Alma-Nacida komentáře u knih
Ano, mohu potvrdit. Manželky (některé) se smějí u přípravy, u podávání, ba i při četbě receptů. :-) Manželé (někteří) pak divně koukají, když je jim na dotaz po původu smíchu odpovězeno, že manželka čte kuchařku. :-) Pozn. pod čarou: Kde že je recept na pálenku z jablek? Takový základ kuchyně a že bych si ho doma nevydestilovala?!
Kniha není vůbec špatná, jen by jí prospělo trochu "prostříhat". A osobně si dovolím pochybovat, zda Diana Gabaldon tu knihu fakt přečetla, protože co to má, propána, společného s Harry Potterem?
Hvězdu jsem ubrala za příliš mnoho syrovosti a surovostí, nikoli některé, ale mnohé detaily jsou už pro mě moc, autor se v tom poněkud rochní.
Další Westlakeova vtipná krimi s dobrým nápadem, pobaví se hlavně recesisté.
Je pro mě těžké hodotit knihu bez posledního dílu, moc nechápu tu pauzu mezi vydáním knih 1, 2 a 3. Kniha je samozřejmě řemeslně výborně zvládnutá, ale nějak se mi zdá, že v ní není srdce. Pro mě zůstává nejlepší Murakamiho knihou Kafka na pobřeží, aspoň zatím. Uvidím po 3. dílu.
Vrátila jsem se k této knize po dlouhých letech a trochu jsem měla obavy, zda se mi bude zdát stejně dobrá, jako tenkrát. Byly zbytečné. Takovéhle knihy by měly být ve školní doporučené četbě!
Pěkné, vtipné a nápadité povídky, myslím o stupeń lepší než 1. kniha povídek. Všem, kdo mají všetečné děti, okouzlené právě nabytou schopností číst, doporučuji povídku VE VLAKU, ale výhrady nemám proti žádné povídce.
Mno... Opět jedna spasitelská příručka se zdánlivě jednoduchými, avšak nesplnitelnými radami. Opravdu nevím, jak si neutvářet žádné doměnky, možná po nějaké ošklivé nehodě s dopadem na mozkové funkce... Jinak bych se podepsala pod komentář Hipi :-).
Jedna z mých oblíbených knih, jak od Feuchtwangera, tak celkově. Je to sice opravdu obsáhlá kniha, ale to je na závadu jen při čtení v posteli, že se blbě drží :-), jinak podle mého názoru není co vytknout.
Tak tak, taky je to únik do starých a snad i lepších časů. Pěkné pohlazení po duši.
Další kniha o vztazích, kterých ostatně není nikdy dost ;-). V této je zaíjmavé to, že neukazuje žádnou "správnou"cestu, ale staví spíše všechny možnosti do stejného světla relativity. Co je pro jednoho vysvobození, je pro druhého rána pod pás. Rozhodně stojí za přečtení a popřemýšlení.
Krásná kniha o ženském údělu, kterou postupem času vnímám pokaždé jinak, nebo spíš pokaždé se mě silně dotkne něčím úplně jiným, než minule.
Zcela newesternový western, který boří všechna westernová klišé. Pokud máte rádi Zane Greye, nečtěte ;-)
Začátek a atmosféra na nekonečné pedagogické radě mě hodně pobavila a kdo někdy pracoval ve škole, určitě objeví podobnost zcela náhodnou s nějakou kolegyní či kolegou a samozřejmě i se studenty. Bohužel se jedná jen o řadu příhod propojených děním na poradě a všechno to s koncem porady skončí také, aniž by došlo k nějakému posunu, katarzi... Což, když tak o tom přemýšlím, je vlastně taky docela realistické. Přes dlouhá jednání v podstatě stále o tomtéž se nakonec ani v reálném školním životě (často) nic nevyřeší. ;)
Celkem hodnotím třemi a půl hvězdami.
Za mě docela zklamání, hrdinky mi nebyly nijak sympatické, k ději se bez spoileru nemůžu vyjádřit. Taková lekce podprůměrná detektivka k vodě, celkem za dvě hvězdy.
Definitivně jsem si potvrdila, že nejsem ten správný tip na povídky. Některé byly celkem fajn, ale zas mi v paměti utkvěly ty méně povedené (jako vždycky). ;)
Velmi užitečná kniha, protože informace z první ruky takové bývají. Oceňuji odvahu, díky níž šla autorka s kůží na trh, nebo spíš s duší na trh. Mně tím rozhodně pomohla k lepšímu porozumění těm, jichž se AS týká.
Ze všech tří dílů byl tenhle asi nejčtivější, některé obraty byly překvapivé, jen závěr byl už trochu moc a některé postavy prodělaly lehce neuvěřitelný přerod. Celkem za tři hvězdy.
Pro autora typicky střídmými prostředky vystavěný silný příběh s protiválečnou tématikou, krásný čtenářský zážitek za pět hvězd.
Protože jsem v naší zemi ženou už přes půl století, mohu potvrdit, že má osobní zkušenost s výzkumy zcela koreluje. A teď lidsky, je to tak, jsme tu v ženském hnutí trochu zap.děný státeček. Ale bez obav, volební právo přiznalo ženám až v roce 1984 třeba i takové krásné evropské Lichtenštejnsko, takže možná mají naše dcery ještě naději, že se věci změní k lepšímu.