Andvejka komentáře u knih

"Už jsi četla Šikmý kostel? NE? Tak to musíš, takové čtenářce jako jsi ty se určitě bude líbit..." No, moc nelíbil.

Téměř 2 roky bombardování podobnými otázkami, než jsem se ke knize dostala. Upřímně - ve chvíli, kdy kolem knihy bylo to největší haló jsem neměla chuť ji číst, protože jsem většinou z takto opětovaných knih zklamaná. Nicméně když už jsem knihu měla půjčenou, tak jsem ji nakonec po více jak měsíci dočetla s rozhodnutím, že další díl rozhodně nemám v úmyslu v nejbližší době číst.

Lednická na mě působí jako dobrá vypravěčka, ale zanechává ve mně dojem vyžívání se v tragických osudech svých hrdinů. Ve chvíli, kdy se děje nějaká radostná událost tak ji zmíní jen tak aby se neřeklo, ale jakmile se stane nějaké neštěstí, tak v něm nechá postavy řádně vykoupat. Za sebe bych možná raději, kdyby tedy žádné pozitivní okamžiky nezmiňovala, když je po pár větách dalším odstavci zazdí.

Sečteno podtrženo za sebe nepovažuji Šikmý kostel za takovou senzaci za jakou je vydáván a upřímně nechápu to všeobecné nadšení kolem. Pokud Lednická v budoucnu napíše knihu, která se nebude věnovat jen tomu špatnému, co se lidem děje (a bude mít podstatně kratší kapitoly, protože tady to pro mě bylo vysloveně peklo - klidně ty roky mohla rozdělit na kratší časové úseky), ráda si ji přečtu. Do té doby se asi budeme opět čtenářsky míjet.

17 04.09.2022

Já a Gillian Flynn si asi nejsme úplně souzené.

Po celou dobu čtení jsem čekala až se stane něco, co mě přinutí říct si "Wow, tohle jsem nečekala" ale nic. Kniha je psaná svižně, četla se hezky (za dva večery bylo přečteno), ale kdybych ji měla zhodnotit jedním slovem, použila bych slovo nuda.

Chyběl mi nějaký pořádný zvrat, protože jsem poměrně brzy přišla to, kdo je do čeho zapletený a taky mi chyběla postava, se kterou bych nějak souzněla a dokázala si k ní vytvořit alespoň minimální sympatie.

Knihu mi půjčila kolegyně a já stále netuším, co si mám myslet o tom, proč mi ji dala k přečtení. Ale to nechme stranou...

Ke knize bych řekla asi to, že obsah knihy není nic nového a převratného. V první půli se autorka několikrát jen a pouze opakuje o tom, jak žila dřív, jaké chyby dělala atd... Pak se u ní něco změnilo a najednou je všechno ok. Z ničeho nic se kniha překlene do své druhé poloviny, která je plná běžně dostupných, dokola omílaných informacích, které čtenářkám nepřinesou vlastně nic nového.

Jasně, obecné rady ohledně líčení a oblékání jsou fajn, ale není to nic, co by na ženy nevyskakovalo dnes a denně na internetu nebo v tištěných časopisech. Navíc v dnešní době beauty profilů na instagramu nebo YouTube je mnohem jednodušší si pustit video, ve kterém vám aktérka vše vysvětlí a názorně ukáže. V této knize si přečtete to, že je dobré podpořit třeba barvu vašich očí správným stínem nebo barvou tužky, ale autorka už vám nenapíše nic o komplemetárních barvách a vám tak nezbyde, než strávit další čas hledáním informací o tom, jaká barva se hodí k vašim oříškovým očím... Celý tento počin tedy považuji za takový (ani ne) poloviční, který by potřeboval dotáhnout.

A další věc, kterou musím zmínit, je to množství různých fontů. Na jedné dvoustraně 4 různé styly písma? Mě doslova bolelo tuto knihu číst, přišla jsem si, že se srdíčkovými odrážkami čtu nějaký dokument žáka základní školy.

Sečteno podtrženo - knihu jsem přečetla asi za týden, ale víckrát se k ní vracet nehodlám. Nepřinesla mi nic nového, co bych si dávno nepřečetla někde jinde. Autorka si splnila zřejmě svůj sen, což není na škodu, ale z mého pohledu čtenáře musím říct, že za mě ne.

1 30.12.2020

Jako oddechová knížka dobré, pro splnění knížky do čtenářské výzvy super. Ale abych byla upřímná, tak na mě celý příběh působil místy dost nereálně, obzvlášť některé dialogy mi přišly hloupé a jednání postav nelogické.

Knížku mi vybrala knihovnice, sama bych asi podobný žánr nehledala a docela mě překvapilo vysoké hodnocení.

2 11.07.2020

Sparks je můj oblíbenec a jeho knihy mou srdcovou záležitostí. Nejdelší jízda je krásný příběh opravdové lásky trvající roky a lásky, která se teprve rodí. Líbilo se mi zasazení na ranč a na rodeo, stejně jako prolínání dějových linek současnosti i minulosti. Jen si myslím, že se Luke, Sophia a Ira zasloužili víc společných stránek.

1 01.03.2020

Pro milovníka vína je tato kniha plná citátů a myšlenek. Já ji kupovala jako dárek a doufám, že se bude obdarované líbit tak, jak se líbila mě.

12.12.2019

Viděla jsem před nějakou dobou rozhovor s Ladislavem a ten chlapík mi přišel strašně nesympatický. Do Čtenářské výzvy jsem měla původně v plánu přečíst jinou knihu, ale nedařilo se mi jí sehnat. Bratrova přítelkyně má 3 Ziburovy knihy a tak jsem si řekla, že to zkusím. A jsem velmi mile překvapena. Dlouho jsem nečetla nic tak oddychového a zábavného zároveň. Občas jsem musela ke čtení vzít telefon a vygůglit si o jakém městě zrovna čtu, ale to mě nijak nevadilo. Teď přemýšlím, že bych si půjčila i ostatní knížky a početla si.

Pro mě osobně Ladislav líp píše než se vyjadřuje v rozhovorech :)

3 25.11.2019

Právě jsem dočetla knížku dětem ve školce, moc se líbila. Obzvlášť začátek knížky, kdy jela zvířátka na výlet do Prahy :)

31.10.2019

Musím říct, že se mi kniha líbila, ale až poslední třetina pro mě osobně měla to, co jsem od knihy dle neskutečných recenzí a hodnocení čekala od úplného začátku. Ano, byl to příběh na válku zase z jiného pohledu (a jsem moc ráda, že knihu vyprávěla právě ONA) a byl krásný, ale pomalejší rozjezd knížky jí bohužel ukradl jednu hvězdu. Nicméně po dlouhé době kniha, kterou si v budoucnu ráda klidně zase přečtu.

5 31.08.2019

Knížku jsem četla dětem před odpočinkem v MŠ. Líbila se, ale že by se konalo nějaké větší nadšení (ať už z jejich nebo mé strany), to bohužel nemůžu říct. Nicméně jako četba na pokračování to není vůbec špatná kniha, ale asi určená pro starší čtenáře.

1 17.08.2019

Knihu jsem si půjčila, přečetla a zase vrátím. Upřímně nechápu ten hype, co kolem ní na jaře proběhl. Měla jsem velký problém se do knihy začíst a vnímat, co autor "vypráví", pravidelně jsem musela číst odstavce několikrát abych je vnímala jako celek a ne jen jako slova. A ač se mi to nestává, tak jsem se u čtení této knihy několikrát přistihla, že myslím úplně na jiné věci a absolutně si nevybavím, o čem byly poslední 2 stránky. Věřím, že si kniha své fanoušky najde, já jím ale nebudu.

2 21.07.2019

Kdybych četla knížku dřív než viděla 1. seriálovou sérii, tak bych dala hvězd asi víc. Takhle bohužel končím na 3 s odřenýma ušima, knihu jsem přečetla, ale nemůžu říct, že by mě až tak zaujala.

29.06.2019

Knihy Nicholase Sparkse mám ráda, četla jsem jich už hodně. U téhle jsem měla ze začátku (ani nevím proč) problém s tím, že mi moc nesedlo vyprávění z Russova pohledu. Asi tak ve třetině knihy se to zlomilo a já se nemohla dočkat, jak to celé dopadne. A přidávám se k těm, kteří ke konci uronili nějakou tu slzu.

2 23.06.2019

Ač sama ještě rodičem nejsem, tak mám takový pocit, že autor do této knihy vepsal noční můru všech rodičů. Knihu jsem četla se zatajeným dechem a nejednou jsem se si musela připomenout, že je to jenom kniha, ne skutečnost. I když kdo ví, třeba se ve světě něco podobného děje... :(

3 03.06.2019

Původně bylo mé hodnocení o hvězdu vyšší, nakonec jsem jej změnila a strhla hvězdy dvě - jednu za nesympatické postavy (docela mě bavil detektiv, který najednou v půlce knížky zmizel společně s flashbacky, ale jinak jsem si nenašla cestu k nikomu) a za chybějící kapitolu - protože si myslím, že kdyby měla kniha lepší konec než který má, hned by jí to pozvedlo o něco výš (úplně tam tu poslední kapitolu z roku 1983 vidím).
Sečteno podtrženo - téma dobré, knížku jsem přečetla, ale asi se k ní vracet víckrát nechci.

3 08.04.2019

Po přečtení Pistolníka si nejsem jistá, zda chci v této sérii vůbec pokračovat. Ač mám Kinga jako autora ráda a jeho knihy mě baví, tak k dočtení této jsem se vyloženě musela nutit, protože z duše nenávidím nedočtené knihy. Našla jsem pár pasáží, které mě bavily, posledních cca 40 stran mi přišlo nejlepších, ale jako celek mě Rolandův příběh zatím moc nezaujal.

4 03.02.2019

Krásná knížka, četla jsem společně s dětmi ve školce a moc se nám všem líbila :-)

22.12.2018

Nebýt čtenářské výzvy, tak bych si asi nikdy tuto sbírku básní nepřečetla. Poezie mi nikdy nevadila, nicméně já a volný verš se asi nikdy nestaneme kamarády, minimálně ne po této knize. Do dočtení knihy jsem se musela vyloženě nutit, od jejího rozečtení jsem si neustále opakovala, že mi John Green dluží 70 korun za její pořízení.

Nemůžu říct, že mě kniha vůbec nebavila, ale taktéž nemůžu říct, že bych z ní byla nějak extra nadšená. Tomu odpovídá i fakt, že jsem ji četla déle než měsíc, i když pro mě osobně 312 stran nebývá na víc jak týden. Nejvíce mě bavily poslední dvě kapitoly, což zrovna není moc. Nicméně mě to strašně mrzí, protože téma knihy znělo velmi nadějně, ale víc jak 3 hvězdy dát prostě nemůžu.

24.09.2018

Ke knize jsem se dostala vlastně náhodou - babička ji má půjčenou z knihovny. Sama ji má přečtenou a řekla mi k ní: "Nejhorší na tom je, že věřím, že existují lidé, kteří by to opravdu udělali." A já, protože jsem nevěděla, o čem kniha je, jsem samozřejmě zatoužila vědět, o čem mluví...

Kniha byla čtivá, dokázala mě pohltit na dva večery, ale přeci jen jsem v jejím samotném finále čekala trochu víc. Nemůžu si pomoc, ale vůbec mi do celého příběhu nesedělo oslovení maminka a tatínek, víc jsem očekávala zapojení sousedů. Mám ji přečtenou, ale nepředpokládám, že bych měla v nejbližší době chuť se do ní začíst znovu.

1 09.08.2018