Alma-Nacida komentáře u knih
Tohle byl rozhodně nejlepší díl z celé série, méně vycpávek, rychlejší spád a nečekaný závěr , takže i odpouštím Robinino poněkud otravné tápání ve vztahu ve stylu "vzít, nebo nechat být".
Ejhle, člověk! Nejstrašnější ze všech bytostí, horší než sám...
To bylo tedy zcela netwainovské, ale velmi účinné. Zajímalo by mě, jak text vypadal před úpravami A. B. Paina.
Rozhlasové zpracování je skutečně excelentní.
Zcela právem ikonická kniha. Těžko bych si představila, jak by mohla fungovat výpověď o šoa jako komiks se zvířátky, ale ono to funguje, a to skvěle. Máme ji ve školní knihovně a kdyby tam měla být jediná kniha o těchto hrůzách, ať je to tahle.
Tradičně kvalitní Agatha. I když slečna Marplová mi odjakživa občas lezla na nervy, to Poirot je zkrátka roztomilý, a tím zákeřně nebezpečný. :) Tady to na začátku vypadá, že všichni mají motiv a mnozí příležitost, a to mě na tom právě bavilo.
Manon je prostě takový úhelný kámen. Kromě toho, že je motýl, včela a ze všeho nejvíc umřít pro krásu. Jestli je něco romantika, kterou snesu, tak tohle.
Venku je brzy tma, tak jdu uklízet knihovnu, a jako vždy narazím na knihu, kterou si už vůbec nepamatuji. :) Takže taková vracenka, ale moc milá. Zkrátka když někdo umí psát, tak se to vždycky dobře čte, i když si v průběhu na něco vzpomenete. ;)
Zvláštní kniha s překrásným jazykem, ohromující imaginací a velkým vhledem. Asi od poloviny jsem čekala, kdy přijde ta katastrofa, a pod tímto dojmem nakonec závěr nevyzněl tak beznadějně; vlastně jsem se bála, že bude ještě hůř. Zajímavé pro mě je, že námětem celkem podobná Betonová zahrada na mě působila jako rána pěstí na solar, tady je i ten konec poetický a aspoň pro někoho nabízí další šanci. Obdivuji se i překladu, to musel být asi oříšek.
Audiokniha. Tak jo, přiznávám, je to romantická kniha, a to většinou není můj šálek čaje. Ale tahle je z těch lepších, které mají zajímavý příběh. Navíc vše probíhá ve dvou časových rovinách a úplný happy end se nekoná, takže celkově hodnotím třemi a půl hvězdami, kterých se ode mě asi většina romantiky nedočká. ;)
Ve druhém dílu Nimbus trochu poodhalí dilemata (skoro)všemohoucího a snaží se čtenáři podsunout, že je lepší nechat zlikvidovat hrdiny kladné a ty bez náboje, nežli zasahovat do dění a včas eliminovat ty záporné. Asi v naději, že se lidstvo poučí. Nebojím se, že by se poučilo, protože lidstvo neexistuje. Je jenom souhrn všech lidí, kteří nikdy nemohou vystupovat jako jedna entita. Je pozoruhodné, že tento velký rozpor všech náboženství se autorovi podařilo vtělit do knihy spolu se čtivým a velmi propracovaným příběhem jakoby mimochodem.
Pořád si myslím, že je to kniha nejen pro čtenáře zcela dospělé, ale navíc i poučené o historii, etice, filozofii... Navíc si myslím, že je to hodně dobrá kniha. A jsem zvědavá, co bude dál.
Mé první setkání s autorem a hned taková pecka. ;) Gradující děj, napětí a nečekaný závěr a k tomu ten Larryho playlist.
Sci fi zas tolik nemusím, ale tohle bylo nad očekávání dobré čtení.
To mám z toho, že jsem s tím nesekla a pořád čekala..., na co vlastně? Celkově zklamání, kniha je docela rozvleklá, že se až divím, protože obvykle se tohle autorovi vytknout nedá, všechno ostatní mi od něj připadalo čtivé, i když jsem třeba měla nějaké výhrady k ději apod. Ale tady bych škrtala s radostí a hojně.
První část odsýpala zřetelně víc, další už byla podle mě protahovaná smrt. Glorifikace starých struktur asi není nic pro mě. :)
Vezmu to pěkně po pořádku a začnu s klady:
Knihu jsem četla slovensky, dříve jsem čítávala ve slovenštině docela dost, plno zajímavých knih vycházelo ke konci socialismu dřív slovensky než česky. Slovenštinu jsem si fakt užívala.
Oceňuji autorovu přípravu na tuto báječnou mystifikaci (lebo si myslím, že to bola iba kačica, ajkeď ozaj dobrá), ale vážně, když chci do děje zaplést diabetika, tak si nejlíp s nějakým promluvím. Mladík s diabetem bude mít nejspíš první tip cukrovky, tudíž si bude píchat jistě víc než jednou denně, minimálně ke každému jídlu. Nebudu psát, že si nedá v kavárně sladkost, to si jistě spousta diabetiků dá aspoň někdy. Při poměrně extrémním pohybu a minimu jídla by mu samozřejmě stačilo inzulínu fakt málo, tak jedině že tak s tou jednou injekcí na den. :-) A jinak, pokud mu došel, bude mít hyperglykémii = vysoký cukr v krvi, byť by i nejedl nic. Pak by ovšem záchranáři, kteří tvrdili, že měl hypoglykémii = nízký cukr v krvi a podali mu glukozu = cukr byli tak nějak mimo. Popis hyperglykémie taky celkem seděl - aceton v dechu a tak, až na to pocení, to patří spíš k hypoglykémii. Škoda, když to všechno kolem znělo docela uvěřitelně a už jsem se i začínala bát. :-) Ale jinak fajné mystery. :-) Smažka Igor mi k srdci nepřirostl a líto mi bylo jedině želvy a Mii. V tomto pořadí, jsem asi sociopat, muhehe. :-)
Asi tak po 25. letech jsem si přečetla mou oblíbenou (kdysi) knihu, a jo, pořád je to pravda. Když neječíte a neválíte se po podlaze, všichni kolem si myslí, že nic necítíte. ;-) Ale před těmi lety jsem si tolik neuvědomovala, jak jsem ráda, že žiju dnes. :)
Co k tomu dodat? Asi jedině, že válka je vůl, a nejen ona. :) Občas sranda a absurdistán a občas smutno a absurdistán. Rozhodně dobrá kniha.
Zase jeden návrat do dob, kdy aby člověk prochodil celou veřejnou knihovnu, než našel dobrodružný historický román. :) Tak je to trochu naivní, no... ale co už, když ten Ivanhoe je taak čestný a rytířský. ;)
Posloucháno jako audio poté, co knihu opakovaně chválila mamka. Já tak uchvácena nejsem, je to takové poněkud nijaké rozumování, nic proti ničemu. Myslím, že mi to moc dlouho v hlavě neutkví, taková oddechovka.
To bylo nad očekávání dobré čtení, velmi uvěřitelně zpracovaný nápad, myšlenka se logicky rozvíjí a závěr je překvapivý. Z děje mi teda běhal mráz po zádech... ale troufám si pustit se rovnou do dalšího dílu.
Já se teda nebála, asi dvakrát jsem se zasmála, přečetla jsem to a závěr to teda nevylepšil. Opravdu není nutné na každé straně aspoň dvakrát zopakovat jméno hlavní postavy. Celé to bylo takové nevěrohodné, občané měli údajně v krvi ctít společenské třídy jako lordy a boháče, ale přitom se to odehrává v USA, to se mi teda nezdá. Každopádně kdybych měla pocit, že mě honí zombík, řeknu si kocourovi a bude klid. ;)Bohužel jsem podlehla kladným hodnocením a teď lituji, že jsem důvěřivě koupila i jeden další strašidelný dům. Třeba se v něm budu i fakt bát, uvidíme...
Je to milá knížka, jako asi všechny autorčiny knihy, ale přece jen Pippi a Ronja u mě vedou o tu jednu hvězdu. :)
Audiokniha načtená velmi zdařile Tomášem Hanákem mi občas evokovala jeho "sklepáckého" mazaného Filipa, ale jinak jsme si detektivku užila. Všichni jsou proklatě drsní, ženy svůdnice až nymfomanky, padouši patřičně podlí... zkrátka Phil jako vyšitý. ;)