Anasa komentáře u knih

Četla jsem docela dlouho, musela jsem se soustředit. Zábavný mi román přišel hlavně zkraje, když byla hlavní postavou Jenny. Pak jsem se chvílemi bavila, chvílemi jsem nacházela místa zajímavá a chvílemi jsem měla chuť pasáž přeskočit. Zvláště ukázky Garpových děl. Román se mi líbil, ale dalšího Irvinga až s odstupem.

3 23.10.2022

Tak jsem zjistila, že mám problém. Knihu jsem četla před víc než měsícem a bavila mne. Velmi. Jenže jsem si ji nezapsala do přečtených. Pár týdnů uteklo a říkal jsem si, že bych měla zapsat .... ale co? Dnes jsem knížku objevila na manželově nočním stolku, to je ona! Jenže o čem to vlastně bylo? Musela jsem ji otevřít, aby se mi děj začal vybavovat. Pak jsem si vzpomněla. Ne, alkohol mi tolik nevadil, jen jsem si říkala, co je to za módu, že hlavní hrdina, v tomhle případě hrdinka, je alkoholik. Děj měl spád, padoucha jsem neuhádla, dokud k němu Roxana sama nezačala směřovat. Zakončení překvapivé a tvrdé, ale bohužel se nedá říci, že neuvěřitelné. Takže výborná odychovka na víkend, zaujala, připoutala ke čtení, ale jak rychle jsem ji přečetla, tak rychle jsem na ni zapomněla. Nevadí, někdy si potřebuji odpočinout.

1 23.10.2022

Váhám... tři a půl? Netflix nemám, četla jsem jen knihu a těšila jsem se na ni. Byla pro mne hodně zvláštní. Ačkoli nejsem šachistka, popis šachových partií působil jak detektivka, napětí, puzení číst a přečíst na jeden zátah. Vynikající. v polovině knihy bych možná dala pět. Postupně jsem začala něco postrádat. I když pro Beth jsou šachy středobodem všeho, žije i jiný život, a ne jednoduchý, tady se ale klouže po povrchu. Sem emoce nepronikly. Nejen Beth, ale i další postavy byly uzavřené jen ve svém, řekla bych snovém, světě. Takže velmi dobrá kniha, ale vracet se k ní nebudu.

3 08.08.2022

Potřebovala jsem něco lehkého na cestu. Tohle bylo lehké na váhu i na čtení. Připomínalo to případy, které jsem kdysi četla v sobotní příloze novin. Dobrý případ. Styl byl skutečně lehký, ve špičkování mezi policisty příliš opakování, popis osudového vztahu trochu přepjatý. Na cestu fajn.

1 08.08.2022

Tak jsem se podívala na to, jak jsem hodnotila předešlé díly a musela jsem se smát - u třetího a čtvrtého dílu jsem doporučovala zestručnění! :) To jsem ovšem netušila nic o počtu stránek pátého dílu! Něco se ale změnilo, tentokrát bych nic nevypustila. Užila jsem si detektivku se všemi dějovými linkami a vše mne bavilo. I příběhy Strika a Robin. Největším kladem je samozřejmě řešení případu lékařky Margot, rozplétání jemných nitek případu a hledání dávno vychladlých stop a starých svědků. Snad každý tady má nějaké tajemství, nějakého kostlivce ve skříni. Naštěstí jsem měla čas na čtení, takže se mi povedlo neztratit se v postavách, ale stejně jsem neodhadla, co se skutečně stalo. A to mne bavilo, ráda jsem pátrala spolu s oběma detektivy. Dost dlouho jsem také oceňovala určitou umírněnost. Sice se na scéně objevil naprosto nechutný vrah, ale autorka se nevyžívala v líčení jeho činů a mně úplně stačilo přečíst si, že Robin knihu o Creedovi odložila, protože si nechtěla číst, co všechno těm ženám dělal. Nakonec se sice i tohle objevilo, ale jen na několika řádcích (a snadno se daly přeskočit). Početla jsem si skvěle, ale doporučuji nevozit knihu na dovolenou - od určitého bodu už nejde odložit!

20 13.07.2022

Ze všeho nejvíc si dovedu představit, že grilujeme, vypravujeme si historky a někdo to podá jako "představte si, co se mi kdysi stalo". Hezky by se to poslouchalo a hezky se četlo. Příběh byl ovšem jednoduchý, taková jednohubka.

1 13.07.2022

Katharinina šifra byla opravdu odloženým případem, tenhle třetí případ bych už sem snad ani neřadila. Ani to přitvrzení se mi nelíbí. Případ je trochu natahovaný Wistingovým vyšetřováním, ostatní odbočky v hlavním ději mají svůj význam, nabízejí možné pachatele. Příběh je čtivý, dramatický, navzdory výhradám mohu ubrat jen jednu hvězdičku.

3 20.06.2022

Nemohu si přidat do svých přečtených knih, nedočetla jsem, a to ze dvou důvodů. Kniha začíná ve vlaku, kde se inspektor Alleyn seznamuje se členy divadelní společnosti. Ještě že je na začátku seznam postav! Stále jsem listovala dopředu a hledala jsem, kdo je kdo. Pak dojde k vraždě na večírku. Je odhalena totožnost inspektora a Alleyn je přizván k vyšetřování. Postavy přicházejí k výslechu. Jedna, druhá, ... Vzdala jsem to na devadesáté stránce. Nuda, nuda, nuda.

06.05.2022

(SPOILER) Oddechovka. Zábavná, ale víc mne bavila na začátku. To Nina řešila práci a byla v tom porce humoru. Kdyby se dál trochu ubralo v milostných problémech a přidalo ježdění po Skotsku, bylo by to pro mne příjemnější čtení. Motiv s nočním vlakem byl osobitý, ale dál si musím povzdechnout: Opravdu musí musí být pro ženské hrdinky ten pravý ten, kdo se jim nejdřív zdá vrcholně nesympatický?

5 31.03.2022

Před rokem jsem četla V zajetí zimy, teď jsem se k autorce vrátila a musím říci, že s chutí ještě o chlup větší. Soustředila jsem se na příběh, nic z něj nevpatřičně nevyčuhovalo, podstavy odstíněné, lidské. Příběh a tajemství se odhalovaly postupně, nebyly tahány na světlo násilně za vlasy. Agnieszka se rozvíjela pod vlivem okolností, napětí gradovalo. Ani tenká milostná linka nevadila. Nebyla nutná? Možná ne, ale dala Drakovi další rozměr. Pokud bych ještě něco potřebovala, tak víc informací ke královně a hvozdu. Proč se proti ní lidé obrátili? A jak se z obávaných chodců stali mírní zahradníci? Nic, tentokrát zapomenu na všechny drobné výhrady a otázky a budu hodnotit plně, čtení jsem si užila.

7 20.03.2022

Kniha je určena jasným čtenářkám romantiky a k těm úplně nepatřím. Doufala jsem, že romantika bude v rovnováze s životem v knihkupectví, proto jsem si knihu vzala, ale osudy obchodu se romantice zcela podřídily. Natalie se sice "prala" o osud knihkupectví, ale tak nějak to klouzalo po povrchu - stejně to dobře dopadne. Přišlo mi, že některé motivy se ani nesnažily tvářit věrohodně. A konec? Tak tam se štěstí vrchovatou měrou dostalo na každou postavu! Takže příště zkusím něco jiného.

4 19.03.2022

Prostě mne to k sobě připoutalo. Fantazy bez klišé a čtenáři vyber si co chceš. Vezmi to jako fantazy a přijmi vše, nebo hledej jiný smysl. Je to na tobě. Ať tak nebo tak, počteš si.

5 19.03.2022

Druhý díl v sérii Odložených případů. Zůstávají hlavní postavy, současný případ se prolne s jiným a celý Wistingův tým se snaží spojit nitky a najít souvislosti. Tenhle díl je napínavější než předchozí Katharinina šifra. Ovšem také brutálnější, to mne poněkud zklamalo. Trochu jsem se také ztrácela v postavách podezřelých a svědků, skoro bych potřebovala nástěnku jako novinářka Line. Neuspokojil mne závěr, konkrétně dedukce vyšetřovatelů ohledně motivů pachatele. Možné to je, ale trochu přitažené za vlasy.

1 01.01.2022

Záhada zmizelé ženy, policejní pátrání, hypotézy, hledání důkazů. V současné záplavě knih se štítkem thriller, většinou mrazivý thriller, tahle kniha vyčnívá. Sleduje práci týmu, a ačkoli neděsí, činí to poutavě. Co si Katharina zapsala? Proč si sbalila kufr a proč zrovna takhle? Může její zmizení souviset s jiným případem? Jeden dílek skládačky postupně zapadne do dalšího, nezůstane žádná mezera. Ani ve vykreslení postav nic neskřípe, jsou osobité, snad mi u nich chybí jen trochu víc emocí. I v tomhle je detektivka poklidná. Jsem zvědavá na další díl.

2 01.01.2022

Kladem je určitě silný příběh, druhým kladem je jazyk. Kompozice mi nevyhovovala. Zdá se, že je módou střídat vypravěče nebo časové roviny, ale zdaleka ne všem knihám to sedí. Cyklistku cítím jako příběh, který střídáním časových rovin utrpěl. Navíc přechody byly někdy tak náhlé, že jsem někdy až po několika větách pochopila, že jsem třeba z Blanky studentky přeskočila k Blance v pokročilém věku. A pak je tu ještě jedna záležitost - tak pohnutý osud nejen Blanky, ale celé její rodiny, a přesto mne nechytil za srdce. Blanka mne nepřivedla k tomu, abych s ní cítila dojetí, strach, vztek. Nic. Věděla jsem, chápala, ale nešla jsem pohnutou cestou s ní. Jen maličký kousek textu ve mne způsobil to správné chvění - když si Blanka četla, co o ní napsal Ota Pavel. Tu povídku si musím najít.

3 10.12.2021

Jejda, tolik superlativů a ode mne jen tři hvězdy. Vzpomínám si na termín moment zklamaného očekávání. Tak bych popsala, co jsem při četbě cítila. Nápad výborný, taky jsem si kvůli námětu knihu vybrala. Pak ovšem nic, kniha mi připadala zdlouhavá, některé epizody zbytečné. Místo nadšení jsem si říkala: Tak už to tedy dočtu. Až v závěru jsem pocítila nějaké zaujetí a hrdinu politovala. Po Zelené míli zklamání.

2 21.10.2021

Začátek byl docela náročný, skoro takový na odložení. Byla jsem zahlcená množstvím postav, myslím, že zbytečně, bez ladu a skladu. Pak se vše začalo spojovat a začala jsem se bavit. Nad Hugovým podnikáním jsem se pravda trochu pozastavila, jeho jednání bylo někdy spíš násilné než vtipné. Škoda, vidím to jako nevyužitou možnost. I při pomstě Viktorovi jsem čekala nějaký velkolepý podvod ve stylu Podfukářů. Pomsta byla tedy trochu jiná, ale svérázné postavy a jazykový humor vše vynahradily. Posledních pár kapitolek bych klidně vynechala - v nejlepším se má přestat. Tak jednu hvězdičku dolů, ale opravdu jen tu jednu!

4 24.08.2021

Nero i Archie jsou stejní jako vždy, to znamená sví a svým způsobem zábavní. Případ je neobvyklý, protože si jej detektiv bere osobně. Některé věci jsou načrtnuté a svádějící z cesty, málo vysvětlené. Hvězdičky si ale případ rozhodně zaslouží za neobvyklé, pro čtenáře Stouta snad i šokující rozuzlení.

2 12.08.2021

Uff! Mám ráda příběhy. Tenhle příběh je notoricky známý, ale to, co už jsem věděla, jsem si četbou nijak nerozšířila. Zdá se mi, že příběh je omezen na minimum. Hlavní jsou úvahy a názory. Kdybych ještě sbírala citáty, popsala bych při četbě několik sešitů. Ale nezačetla jsem se, nebavila jsem se.

5 09.08.2021

Mám představu, že asi takhle mohl probíhat rozhovor mezi autorem a nakladatelem:
Nakladatel: Máš pro mě něco?
M. V.: Nic.
Nakladatel: Vůbec nic nemáš? Neříkej!
M. V.: Ale jo, mám něco v šuplíku. Jsou to spíš nápady, někde to potřebuje dotáhnout, stmelit, přidat pointu.
Nakladatel: Tlačí nás čas. Šup sem s tím. Kolik toho je?
M. V.: Málo. I na knížku povídek málo.
Nakladatel: Míšo, ty určitě ještě něco máš!
M.V.: Pravda, mám. Ještě by tam byla hra. Není moc dlouhá, ale není špatná.
Nakladatel: No, a máme to!
A na závěr ještě pochvala pro dárkyni: To věnování, které jsi mi do knížky vložila, bylo super!

4 15.07.2021