alweryon
komentáře u knih
Sloni a kapradí
C. S. Lewis (p)
Nakonec mám od Lewise nejraději právě eseje. Miluji jeho myšlení.
Sedmistupňová hora
Thomas Merton
Jak je tu napsáno v jiných komentářích - kniha je i pro mě zdlouhavá. Poprvé jsem byl velice zklamaný, ale při dalším a dalším čtení to zmizelo a teď ji mám opravdu rád. Myslím, že právě Mertonova poctivost vede k tomu ,že opravdu důkladně sleduje svůj život až po vstup do kláštera a díky tomu je pro mě tento proces uvěřitelný. Několik pasáží patří mezi duchovně nejvýživnější v celém mém čtenářském životě.
Vody Siloe
Thomas Merton
Historie trapistického řádu, ale napsaná nesmírně poutavě. Otec Jeroným prý v životě četl jen dvě knihy opakovaně: Bibli a právě tento skvost. Nedivím se mu a opravdu vřele doporučuji všem, koho trapisti zajímají, nebo jen chce číst netypickou duchovní literaturu. Protože i když je to opravdu kniha o historii, je to i kniha vedoucí k modlitbě.
Jonášovo znamení
Thomas Merton
Deníky nemám moc rád. Jak píše C.S. Lewis, člověk nemůže vědět, co bude relevantní za rok, za dva - a zapisuje jako důležité události a myšlenky, které v reálu zapadnou. Tento případ je ale zvláštní. V tradici duchovních deníků se hodně zabývá vnitřním světem a strhl mě. Čtu opakovaně, někdy jen pár zápisů. Pro mě po Vodách Siloe nejoblíbenější Mertonovka.
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Jako katolík oceňuji skvělého lefébvristu, který je mojí nejoblíbenější postavou této knihy. Občas je humor až příliš nahuštěn a působí jako americká hysterická komedie. Ale proč vyčítat, když jsem se párkrát rozesmál nahlas (zabíjačka jako za protektorátu) a když jsem si u ní vážně odpočinul. Pár výborných postřehů, české reálie, vtipy o mládežnické schole a svižné tempo přebíjejí výše zmíněné a trochu zvláštní konec.
Apokalypsa
Michael D. O'Brien
Četl jsem ji několikrát. Zatímco v dějové lince je někdy autor až příliš průhledný a někdy těžko uvěřitelný (kdo příště zemře, hlavní hrdina je slepenec tak sto osudů), tak linka - řekněme duchovní - je skvělá.