AnetaR.
komentáře u knih
Výchova vysoce citlivých dětí
Julie Leuze
Výchova vysoce citlivých dětí... dobře, kladem knihy je, že je jednou z mála, která se tomuto tématu věnuji. Již to jí dává dobrou šanci na bestseller svého druhu. Kniha je velmi čtivá a poskládaná z rad a zkušeností ostatních rodičů. To je mi sympatické, poněvadž rodič hypersenzitivního dítěte je tím posílen pocitem, že v tom není sám. Na druhou stranu, rady jsou opravdu někdy všeobecné až nicneříkající a "převratné" myšlenky typu respektující výchovy považuji dnes již celkem za běžné. Všeho všudy mi tak kniha moc nového nepřinesla, chybí mi nějaký hlubší pohled na věc, řekněme více vědeckého rázu, neurobiologické pozadí problému apod. Jsem si vědoma, že nic takové však publikace ani neslibovala, takže není na co si stěžovat:) neurazí
Letuška z economy aneb Co na Instagramu neuvidíte
Petra Jirglová
Do karantény jednoduché oddechové čtení, alespoň trochu se odehrávající v exotických destinacích (jak jsem doufala), když už člověk sám nikam nemůže. Autorka dokáže vtipně popsat i obyčejnosti a text se tak čte téměř sám, ALE těch "obyčejností" tam popisuje jaksi moc a jak již bylo zmíněno v dalších komentářích, samotné příběhy z prostředí letišť, dění na palubě letadle a celkově života letušky zde téměř chybí. Dumám, co zajímavého se vlastně v knize dozvíme a co nám chce sdělit... Autorka dokáže opravdu moc hezky a vtipně psát, avšak postrádám hloubku vyprávění.
Česká služka aneb Byla jsem au-pair
Petra Braunová
Skvělé oddechové čtení. Ráda jsem si při něm zavzpomínala na vlastní zkušenost au-pairky a také si ráda připomněla, proč už víckrát ne ???? Kniha se mi velmi líbila, klidně bych uvítala kdyby byly popsány i další příhody a více do hloubky :)
A v srdci láska
Favel Parrett
Příjemné oddechové čtení na jeden víkend s nostalgickým nádechem. Kapitoly se odehrávají napříč časem od počátku druhé světové války po sametovou revoluci, spolu s časem se třídají postavy, které nám děj vypráví. To přijemně udržuje čtenáře v pozoru a pozvolna se mu tak odkrývá historie jedné rodiny, kterou historické události rozdělily, ale láske je spojuje, ač žijí v různých částech světa.
Masajové krev a mlíko
Věra Nosková
Nekonvenční cestopis, snad poněkud neobyklý již samotným sestavením výpravy - na cestu se vydávají Věra Nosková (70 let), její syn Tomáš Nosek (cca 30 let) a kamarádka Martina (cca 60 let). Originalitu této knížku spatřuji hlavně v tom, že sluníčkářsky nevyzdvihuje místo destinace, nýbrž upřímně nám předkládá Afriku takovou, jaká je pro evropského turistu.
Na knize se mi také líbilo, že se střídali zápisky Věry i Tomáše Noskových. Bohužel myslím, že kvůli jazykové bariéře nepronikli hlouběji do africké kultury a čtenář s nimi tak stále zůstává na straně turisty. Pro mne tak byl nejzajímavější popis, kdy se dostali na chvíli přímo do domorodé vesnice jejich masajského průvodce.
Mírně pravdivý příběh Cedry B. Hartleyové (která hodlala vést neobyčejný život)
Martine Murray
Jedna z mých nejoblíbenějších knih z dětsví, kterou jsem jako jednu z mála četla znovu a znovu :) A klidně bych si ji přečetla opět. Nedá se to popsat, musí se přečíst!
Ginny Napořád
Benjamin Ludwig
Kniha se mi velmi líbila. Ginny Napořád mne svým příběhem strhla již od samého začátku, chvílemi to bylo jako číst napínavý thriller. U postav velmi oceňuji, že nejsou pouze černobílé, ale snaží se žít dle svého (snad dobrého) přesvědčení, někdy to jde lépe, někdy hůř.
Ačkoliv o Ginny víme, že je to dívka s autismem, zpočátku se mi zdály některé situace poněkud nerealistické - později jsem se však dočetla, že i samotný autor Benjami Ludwig vychovával adoptovanou teenagerku s autismem, čímž si kniha získala mou ještě větší důvěru :)
Sto roků samoty
Gabriel García Márquez
Naprosto úžsáné komplexní literální dílo! Magický realismus mne velmi oslovil (možná i v tom vnímat svět jako magické místo) a kniha v čtenáři rezonuje ještě dlouho po jejím přečtení.
Občas lžu
Alice Feeney
Tato kniha mne osobně bohužel příliš neoslovila...ze začátku bylo težké se do ní začíst, později již byl děj napínavější, velkým plusem je, že místy opravdu velmi. Zápletky však byly poněkud přehnané až překombinované a nereálné. Osobně mi ani jedna z postav nebyla příliš sympatická.
