Anna27 komentáře u knih
Asi nejsem cílová skupina. Občas mi přišlo neuvěřitelné, že hlavním postavám bylo jen 16 let a na druhou stranu jsem si říkala, že by se mi příběh líbil víc, kdyby mně bylo těch 16 let, protože postavy zažily věci, co by jako dospívající zažít neměly a zároveň byly situace, kdy se na svůj věk přesně chovaly. Ten překlad "maminky" byl taky nepřirozený. Konec mě překvapil, nepředvídala jsem ho. Jinak myslím, že kniha by snesla klidně o 200 stránek méně. Nebylo to špatné, ale u Miniera zůstanu při jeho sérii s detektivem Servazem.
(SPOILER) Zas příklad toho, jak jsou sekty a různí rádoby guru špatná volba. Nejvíc mě zarazilo, že chudák Atu ani nevěděl, že jeho Pirjo vraždí a ta to dělala na základě 20 let staré domněnky a ten jeho konec byl teda taky nějak rychlý. Ale příběhy v této sérii mě všechny baví.
Občas mi příběh Marca přišel přehnaný, ale příliš mi to nevadilo. Akorát při představě, že po mně jde nějaký rodinný gang, tak se stěhuji do úplně jiného města/země (obzvlášť, když Marco uměl několik jazyků) a vůbec se nepohybuji na známých místech. Olsen umí čtenáře zaujmout, je to čtivé, napínavé, prostě této sérii nic nechybí, má jen málo nedostatků. Určitě doporučuji.
(SPOILER) To, jak se se ženami zacházelo je neuvěřitelné. Neměly žádnou hodnotu, rozhodovali o nich muži. Co řekli jiní byla pravda, co řekla žena byla lež. Téma bylo skvěle zvolené, bylo to napínavé i čtivé. V tomto díle se mi líbilo, že jsme se dozvěděli víc o soukromí Carla i Asada, tentokrát tu byl i humor, to mě mile překvapilo. Na knize bych trošku pozmenila ten konec, pač podle mě si Nete zasloužila za to, co prožila, sama tu pomstu vykonat do konce a neměla tu roli převzít Gitte, ta co jí po Curtovi vlastně nejvíc ublížila. Ale jinak opět super kniha, jdu hned na další díl. :)
V knize probíhá diplomatická a studentská linka, které se příjemně střídaly. Otevřený konec mi taky nevadil. Chválím autorův zájem psát o naší zemi a událostech, které se tu děly. Stojí za přečtení.
Tentokrát budu k autorce milá a odpustím jí i toho Sandmana a dávám 5*, protože tento příběh hodnotím jako nejlepší z jejích dosavadních knih. Nebylo to přeplácané všemi možnými fantasmagoriemi, i když ty scény se zrcadly bych klidně vypustila, autorka to mohla nechat např. jen jako čistě telepatickou záležitost, ale oceňuji tu detektivní linku, takže za mě určitě výrazný posun v autorčině psaní. Je to zajímavé, napínavé, čtivé - přečteno během odpoledne. Jediné, co mi nepřijde je to, že by to bylo děsivé. Ani u jedné knihy jsem neměla náznak adrenalinu, strachu, nervozity. Přijde mi, že to napětí ještě neumí pořádně uchopit a je v začátcích. Bude fajn, až se najde ve vlastním stylu, jak čtenáře postrašit a nebude jen kopírovat své vzory. Vidím to s ní nadějně.
Zasvětit život sledováním lidí v jejich soukromí je prostě nechutné. Gerald si to omlouval tím, že je to jako studie, že přece lidem ničím neublížil, když nevěděli, že jsou sledováni. S tím teda nesouhlasím. Narušoval jejich soukromí a neměl na to vůbec žádné právo, byl to obyčejný úchyl. Jasně, lidi jsou zvědaví, sledují porno atd., ale vyloženě někoho šmírovat je prostě neetické. A to jak si stěžoval a cítil se dotčen kvůli kamerám v hotelu a bance? Však o tomhle sledování jsou lidé informovaní, ví o tom, že se někdo "dívá" a je to nesrovnatelné se sledováním v soukromém hotelovém pokoji. Ještě se cítil jako vědec a chtěl za to obdiv? Fakt ubožák. Ty jeho statistiky byly taky trapné, podložené na pár hostech a jeho šmírovací podkroví fakt nebyla laboratoř, jak si myslel. Spisovatel to pojal dobře, není to úplný odpad co se literatury týče, spíš vám je zle z té představy, že je to podle skutečnosti a to dost ovlivní celkový dojem z knihy.
Zrovna u této knihy mi chybělo trošku větší rozebrání života hlavní hrdinky. Všechny události byly popsány ve velké stručnosti a tady mi to přišla škoda. I od akce odbojářů jsem čekala větší napětí. Kniha je ale určitě čtivá a v budoucnu si přečtu i druhý díl.
Líbilo se mi jak s úctou a respektem pan doktor mluvil o lidech, kteří bolest simulují kvůli pozornosti svých blízkých, kteří to netuší, ale on ano a nemůže to říct. Z jeho povahy jde cítit pokora, jak k životu, tak k léčení. S jeho názory jsem se dost ztotožňovala. Je to velice sečtělý člověk a jeho povídání je velkým přínosem. Z některých příběhů mi bylo úzko, zmiňuje v krátkosti silné životní osudy, ale rozhodně doporučuji přečíst.
Řekla bych takový průměr, některé povídky byly dost zvláštní, některé z ostrovních povídaček zahrnovaly příliš absurdit a nebo byly takové nezajímavé. Kdyby se autor zaměřil čistě na smyšlené hororové povídky, myslím, že by se mu to skvěle dařilo. V knize nejpovedenější shledávám povídku "Větvoví" a "Jáma", to jsem měla fakt husinu. Přečtením knihy ale chybu neuděláte.
Miluji na této sérii, že Angela nám neustále v každém díle připomíná postavy z minulosti, kteří Kim i nadále ovlivňují život. Navíc dokáže popsat všechny pocity postav tak dokonale, že to ve mě vyvolává pocit, že Kim i její tým jsou skuteční lidé. Jako kdybych ty lidi znala velmi dobře a věděla všechna jejich tajemství. Dokonale zakomponovala minulé události do tohohle dílu. Ještě se mi líbilo, že Alison bokem vedla vlastní případ a my tak dostaly 2 příběhy. Za mě jedna z nejoblíbenějších sérií a už se těším na další knihu.
(SPOILER) V prvním bodě chci sklonit Chrisovi poklonu za to, že vůbec dokázal napsat knihu, navíc tak skvělou i přes ránu osudu v podobě sebevraždy jeho přítelkyně. Myslím si, že i z příběhu bylo cítit, že připisuje Robertovi některé svoje pocity. Opět napínavý příběh, kdy máte strach otočit další stránku. Jak honil vrah Angelu po schodech, málem jsem nedýchala. Líbilo se mi, že bylo mé stěžování si, že Robertovi schopnosti nejsou dostatečně oceněné a je zbytečně kritizován, především kapitánkou Blakeovou "vyslyšeno", na druhou stranu byl Carlos v tomhle díle trošku za tupouna, který často ničemu nerozuměl. Hodnotím to skvěle, i konečné vysvětlení vrahových činů. Chris výborně popsal téma darkwebu a představa, že se opravdu můžou dít takové věci, mě děsí. Jediné, co bych vytkla, je způsob, jakým se vrah dostal k Robertovi, přišlo mi to až příliš jednoduché. Rozhodně stojí za přečtení, opět zavřete knihu, až ji úplně dočtete. Už se těším na další díl. Jo a ještě dodám, že musím ocenit, že se Chris pustil do tématu, jak se ta "úžasná" Amerika stará o své vojáky. Ulice Los Angeles plné stanů s veterány o které se už vláda nezajímá, popsal to naprosto reálně.
Příběh určitě zajímavý, zpracování mohlo být lepší, ale zase cením přidané fotografie.
Lisbeth je zajímavá postava a tuším, že i přes to, že kyberprostor není můj šálek knihy, tohle nebyl poslední díl, který jsem četla. Líbil se mi styl komunikace s Mikaelem i jejich vztah. Děj byl zajímavý, nic mu nechybělo a byla jsem mile překvapena. Po knize se určitě podívám i na film.
Joe je psychopat, ale člověk mu celou dobu fandí, aby se na něj nepřišlo, i když mnohdy je až k neuvěřěření, že dávno není za mřížemi. Příběh mě bavil, i ten jejich prapodivný vztah s Love. Sice nepochopím, když jí Joe řekl, co všechno udělal za hrůzy, že s ním dokázala i nadále žít, ale tak nějak jsou oba svým způsobem pošahaní, takže se k sobě hodí. Předchozí díl jsem zatím nečetla, ale to nejpodstatnější se shrnulo i tady, takže jsem si udělala představu. Nejspíš dám šanci i seriálu.
Tak tohle byl fakt ujetý příběh. Už to, že se hlavní hrdinka kvůli chlapovi, kterým je až chorobě posedlá, dobrovolně uchýlí do zajateckého tábora, kde údajně celou dobu netuší, co se děje za hrůzy. O olizování těla (např. pat) ani nemluvím. To, že její idol kope v táboře jámu a myslí si, že to bude koupací nádrž, to už byl vrchol. :-D A za ty vulgarismy by se styděl i Oscar Wilde. Námět to mohl být zajímavý, ale autorka to hnala až do absurdna. Navíc mi vůbec nesedlo, jak se v textu přeskakovalo v čase. A to nejen v letech, ale i v měsících tam a zpět.
Podle komentářů jsem čekala nějakou úplnou katastrofu. Já už teda četla i horší příběhy. Styl psaní mi přišel lepší než zmiňovaná Vieweghova tvorba. Měla jsem jako audioknihu, kterou namluvil svým příjemným hlasem Kryštof Hádek, což si myslím byla skvělá volba. Není to sice nijak obohacující kniha, ale odpad to taky není. Možná lidé čekali od autora kvůli jeho jménu absolutní bestseller, ale já nečekala nic, takže zklamaná nejsem. Konec bych trošku doladila, ale jinak takový průměr. Co by mě teda ještě zajímalo je, jestli pan Svěrák čerpal při psaní z vlastních zkušeností.
První kniha, kterou jsem od autorky četla. Hodně mile mě překvapila. Skvěle s citem popsána jak doba za války, tak doba za komunistů. Navíc ta závislost žen na mužích i přes nevěry/bití/alkohol, kvůli dětem je v dnešní době až neuvěřitelná, to si zase člověk více váží doby ve které žije teď. Prostě tomu příběhu nechybělo nic a doporučuj přečíst.
Dva paralelní příběhy, které jsou si svým způsobem podobné. Ta šikana ze strany nadřízeného u Mathildy mě štvala, ale byla dobře popsána. Příběh Thibaulta byl taky zajímavý. Příliš miloval jednu ženu od které našel sílu se odpoutat, ale na druhou stranu si v ten samý den neuměl držet jako lékař ten správný odstup od svých pacientů. Autorka píše s lehkostí, žádné happyendy, ale reálné životy bez příkras, tak jako v její knize "Vděk" . Bylo to moc zajímavé čtení, které ve mě bude ještě chvíli rezonovat.
Noo, tak tohle bylo hodně dobré. První kniha, kterou jsem od autora četla. Musím říct, že se mi to líbilo. Bylo to zajímavé téma a i když mu stejně nikdy úplně neporozumím, líbilo se mi dozvědět touto formou víc. Bylo to napínavé, místy vtipné, ironické. Určitě si přečtu další jeho knihy.