Andráse de la
komentáře u knih
Panství obchodu I.
Andrew Carnegie
Toto zcela neznámé dílo od jednoho z nejbohatších mužů v historii je skutečně unikátní ve srovnání s mnohými knihami, které spadají do ”osobního rozvoje.” Popisuje totiž okolnosti spojené s úspěchem/bohatstvím, a jak jich docílit. Na rozdíl od ostatních je ovšem realistické a ukazuje věci, takové jaké skutečně jsou.
První díl je mnohem užitečnější, zabývá se nad hl. smyslem peněz, práce, podnikání - kapitálu, úspěchem a bohatstvím. Ukazuje jak co funguje, a co by měl člověk vědět a dělat, aby uspěl.
„Nezáleží na tom, čím kdo je a čím se zaměstnává — je-li dělníkem v dolech, dílně či na poli, farmářem, kupcem, řemeslníkem nebo milionářem — každý by měl mít hluboký zájem na tom, aby rozuměl této otázce peněz a dovedl jich správným způsobem užívati... Co je dobré pro jednoho dělníka je nutně dobré pro všechny, a co škodí jednomu, škodí všem, ať chudému či bohatému.”
Pojednání o podstatě a původu bohatství národů
Adam Smith
Mnohé knihy, na které jsem se těšil až si je poprvé přečtu, mě často později zklamaly, protože nesplnily moje očekávání. Ale tohle dílo je skutečně unikátní, dokonce jsem z ní dostal mnohem víc než jsem si myslel. Velmi poučná kniha!
Doporučuji všem, ne jen těm co se (detailněji) zabývají ekonomikou, financemi, politikou, ale skutečně všem, protože tohle by měl znát každý.
Kdyby tohle četlo víc lidí, včetně těch ve vedení, vše by pak bylo mnohem snazší...
Jak získávat přátele a působit na lidi
Dale Carnegie
Zajímavá kniha, která nabízí pár užitečných myšlenek a zásad. Ovšem moc jsem autorovi nevěřil proslov o původu jeho knihy - tedy: nějakých 20 let získávání zkušeností na toto téma, a pak vytvoření letáku v jeho společnosti, které s uplynulými lety nabýval na obsahu až se z něj stala kniha...
Celkově je to skvělé a poučné dílo, ale připadalo mi hl. jako propagace jeho společnosti a taky se dost často opakoval - různé myšlenky (zásady/povinnosti, kterými se řídit) byly občas jedny a tytéž, někdy jen jinak podané.
Hezky v knize využíval své zásady na ovlivnění čtenářů.
Čím víc spěla kniha ke konci, tím kratší (a ne tolik kvalitní) se stával obsah kapitol; zřejmě se autor snažil, aby měla co nejvíc stránek.
Kniha je založena na rozdělení zásad, jak působit na lidi. Na začátku a na konci kapitoly, která o konkrétní zásadě pojednává, jsou vždy (stručně) popsány, jak tyto zásady fungují a celý obsah kapitol je vlastně vždy protkán několika příklady různých lidí, hodně často prezidentů USA (T. Roosevelt, Lincoln).
Po vyškrtnutí příkladů a zestručnení popisů (a bez opakování) zásad by kniha neměla ani 100 stran (možná tak 70- i s úvodem atd.). Ale i tak je těchto pár stran velmi užitečných, pokud se jimi člověk skutečně řídí.
Osobně mám z knih spadajících do osobního rozvoje pořád nejraději N. Hillovo "Myšlením k Bohatství." Docela mě zarazilo, že má tady na Databázi menší hodnocení, a dokonce i menší počet hodnocení...
Paměti o válce galské
Gaius Iulius Caesar
Nevím co máte všichni s tím jednostranným pohledem... Mimo samotné války jsou tam popsáný zvyky, tradice a život Galů a lehce i Keltů v Británii.
Vojenské pasáže o bitvách, znovudobývání, sjednocení Galů a samotné dobývání Caesarovo je samozřejmě napsáno z jeho pohledu - jako z pohledu dobyvatele.... Caesar asi nebude obcházet galy a ptát se jich, jaký z toho všeho mají pocit a co si o válce a o římanech myslí... :P
Nepřítel je nepřítel. Válka je válka.
Jinak velice čtivá, základní kniha, kterou nejde než doporučit! Jedno z mých nejoblíbenějších děl vůbec.
P.S.
Nebyla to genocida jak někteří píší, ale zkrátka jen válka, taková už prostě je. A mnohé Caesarovy postupy - tresty a popravy (i na obyvatelstvu) nejsou žádnou novinkou, které by se dříve ve válkách nevyskytovaly. Caesar se snažil vyhrát bitvy v Gálii a poté potlačit všechny pokusy o vzpoury, což se mu také podařilo (na dalších víc 500 let se jako jedna zmála stala nejvěrnější k Římské říši a oddělila se až po pár letech po samotném pádu Římské ř.).
Žiji svou smrtí
Michelangelo Buonarroti
Jedna z nejlepších básní:
”Když jedna láska, jedno čisté vzplání,
jeden los pojí zde dva milence,
když jeden osud v jednom oba raní,
když jeden duch v dvou srdcích jedno chce,
když jedna duše obývá dvě těla
a vzlétá s nimi na týchž perutích,
když jedna rána, jedna zlatá střela
lásky dvě hrudi zapálí jak vích,
když plný štěstí milý žije v milém
a ne už v sobě, takže v obou dvou
procitá touha zemřít najednou,
když tisíc lásek není ani dílem
tak věrné lásky, a tak pevných pout,
jak jeden hněv je může roztrhnout?”
Spolu s ”Jedovatým stromem” od W. Blaka je to moje nejoblíbenější báseň!
Královna Margot
Alexandre Dumas, st.
Po všech dílech Tří mušketýrů je spolu s Hrabě Montem Cristem tato trilogie o Jindřichovi IV. mou druhou nejoblíbenější od Dumase.
Cid
Pierre Corneille
Velmi povedené drama, jedno z mých oblíbených.
Líbila se mi i předmluva od Otakara Nováka.
Tři mušketýři 1. díl
Alexandre Dumas, st.
Historii mám ze všeho nejradějí a zvlášť když jde o dobrý napínavý román např. od Dumase.Tři mušketýři je má druhá nejoblíbenější kniha(hned po Řec. bájích) a nejlepší část z ní je třetí-ještě po deseti letech aneb Vik... . Napište, kdo se vám z celé série mušketýrů líbí nejvíc. Samozřejmě že Athos, Porthos, Aramis a d´Artagnan jsou hlavní postavy a jsou tam nejlepší, ale mně se nejvíc líbila charizmatická AURA DE MONTALAIS, která celý příběh okořenila. Jen lituju, že je tam, tak málo.
A KDO JE VAŠE OBLÍBENÁ POSTAVA ?
Tři mušketýři ještě po deseti letech. Vikomt de Bragelonne a slečna de La Vallière
Alexandre Dumas, st.
Dumas je mým oblíbeným spisovatelem. Tři mušketýři jsou moje nejoblíbenější dílo od něj a tento díl je z Mušketýrů nejlepší.
Jedině doporučuji.
Mládí krále Jindřicha IV.
Heinrich Mann
O Jindřichovi IV. Navarrském jsem toho přečel uř mnoho, a řekl bych, že je nejlepším králem jakého kdy Navarra a Francie měly.
Královská pomsta aneb Divoký hon krále Stacha
Uladzimir Karatkěvič
Dobrá knižka. !Doporučuji!
Tři mušketýři ještě po deseti letech aneb Vikomt Bragelonne - III. díl
Alexandre Dumas, st.
Jedna z nejlepších knih jaké jsem kdy četl. A ta třetí část mušketýrů je ta nejlepší.
Staré řecké báje a pověsti
Eduard Petiška
Já nejsem ten typ co čte pořád do kola pořád ty stejné knížky, ikdyž jsou dobré, ale tuhle bych mohl číst do nekonečna.(zatím jsem ji četl asi 17x a tu od Rudolfa 3x a chstám se znova).
Staré řecké báje a pověsti
Eduard Petiška
Na těhle příbězích jsem vyrůstal. Přímo tuto knihu jsem si koupil před dvěma lety. A když jsem minulý týden šel do knihkupectví a uviděl jsem ji tam, neodolal jsem a koupil jsem si ji podruhé. Četl jsem jich spostu i od jiných autorů jako je např. Rudolf Mertík, ale myslím, že Petiška to má o něco málo více vypracované.
Ale jinak tohle je ta nejlepší z nejepších knih na světě . Lepší nad ní není.Dal bych biiardu hvězdiček z pěti.
Tři mušketýři 1. díl
Alexandre Dumas, st.
Hned po ŘECKÝCH ''BÁJÍCH"je to má nejoblíbeněší kniha. Nejvíce mě bavila 3.část, ale úplně všechny jsou na 10 hvězdiček z pěti.
Četli jste někdo něco jiného od Dumase st. . Já už spoustu.
