amysa komentáře u knih

Knížku jsem začala číst na doporučení a nelituji, že jsem se do ní pustila. Příběh je to zajímavý, místy i napínavý a odpouštím autorce i některé nudnější, možná i zbytečné pasáže... Někdy je z knížky cítit nedotaženost, nedokonalost nebo spíš taková ta syrová naivita, ale i to se v prvotině může snadno stát... Předvídatelnost mi nevadila, se zájmem jsem četla, jestli je má intuice skutečně správná... Na konci jsem byla trošku "naštvaná", že to nedopadlo tak jak jsem si asi přála, ale nakonec je vlastně dobře, že autorka nesáhla po klasickém románkovém happyendu. Zamýšlela jsem se i nad tím, na kolik je příběh autobiografický, odhaduji, že některé ty reálné základy by se daly objevit v mnoha lidských osudech...
Knížka není jen klasickým nebo spíš psychologickým románem, je to vlastně trošku i cestopis, tak kdo má rád exotická místa, může se vydat na dobrodružnou cestu za poznáním...

6 22.03.2015

Čekala jsem víc, (Ne)obyčejný kluk nasadil laťku hodně vysoko... Příběh to není až tak úplně špatný, ale rozhodně není určený pro samostatné čtení malého čtenáře.
V knížce je dost cizích výrazů, které jsou sice vysvětleny, ale dle mého jsou stejně nepochopitelné a hlavně nepoužívané, tudíž zbytečné. Použitá slova ( např. atrament, abnegace ) jsou sice součástí hry, kterou dospělí s Týnkou hrají, ale překladatelka mohla použít přeci i jiná, srozumitelnější slova, aby to malého čtenáře příliš neodrazovalo... Celkově na mě knížka působila i tak nějak neuceleně, ale možná to jako dospělák až moc zkoumám:-) Jen by mě docela zajímalo, kolik je této polské autorce let, tuto informaci jsem zatím nikde nenašla. Pohled do světa nevidomých přiblížila možná i hezky a citlivě, ale stejně začínajícím čtenářům budu doporučovat jiné, povedenější knihy...

6 28.02.2015

Moje úplně první setkání s autorkou, s její novinkou jsem včera strávila docela příjemný den, píše pěkně a opravdu čtivě, ale abych byla upřímná, čekala jsem trošku něco jiného... Ten začátek zněl hodně slibně a moc mě bavil, ale postupem času mi tam všeho přišlo tak nějak moc... moc pláče, moc smutku, bolesti, trápení a nepochopení a taky moc poezie ... No zkrátka to bylo na mě asi až příliš "americké", ale to je samozřejmě čistě jen můj osobní pocit, já zkrátka nemusím takové ty hodně přehnané příběhy, do kterých se prostě "nacpe" vše, jen aby to mělo "grády". U mě prostě platí, že méně znamená více a tak se mi daleko víc líbí příběhy, které jsou sice klidnější a mírnější, ale o to víc skutečnější a opravdovější... Třeba se to povede u série Bez naděje, na tu se vrhnu co nevidět:-)

6 01.02.2015

Zajímavá, citlivá sonda do lidského nitra a podvědomí... V průběhu čtení se ocitáme na pomyslném "druhém břehu", ve který já osobně věřím a jsem přesvědčena, že skutečně existuje a to nejen proto, že jsem v podobném prostředí kdysi pracovala... A i když je tento příběh smyšlený, byl pro mě místy příjemně překvapující a to jak ho autorka nakonec pojala a vyřešila, ponechávám stranou, mně se to prostě líbilo...
Zkuste ho i vy, myslím, že nějakou stopu ve vaší mysli určitě zanechá...

6 22.11.2014

Další přečtená kniha od mé oblíbené autorky, opět se mi líbila a moc hezky jsem si u ní odpočinula... S hrdiny tohoto příběhu jsem se hned "sžila" a svým způsobem mi byli všichni velmi sympatičtí. Nejvíce jsem si oblíbila asi Toma a Kenta. A o čem to je? Zkrátka o tom, že každý může někdy v životě udělat chybu, kterou nelze vzít zpět a nejen na něm záleží, jak se s tím popere...
Příjemně strávený čas a už se poohlížím po dalším románku:-)

6 21.10.2014

Ač je děj předvídatelný, kostra příběhu víceméně opakovatelná a někdy i podobná jiným knížkám, tak se mi stejně hodně moc líbila a prostě tečka:-) JanceDor moc děkuji za doporučení a věřím, že ani vy nebudete litovat, že jste si jí přečetli. Je opravdu moc hezká, milá, citlivá, za mě zcela jasně 5 hvězd a dokonce velmi silně uvažuji i o tom, že ji chci mít doma a obohatím si tak svou knihovnu:-) Doporučuji!

6 19.09.2014

Asi jsem příběh Mary nečetla v ten správný čas... Anotace dle mého vyznívá o něco lépe než celá kniha, se kterou jsem se zpočátku tak trošku "prala" a dokonce jí na chvíli i odložila. Bylo to asi způsobeno zcela nezvyklým, až kostrbatým stylem psaní... Ano, na konci jsem pochopila, proč tomu tak je a vše to do sebe tak nějak zapadlo... Ale i přesto můj pocit z knížky vyznívá velmi marně, smutně až depresivně. Svým způsobem mi byla Mary sympatická, fandila jsem jí a bylo mi jí hrozně líto, neměla jednoduchý život a stejně tou svou upřímností, prostoduchostí a pracovitostí dokázala ostatním "rozsvítit" svět, aniž by z toho vytěžila taky něco pro sebe... Já netvrdím, že vše musí končit happyendem, ale tady jsem si alespoň ten malý kousek šťastné naděje pro Mary prostě přála...

6 17.09.2014

Četla jsem od autorky už více knih a tak jsem již zvyklá na prolínání dvou linií příběhu - minulosti a současnosti, které se na úplném konci knížky překvapivě propojí... Tato mi sedla velice pěkně, je opravdu čtivá, napínavá a ani kapka té romantiky zde nechybí, zkrátka mě zcela nečekaně překvapila a užila jsem si jí. Souhlasím ale i s komentářem, že ten závěr už byl i na mě trošku zbytečně přetažený, proto nedám maximální počet hvězdiček, ale myslím si, že i ty 4 jsou zasloužené a klidně mohu doporučit dál.
Věřím, že autorce ty zamotané rodinné propletence přeci jen nakonec odpustíte:-)

6 14.09.2014

Tato kniha mě naprosto utvrdila v tom, že se mi styl autorky opravdu nelíbí, nesedí mi a ve čtení jejich knížek už rozhodně pokračovat nebudu... Přečetla jsem tři a ve všech jede naprosto stejný, pro mne zcela nepřijatelný a nelíbivý styl, jen samé intriky, nevěry, lži, podrazy, nikdo není jednoduše čistý a pozitivní, každý chce sám pro sebe vytřískat co nejvíc na úkor druhého, zkrátka to není žádné pohodové čtení. A tak čtete dál a dál a stále doufáte, že se to aspoň na chvilku zvrátí v nějakou naději, příjemnou chvilku, upřímnou lásku a nebo alespoň kapku humoru, ale čím déle čtete, tím víc zjišťujete, že je to dějově stále dokola, takže kdybyste začali číst v polovině knížky, tak vám snad ani nic neuteče a když tedy trpělivě dočtete až na konec, tak ani tady vás nečeká žádná odměna, nezažijete lítost, že už jste knížku dočetli, ale spíš naopak úlevu, že už je to za konečně za vámi... Příběh je zkrátka zbytečně moc natahovaný a nastavovaný a bohatě by stačil poloviční rozsah, protože se tam vlastně dohromady nic moc neděje.... Já už mlčím, nechci tady nikomu kazit dojem, je to čistě jen můj osobní pocit a velmi se omlouvám všem nadšeným čtenářkám Magdy Váňové, já se od jejích knížek budu držet dál a o jejich přečtení se už pokoušet nebudu, zkrátka si asi nejsme souzené...

6 28.05.2014

Jsem ráda, že sem můžu napsat hezké hodnocení, mně se knížka líbila:-) Autorka pěkně propojila nejen současný příběh Joelle, která právě zjistí, že je těhotná, ale i zajímavý život dvou sester dvojčat, z nichž jedna má léčitelské schopnosti. Celou knížkou se prolínají současné i minulé linie příběhu a i když jsem tušila, jak to všechno asi skončí a jaké asi bude to dlouho skrývané tajemství, vůbec jsem se nenudila a mám z knížky moc příjemný pocit. Myslím si, že za přečtení stojí, čte se snadno, rychle a prostě hezky:-) Doporučuji!

6 09.02.2014

Pro mě velmi milé překvapení! Dala jsem S. Kinselle ještě šanci a rozhodně nelituji:-) Hezký příběh, který přečtete jedním dechem a nudit se nebudete - tedy pokud jste tak hodně zvědaví jako já:-) a bude vás zajímat, jak to s tou Lexi vlastně nakonec bylo? Musím říct, že jsem jí celou dobu hodně fandila! Přeji hezký čtenářský zážitek a pokud máte chuť přečíst si příjemnou oddechovku na dlouhé zimní večery, dovolenou a nebo jen tak na zahnání nějakého splínu, tak rozhodně nešlápnete vedle.

6 11.01.2014

K. Petrusovou mám moc ráda, všechny její dosud vydané knihy mám doma a vůbec nelituji. Tuhle jednohubku jsem slupla za jedno dopoledne, knížka se mi líbila, i když byl děj prostě předvídatelný, ale toho jejího Marvina já prostě miluju:-) Markétu bych občas nakopala někam, ale možná je to i tím, že jí toho Marvina asi trošku závidím, no:-)
Katko jen tak dál, už se těším na jaro a na Plyšáka!!!

6 31.12.2013

První setkání s autorem a určitě ne poslední:-)
Čtivý, napínavý příběh, někdy tedy až moc akční a příliš nahodilý, nicméně se mi to líbilo a překvapivý závěr i typický americký epilog mě dojal až k slzám...

5 14.06.2017

Zpětně jsem zjistila, že jsou to přesně dva roky, co mám tuto sérii rozečtenou... za celou dobu teprve čtvrtá knížka, což není žádný super výkon, jenže já nejedu na kvantitu, ale spíš na kvalitu a kdybych přečetla rychle vše najednou, nebavilo by mě to tolik, jako když čtu ty příběhy právě s odstupem... Pak mi vůbec nevadí, že se dějová linka příběhu hodně opakuje, ba spíše naopak, připadá mi to spíš jako milá návštěva u mých přátel a oblíbenců, díky kterým zažiju další zajímavé dobrodružství a pátrání...
Tak hoši, hoši, těším se zase někdy příště:-)

5 13.06.2017

Komentář jsem chtěla dopsat až poté, co shlédnu i film, který byl podle této knížky natočen... Jenomže jsem se k tomu ještě nedostala a tak raději píši hned, než už úplně vše zapomenu... Ač se tento příběh odehrává spíše na té smutnější vlně, líbil se mi... A když to vezmu i z toho matematického pohledu, tak jsem do poslední chvíle věřila a doufala, že se jednou trajektorie Alice a Mattia přeci jen protnou... Celý příběh o vzájemném míjení mi hodně připomněl knížku Jeden den od D. Nichollse a také Norské dřevo od H. Murakamiho... To je jen dovětek pro ty čtenáře, kteří chtějí i nadále pokračovat na té depresivnější vlně... Já jsem rozhodně musela odlehčit...

5 29.05.2017

Sandru Brown mám ráda a čas od času si od ní něco přečtu... Tentokrát jsem po její nejnovější knížce sáhla díky knižní výzvě, abych si odškrtla další položku - knihu od autora z žebříčku 100 nejoblíbenějších autorů...
Zpočátku jsem četla s hodně velkým zájmem, napětím a zkoušela předvídat, jak to asi bude dál... Ale v závěru jsem se spíš těšila, abych už byla na konci... nějak mi tam ty akční scény moc nezapadly, vše bylo hodně přehnané, příliš americké, zkrátka James Bond hadr:-) Nicméně to autorce nijak nezazlívám, zůstávám jí věrná a časem se k jejím příběhům zase vrátím...

5 14.03.2017

Dočteno, líbilo a moc ráda se za Erikou a Patrikem zase vrátím...
Moje první setkání s Camillou nedopadlo vůbec špatně, jsem spokojená a mám radost že jsem alespoň nějaké souvislosti odhadla a správně předvídala...
Čtivé, napínavé, pěkné, zkrátka doporučuji!

5 02.03.2017

Pochlapila jsem se a dlouho rozečtená Halina na mě včera večer přestala křičet z nočního stolku, protože jsem jí konečně čapla do ruky a na jeden zátah dorazila... Uf, jsem moc ráda, že mám konečně splněno, tentokrát mi to čtení prostě nějak nešlo... Nebylo to úplně špatné, ale čekala jsem přeci jen trošku něco jiného... Ale závěr se opravdu povedl a hodně silně na mě zapůsobil... A jsem moc šťastná, že vás všechny mám:-)

5 05.01.2017

Tento válečný příběh jsem začala číst během své letní dovolené a vcelku brzy ze mě vyprchala chuť ve čtení pokračovat dál, zkrátka vůbec mě už nelákalo se do Osvětimi vracet...
No, a po dvou měsících jsem najednou dospěla k rozhodnutí, že to přeci jen ještě zkusím a knížku jsem dočetla během chviličky... Ale velký podíl na tom má hlavně naděje, která začala mezi řádky pomalu prosvítat, bez té bych pokračovat dál asi opravdu nemohla... A to by nakonec byla veliká škoda, epilog je snad ta nejhezčí část z celé knížky...
Těm, kteří nemohou pokračovat dál, doporučím, ať si přečtou alespoň ten konec...
Já to sice nikdy nedělám, ale tady je opravdu možnost udělat výjimku a tento silný příběh si ji opravdu zaslouží...

5 22.10.2016

Veronice moc fandím a přeji jí jen vše dobré... Na to jak neměla zrovna jednoduchou startovní čáru, se pere se životem velmi statečně a hlavně se nebojí o svých starostech, strastech a naivních chybách otevřeně promluvit...
Ale přeci jen si dovolím malou poznámku.... Pokud se chystá napsat nějakou další knihu a chce nám svěřit své další nitěrné boje, pocity a osudové kotrmelce, poradím jí, aby se pro příště domluvila na odborné spolupráci či konzultaci s člověkem, který její myšlenky přeci jen trošku přijatelněji učeše a slohově lépe upraví, aby nám - budoucím čtenářům - nic nebránilo přečíst si další pěkný příběh o jedné šikovné zlatovlásce... Drž se!!!

5 27.07.2016