Anasa komentáře u knih
Sáhla jsem po starší autorce a byla jsem odměněná tím, že se zase jednou detektivka nezvrhla v thriller. Zůstalo u klasického pátrání, po první vraždě následovala další, bylo o čem přemýšlet. Jamesová dost času věnuje popisům míst, někdy je to příliš zdlouhavé, ale nesklouzává až k nudě. Co mi trochu vadilo, bylo malé rozlišení sestřiček v zácviku i vrchních sester. Občas jsem se ztratila ve jménech. Celkově příjemná kniha, která se dobře četla.
Devět desetin knihy se mi zdálo skvělých - pozvolné odkrývání tajemství, prostor pro to, abych mohl sama uvažovat, podezírat. Naštěstí tam nebylo ani moc vstupů Kay a všechny měly své opodstatnění. Vysvětlení se mi zdála logická, což se z detektivek a thrillerů často vytrácí. Zde ne, když došlo na objasňování, padoucha jsem pochopila, nad druhou postavou jsem zavrtěla hlavou, jak se jí to mohlo zdát jako nejlepší řešení, ale koneckonců, proč ne. V tomhle bodě měla knížka skončit. Posledních padesát stránek bylo krkolomných a nelogických. Představovala jsem si, jak nakladatel drží autorovi pistoli u hlavy a nutí jej ještě kus připsat. Neměl se dát!
Dlouho jsem držela prst na hvězdičkách a váhala jsem, škoda, že nemohu dát čtyři a půl. Před lety jsem se svými dětmi četla Kroniku rodu Spiderwicků, tak jsem zase sáhla po oddychovce pro nižší věkové kategorie. Chytla mne, třebaže mně na rozdíl od mnoha jiných čtenářů sourozenecká dvojice, zvláště Hazel, nebyla až tak sympatická. Ale to je zase dobře - černobílé postavy patří jen do pohádek. Příběh mi přišel jasný, drobnosti, na které nepřišly hlavní postavy, např. první nález Lesomoru, ani mne netrápily.
Co mne trápilo, byla úroveň překladu a korektury. Záměna postav byla v knize ne jednou, ale dvakrát, podivné vazby, například opakující se "varovat o čem" i pravopisné chyby. Přála bych si, aby se překladatel a korektor chytili za nos, špatná práce.
Dobrý detektivní příběh se zbytečně dlouhým rozjezdem. Zhruba prvních sedmdesát stránek tvořilo předehru k vraždě a uvádělo do děje. Celkem zbytečně, protože spousta údajů o postavách se v průběhu knihy několikrát připomínala, stejně jako byla neustále uváděna jejich celá jména. Nebylo ani třeba postavu detailněji představovat hned, jak přišla na scénu, vadilo mi to. Jedna drobnost mě částečně popuzovala, částečně rozesmívala: Postavy často bubnovaly prsty do stolu - a hned také byla příležitost dodat, zda to byla ruka s krátce ostříhanými nehty, nalakovanými nehty, ...
Škoda, celkový dojem byl průměrný.
Právě jsem doposlouchala audioknihu. No, skousla jsem ji jen proto, že jsem momentálně neměla nic jiného, při čem by se dalo vařit. Mystika mi rozhodně nevadila, ale dlouhé úvahové pasáže a tragické vzpomínky na dětství, kterým bylo věnováno více prostoru než vyšetřování, ty ano. Kdyby autorka příběhy rozdělila a napsala jednu knihu věnovanou osudu A. Salazarové a druhou jako klasickou detektivku, mohl by být výsledek lepší.
Těšili jste se na nového Jonassona? Myslím, že Vám bude stačit několik stránek, abyste se utvrdili v tom, že poměrně nízké hodnocení má právem. Zabijáka jsem přečetla, ale tak nějak z povinnosti - je to přece další Jonasson a na knihu jsem se těšila! Měla jsem ji odložit. Nic zajímavého, nového, vtipného se totiž až do konce neobjevilo.
Tak mráz po zádech mi rozhodně nešel, ale četlo se mi dobře. Detektivka spíš na tři hvězdy, ale vzhledem k tomu, že jsem konečně našla detektivku bez sériového vraha či mučení obětí, dala bych snad i pět hvězd.
Kladem je určitě příběh, který považuji za hlavní, tedy pátrání po Jenny. Nechci spoilerovat, ale závěr ve mně vzbudil i soucit s pachatelem, který sám potřeboval pomoc. Alespoň od Madison bych očekávala, že si něco takového taky uvědomí. Ostatně právě Madison byla postavou, která se mi příliš nelíbila. V její charakteristice i chování byl chaos. Například na začátku o sobě Natovi tvrdí, že toho moc nenamluví, mně se zdá, že toho namluví až moc. Člověku, kterého zná jen krátce, vypravuje i věci, které člověk nechrlí na počkání. A naopak se mi nelíbí, jak je neustále upozorňováno, že neřekla vše, neřekla pravdu. K tomu by měl směřovat děj, ne tyhle vsuvky.
Celkově se mi ale Pád do tmy líbil a určitě dám šanci Volání o pomoc.
Dvě a půl by dát nešlo? Nudila jsem se. Asi ve třetině knížky jsem ji chtěla zaklapnout, možná dokonce v polovině. Nakonec se děj trochu rozhýbal a dočetla jsem, ale se smíšenými pocity. Všechno se nějak propojilo, ale právě že nějak. Neviděla jsem žádná vodítka, ale ani jsem nežasla nad Rhymovým důvtipem. Román mi nesedl. Možná se vrátím k těm počátečním dílům série, které jsem nečetla, počátek série se mi zdál lepší.
Tak to mne bavilo! Nemám nic ve svém profilu, ale kdybych vypočítávala, v čem všem se liším od Elizabeth, skoro bych ho vytvořila. Přesto mi byla od první stránky sympatická a k poslední stránce jsme spolu doslova sprintovaly. Naštěstí jsem jako člověk, který vždycky považoval chemii za to nejhorší, co může mít v rozvrhu, nemusela řešit odborné věci. Prostě jsem to přijala stejně jako geniální Mad a všechno ostatní. Pak už jsem si mohla jen užít Elizabetin přístup k lidem, situacím, životu, někdy se pobavit, někdy ustrnout, vždy jí fandit.
A Šest-třicet? Bez Tebe by to nešlo.
Po nových případech slečny Marplové jsem sáhla až po přečtení několika nadšených komentářů, napodobenin jsem se obávala. Zklamaná jsem nebyla, nicméně jsem neustále srovnávala s originálem a neubránila jsem se myšlenkám na to, že tohle by slečna Marplová neřekla, takhle se nezachovala. Některé povídky by klidně mohly být zařazeny do povídkové sbírky Agathy Christie, jiné slečnu Marplovou ve vyjadřování, chování i zálibách trochu vychýlily z podoby jakou jí vtiskla A. Christie. Poctivě jsem si přečetla i medailonky autorek a zaujalo mne, že u autorky young adult je hlavní postavou teenagerka, u autorky čínského původu se jedná o úmrtí mezi Číňany. Našla bych určitě další styčné body, autorky stanuly před nelehkým úkolem psát jako Agatha Christie, ale vložit i kus sebe. Všechny se toho zhostily alespoň velmi dobře.
Četla jsem docela dlouho, musela jsem se soustředit. Zábavný mi román přišel hlavně zkraje, když byla hlavní postavou Jenny. Pak jsem se chvílemi bavila, chvílemi jsem nacházela místa zajímavá a chvílemi jsem měla chuť pasáž přeskočit. Zvláště ukázky Garpových děl. Román se mi líbil, ale dalšího Irvinga až s odstupem.
Váhám... tři a půl? Netflix nemám, četla jsem jen knihu a těšila jsem se na ni. Byla pro mne hodně zvláštní. Ačkoli nejsem šachistka, popis šachových partií působil jak detektivka, napětí, puzení číst a přečíst na jeden zátah. Vynikající. v polovině knihy bych možná dala pět. Postupně jsem začala něco postrádat. I když pro Beth jsou šachy středobodem všeho, žije i jiný život, a ne jednoduchý, tady se ale klouže po povrchu. Sem emoce nepronikly. Nejen Beth, ale i další postavy byly uzavřené jen ve svém, řekla bych snovém, světě. Takže velmi dobrá kniha, ale vracet se k ní nebudu.
Katharinina šifra byla opravdu odloženým případem, tenhle třetí případ bych už sem snad ani neřadila. Ani to přitvrzení se mi nelíbí. Případ je trochu natahovaný Wistingovým vyšetřováním, ostatní odbočky v hlavním ději mají svůj význam, nabízejí možné pachatele. Příběh je čtivý, dramatický, navzdory výhradám mohu ubrat jen jednu hvězdičku.
Kladem je určitě silný příběh, druhým kladem je jazyk. Kompozice mi nevyhovovala. Zdá se, že je módou střídat vypravěče nebo časové roviny, ale zdaleka ne všem knihám to sedí. Cyklistku cítím jako příběh, který střídáním časových rovin utrpěl. Navíc přechody byly někdy tak náhlé, že jsem někdy až po několika větách pochopila, že jsem třeba z Blanky studentky přeskočila k Blance v pokročilém věku. A pak je tu ještě jedna záležitost - tak pohnutý osud nejen Blanky, ale celé její rodiny, a přesto mne nechytil za srdce. Blanka mne nepřivedla k tomu, abych s ní cítila dojetí, strach, vztek. Nic. Věděla jsem, chápala, ale nešla jsem pohnutou cestou s ní. Jen maličký kousek textu ve mne způsobil to správné chvění - když si Blanka četla, co o ní napsal Ota Pavel. Tu povídku si musím najít.
Tahle kniha byla chyba. Moje chyba. Nějak jsem z recenzí nevyčetla, že je opravdu nutné znát předešlé díly, takže jsem se nejméně v první čtvrtině knihy doslova ztrácela. Osudy postav, předešlé případy, nic jsem neznala, ale v knize se prakticky nic neodehrávalo, spíš se jednalo o přechod od předešlých případů do současnosti. Nakonec jsem u knihy vydržela, takže závěr mne i bavil. Celkový dojem je dost rozpačitý.
Tak já mám ráda "poklidné" detektivky, v nichž detektiv pátrá, místo abyste sledovali týranou oběť nebo záměry vyšinutého vraha, ale tahle kniha mě nudila. Dvojice detektivů mi přišla papírová, bez života. Prvotní informace o knize slibovaly daleko více, ovšem z mého hlediska se něco nezdařilo. Zvláště Shanti byla křečovitá, jako parťačku bych ji rozhodně nechtěla. Cain měl zřejmě být především zvláštní, neotřelé pojetí detektiva, ale jak už jsem napsala na začátku, šustil papírem. Nemyslím, že bych ve čtení série pokračovala, i když propapadák to nebyl - průměr.
V dobrém hodnotím jako jednoduchý příběh. Žádné přeskakování, různí vypravěči, ne. Sledujete Jacka a jeho postřehy. Přemýšlíte, kdo je vlastně kdo a kdo je s kým. Trochu moc krve, surovosti, korupce, ale jinak příjemná a napínavá oddechovka.
Kniha se mi líbila, i když by děj mohl plynout svižněji, po polovině se mi už zdála zdlouhavá. Trochu mne zklamal konec. To, jak ze sebe provinilá osoba chrlila přiznání, nebylo ani trochu přirozené.
Opět záhada, napínavé, tentokrát se mi děj i postavy zdály přehledné. Hvězdičku ubírám za opakované výrazy, u Vondrušky už klišé - Oldřichovi každý říká, jak je tvrdohlavý, každé ženě se lichotí tím, že jí to sluší nebo neobyčejně sluší a místo jmen jsou to hnědovlásky, plavovlásky, apod. Škoda.
Včera jsem dočetla, škoda. Knížku jsem přijala bez výhrad, jen s otázkou: Proč je pro děti a mládež? Na rozdíl od jiných fantazy jsem si tady totiž užívala nejen příběh, ale i styl, jazyk a nové, neotřelé nápady. Navíc autorka ponechává dost prostoru pro vlastní fantazii, nesnaží se všechno za každou cenu vysvětlit. Je to prostě KOUZLO. Mám pocit, že je to trochu jako s Malým princem - každý si přečte příběh, každý si z něj něco jiného vezme a odnese.