Anushka1 komentáře u knih
Super fantasy kniha, která se nedala skoro odložit. Rozhodně bych si chtěla přečíst o dalších dobrodružstvích Cuchenana a jeho barda Minangara.
Úplně nemusím, když je příběh knihy postaven hodně na myšlenkách hlavního hrdiny a babrání se v nich. Proto třeba dočíst Geraldovu hru bylo pro mě chvílemi utrpení. V Misery se naštěstí najde dost silných momentů, které mě pokaždé přesvědčily knihu dočíst. Konec byl hodně napínavý. Film jsem neviděla, asi to v budoucnu napravím.
Jelikož miluju dílo Stephena Kinga, tak jsem si řekla, že zkusím něco od jeho syna. Sáhla jsme tedy po této sbírce. Musím ji ale ohodnotit tak 50/50. Některé povídky byly geniální, některé mě teda vůbec nebavily.
Top povídky: Pop Art, Nejlepší nový horor, Plášť, Uslyšíš zpívat cvrčka, Poslední dech a Dobrovolná internace. A jelikož mám ráda upíří tématiku, tak i Abrahamovi synové.
Taková milá jednohubka, co přečtete na jeden zátah. Graficky je kniha hezky zpracovaná. Krásná obálka. Příběh je určitě zajímavý, ale nijak překvapivý. Pro mě to byla taková oddychovka po přečtení Pana Mercedesa.
Severská mytologie převyprávěná jako pohádka. A to myslím v dobrém slova smyslu. Strašně mě to bavilo. K tomuto tématu jsem se dostala přes seriál Vikingové. Takže mi četba této knihy trochu osvětlila některé odkazy ze seriálu.
Zajímavý detektivní příběh. Jediná věc, co mi vadilo, bylo, že jsem celkem brzo odhadla, kdo bude vrahem a v závěru se mi to potvrdilo.
Tahle knížka mi dala hodně zabrat. Začala jsem ji číst, protože má spojitost s Temnou věží. Minimálně do půlky jsem se nemohla pořádně začíst. Ty popisy aur byly na mě občas až moc. Vždycky jsem přečetla pár stránek a knihu odložila. Zhruba od té poloviny se to už zlepšilo a konec mě už bavil.
Prokletí Salemu byla moje první kniha od Kinga, proto návrat postavy Callahana mě hodně potěšil. Příběh se zde trochu zastaví, protože děj knihy se převážně odehrává v městečku, které je sužováno "vlky" a naše ka-tet se obyvatelům rozhodne pomoci. Co jsou vlci zač, to už je věc jiná. Každopádně hrají důležitou roli v dalším ději. Nezapomenutelná scéna Rolanda zpívajícího a tančícího Commala.
Pustiny mě už naplno vtáhly do děje Temné věže. Skvělá část z Ludu, když je unesen Jake a Roland ho běží zachránit. A hlavně se tu prvně objevuje jedna z nejmilejších postav Ochu.
"Blaine is a pain and that is the truth."
Díl, který uzavírá Rolandův příběh před sérií knih. Ukazuje zkázu jeho původního ka-tet a moment, kdy začal být posedlý Temnou věží. Předpokládám, že další komiks bude částečně kopírovat události z Pistolníka. Pro čtenáře knih jsou tyto komiksy příjemným zpestřením a doplněním knižní ságy.
Poslední díl z Dračí trilogie a já opět zůstala beze slov. Tentokrát nás autor zavede do 30. let, kdy Japonsko okupuje Koreu. Mladá dívka Sukpo je v rámci asimilačního programu donucena se vdát za Japonce. Mezi nimi však vznikne láska a Sukpo mu dokonce porodí syna. Ovšem tlak společnosti je velký. Ona je pro Korejce zrádkyní a pro Japonce podřadná přítěž. Její osud je vyprávěn na pozadí skutečných událostí. Sukpo utíká a dostává se k povstalcům, které vede Kim Ir-sen. Dozvídá se o tom, že její manžel pracuje ve vojenském oddílu 731, kde na zajatcích provádějí experimenty. V čase se dostáváme dál a Sukpo se svým synem zažije dobytí Soulu nejdříve Severní Koreou a pak Čínou. Celý její příběh se dozvídáme z jejího vyprávění ve výslechové místnosti, kam ji převezli, protože je podezřelá z vraždy. Sukpo je skoro 100 let a ona musí Anně svůj příběh sdělit.
Líčení dějin Koreje v této knize poodhaluje opět další část hrůz, které se na tomto území odehrávaly během a po 2. světové válce. Hrůz, o kterých jsem opět nic nevěděla a jsem opravdu ráda, že jsem do toho díky celé této trilogii mohla trochu nahlédnout. Konec byl pro mě velmi emotivní.
Nacházíme se na Sicílii, kde žije několik čarodějnických klanů. Do jednoho patří i dvojčata Emilia a Vittoria. Žijí poklidný život, pracují v rodinné restauraci a čarodějnictví praktikují jen okrajově a vždy pro dobrou věc. Sicílií však začnou otřásat hrůzné vraždy mladých dívek, které také byly čarodějky. A ač babička dvojčata varuje, ať se do ničeho nezaplétají, tak Emilia najde jednou svou sestru s vyříznutým srdcem. Nad mrtvolou její sestry stojí záhadná postava, která při útěku ztratí dýku. Díky ní později Emilia vyvolá pekelného prince Iru. V čarodějnických kruzích se po staletí vypráví legendy o pekelných princích a ďáblovi, který se osvobodí ze svého vězení v pekle, kde ho uvěznila čarodějka. Pro Emilii to byly vždy jen strašidelné povídačky před spaním. Ale nyní bude muset zjistit, že to vše je pravda a ona, aby našla vraha své sestry, bude muset s princem Irou spolupracovat. Protože důkazy ukazují spíše na někoho pekelného než lidského...
To, co mě na knize asi nejvíce štvalo, byl styl psaní. Text je psán ich formou z pohledu Emilie. Děj je dost předvídatelný a trochu hloupoučký. Není to nic, co by vás posadilo na zadek. Jako oddechovka je to ale dobré. Konec vás možná také naláká přečíst si pokračování. Ač mám tedy k příběhu nějaké výhrady, tak mě nalákal určitě.
Rin přežila další makovou válku a našla v sobě ohromnou sílu ohně. Ale tato síla se pojí s velkými problémy. Hlavně to, že vám v hlavě pořád něco říká bůh ohně Fénix a vy pomalu propadáte šílenství. Rin to řeší tím, že kouří opium, díky kterému ale svou ohnivou sílu nedokáže kontrolovat. Tohle vše ale musí nějak zvládnout, protože se blíží další konflikt. Císařovna, která je vlastně obětovala v minulé bitvě, musí podle Rin zemřít. A proto se jí hodí, že se spojí s vládcem provincie Draka, který má úplně stejný plán. On chce zavést v zemi demokracii a ona je jeho nástrojem, jak toho docílit. Po první konfrontaci s císařovnou se však Rin otočí život úplně na ruby a ona se s tím musí nějak popasovat.
Kniha je velmi obsáhlá a obsahuje hodně vojenské strategie. Kdo má tohle rád, příběh určitě ocení. Pro mě to bylo místy až moc. Je to pořád fantasy, ale s prvky našeho světa. Jsou tam zajímavé odkazy na naší historii, jako např. vyobrazení Hespeřanů, národa, který pochází ze západu, je technologicky více vyspělý a svou víru se snaží (mnohdy až násilně) vštípit místnímu lidu, který berou jako podřadně divochy. Celkem i oceňuji, že se zde nenachází žádné explicitní erotické scény, jak je poslední dobou u podobných knih zvykem. Ne, že by mě to nějako extra vadilo, ale někdy je toho až zbytečně moc.
I já jsem propadala Rodu draka a když jsem uviděla tuhle krásku, tak se mnou musela domů. Zároveň to bude asi jedna z mála knih z GoT univerza, kterou kdy přečtu. Protože není nic horšího, než nedokončená knižní série (protože Martin to prostě nikdy nedopíše).
Každopádně Vzestup draka je ilustrovanou kronikou rodu Targaryenů od dob Aegona Dobyvatele až do chvíle, kdy na trůn nastoupí další Aegon, ale tentokrát syn Rheanyry. Kniha je velkoformátová a obsahuje krásné ilustrace. Děj není nijak obsáhlý. Je to spíše výčet všech událostí, které se v tomto časovém období staly, včetně Tance draků, kterým se zabývá i seriál. Osobně jsem se v tom výčtu jmen ztrácela a po nějakém čase jsem vzdala si je nějakým způsobem zapamatovat. Popravdě spousta z nich stejně nevydržela víc jak rok. Pokud tedy chcete nějaké větší doplnění světa Rodu draka, knihu rozhodně doporučuji.
Vražedná léčba a zakončení celé trilogie. Člověk by čekal vyvrcholení celého příběhu. To dostane, ale pro mě byl ten konec nějaký překombinovaný. První díl byl super, druhý díl mě taky bavil (až na konec, který mi moc neseděl). Bohužel třetí díl mi přišel z celé série nejslabší.
Celý příběh se zaměřuje na vyřešení hlavního problému. Lidé jsou nakaženi erupcí (později se dozvídáme, že virus je uměle vytvořený a vypuštěný mezi lidi) a mění se v nemyslící zombie, kteří nepohrdnou lidským masem. ZLOSIN se snaží z posledních přeživších získat lék, oni to však vidí jinak. Chtějí být už volní a s celým vyléčením lidstva nechtějí nic mít. Nejhorší ale je, že ne všichni Placeři jsou imunní a tak dochází k otázce, co jsou ochotni obětovat proto, abych zachránili svého kamaráda. V závěru dochází ke konečně konfrontaci se ZLOSINEM a vypadá to na happy end. Získají ale naši hrdinové opravdu svou svobodu?
Jsem určitě ráda, že jsem se k této sérii dostala. Ale musím uznat, že filmová verze se mi asi líbila více. Nějak mi dávala víc smysl. Určitě ale nelituji, že jsem si příběh i přečetla.
Nová kniha s vikingskou tématikou? "Jasně, sem s ní.", řekla jsem si. Co by tu mohlo být špatně? No, bohužel se na tam našlo.
Hlavní postavou je mladý viking Hundr, který se chce stát slavným bojovníkem. Přidá se proto k posádce lodi jarla Einara a společně s ním vyrazí do války. Slavný Ragnar Lothbrok byl mrtev a jeho synové se chtějí pomstít. Nynější král Ivar Bezkostý shromáždí v Anglii armádu a chystají se dobít město Yorvik. Postupně poznáváme další postavy - Stena (nyní křesťan, který dříve bojoval po boku Ragnara), valkýry (silné Odinovy bojovnice), Hakona Ivarssona (neschopného Ivarova syna) nebo Saoirsu (irskou princeznu). Cesta k úspěchu se zdá být pro Hundra jasná, je velmi dobře vytrénován k boji, je rychlý a obratný. Sám Ivar mu daruje několik stříbrných náramků za odměnu za jeho služby. Pak do toho ale vstoupí láska a intriky a vše se pokazí.
Děj není nijak složitý. U postav je jasně dané, kdo je ten hodný nebo zlý. Hlavně postava Hakona je tu vykreslena tak, že toho zmetka opravdu nemáte rádi a doufáte, že mu někdo konečně zatne sekeru do hlavy. Co mi však na knize vadilo nejvíce, bylo to, že se tu stále opakovaly určité myšlenky. Pořád jsme museli číst, jak se Hundr chce stát slavným válečníkem, jak je někdo podrazák, jak se bude muset udělat tohle a tamto. Jako kdyby měl autor pocit, že čtenář má velmi špatnou paměť a nestačilo mu to říct jen jednou. Styl psaní mě taky moc nenadchnul. Přišlo mi to takové trochu amatérské. A korunu tomu dodaly chyby v textu (chybějící písmenka, dvě slova spojená v jedno apod.). Ještě nedokáži říct, zda se budu chtít pouštět do pokračování. Určitě jsem četla mnohem lepší knihy s vikingskou tématikou.
V několika státech na východě USA se rozšíří virus supervztekliny a my sledujeme osud těhotné Natalie, kterou nakažený člověk pokousal. Natalie vyhledá svou kamarádku Ram, která je doktorkou, a poprosí ji o pomoc. V celé knize se odvíjí příběh, který se děje pouze během několika hodin a my sledujeme boj o Nataliino nenarozené dítě. Obě ženy se musí vypořádat s chaosem, dezinfomacemi a postupující nákazu u Natalie. Do toho na postavy občas zaútočí nakažený kojot nebo člověk. Lidé se sice nemění v zombie, ale kvůli supervzteklině se u nich nemoc projeví už po několika hodinách, jsou agresivní, napadají další lidi a ke konci upadají do kómatu a nakonec umírají.
Kniha se oficiálně řadí mezi horory. Částečně je to určitě pravda. Tempo je takové pomalejší a většinu děje sledujeme, jak se hlavní postavy snaží dostat z bodu A do bodu B. Pouze občas se tu dočkáme nějaké akce. Spíše se tu sází na ten tísnivý pocit, kdy se u vaší milované osoby začíná projevovat smrtelná nemoc a vy ji nemůžete nijak pomoct. Za mě to byl takový průměr. Kniha není nijak dlouhá, takže ji máte přečtenou rychle a to je dobře, protože jinak by se člověk mohl začít nudit.
Přemýšlela jsem, jaké hodnocení knize vlastně dát. Tady by byly pro mě 3 a půl hvězdy tak akorát. Příběh Vuko Drakkainena a jeho putování po neznámé planetě, kde má zachránit předchozí průzkumníky ze Země, má jistě svůj potenciál. Ale přijde mi, že min. v prvním díle jsme se toho mohli o této planetě a jejích obyvatelích dozvědět trochu víc. Možná by byla nápomocná nějaká mapa. Vlastně mě více bavila druhá příběhová linka o mladém následovníku trůnu, jehož rod byl zrazen a svržen a on musí utéct. Příběh však končí dost otevřeně a zajímá mě, jak to bude s Vukem dál. Takže to vlastně ani tak hrozné nebylo, když se chci pustit i do pokračování. Je mi jasné, že spousta věcí se vyjasní a obě příběhové linie se v nějakém okamžiku protnou. Takže časem sáhnu po druhém díle, ale hned to určitě nebude.
(SPOILER) Nový příběh z fantasy světa vytvořeného Siri Pettersen zatím jen lehce odkazuje na její předchozí trilogii Havraní kruhy. Tento svět je plný legend o vlcích a záhadných krvezpytkyních, které dokáží předpovědět váš osud. Nikdo však netuší, kde je skutečná pravda. Hlavní hrdinka Juva má tu smůlu, že pochází z rodu krvezpytkyň, ale nechce s nimi mít nic společného. Nejradši by jen lovila vlky, jejichž krev pohání kamenné kruhy, kterými mohou lidé cestovat. Ovšem osud domu chce jinak a Juva se po smrti matky a sestry musí chopit cechu krvezpytkyň. Díky tomu zjistí pravdu o ďáblovi/vlkovi, který dal ženám jejího druhu dar. Dar cítit věčné a bojovat s nimi. Tento ďábel je ale skutečný, jmenuje se Gríf a dozvídáme se, že pochází z jiného světa, kde se takoví jako on krmí drápy a cítí Sílu, která se nedávno probudila a on se může dostat zpět domů. Pomůže mu Juva nebo ho předá věčným a tím se zbaví veškeré odpovědnosti nad budoucností svého světa?
Popravdě musím říct, že ač je zápletka zajímavá, ve výsledku to nějak nefungovalo. Už z prvního dílu Havraních kruhů mi bylo jasné, že se děj bude rozplétat pomalu, ale vše se nakonec vyjasní. To se stalo, ale já i tak nejsem uspokojena. Nedokázala jsem si k Juvě a dalším postavám vytvořit vztah a ke konci mě vlastně jen zajímalo, jestli se Juva s Grífem vyspí. Ovšem nástin dalšího děje je asi jasný, takže se do pokračování nejspíš pustím.
Kdo z milovníků fantasy by neznal film Labyrint s famózním Davidem Bowiem v hlavní roli Jaretha, krále skřítků? Příběh komiksu se odehrává o několik století dříve a sleduje příběh Marie, jejíž společného syna předal její milenec Sovímu králi, krutému vládci Labyrintu. Marie se pak musí vypořádat se spoustou překážek a za pomoci několika přátel, které po cestě potká, se dostat do hradu a zachránit svého syna ze spárů tyrana. Ten chce z chlapce jen vysát jeho životní energii, aby mohl vládnout na věky. Dokáže to? Nebo malý chlapec zůstane navždy lapen v Labyrintu? A nebo to všechno nakonec skončí úplně jinak? *mrk, mrk*
V příběhu se mi moc líbilo propojení s filmem, kde sledujeme podobný příběh, kdy se dívka Sára snaží z Labyrintu zachránit svého bratříčka. Komiks je graficky vyveden opravdu krásně a byla to lahoda pro mé oči s ním každý večer usínat.