miste/zemi) zadne vytrzeni se nedostavilo. U knih tohoto autora mam trochu problem s tim, ze jeho postavy jsou bud hodne nesympaticke (hlavnimu hrdinovi Katedraly more jsem tu inkvizici skoro prala) nebo nemastne-neslane a jejich osud je Vam vlastne jedno. Knize take ublizila trochu zavadejici anotace na obalce knihy, cekala jsem neco jineho. Nakonec, kdyz jsem se do knihy poradne zacetla, nebyla tak spatna. Ale prave zacist se byl problem. Dvakrat jsem jeji cteni prerusila a precetla jinou knihu. A hrdinove Bose kralovny mi vubec nechybeli.

26 02.10.2019

Tato kniha (a vubec cela serie pribehu se stastnym koncem) ma u me jedno velke plus - dcera si konecne cte sama a jako velkou milovnici zviratek ji tato serie moc bavi. Ano, je to trochu pres miru, az moc dramaticky natazene a az moc poplatne anglickemu prostredi, ale ... celkove roztomile a dcera tuto serii miluje (uz mame zviratek asi 8 a pri kazde navsteve knihkupectvi prosi o dalsi ) ... takze doporucuji vsem rodicum, kteri maji doma milovniky zvirat. Bohuzel jsou v knihach obcas chyby ... nejake to nesmyslne slovo navic (coz mi dcera vzdycky prijde nahlasit - takze zase dobry test pozornosti male ctenarky:), korektor praci asi trochu odbyl.

Opet velmi ctivy pribeh s Erikou Fosterovou. Vubec mi nevadilo, ze pachatele pomerne brzy zname. Cele je to svizne, napinave, knihu jsem i pres znalost pachatele tezko odkladala. A zhoubny Ninin vztah, jeho vyvoj a nasledky byl pekne brutalni.

57 08.09.2019

Opet bod pro ctenarskou vyzvu - jinak by mi tato kniha unikla.
Napinavy historicky pribeh, se spetkou romantiky, tajemstvi a dobrodruzstvi, plny intrik, nadeje a lasky na jedne strane, zloby a malosti na strane druhe. Michael Peinkofer na pozadi krizovych vyprav vypravi pribeh mladeho zlodejicka Connana, ktery se vypravi na cestu pomsty a nakonec najde neco uplne jineho. Vse se odehrava na pozadi atraktivnich kulis a stretu ruznych nabozenstvi (jak jinak). Neni to Ranhojic nebo Zidovka z Toleda (me oblibene knihy, ve kterych se take stretavaji tri nabozenstvi), za par let si na knihu uz mozna nevzpomenu, ale jeji cteni jsem si opravdu uzila.

30 05.09.2019

Uplnou nahodou - diky krasne obalce - jsem precetla knihu "Gentleman v Moskve" a vedela jsem ze mam dalsiho oblibeneho autora. Amor Towles ma evidentne vrely vztak k Rusku a ruske literature, i v teto knize odehravajici se v New Yorku byl otec hlavni hrdinky pristehovalcem z Ruska. To jen tak na okraj. Amor Towles ma neuveritelny dar jazyka a schopnost napsat pribeh jak z pohledu starnouciho ruskeho gentlemana, ktery je zavren mezi ctyri steny v hotelu, tak z pohledu mladinke krasky zijici v New Yorku a uzivajic si swingu, mladi a opojnych tricatych let. Tato kniha je tu prirovnana k dilum F. S Fitzgeralda, nekteri ctenari tu napsali, ze na Fitzgeralda nema ... no a me osobne se libila vic nez oslavovany Velky Gatsby (mozna kvuli velkym ocekavanim me tato kniha docela zklamala). U Gatsbyho jsem totiz nic "nevidela", tady jsem "videla" Central park, vsechny ty ulice v New Yorku, skromny byt Katey i luxusni aparman Anne. Do pribehu jsem vklouzla jako na vlne a vsichni hrdinove mi prisli realni a i kdyz nekteri nepochopitelni, tak jakymsi zpusobem blizci. Toto jsem u Gatsbyho nezazila - hrdinove mi prisli odtaziti a bylo mi uplne jedno jak vsechno dopadne. Proc tedy davam "jen" ctyri hvezdicky? Nejspis hlavne proto, ze chci odlisit od Gentlemana v Moskve, ktery me zaujal preci jenom vic. Duvodem je i to, ze me tady uplne neuspokojil konec ... i kdyz ... asi tam patril. A priznam se, ze po docteni epilogu jsem se musela vratit na zacatek a precist si uplne uvodni kapitolu zase znovu. Takze VELMI SLUSNE 4 hvezdicky, uvidim po case - jestli budu na knihu myslet i po delsi dobe, zvysim na 5:)

36 02.09.2019

Velice zvlastni kniha, vlastne svym zpusobem docela ujeta, nerealna (opravdu takto mysli dvanactileta pubertacka at je sebeinteligentnejsi?), plna filozofickych odbocek, ktera vetsine z nas moc rikat nebude. Dej na prvni pohled temer zadny, jen jakesi melancholicke placani se sama v sobe. Jak Rene tak Paloma jsou jine nez ti ostatni, kteri jim nemohou rozumet a ony nemohou rozumet jim (nebo jim vlastne vidi az do morku kosti, ale prave proto je nechapou). Obe s jistym opovrzenim pozoruji a glosuji svet kolem sebe, misty je to trefne, nekdy plne klise, vetsinou tragikomicke. Jak pise Trudos, je ovsem potreba naladit se na stejnou vlnu jako autorka. No a ja zrovna cetla knihu v nejakem vhodnem rozpolozeni, ve vhodne dobe a v situaci kdy jsem mela na cteni cas a nevadilo mi ze v ni nenalezneme strhujici akci. A tak jsem si proste jen cetla a nechala se houpat na vlnach pocitu. A nevadilo mi ani to, jak jsou nektere veci prehnane a ze si u postav nejsem jista zda jsou mi sympaticke nebo ne. A tak jsem stejne jako Lector (ktery moje pocity po docteni knihy krasne vystihuje) rekla "proc vlastne ne".

39 29.08.2019

Opet precteno jedim dechem. Autor Vas celou dobu dobu drzi v napeti, propleta ... zapleta ... a ten konec - jak uz tu nekdo psal - autor je asi sam pekny sadista ... takto ctenare utahnout na udici a potom nechat cekat na dalsi dil! Co na tom, ze nektere veci jsou trochu pres caru nebo nedovysvetlene. V te smrsti a atmosfere knihy se to ztrati. Ja byla opet nadsena. A drobne upozorneni, dily ctete chronologicky. Bez predchoziho precteni opicaka o hodne prijdete. Upozorneni cislo 2 - serie je navykova.

55 25.08.2019

Tato kniha by se mi velice hodila do vyzvy na tema "Kniha o vasem oblibenem miste/zemi", protoze Spanelsko miluji a mnoho mist v knize zminenych jsem jiz navstivila. Navic jsem ji cetla stylove zrovna behem dovolene ve Spanelsku (no dobre turisticke letovisko na Mallorce se moc nepocita, tam si tu atmosferu popisovanou panem Capkem tezko nasajete). A k tomu se tesila na vylet do Madridu a predtim si hledala informace o umeni v Pradu - takze jsem se jen tetelila u kapitoly o spanelskych malirich (na druhou stranu ta bude pro toho, kdo o sp. malirich nic nevi, z cele knihy asi nejnudnejsi). Prado jsem vcera navstivila a tak si na prislusnou kapitolu vzpomnela a uvedomila si, ze knize stale dluzim komentar. Mimochodem - stravila jsem tam asi 7 hodin a jeste to bylo malo. Krasa, krasa, krasa a pritom turistu pomerne malo (ale asi neni na Madrid sezona, jen takovi blazni jako ja sem jedou v horkem srpnu). Do uvedene kategorie ctenarske vyzvy zaradim jinou knihu odehravajici se v Barcelone, Capek mi zachranil kategorii cestopis, protoze u te jsem vazne uvazovala ze ji vynecham. Do popisu cest ruznych "novodobych" cestovatelu se mi vubec nechtelo. Capek nastesti splnuje jak tema vyzvy, tak svezi barvity jazyk. Mnohe se od tech dob zmenilo, senoritas a senoras uz nenosi v Seville mantillu, ale kdyz jsem dnes pozorovala vysnorene rodinky na prochazce v parku, tak tam ta noblesa, temperament a narodni pycha porad jsou. A Capek vse vystihl skvele, i to jak krajina a pocasi formovalo narodni charakter.

33 24.08.2019

Strhujici pribeh, ktery jsem precetla jednim dechem. Autor vse lici tak, jak se mu to vybavuje ve vzpominkach - nenasilne, bez premiry velkych vzletnych slov a emoci - a presto nebo prave proto ctenare upouta. Na to ze neni spisovatelem je kniha dle meho nazoru pojata dobre i z literarniho hlediska.

Diky ostatnim ctenarum na Databazi knih jsem mela detektivky s Lacey Flint uz dlouho na svem ctecim seznamu. Ale den ma jen 24 hodin, takze jsem se k prvnimu dilu dostala az ted, kdyz uz jsou vydany dily ctyri. A muzu jen konstatovat, ze si i dalsi dily co nejrychleji poridim a prectu. Namet je tedy pekne brutalni, a tim ted nemyslim jen motiv "Jacka Rozparovace", ale hlavne kdo, proc a co tomu vsechno predchazelo. K tomu spravna atmosfera Londyna a navraty do Viktorianske Anglie.

49 30.06.2019

Serii s bratrem Cadfaelem mohu s klidnym svedomim doporucit vsem milovnikum historickych detektivek. Kdysi na stredni skole jsem zacala nekde z poloviny (kazda kniha obsahuje samostatny pripad a i kdyz nejake drobne navaznosti v knihach jsou- neni nutne zacinat prvnim dilem), postupne si jednotlive dily docetla a po letech se k nim vracim. Dobre vytvorena atmosfera, sympaticky bratr Cadfael ...

39 25.06.2019

Slušný historický román, jehož pokračování si určitě přečtu. Dávám "jen" 4 hvězdičky, protože mi osobně hlavně v první půlce něco chybělo a některé epizody mi přišly roztříštěné a bez většího významu pro celek (poprava židovského obchodníka). Ale Cadeovo povstání dalo knize správnou šťávu - takže druhá půlka by byla za 5. No a v nejlepším kniha končí - takže i když čtenář i ví, jak válka růží nakonec dopadne - s napětím čeká co bude v 2 díle. Autora jsem předtím neznala, teď si ho přidávám na seznam. Také jsem ocenila rodokmeny na začátku knihy - mnohdy byly příbuzenske vztahy pěkně zamotané.

40 23.06.2019

Tak to tedy byla jizda! Jak prohlasil Jeffery Deaver "nadherne zvracene".
Rychle stridani kapitol (denik Opiciho vraha/vysetrovani) nedava ctenari vydechnout, tezko jsem se od knihy odtrhavala. Nedavno jsem u knihy "Do posledniho dechu" od Bryndzy napsala, ze ackoliv se mi libila, tema mi prislo neprilis originalni a neco podobneho ("nejaky blazen unasi zeny - policie se snazi tu posledni zachranit - povede se nebo ne?") uz tu mnohokrat bylo. No a tady mame zakladni linii podobnou - ovsem neco podobneho nenapisu. Proc? Protoze je tu navic to, co v mych ocich odlisi 5 hvezdickovou detektivku od te 4 hvezdickove (zminovany Bryndza). Velmi slusne vybudovana atmosfera, vrah si s vysetrovateli pekne hraje, sympaticka parta vysetrovatelu - kde je uprostred vseho napeti misto i pro humor, no a denik Opiciho vraha …. opravdu uchylne zvracene …. nic pro slabsi povahy. Uz se tesim na dalsi dil a vypada to na poradnou a pekne dlouhou jizdu (pry ma druhy dil znacne otevreny konec).

60 05.06.2019