Ann98
komentáře u knih
První chyba
Sandie Jones
S autorkou už nějaké zkušenosti mám, takže jsem věděla, co mám zhruba očekávat. Ale toto předčilo má veškerá očekávání.
Skvělé postavy. Alice mi byla velmi sympatická. Mám ráda silné, inteligentní hrdinky, které si jdou za svým snem.
V této knize autorka rozehrála psychologickou hru plnou napětí. Samotný příběh má tři části, s každou části se děj stával lepší a lepší. S každou větou autorka příběh více a více zamotávala. Perfektně propracované. Po pár stránkách jsem měla určitou představu, kdo bude ten kladný a kdo záporný. Čím víc to autorka zamotávala, tím častěji se můj odhad měnil. Co se zprvu jevilo naprosto zamotané, ve finále bylo naprosto logické. Až jsem si kladla otázku: PROČ MĚ TO NENAPADLO HNED?!
Pokud si chce čtenář trochu potrápit mozek vymýšlením teorií, tato kniha je přesně pro něj. Zaslouženě 5/5*
Princezna Psycho
Tereza Schillerová
Skvěle napsaný příběh ženy, která se ve čtyřiceti letech ocitne v situaci, kterou zažila nejedna žena. Nejedná se o nikterak banální problémy. Hlavní hrdinka si zpočátku s nelehkou situací neví rady. Ale postupně začne hledat znovu sama sebe a svoje místo v životě. Většinou tomu předchází plno "psycho" situací a nejednoduchých momentů, které se autorce podařily vykreslit s humorem. A přesně o tom život je, ne? O hledání sebe sama a svého místa v životě. Někdo musí ujít delší cestu, někomu to trvá kratší dobu. Každý by se v Jolanině situaci zachoval jinak a uvažoval jinak, ale každý by ušel tu svoji cestu, aby zjistil kým vlastně je a našel v životě znovu štěstí.
Líbila se mi forma deníkových zápisků. Kniha je psána s lehkostí, svižně čte, až mi bylo líto, že tak rychle stránky ubíhají.
Řeka v Troji
Marsha Kocábová
S autorkou zkušenosti nemám, ale kniha pro mě byla velkým zklamáním. Příběh mě absolutně nezaujal. Děj nulový, respektivě je upozaděn autorčinými popisy prostředí. Jde poznat, že autorka v daném prostředí pravděpodobně žije nebo ho velmi dobře zná. S takto detailními popisy jsem se totiž dlouho nesetkala. Později mě to už poměrně hodně štvalo a nudilo.
Když si tohle všechno odmyslím, tak děj v knize není skoro žádný. Příběhu chybí něco, co by mě zaujalo, šokovalo, nějaký pořádný zvrat. Když už se autorka pustila do řešení nějakého životního problému, nedotáhla to do konce.
Ani postavy to nezachránily, ty jsou za mě takové nemastné neslané.
Vzhledem k nulovému ději bych toto dílo za klasický roman nepovažovala, jedná se spíše o jakési popisné dílo.
Trhni si!
Andrea Kabeláčová
Ještě teď, bezprostředně po dočtení, se směju. Musím souhlasit, že kniha postrádá zápletku. Děj se odehrává převážně na jednom místě a ve finále se tam nic neděje. Ano, Mia byla na zabití, i já jsem měla chuť ji občas proplesknout. Nicméně ona za své chování vlastně nemůže. Od mala nebyla k ničemu vedena a vychovávaná, není se tedy čemu divit. Brala jsem ji prostě takovou jaká byla. Je prostořeká, s ničím si nedělá hlavu, co ji přijde na jazyk, to taky z pusy vypustí, ale já tuto Miu prostě žeru. Brad byl naprosté zlatíčko. Ti dva byli stvořeni k tomu se v jakékoliv situaci a na jakémkoliv místě pohádat. Jejich přestřelky plné sarkasmu a vtipu byly výborné. Všichni kluci byli miláčci. Ale to jak je Mia vždy dokázala bezvadně setřít nějakou hláškou, na to do smrti nezapomenu. Jestli je pravda, že smích prodlužuje život, tak jsem díky této knize nesmrtelná.
Dědictví intrik
Ilona Pospíšilová
(SPOILER) Nechci tuto knihu úplně hanit, ale pravděpodobně se tomu nevyhnu. Zaujala mě obálka knihy, která je opravdu povedená. Za tu palec nahoru. I samotný název knihy je zajímavý a výstižný. Teď přijde to zrádné ale.. Asi jsem od knihy měla vysoká očekávání. Největší problém jsem měla se stylem psaní. Připomnělo mi to mé doby na střední škole, kdy jsme psali slohovky. Nějak takto vypadaly. Hrozně laciné. Nemůžu se přes to u této knihy přenést. Neříkám, že někomu to nemůže vyhovovat, to rozhodně může. I přes styl psaní je kniha čtivá, to potvrdit můžu. Částečně za to asi může tajemství, které ukrývá. Zprvu jsem byla nadšená, miluji, když hlavní hrdinka v knížkách odkrývá minulost. Ale když jsem už po pár stránkách tušila, co tušila, na 100% procent věděla, s kým mám tu čest, rázem mě nadšení přešlo. Můžu slíbit jediné, že alespoň konec překvapí. Otázkou je v jakém smyslu, mě tedy spíš negativně. Autorka to nemohla ještě více zamotat. Celou knihu jsem věděla kdo je kdo a znala jednotlivé vztahy mezi postavami, ale na posledních cca 10 stránkách se autorka rozhodla vše změnit. Za mě tedy k horšímu. Kdyby tento krok udělala někde v půlce knihy a zbytek stránek by bylo o tom, jak se s takovou pravdou všichni vyrovnali i třeba s odstupem let, asi bych na knihu pohlížela jinak. V tomto případě nicneříkající reakce byla shrnuta na stránce a půl. To je u této knihy můj největší problém.
Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku
Martin Moravec
Zajímavá kniha. Srozumitelně napsána formou dialogů. Pan Beneš je kapacita a neskutečný sympaťák. Osobně ho neznám, ale už jen skrz knihu působí rozumně, a že ví co má dělat v jakékoliv situaci. Přesně ten typ člověka, kterému bych se na operačním sále svěřila s klidným svědomím. O své práci a o mozku pojednává se zanícením, ale přesto tak, abychom my laici tomu rozuměli. Na nic si nehraje. Má své názory, ať už na eutanázii, různá náboženství, sekty, alternativní medicínu, přírodní léčitelství, šamany, ..., ale žádný z jeho názorů nikomu necpe. Vše je zpracováno a podáno tak nenásilně, lidsky, učesaně, až se to čte úplně samo.
Sama bych nikdy podobný druh literatury nevyhledávala, proto jsem ráda, že se mi čirou náhodou tato kniha dostala do ruky.
Zatracený
Rachel Van Dyken
Tak jak autorka na můj vkus přehnala konec prvního dílu Ztracená, tady přeháněla celou knihu. Psát umí, to neříkám, že ne. Kniha má to, co by měla mít. Spíš mám problém se samotným příběhem. Nebyl špatný, ale chtělo by to uchopit trošku jinak. Něco mi zde chybělo. Děj nepůsobil vůbec věrohodně. Největší problém jsem měla se vztahem Saylor a Gabea. V jedné větě se nenávidí a hned v další se milují nejvíc na světě? To jako vážně? Wese jsem si v prvním dílu zamilovala hned na začátku, na Gabea jsem si zde musela zvykat. Reputaci tomuto dílu napravila až závěrečná novela Neporazitelný a hlavně konec, kde poprvé vystoupí hrdinka třetího dílu Lisa a jak to tak vypadá, bude se na co těšit (doufám).
Dávám 3,5*
Když jsem tě ztratila
Kelly Rimmer
(SPOILER) Povedený příběh o vztahu dvou lidí. O tom dostat od života druhou šanci. Líbila se mi autorčina myšlenka se ztrátou paměti a možnosti prožít některé věci znovu. Nicméně si nemyslím, že ve skutečnosti by se člověk změnil tak jako Leo a začal si uvědomovat své chyby. Z čista jasna se vzal něčeho, co miloval tolik, že kvůli tomu byl dříve ochoten zahodil celé roky manželství? Ne! To mi prostě nepřijde reálné a trošku mě to mrzí. Na druhou stranu, plno manželství má stejné problémy jako Molly s Leem, odcizení. A kéž by plno manželství skončilo také happy endem jako u těchto dvou.
Kniha je čivá, příběh působí velmi reálně, ale přitom je psán velmi citlivě. O emoce rozhodně není nouze. Za mě spokojenost 4,5*
Závislá na tobě
Laurelin Paige
Nejsem zrovna příznivce toho žánru, už vůbec nic takového sama od sebe nevyhledávám. Když se mi tato kniha čirou náhodou dostala do ruky, řekla jsem si, že tomu dám šanci. A byla jsem příjemně překvapená. Hezká oddechovka, okořeněná špetkou erotiky. Ze začátku mi přišlo, že té erotiky je tam na můj vkus moc, ale pak jsem si buď zvykla nebo autorka krapet ubrala. Hlavní postavy jsou dva dospělí lidé, kteří se potýkají se svými problémy. Každý by si řekl, tuctový příběh. Teď právě nastává to záhadné ale. Děj není jen tak obyčejný díky tomu s jakými problémy se hlavní protagonisté potýkají. Jsem poměrně zvědavá, co se z toho vyklube v dalších dílech.
Víš, že tě miluju?
Estelle Maskame
I přesto že je kniha určena mladším čtenářům, výborně jsem se u ní bavila. Kniha se mi líbila hlavně proto, že jsem od ní nečekala nic světoborného a prostě četla oddechovku. Nicméně pár výtek bych našla. Příští díly bych rozhodně zkrátila. Na můj vkus tato kniha obsahovala zbytečné množství popisů. I samotný děj bych malinko popohnala, zbytečně to hlavní hrdinové protahovali a motali se neustále v jednom kruhu. Myslela jsem si, že na konci přijde ta cesta z bludného kruhu, ale ejhle, autorce se to podařilo zamotat ještě víc. Našla se samozřejmě i nějaká ta pozitiva. Líbilo se mi odhalení proč se Tyler choval tak jak se choval. Jako prázdninová kniha někam k vodě rozhodně skvělý výběr.
Láska z Paříže
Alexandra Potter
Krásně napsaná kniha, za mě nejlepší autorčina tvorba s velmi poutavým příběhem. Je úplně jiná než ostatní její knihy. Více než samotný děj knihy mě zaujal příběh dvou lidí odehrávající se před sedmdesáti lety. Hlavní hrdinka Ruby mi byla od začátku moc sympatická a samotný příběh, plný lásky, se sladkým koncem je dobré rozptýlení. Já osobně mám tento typ knih (kde se prolíná přítomnost a minulost) velmi ráda a mohu tuto knihu doporučit všem, kteří jsou na tom stejně jako já.
Copatá máma
Barbora Bečvářová
Kniha je určitě fajn pro náctileté slečny. Byla čtivá, místy mi tekly slzy nebo mě naopak bolelo břicho od smíchu. Četla se velmi dobře a rychle (za pár hodin bylo po všem), ale i přesto mi tam něco chybělo. Děj plynul tak nějak samovolně, ve stálé rovině. Chtělo by to nějaký zásadní zvrat. Na druhou stranu chápu, že to je napsáno podle skutečnosti, takže tam asi moc přikrášlených situací není. Je to rozhodně knížka, která se nepodobá žádné jiné, která se mi kdy dostala do ruky.
Nezapomeň na mě
Luděk Stínil
Jedná se o lepší průměr. Kniha je přímo stvořená k tomu si sednou, na chvíli vypnout a jen se ponořit do příběhu, nicméně má to jeden háček. Kniha má spád, je napsaná celkem svižně, děj knihy se odehrává pouze během několika málo dnů, což vede k tomu, že ji člověk přečte během několika málo hodin.
Bolest lásky
Markéta Harasimová
Pěkná kniha. Zaujala mě natolik, že jsem se k ní už několikrát vrátila a myslím si, že to stále nebylo naposled. Hlavní hrdinka Tereza musela řešit složité partnerské i životní problémy, což jsem jí vůbec nezáviděla. Na druhou stranu mi byla neskutečně sympatická hlavně svojí tvrdohlavostí a tím, že byla svá (na nic si nehrála), nicméně si myslím, že právě svojí povahou občas přispěla některým problémům. To nemění nic na faktu, že její příběh mě bavil a hodnotím ho velmi kladně.
Osmnáct...
Markéta Harasimová
Hodně silný příběh, který jsem musela hodně dlouho vstřebávat. Silné téma, ale o to pravdivější. Neuvěřitelné, jak může po takové zkušenosti skončit jeden lidský život. Veronika se dotkla samého dna a samotný návrat je velmi těžký, zvlášť když nemá nikde zastání. Jedna z těch nejlepších (starších) knih od této autorky.
Miriam
Markéta Harasimová
Hodně silný román pro ženy, jehož hlavní hrdinka, poznamenaná sexuálním zneužíváním v dětství, si těžce hledá uspokojující místo v životě i trvalý vztah. Miriam rozhodně za její chování neodsuzuji, koho jediného odsuzuji a přičítám mu vinu byla její matka. Kdyby úmyslně nezavírala oči, nemuselo by vše dopadnout tímto způsobem. Příběh je neskutečně silný a při čtení mi běhal přímo mráz po zádech. Mohu jedině doporučit.
Když svítí hvězdy
Markéta Harasimová
Na to, že je to jedna z těch starších knih, hodnotím ji jako jednu z těch povedenějších. Skvělé téma autorka vybrala a promyslela ho do nejmenších detailů. Celá knížka působí tak, že VŠECHNO ZLÉ JE K NĚČEMU DOBRÉ, čímž se řídím celý svůj život a jsem hrozně ráda, že právě tak na mě působila i tato kniha. Jitka se rozhodně nemohla více poučit ze svých chyb.
Jsi můj osud
Markéta Harasimová
Když opominu styl a jazyk, kterým je kniha napsaná, tak v některých věcech jsem se v hlavní hrdince přímo viděla. Podobné předmaturitní starosti a lásky ve čtvrtém ročníku střední školy snad zažila každá z nás. Když přimhouřím obě oči (přece jen je kniha autorčinou prvotinou), dá se kniha považovat za celkem dobrý start (obzvlášť když vím, že se autorka vypsala a dnes píše celkem povedené knihy s detektivní zápletkou).
Pacientky
Věra Řeháčková
Na rozdíl od ostatních čtenářek považuji knihu za povedenou. Příběh padesátnice Dagmar, která po zkušenosti s nemocnou páteří přehodnocuje svůj život, se mi docela líbil. Ze začátku mi Dagmar sympatická nebyla, ale postupem času, kdy byla nucena okolnostmi přehodnotit svůj stávající život a začít klást důležitost na věci, které až dosud považovala za samozřejmé a naprosto bezvýznamné, se moje sympatie k hrdince naprosto změnily. Nevím, kam na ty příběhy jednotlivých spolu pacientek autorka chodí, ale některé mě zase chytly za srdíčko.
Životní příběh obyčejné ženy
Věra Řeháčková
Tak tato kniha je naprostá bomba. Nepustila jsem ji z ruky, dokud jsem ji nedočetla celou, je jako magnet - chytí a nepustí. Při čtení mi tekly slzy jako hrachy, už delší dobu na mě nic nezapůsobilo tak jako tato kniha. Hlavní hrdinka byla jedna z mnoha žen, která neměla zrovna lehký a idylický život. V životě by to mělo fungovat tak, že temné období vystřídají světlejší chvilky. Anežka měla celý svůj život pokryt temnými, bouřkovými mraky. Ani jsem se jí nedivila, že si mnohokrát přála odejít ze života. Nejsmutnější na celé knížce je, že na začátku kolem sebe měla Anežka plno lidí, nakonec zůstala docela sama a ještě bez prostředků. Knihu považuji za autorčinu vrcholnou tvorbu, je rozhodně nejlepší.
