Analady komentáře u knih
Těšila jsem se na příběh o lásce mezi Němcem a Francouzskou za 2. sv. války, jak slibovala anotace. Místo toho jsem dostala příběh Němce, který jednou uvidí neznámou ženu, hned se do ní bezhlavě zamiluje a i když mezi nimi něco málo proběhne, rozhodně to není žádný vztah nebo láska. Pro mě byla jeho posedlost Chantal naprosto nepochopitelná. Mohl to být hezký příběh, kdyby se mezi nimi opravdu rozvinul nějaký vztah, kdyby spolu něco víc prožili. Ale toto bylo dost chabé. Slabé tři hvězdy za čtivost a napětí.
Na tuto knihu jsem se dlouho těšila. O to víc mě mrzí, že jsem si její čtení vůbec neužívala. Vlastně jsem i uvažovala o tom, že ji nedočtu. Nelíbilo se mi, že je založená jen na udržování čtenáře v napětí a nejistotě. Nelíbilo se mi, že je celá protkaná utrpením. Nechci prozradit příliš pro ty, kteří se na čtení teprve chystají. Pro mě tam bylo příliš mnoho popisů pocitů a okolností, příliš mnoho bolesti a málo něčeho hezkého.
Ačkoliv jsem si chtěla dát od tohoto tématu delší pauzu, zlákala mě obálka a já se znovu začetla do příběhu odehrávajícího se v koncentračním táboře. Kniha je zajímavě pojatá, střídání pohledu Marijke a Karla mi nevadilo, ale příběh Luciana mi přišel spíš rušivý. I když chápu autorčin záměr a propojenost příběhů, myslím, že události v Argentině by si zasloužily celou další knihu.
Je zajímavé pročítat komentáře, jak každý vnímá tuto knihu úplně jinak. Mně se Učebnice sebelásky moc líbila. Je vidět, že byla psaná s láskou a touhou pomoci druhým naučit se sebelásce. Najdete v ní hodně inspirativního čtení, které když alespoň z části naplníte v praxi, bude se žít mnohem lépe nejen vám, ale i lidem kolem vás. Kniha není jen o meditacích. Ty jsou až v poslední třetině knihy. Koho technika meditací neoslovuje, najde tam mnoho myšlenek k zamyšlení. Doporučuji.
Větší část knihy je věnována životnímu příběhu autorky, na kterém ukazuje, jak metoda cesty vznikala a jak funguje. Na konci je pak návod, podle kterého máme postupovat. Není to jen tak. Chce to hodně odhodlání a odvahy čelit bolestem, které jsme zametli pod koberec. Ale věřím, že celý proces může být nakonec velmi osvobozující. Podle toho, co se v knize píše, je tato metoda naprosto zázračná. Kéž by. Přála bych to každému, který se na Cestu vydá.
Tuto knihu jsem si vybrala ze dvou důvodů: jednak mě zaujala obálkou a anotací a taky se mi hodila do "výzvy". A musím přiznat, že kdyby nebylo té druhé okolnosti, knihu bych nedočetla. Bylo to pro mě hodně náročné dočíst, ale dala jsem to. Příběh bych přirovnala k hodně špatnému béčkovému filmu.
Člověk během života mnohdy lituje jak věcí, které udělal, tak těch, co neudělal. Proto žijme tak, abychom nemuseli něčeho litovat.
Krátký příběh o utrpení, přesto psaný s neskutečnou lehkostí. Ukazuje nám různé bolestné události, které lidé zažívali v terezínském ghettu. Je potřeba si připomínat, jak člověk člověku dokáže ublížit a dělat maximum pro to, abychom nic takového nemuseli znovu zažít. Moc se mi líbila báseň Modlitba, hezké kresby, které celý příběh pěkně doplňovaly a závěr, který vybízí k odpuštění a přináší naději.
Ze začátku mě kniha bavila a přišla mi celkem vtipná. Škoda, že zvrat nastal tak brzy (hned po první schůzce). Vtip se vytratil a nahradila ho spíš trapnost a otrávenost. Knížku odkládám nedočtenou.
Velmi inspirativní kniha, doslova nabitá myšlenkami, které vám mohou změnit život, pokud se nad nimi pořádně zamyslíte a rozhodnete změnit způsob myšlení.
Autorka dokáže úžasně popisovat jak přírodu, tak pocity. Během četby jsem byla s Louisou a Ludovicem na ostrově a prožívala s nimi každodenní boj o přežití. Četba této knihy byla náročnější právě pro množství popisů a málo akce, ale i tak jsem si ji naprosto užila.
Velmi zdařilý YA thriller. YA knihy běžně nečtu a trochu jsem se toho bála, ale byla jsem příjemně překvapená. Díky krátkým kapitolám a střídáním postav se příběh četl velmi dobře. Je napínavý, úžasně vtáhne do děje. Konec bych si představovala o něco lépe vymyšlený, trochu mi zkazil dojem, ale nebylo to tak hrozné. Čtení této knihy jsem si užila.
Kniha mě na první pohled zaujala svou obálkou a námětem. I když jsem čekala malinko něco jiného, kniha mě nezklamala. Je napsána čtivě, poznámky pod čarou se mi líbily (i když klidně mohly být součástí textu). Je v ní spousta myšlenek, které jsou napsané jen tak jakoby mimochodem, ale přitom mají velkou hloubku a nutí člověk přemýšlet.
Tuto kuchařku jsem chtěla koupit pro svoji dceru. Kniha je to opravdu vymazlená - je moc krásně zpracovaná, jsou v ní hezké fotografie a milé povídání. V tomto směru jí není co vytknout, člověk může jen chválit. Je vidět, že autorka knihu tvořila srdcem. Co mě ale velmi zklamalo, byly samotné recepty. Opravdu mě tam nezaujal ani jeden.
Kniha mě nalákala svým tématem. Je psána čtivě, prvních sto stran jsem zhltla raz dva. Pak se tempo začalo postupně zpomalovat a můj zájem upadat. V příběhu mi chyběl větší spád. Zajímavé bylo zamýšlení se nad vztahem v manželství. Myšlenka Paktu je celkem zajímavá, ale s konečnými důsledky (neustálá kontrola a následné tresty) velmi děsivá. Cokoliv člověk dělá, měl by dělat pro radost a dobrý pocit, ne ze strachu z trestu. Hlavní postava Jake byl až neskutečně úžasný (milující, pozorný, neuvěřitelně tolerantní). Prostě ideální partner. V kontrastu s ním mně Alice byla až nesympatická (sebestředná, zaměřená jen na svoji práci). Celkově kniha nebyla špatná, ale čekala jsem daleko větší napětí.
Ze začátku se mi kniha moc líbila, cynický humor Báry mě bavil. Vše se ale zkazilo smrtí babičky. Život v nebi mi vůbec nesedl a celý příběh tím utrpěl. Ke konci mě pak už kniha ani moc nebavila a konec mě naprosto zklamal. Abych to shrnula: kniha byla humorná, místy byly dost výstižné pohledy na různé životní situace, sem tam trochu životního moudra. Co bylo dost slabé, to byl samotný příběh. Škoda.
Tuto knížku vřele doporučuji všem, kteří hledají něco pro pobavení. Kolikrát jsem si koupila knihu, která slibovala humor, ale já ho tam marně hledala. Tato kniha mě svou lehkostí a humorem, se kterým se dívá na život, opravdu nadchla.
Tato kniha je určena pro děti a mládež. Já do této skupiny nepatřím, ale řekla jsem si, když jsou Vánoce, tak proč si nepřečíst něco "pohádkového". Kniha se četla sama, je napsaná takovým pěkným, svižným stylem. Když si ji přečtete bez jakéhokoliv očekávání, tak věřím, že si ji užijete. Stejně jako Aurora plnění přání. I když některá přání ji přinesla i krušné chvilky.
První polovina knihy byla dost zvláštní a musím přiznat, že kdybych si nepřečetla komentáře níže, tak bych ji asi ani nedočetla. Opravdu druhá polovina knihy je daleko čtivější a nakonec můžu říct, že tato knížka nebyla zas tak špatná. Ačkoliv se jedná o smyšlený příběh, postavy knihy představují ty, kteří během války ukázali svou velkou statečnost a pro vyšší cíle neváhali nasadit svůj život. Tito lidé mají můj velký obdiv. Přátelství mezi Maddie a Julií bylo moc krásné a prošlo opravdu velmi těžkou zkouškou. Akce na mostě pro mě byla asi nejsilnější zážitek z celé knihy.
Dílo, které by nás mělo varovat, ale člověk je tvor nepoučitelný. Stojí za to vytvářet vynálezy, které nám mají pomáhat, ale nakonec nám víc škodí? Je neuvěřitelné, čeho člověk dosáhl, tolik neuvěřitelných objevů. Ale kam nás tyto objevy dovedou? Zdá se, že k lepšímu životu ne.