alweryon
komentáře u knih

Obrana a Kriton - můj vstup k Platónovi. A nemohl jsem si vybrat lépe.
Tyhle a Faidón jsou možné číst "bez přípravy".


náročná, ale tuze zábavná.
Pasáž o prof. řečnících a Bohu je potřebná, člověk díky ní udrží pozornost.
Opět - Platón by psal skvělá divadla, kdyby chtěl!


moc fajn, ale hrozně by mě lákalo číst si to ve skupině, jako čtenou zkoušku divadla.
Platón je mistr v navazování atmosféry - všechny postavy působí velmi živě, uvěřitelně.


Ostatní to napsali za mě. Když po čase čtu Chestertona nebo C.S. Lewise, tak přemýšlím, proč vůbec věnuji čas jiným autorům.


Jsem rád, že branou k Demlovi byla pro mě právě tato kniha. Je mi jasné, že knihy korespondence z této skvěle připravené Demlovské edice přečtu časem všechny a může za to právě tento velmi milý start. P. Ševčík je postava projevující se téměř svatě a vedle do Floriana (a Bílka a Březiny) zfanatizovaného P. Demla vypadá jako čirý rozum a umírněnost. Ale to jak cítí v Demlovi génia a jak jej proto všemožně podporuje je ctnost pokorných lidí - radovat se z nadání druhých.


Tak jsem si připomněl jaké to je, když knížku prostě musím dočíst ten den, kdy jsem ji dostal. Je potřeba mít alespoň malý přehled o událostech kolem pontifikátu Benedikta XVI - tento rozhovor už navazuje na další a neutrácí čas vysvětlováním.
Utvrzující ve víře.
Jsem tak nějak hrdý na to, že jsem se obrátil právě za tohoto pontifikátu - a Benedikt je tak součástí mého života:-)


+Klidně bych si myslel, že tu knihu napsal můj současník - dnešní historik. Pestré prolínání "velkých" i "malých osobních" dějin, napínavých projevů kdy jde řečníkovi často o život, drobné postřehy (...vnikl požár třením suchých větví stromů) vytváří plastický obraz té doby.
Jsou pasáže, které mrazí (např. snaha Sparťanů dostat se v noci z města plného nepřátel).Tato kniha je pro mě krásná sonda do duše lidí a politiky, varování před přímou demokracií atd..
- Některá místa zdlouhavá, mapky pro mě nepřehledné a málo záložek
A dostal jsem u toho velkou chuť si zahrát AoE2 a poslat výsadkovou flotilu na nějaký ostrov.


Není to kniha pro každého - já se k ní dostal přes Florianovu Starou říši a G.K. Chestertona a je asi potřeba být lehce připraven a tušit, co Belloc miloval a co nenáviděl (ploty v krajině:-) )
Ale ta kniha je krásná - na konci je mapka jako z Hobita, v textu u písní zpívaných hrdiny jsou i noty (jako u Fulghumova Třetího přání) nádherný papír, červené nadpisy stran, vtištěné obrázky do textu - ta kniha je graficky velmi moderní (a je to vydání 1919) a je na ní vidět láska k dokonalosti, kterou vtiskl Florian svému Dílu.
Příběh je vtipný i hloubavý. Dokonale zachycený čundr podzimní krajinou a já měl celou dobu chuť zavolat příteli a jít se toulat. Celý text je nadsázka se kterou počítají všechny postavy - zároveň archetypální hrdinové (jsou to všechno postavy uvnitř autora? Jeho různé stránky?). Svižný mužný humor i vážná témata. A je vidět, jak si hluboce věřící (a Církev milující) člověk může dělat srandu z Církve a je to krásné.


už jen pro Dary noci!


Od srdce k srdci. Občas je krásné zachytit alespoň malý úsek řetězu od Krista až k nám. Chautard k Jeronýmovi a ten nám.


Jsem naprosto uhranutý. Ten vhled do lidí. Práce s mýtem. Ta láska na konci knihy.


Po Listech Nikodémovi lehké zklamání. Ale Listy nasadily laťku tak vysoko, že lehké zklamání je vlastně pořád obrovská poklona:-)


Nikodém je svým ostychem nesmírně sympatická postava.
A popis narození Krista - přenádherné


Pro mě před lety setkání s T. Halíkem po kterém jsem se pustil do jeho ostatních věcí. Dnes tuto knihu oceňuji i jako dobrý rozcestník k ostatním autorům. Zvláštní osud i povaha, ale málokterý rozhovor mě tak vtáhl.


Teď jsem ji dočetl, takže jsem neobjektivní. Skvělá kniha! Duchovní vzpruha...

Někdy mě zasáhne krutost textu, jindy jeho něha. Je tu popsaná čistá víra v Boha i děsivá prázdnota. Nevím, jestli tato nepochopitelnost celku je zde schválně a má zneklidňovat (k tomu se přikláním), nebo jestli je způsobená nedokončeností textu. Pasáž o černém kameni a ptáku na stromě je neuvěřitelná. Chápu, proč Exupéryho tolik obdivoval otec Jeroným.


Skvělý styl psaní a texty podložené životem. Pasáže o přátelství, siločárách života...


Pro mě nejlepší životopis C.S. Lewise.


Díky této knize (samozřejmě Milostí Boží:-) ) jsem křesťan a díky Chestertonově Ortodoxii katolík. Miluji to jak myslí.
