anetka.repova komentáře u knih
Nádherná kniha o Paříži, mém milovaném místě. Srdeční záležitost.
Tak takové příběhy já můžu. Tohle bylo tak krásné. I když se tam v celku nic nedělo, pořád mě to nutili číst dal a dal. No a to fotbalové prostředí bylo dokonalé. Dost mi to připomínalo mě, kdy jsem se taky zamiloval do fotbalisty a byla to moje první láska.
Rozhodně všem doporučuji a nebojte se, že je to bichle, jakmile se jednou začtěte nebudete chtít knihu zavřít.
Občas mě přepadají myšlenky na všelijaké otázky. Zkrátka přemýšlím nad nesmrtelností chrousta. Jednou jsem přemýšlela, co všechno se ukrývá pod zemí. Náhodou jsem narazila na tuto knihu a byla jsem nadšená. Vše mi jednoduše a navíc s krásnými ilustracemi vysvětlila. Jsem spokojená a můžu jenom doporučit.
To jako myslíte vážně. Korektura knihy a celkový překlad byl tak úděsny, že jsem kolikrát nevěřícně kroutila hlavou. Grafická podoba stránek děsná. Mě nevadí, když se to stane jen párkrát, ale tady toho bylo nějak moc.
Jenomže ten příběh, no to jako fakt? Tak to bylo něco. Knihu jsem skoro přečetla na posezení a dej si maximálně užívala.
Teď, že mám jako vydržet čekat na další díl. To bude sakra těžké! Kdy, že to má vyjít? ????
Překladatelka by mohla více zapracovat při dalším díle. A v tiskárně by mohli udělat novou grafickou úpravu finální podoby rozsahu textu. Byla bych spokojená.
Proto dávám jen 4 *.
Tak to byl další nářez. Já věděla, že to bude výborné, ale že až tak moc výborné, to jsem teda nečekala. Knihu jsem si musela dávkovat, protože jinak bych ji přečetla na jeden zátah a to jsem na jednu stranu nechtěla. Protože s tak brilantním příběhem jsem se nechtěla tak brzy rozloučit.
Kniha se čte sama a to díky krátkým kapitolám, které jsou navíc zakončené tak neskutečným způsobem, že zkrátka musíte číst další kapitolu, aby jste věděli, jak to bude celé pokračovat.
No já se bavila od začátku knihy až do konce. Pan Carter má tak brilantně napsanou každou kapitolu a celý děj je natolik napínavý. S každou vraždou Vám zůstává rozum stát. Říkáte si, že to ani není možné, aby to mohl vymyslet. Je vidět, že se tím nějakou dobu zabýval a zkrátka ví o čem píše.
Kniha netvoří jenom příběh o sériovém vrahovi, který zabíjí oběti sadistickým způsobem, ale je taky nabytá informacemi jak z vyšetřování v Los Angeleském oddělení Ultra násilných zločinů, ale také ze samotné patologie.
Už mnohokrát jsem si při čtení příběhu zapsala názvy z patologie a taky ze samotného vyšetřování, které si vyhledám na internetu. Zkrátka mě zajímá více, než je popsáno v knize.
A o to více jeho knihy nabývají na hodnotě. Člověk má možnost nahlédnout pod pokličku vyšetřování trochu více, protože sám autor přesně ví o čem píše.
Knihu jsem si nesmírně moc užila a už teď se těší na další příběh s detektivní dvojicí Los Angelského policejního sboru Ultra násilných zločinů. Oba jak Robert Hunter, tak i Carlos Garcia mi jsou neskonale moc sympatičtí.
Jen tak dál Chris Carter.
Debut autora a taková pecka. Nečekala jsem takový rozjezd. Bože to bylo naprosto boží. Ale ten konec, zase ten konec. Jsem strašně moc rada, že jsem si knihu přečetla. A vy musíte taky. Já jsem spokojená. Jsem zvědavá jestli autor napíše další knihu. S chutí si ji přečtu.
Já nemám slov. Ne kecala bych, ale kdybych měla se o této knize rozepsat, tak by to bylo na samostatnou knihu.
Cartera zbožňuju, je to můj miláček a na jeho knihy nedám dopustit. Jsou boží, morbidní, dechberoucí a neuvěřitelné.
Brilantní pan spisovatel. Klobouk dolů a hluboce se před jeho talentem klaním.
To je něco tak dokonalého a reálného. Jako, kdyby to bylo celé o mě.
Zamilovala jsem si tento komiks. Pobaví, a můžete si ho otevřít kdykoliv máte třeba špatnou náladu nebo jen tak pro pobavení.
Já jsem nadšená.
Na vyšetřovatelku Kim Stoneovou jsem se tolik těšila. Nezklamala, byla to zase ta stará dobrá Kim, jako jsem ji poznala v předchozích dílech.
Další báječný případ a další skvělá akce.
Miluju Angelu Marsons a její Kim Stoneovou.
Nádherný příběh tří hlavních hrdinů během 2. světové války.
Prožívala jsem s hlavními hrdiny každičkou větu. Neskutečně mě přirostli k srdci.
Příběh byl natolik silný, že jsem v některých pasážích ani nedýchala.
Moc pěkné a smutné zároveň.
Bože, člověk by si řekl, že je to nereálný příběh, místy až naivní. Ale mě se to líbilo, zamilovala jsem si hlavní hrdiny a od příběhu jsem se nemohla odtrhnout.
Ač jde o velice jednoduchý a předvídatelný děj, tak na druhou stranu je velice silný a to v tom smyslu, že oba hlavní hrdiny pronásleduje jejich minulost, kterou si vzájemně snaží vyřešit a být jeden druhému oporou.
Zkrátka každá holka by si přála mít po boku Landona Rodericka. Takového prince na bílém koni.
Čekala jsem od knihy víc. O Máří Magdalénu jsem se začala zajímat a proto jsem sáhla po této knize. Zaujala mě její anotace a na knihu jsem se těšila. V knize se více zabývali ukřižováním Ježíše a Máří Magdaléna se pak nějak vytratila.
Do samotného děje jsem se nemohla pořádně začíst, ale knihu jsem přeci jen dočetla.
Na knihu jsem se moc těšila. Harlan Coben je jeden z mých oblíbených autorů, ale tahle jeho kniha mě zklamala. Sice byla čtivá,, ale v některých místech jsem se musela nutit do čtení a kdybych ji nedočetla do konce asi by mi to ani nevadilo. Mrzí mě, že jsem to musela napsat u mého oblíbené autora. Drásá mi to při tom srdce, protože jeho předchozí knihy jsou báječné. Od nich jsem se nemohla odtrhnout, četla jsem stránku za stránkou a na konec jsem zírala s otevřenou pusou.
U tohoto příběhu zkrátka se nic takového neopakovalo.
Snad bude jeho další kniha lepší a bude to zase ten starý dobrý Coben, jakého jsem poznala na začátku.
Na knihu jsem byla velice zvědavá, už z důvodu toho, že jsem slyšela rozporuplné reakce. Někomu se líbila, někomu zase ne. Potřebovala jsem si udělat na knihu vlastní názor.
Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Jsem z ní nadšená. Předčila mé očekávání.
Bože a co ten konec? To jako myslel autor vážně? Jak já nesnáším nedořešené konce.
Není to top, ale rozhodně ji můžu doporučit. Znám lepší spisovatelé v tomhle oboru. Ale věřím, že autor na sobě ještě zapracuje a další díly budou lepší a lepší.
Druhý díl jsem začala číst ihned po dočtení toho prvního, měla jsem spoustu otázek a potřebovala jsem znát na ně odpovědi. Jasně a po dočtení mám spousty dalších otázek.
To mi chcete říct, že druhý díl má vyjít až na podzim? Tak já nevím, co budu do té doby dělat. Se nejspíš zblázním. :)
Ve druhém díle jsem tak strašně nenáviděla hlavní hrdiny a zároveň je milovala. Proč mi to ta autorka dělá. Bože, takové pocity, co jsem zažívala, to bylo neskutečné.
Jsem zvědavá na závěrečný díl. Už teď ho netrpělivě očekávám.
No tak já nevím jak bych ohodnotila první díl. Ze začátku jsem byla pořád v očekávání a čekala jsem na to mrazení s jakým jsem si myslela, že budu příběh číst. Vydržela jsem to a byla jsem za to moc ráda. Rozjelo se to a já jsem hltala stránku za stránkou a písmenka mi utíkaly přímo před očima. Nechápala jsem že už jsem za pár minut přečetla tolik stránek.
Po dočtení knihy ve mě zůstalo nespočet pocitů a nevěděla jsem jak se k nim postavit a co si o celém prvním díle myslet. Strašně nenáviděla Bishopa, jak se k Medison choval. Ale asi to má k tomu patřit. Tak uvidíme jak se to bude vyvíjet v dalším díle.
Jsem ráda, že jsem si to na doporučení mé kamarádky a kolegyně přečetla. Teď hurá na další díl.
Dočteno!
Dočetla jsem Hanu jedním dechem a jsem maximálně nadšená. Tak to byla jízda, jsem emočně úplně vyždímá. Konec knihy jsem probrečela jako želva. A nejenom konec.
Konečně jsem se odhodlala a i já si Hanu přečetla. Jsem za to ráda a lituji, že jsem to neudělala už dříve.
Děkuji paní Mornštajnové za tak brilantní příběh, který napsala.
Nedokázala jsem se odtrhnout, hltala jsem stránku za stránkou a teď se musím vypořádá s myšlenkami, které mi poletují v hlavě.
Příběh ve mě zůstane ještě hodně dlouhou dobu po dočtení.
Nesmírně moc si Hanu cením. A už se těším až si knihu znovu přečtu. ❤❤❤❤
Od knihy jsem teda čekala hodně. Kniha byla pro mě průměrná.
Není to to, na co jste u Greena zvyklí, je hodně depresivní a osobní. Nemoc nebo spíše porucha, kterou trpěla hlavní hrdinka, (šlo o OCD) ,měl Greena popsanou báječně. Jde vidět, že o tom něco sám ví sám si tim prochází.
Jinak co se týká samotného děje, mě kniha moc neuchvátila. Přišlo mi bez pořádného děje, pořád jsem čekala, že se tam bude něco pořádného dít a ono nic.
Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, rozhodně nelituji.
Bože, to je tak přenádherná kniha. Čekala jsem na takovou knihu už hodně dlouho, a to čekání se mi neskutečně vyplatilo, protože tato kniha je naprosto dokonalá a skvost.
Je jednoduchá, ale ukrývá v sobě toho spoustu.
Navíc ta grafická stránka knihy je božská a úchvatná.
Bylo mi čest si řádky pročítat a už teď vím, že se ke knize budu vracet každý den a zase se ponořím do překrásných myšlenek, které vám dají toho hodně.
To si musíte nutně pořídit a přečíst.
Více takových knih.