Ann98 komentáře u knih
Na příběh Auriho a Cassie jsem se těšila. Zamilovala jsem si je už v prvním díle. Nicméně, kniha nedosahovala takových kvalit jako díl první. Čekala jsem od příběhu mnohem více.
Ano, příběh se mi líbil, i zde je poukázáno na důležité téma, to nepopírám. Navíc je skvěle zpracováno. S rasismem a předsudky se každý z nás setkává dennodenně. Ať už jako přihlížející nebo samotní účastníci. Stejně jako v prvním díle se mi líbilo komiksové oživení příběhu, zde oceňuji zálibu hlavních hrdinů ve fantasy literatuře a cosplaye. Neskutečně to příběh dokáže oživit.
Ale tak nějak byl tento příběh bez jakékoliv zápletky. Prostě dva hlavní hrdinové nevěděli, zda mezi sebou zachovat přátelství nebo přátelství přetavit v něco víc.
Třetí díl, který bude o Alize a Lucienovi mě láká zatím ze všeho nejméně, zrovna tyto dvě postavy mě zaujaly nejméně a nevím, co si o nich myslet.
Kniha, na kterou jsem se letos nejvíc těšila. A nezklamala. Autorka zase bravurně spojila minulost s přítomností, do toho přidala nějaké to tajemství. Miluju její knihy, kdy vše do sebe krásně zapadne jako skládačka a před očima máte celý tragický příběh.
Začátek knihy byl pozvolnější. Ale od poloviny knihy se od příběhu nedá odtrhnout. Musím přiznat, že jsem tentokrát měla krapet problém s orientací. Nejenže se v příběhu střídá přítomnost s minulostí, ale minulost se odehrává na dvou místech. Ale kapitolu od kapitoly to bylo lepší a lepší.
Jak už je zvykem, postavy si nejde nezamilovat. Ale .. tentokrát jsem měla nějaké otázky ohledně vedlejších postav, na které jsem během čtení nedostala odpovědi. Škoda. Na knize to nicméně neubírá.
Já nevím, jestli jsem měla jen vysoká očekávání nebo co se stalo. Přišlo mi, že kniha byla o všem a tím pádem o ničem. Tak nějak se celý děj zbytečně táhnul, řekla bych. A pak to nejlepší (rozuzlení) se klasicky odehrálo na posledních pár stranách.
Už u některého z předchozích dílů jsem psala, že jsem si oblíbila jak Ruby s Jamesem, tak i jejich sourozence a kamarády. To autorce upřít nemohu, s postavami si umí vyhrát perfektně. Ale váže se k tomu můj největší problém s touto trilogií. Od druhého dílu je děj vyprávěn z pohledu nejen Ruby a Jamese, ale i Lydie a Ember. Zde se dokonce přidávají další postavy. Bylo fajn poznat trochu blíž život Ember a Wrena nebo Lydie a Grahama, ale sakra .. bylo jim v knize věnováno tak málo prostoru, že to co autorka mezi nimi vykreslovala, to vůbec nepůsobilo reálně. Dost zásadních věcí se tím pádem vyřešilo mrknutím oka. Až jsem si mnohdy říkala CO? KDY SE TO STALO?!
Nebylo to zrovna šťastné řešení takto rozvrhnout knihu, myslím že už to tu taky někdo psal, ale rozhodně by bylo mnohem lepší mít první díl čistě o Ruby a Jamesovi, druhý o Ember a Wrenovi a třetí třeba o Lydii a Grahamovi. Toto nebyla zrovna šťastná volba, bohužel.
Kniha o tom, že máme život takový, jaký si ho uděláme. Styl psaní Johna Greena mi neskutečně sedí. Jeho knihy mě vtáhnou do děje a nepustí až do dočtení poslední strany. Musím připustit, že postava Margo mi nebyla zrovna dvakrát sympatická. Naštěstí tam většinu knihy není. Naopak Quentina jsem si zamilovala hned od začátku. Podobně na tom byly i ostatní postavy.
Miluji Greenovy metafory a jeho humor, které do svých příběhů vkládá. Miluji jeho myšlenky, které nám prostřednictvím knih sděluje. A miluji jeho konce. Knihy pak působí více reálně. Ne vše musí končit a žili spolu šťastně až do smrti. Viděla jsem i filmové zpracování, ale kniha je prostě kniha.
První díl byl za mě rozhodně lepší. První knihou autorka nastavila laťku hodně vysoko a bohužel, tento díl takových kvalit nedosahoval. Neříkám, že je to špatné čtení, to nikoliv, styl psaní je pořád stejný, kniha vás naprosto pohltí, ale.. Víc bych ocenila, kdyby se autorka rozepsala o profesi Jacoba, tedy o psaní a vzniku jeho knihy. Tak jako v prvním díle více rozebírala profesi Paula, škoda no. Bylo to za mě takové načaté a nedodělané. A asi největší problém mám a tím, že jsem hlavnim hrdinům jejich vztah absolutně nevěřila, ten přerod z hate to love nebyl uvěřitelný, na jedné stránce se nenávidí a na druhé z ničeho nic milují.
Jinak kniha nabízí stále spoustu slovních přestřelek (hlavně Eden vždy perlí a nemluvě o scénách s Nanabeth a Mobym, to vždycky slzím smíchy - mimochodem, chtěla bych o nich samostatnou knížku, prosím). Ale bylo fajn si zase na chvíli připomenout, že by se měl člověk lépe dívat kolem sebe, protože mnohdy máme vše přímo před očima.
Po smršti kladných komentářů a vysokému hodnocení uvažuju, jestli vůbec mám psát komentář. Mě kniha zase tolik neoslovila. Nevím čím to je, Jaxe jsem si zamilovala už v prvním dílu. Navíc oceňuji, že se autorka pustila do rozebíraní tak citlivého tématu jako jsou deprese.
Začátek byl skvělý, bavilo mě popichování mezi Stellou a Jaxem (hlavně scéna v obchodu). Ale pak najednou kniha jako mávnutím kouzelného proutku ztratila "to" kouzlo a byla defacto o ničem, nicméně ke konci už mě to zase chytlo.
Co teda musím vyzdvihnout, tak jsou Jaxovy pocity, které autorka perfektně vystihla. A Stellu, kterou jsem si ze všech hrdinek oblíbila zatím nejvíce. Asi za to hodně mohl její osud a síla, kterou přes to všechno neztratila.
Styl psaní je pořád stejný jako jsme u autorky zvyklí, pořád stejně vysoký. O to víc nechápu a mrzí mě, proč mi tento díl nesednul a vzhledem k tématu mě to mrzí o to víc.
Těším se na další díl o Brenně a Ryeovi. Brennu miluji díky její proříznuté puse, takže věřím, že se bude na co těšit.
Podobně jako první díl má kniha nádhernou obálku, možná zde se mi líbí dokonce více. Nicméně od knihy jsem měla asi vyšší očekávání.
Nelíbila se mi tolik jako předchozí díl. Čtivá je pořád stejně, stránky ubíhají, skvěle autorka vykreslila šílenství postav.
Největší problém jsem měla s koncem. Jak jinak, na konci je všechno úplně jinak než se zprvu zdálo. To jsem upřímně čekala, ale zklamalo mě, co se autorka snažila na konci naznačit. Upřímně doufám, že to nebude pravda.
Plus ani prostředí mi nesedlo tak jako v prvním díle. Co oceňuji je to, jak autorka ve finále dokázala všechny postavy propojit a vysvětlit kdo je kdo.
Za mě 3,5*/5*
Na šílené příběhy, které se vymykají realitě jsem zvyklá u Amo Jones. Tady se jedná o takovou lehčí napodobeninu. Autorka nám předkládala jednu lež za druhou, aby ji hned na to vyvrátila a zaměnila za jinou. Místy jsem nevěděla, jestli jsou šílení hlavní hrdinové nebo já sama. Co je realita a co pouhá představa?
Obálka knihy je nádherná a skvěle příběh vystihuje.
Kniha chytne už od první kapitoly. Zajímavý styl a prostředí vás nutí číst dál a dál. I přesto, že žádná z postav nebyla dokonalá (každá měla své mouchy), všechny mi byly neskutečně sympatické.
Upřímně, během čtení jsem tušila nějaký háček. Takže "šokující zvrat" na konci knihy mě zase tolik nepřekvapil.
Obálka knihy je nádherná a skvěle příběh vystihuje.
Autorka nějaký talent nepochybně má a jednou by mohla být celkem úspěšná.
Chtěla jsem v této době něco nenáročného, odpočinkového. To se mi touto knihou také dostalo. Už dávno nespadám do věkové skupiny, kniha je vhodná tak pro holky kolem třinácti, čtrnácti let. Ale musím říct, že úplně nejhorší to nebylo. Hodně tomu asi přispělo táborové prostředí.
Samozřejmě, pokud bych to měla srovnávat s jinými autory, knížka už tak pozitivně nevyzní, ale jako prvotina české autorky za přečtení stojí.
Na autorčinu tvorbu se vždy neskutečně těším. Miluji všechny její předchozí knihy a obzvlášť knihy, kde se prolíná přítomnost s minulostí. Kniha je krásně a poutavě napsaná. Plná emocí a tajemství. Postav je v knize opravdu velké množství, ale přitom je každá postava perfektně propracovaná. Hned první kapitolou mě kniha chytla a už nepustila.
Jen malou třešničkou na dortu byl okamžik, kdy se vše krásně propojilo v jeden celek.
Zatím u mě na pomyslném žebříčku vedl Dopis, ale tato kniha vše změnila. Křivda, nenaplněná láska, naděje, rodičovská láska, zklamání a mnoho dalších "problémů" řeší jednotlivé postavy až do osudného dne. Stejně tak i my všichni máme své problémy, ale přitom bychom si měli vážit každého okamžiku. Byť nám to v tom okamžiku připadá naprosto nemožné.
Poslední dobou vyhledávám přesně tento typ knih. Kdy se prolínají dvě časová období. A přesně to umí Kathryn Hughes perfektně. Na jejích knihách se mi líbí, že to zprvu působí jako dva samostatné příběhy, ale v ten pravý moment je spojí v jeden nádherný celek. Kniha je neuvěřitelně čtivá, dokáže vtáhnout do děje. Je až neskutečné, že neštěstí jedné ženy může přinést štěstí druhé ženě. Místy mi běhal mráz po zádech a místy jsem stěží zadržovala slzy. Příběh je o dvou silných ženách, které si prožily hotové peklo na zemi. I když Tina si za to mohla sama. Takto naivní snad ani nemohla být, obzvlášť později jsem její rozhodnutí absolutně nechápala. Při čtení si alespoň člověk uvědomí, že mnohdy za křivdu považujeme naprostou hloupost a naše životy ve finále nejsou tak špatné. Mohlo by být mnohem hůř.
Sandie Jones jakožto autorku naprosto miluju. Začátek knihy má pomalý start. Teprve zhruba od poloviny knihy děj nabírá na tempu. Autorka má vše naprosto promyšlené a skvěle si se čtenářem pohraje. Když už jsem si myslela, že vím, tak se ukázalo, že nevím absolutně nic. V knize není nouze o zvraty, překvapení a samozřejmě tajemství.
Kniha je fajn, ale je pravda, že v porovnání s ostatními autorčinými tituly si stojí nejníže. Velkým plusem, který to všechno zachraňuje, je čtivost.
4,5/5*
Zprvu jsem do knihy žádné naděje nevkládala, ale musím říct, že příběh je skvělý. Nemůže být nikdo, koho by nechytil za srdce.
Jako ze života, stačí se rozhlédnout kolem sebe a uvidím plno rodin, které jsou na tom jako ta Štěpánova. O to hůř, člověk si nemůže říct, "je to pouze příběh", ona je to krutá realita. Je smutné, když dítě musí dospět dříve než je nutné.
Nutno podotknout, že ne každé dítě by se se vším dokázalo poprat a vyrovnat tak jako Štěpa.
Kniha ve mně vzbudila plno emocí. Postavy jsou perfektně, reálně vykresleny. Za mě 6/5* :)
Na knihu jsem měla zálusk už delší dobu, hlavně kvůli nádherné obálce. Nádherně zvolené barvy, moje nejoblíbenější.
Když se mi konečně dostala do ruky, byla jsem překvapená, že má téměř 500 stan. Anotace je celkem neurčitá, říkala jsem si, co chce autorka na tolika stránkách rozebírat. No ... myslím, že nejeden čtenář bude překvapen.
Přečteno jedním dechem. Autorka dokáže i na tolika stránkách zaujmout a kniha se čte téměř sama, nedá se od ní odtrhnout.
Postavy si nejde nezamilovat. Zpočátku jsem si říkala, dítě z bohaté rodiny, Mickey bude určitě rozmazlená. Ale ne, na svůj věk je Mickey silná žena, která myslí především na ostatní. I když někdy je lepší udělat něco pro sebe než se snažit zavděčit ostatním. Velmi se mi líbil autorčin nápad udělat z hlavní hrdinky komiksovou fanatičku. A Julian? Komu by se nelíbil uzavřený, tajemný sexy týpek? Velmi jsem si oblíbila Cassie a Auriho, mrzelo mě, že v knize neměli více prostoru. Ale když jsem zjistila, že jim je věnován druhý díl, zase tolik mi to nevadí.
Během čtení jsem měla mnoho tipů, jaké tajemství Julian ukrývá. Ale páááni! Tohle jsem opravdu nečekala. A je jedině dobře, že anotace mi nic nenapověděla. Protože byl to šok, alespoň pro mě. Myslela jsem, že děj příběhu a hlavní téma se bude ubírat úplně jiným směrem. Nicméně po prvotním šoku jsem nadšená. Je jedině dobře, jaké téma kniha představuje, čím se zaobírá. Takových knih by mělo být více.
Jediné mínus, vzhledem k délce knihy si s tématem mohla autorka více pohrát. Julianovo tajemství bylo vyzrazeno cca na posledních 50 stránkách a Adrianovi taky nebyl věnován dostatečný prostor.
Pro nenáročné čtenáře, kteří chtějí kus té vánoční atmosféry. Příběhy jsou obyčejné, nenáročné a poklidně plynou. Není v nich žádný zásadní zvrat, takže ničím zase tolik nepřekvapí, ale to je přesně to, co jsem od této knihy požadovala.
První povídka od Markéty Harasimové pohladila po duši, líbilo se mi, jak spojila nemoc a Vánoce dohromady.
Druhou povídku od Josefa Snětivého absolutně nechápu, jeho povídky mi přijdou vždy mimo mísu.
A třetí povídka Alexandera Stainfortha je za mě nejlepší. Právě tato povídka působila nejvánočněji.
MILUJU. Na další knihu autorky jsem se velmi těšila. Jo, Amo znovu nezklamala. Miluju tu její zvrácenost, kterou do knih vkládá, ale přišlo mi, v porovnání s ostatními tituly, že zde se autorka držela hodně zkrátka. Jakoby to ani nepsala ona. Děj byl perfektně promyšlený, gradoval, došlo i k několika zvratům, samotná cirkusová show byla pěkný úlet, ale ... čekala jsem těch šíleností mnohem víc.
Knize to určitě na čtivosti neubírá, hltala jsem slovo za slovem, větu za větou. Zamilovala si Dove s Kingem. Tu neskutečnou chemii mezi nimi. Zamilovala si Killa, Kyrina a Keatona.
Konec byl relativně uzavřený, takže alespoň nebudu kdoví jak dlouho napnutá, než se dočkám dalšího dílu. Ale přesto se na pokračování velmi těším.
Původně jsem tento poslední díl ani číst nechtěla. Za prvé jsem četla samé smíšené recenze a za druhé, knihy z pohledu druhého hrdiny většinou nestojí za nic. Ani tahle kniha nebyla výjimkou. Za mě absolutní propadák, tento dodatek ani nemusel být napsán. Oproti předchozím dílům je tento díl extrémně krátký, tudíž obsahuje z Hardinova pohledu jen nejdůležitější okamžiky prvního dílu. Tak jak slibuje anotace, že tato kniha změní pohled na Hardina, tak to se teda absolutně nestalo. Jedinou hvězdičku dávám za bonus v podobě vedlejších postav, kdyby kniha byla založena jen na minulosti a budoucnosti všech vedlejších postav a nebyla by jim věnována jen jedna ubohá kapitola, měla by tato kniha mnohem větší smysl.
Takto knihu považuji za propadák a zbytečnou ztrátu času.
Klasická mornštajnovka. Co se týče stylu psaní a vyprávění, autorka nám znovu ukázala své kvality. Na druhou stranu, pokud mohu srovnávat s ostatními tituly, je nejméně dramatická a zvratová.
Znovu nám autorka naservírovala osudy jedné obyčejné, rozvětvené rodiny během několika režimů. Někdo by si řekl NUDA. Ale tak jak to dokáže podat právě Mornštajnová, je něco naprosto úžasného. Děj krásně plyne, životní osudy lidí dokáže vykreslit tak, že to prožíváte doslova s nimi. Pocity se při čtení střídají bleskovou rychlostí a doba dávno minulá je jen umocňuje.
Vyskytuje se zde mnoho hlavních postav, které jsou perfektně vykresleny. Každá postava má své sny, touhy a přání. Každá postava proplouvá obdobím komunismu a socialismu jinak. Tyto postavy by nemohly být více rozdílné. Ale přitom mají něco společného. A to VÉST ŠŤASTNÝ A SPOKOJENÝ ŽIVOT během totality. Každá z postav volí jinou cestu, tu kterou považuje za nejlepší. Každou postavu stihne jiný osud. Tomu se říká ŽIVOT.
Jediné, co mě štve, je to jaký dopad a vliv měly totalitní režimy na lidi. Nevím, zda mám brečet, rozčilovat se, nadávat nebo křičet a přitom tato kniha je jen slabý odvar toho, co se dělo ve skutečnosti.
Nadchnuly mě názvy kapitol. Zprvu jsem si říkala, co to sakra je, vždyť to nedává smysl, až později mi došlo, že jako celek tvoří verše z básně Jaroslava Seiferta. Hezký nápad na oživení.
Druhý díl rozhodně není zklamáním. Autorka nám zase a znovu ukázala své kvality.
Začátek knihy? Top. Neskutečně vtipné výměny názorů Sofie a Gabriela. Musela jsem si to číst několikrát, jak moc mě jejich přestřelka bavila. A ty jejich přezdívky, bomba.
Miluju přesně takové hrdinky jako je Sofie, co na srdci, to na jazyku. Ostatní už si mé sympatie získali v prvním dílu. I když musím říct, že zde členové kapely byli tak nějak navíc. Docela mě mrzí, že nebyl vidět alespoň nějaký další vývoj mezi Killianem a Libby.
Příběh byl zábavný a čtivý, řádky ubíhaly velmi rychle. Mezi hlavními hrdiny byla neskutečná energie a chemie, která mezi nimi perfektně fungovala.
Konec byl takové klasické klišé. Dala se velmi lehce předvídat jak samotná zápletka, tak i samotný konec.
S autorkou už nějaké zkušenosti mám, takže jsem věděla, co mám zhruba očekávat. Ale toto předčilo má veškerá očekávání.
Skvělé postavy. Alice mi byla velmi sympatická. Mám ráda silné, inteligentní hrdinky, které si jdou za svým snem.
V této knize autorka rozehrála psychologickou hru plnou napětí. Samotný příběh má tři části, s každou části se děj stával lepší a lepší. S každou větou autorka příběh více a více zamotávala. Perfektně propracované. Po pár stránkách jsem měla určitou představu, kdo bude ten kladný a kdo záporný. Čím víc to autorka zamotávala, tím častěji se můj odhad měnil. Co se zprvu jevilo naprosto zamotané, ve finále bylo naprosto logické. Až jsem si kladla otázku: PROČ MĚ TO NENAPADLO HNED?!
Pokud si chce čtenář trochu potrápit mozek vymýšlením teorií, tato kniha je přesně pro něj. Zaslouženě 5/5*