Any26 komentáře u knih

Možná malinko slabší než ostatní Huxleyho díla (chtěla jsem hodnotit 3,5, avšak po vstřebání pocitů zasloužený 4 hvězdičky), ale za to neuvěřitelně uklidňující, potěšující a zasněné. Zároveň v širším kontextu, v porovnání s Koncem civilizace a jeho mnoha dalšími díly; je to děsivé, vyzrálejší a vcelku zneklidňující; bylo to napsáno v roce 1962 a dnes to není o nic méně aktuální než tehdy, a tak si tak říkám jakou máme MY naději na nějaké "šťastné zítřky" či "lepší budoucnost" -- neexistuje... Jak je psáno na samém závěru (publikovaný článek pod názvem "Stále báječný a nový Aldous Huxley" r. 2004): "Utéct nebude kam - ostrov Pála zůstává v nedohlednu."
Za mě tohle dílo může být bráno jako nepřesnější definice utopie - čiré utopie.

11 31.07.2021

Dle anotace se může zdát děj knížky vcelku prostý a jednoduchý (pomsta). Ale ve skutečnosti je neuvěřitelně hluboký, těžký a drsný s hořkosladkým koncem. Snad do poslední chvíle není zcela jasné, jak kniha a jíž postavy skončí. Doporučuji!

17 14.07.2021

Tahle knížka mě doslova pohltila a spolkla, brilantně napsaná a je v ní vylíčeno opravdu všechno. Chtěla jsem sem původně napsat jak neobyčejný člověk Timothy Leary byl, člověk který ovlivnil celou kulturu tehdejší doby, stál si pevně za svými názory, chtěl aby lidé žili svobodně a mohli ovládat svoji mysl a mnoho dalšího, ale po dočtení mi zkrátka došlo, že nemám slov. Nenalézám slova, kterými by se daly moje pocity správně vyjádřit, a prostě jen říkám: Přečtěte si to, nudit se nebudete. Speciální knížka, kterou jsem těžko sháněla, ale stála za to!

9 08.07.2021

William Blake - člověk, jehož strofy se mohou číst pořád dokola a pokaždé jsou jiné a přináší nové poznání. Jeho básně jsou krásné, čtivé, hluboké a přitom velice povznášející, živé a metaforické. Jsou 200 let staré a pořád mají neskutečnou sílu.

Můžu jedině doporučit, a kdybych se mohla vrátit v čase na základku, do časů, kdy jsme si museli vybrat básničku, naučit se ji a přednést v rámci hodin českého jazyka, tak nyní bych si právě vybrala nějakou báseň od Williama Blakea (mohl by to například být Tygr, Motýl nebo Jedovatý strom), sice je to možná smutné ale myslím, že bych se nepotkala s nikým, kdo by měl stejnou báseň jako já :P

Malá ukázka a návnada:

Věčnost
Kdo radost k sobě připoutá,
otrhá křídla života.
Kdo ale radost políbí v letu,
rozbřesk věčnosti zažije tu.

Kdo radost pojistí si klíči,
okřídlený život zničí.
Kdo ale radost políbí v letu,
v rozbřesku věčnosti ožije tu.


Růžový keř
Pěkné kvítko dostávám -
máj nezná takovou bylinu.
Řek jsem jim: "Růžový keř mám."
A podal jsem ji dalšímu.

Pak jsem šel k růži do zahrady,
abych byl ve dne v noci u ní.
Obrátila se ke mně zády -
žárlí a pro mě má jen trní.

16 05.07.2021

U kolika knížek člověk až nějakou chvíli po přečtení pochopí poselství díla, její hlubší význam. Tady tedy, že ideální svět neexistuje a ani v něm nemůžeme být šťastní a svobodní. Protože bylo to opravdu ideální? Na první pohled možná ale jakmile nahlédneme pod pokličku, už tak úžasné to není a naopak je to až děsivé. V díle je taktéž zajímavé sledovat, koho mají určité lidi napodobovat, představovat, čeho je vlastně dílo kritikou...
Na to, v kterém roce to bylo napsané (1931) a vydané (1932) je to až neuvěřitelné. Závěr už jsem četla jedním dechem. Aldous Huxley byl jeden z těch opravdu skvělých spisovatelů!

21 20.06.2021

Nádhera. Kdo by po přečtení nechtěl navštívit Amazonii, Latinskou Ameriku..., užít (okusit) posvátnou medicínu, někde dokonce místní kulturní dědictví, která lidem odpradávna pomáhá očistit se a v podstatě pozřít nový svět - neprobádaný svět ve své mysli (vědomí, podvědomí a nevědomí) respektive ve svém srdci. Ony dveře, které jsou nám zavřené. Poznat sebe. Žít v harmonii a komunikovat se sebou. PSYCHEDELIE, no není to dokonalé slovo? – pro vyjádření této cesty a knihy... ?
"Věřit znamená myslet mozkem. Důvěřovat znamená myslet srdcem (️❤️)."

6 14.06.2021

Neskutečný zážitek, šílená jízda. A vlastně za čím? Kniha je takovou časovou smyčkou. Celý příběh je jak na horský dráze. A samozřejmě neskutečně čtivě napsán. Pravdou sice je, že do 1. části knihy jsem se nemohla příliš začíst ale od 2., kde tam natrvalo a fyzicky vystupuje Dean Moriarty a je s ním pořád Na cestě, je to skvělý.
Při čtení mi taky dost pomohla mapa, na které jsem sledovala jejich cestu a města, kterými projížděli.
Nedivím se, že tahle knížka dokázala ovlivnit spoustu lidí...

18 07.06.2021

"Všichni máme velkou část svých myslí uzamčenou. Jsme uzamčení před svým vlastním světem."

A teď mi řekněte, že to není pravda. Ale ona to pravda je. Netvrdím, že všechno to bylo správné, to ne. Ale prostě se musím pozastavit nad jejich stylem, jejich modus vivendi, a přece jenom to něco mělo do sebe. Myslím si, že každý by si měl z knížky vytáhnout to podstatné. A nad spoustou myšlenek jsem se až zarážela, jak jsou pravdivé a opravdové, skutečné.
Kdo je vlastně ten slavnej Ken Kesey, autor díla Vyhoďme ho z kola ven, známého spíš pod názvem Přelet nad kukaččím hnízdem? Kdo to je?!
Opravdu jsem obdivovala nádherný popis situací a zážitků, hudby a té atmosféry. A fakt mě bavila ta jejich s-y-n-c-h-r-o-n-i-z-a-c-e. A jelikož je to opravdu popis toho, co se stalo, je to ještě úúžasnější. Autor to vlastně vypráví, přitom ale o něm po celou dobu v díle nemáme ani páru. Konec se propojuje se začátkem a začátkem se spojuje s koncem.

"... Jedním z nich, tím nejzákladnějším, je zpoždění ve vnímání, zpoždění mezi tím, kdy vaše, smysly obdrží nějakou informaci, a okamžikem, kdy vy jste schopní na ni zareagovat. Všichni jsme odsouzeni k tomu, abychom prožili celý život tím, že sledujeme film svého života – vždycky, reagujeme až na to, co se právě přestalo dít. Přihodilo se to nejméně před třicetinou vteřiny, myslíme si, že žijeme v přítomnosti, ale není tomu tak. Přítomnost, tak jak ji známe, je jen filmovým záznamem minulosti, a my nikdy nebudeme schopní ovládat přítomnost obvyklými metodami."

8 30.05.2021

Panebože! Tak to bylo něco! Dost drsný, silný, skvělý. Zkrátka jsem se nemohla od knížky odtrhnout a myslela jsem na ni pokaždé když jsem ji byla nucena odložit.
McMurphy - neuvěřitelný člověk, který dokázal svým příchodem změnit život ostatním, a naučil je se znovu smát, užívat si života, věřit si. A hlavně to, co jim dal a ukázal...svobodu. Veškerý popis osob, atmosféry, situací a závěr, při kterém skoro zapomínáte dýchat...to vše je tak dokonalé.

35 23.05.2021

Nádhera
- neskonalá hloubka slov -
Nádherný popis atmosféry, nálady. Toho dne. Opravdu jsem měla pocit, že se nacházím přímo na tom místě popisující básníkem, a příběh živě pozoruji. Nádherný, trochu smutný příběh, za jeden večer přečtený, ale na celý život v hlavě uchovaný.

"Noc stíhá ráno, ráno se honí za dopolednem a na ty vzadu se nečeká..."

13 14.05.2021

Nemám slov - vynikající, geniální. Konec - děsivě dechberoucí.

29 11.05.2021

"Právě vnější svět, do něhož se každé ráno budíme, je místem, kde musíme chtě nechtě budovat svůj obyčejný každodenní život. Ve vnitřním světě však neexistuje ani práce, ani monotónnost. Vcházíme do něj jenom ve snech a v přemítání a zvláštní je to, že ho nikdy nenajdeme stejný jako předtím."

Silný dojem z knihy, o které se zkrátka na spoustě školách neučí, což je škoda, protože i právě takovéto knížky nás mohou obohatit o nové poznatky a styl vnímání. S určitostí můžu říct to, že si ji budu muset ještě jednou přečíst, a i pak to nebude naposled. Zkrátka můžu číst jeden a ten samý odstavec pořád dokola a stejně ho budu chápat jinak nebo zcela odlišně a bude mi vhánět do mozku nové a nové proudy myšlenek.

"Zdá se velice nepravděpodobné, že člověk jako takový bude schopen obejít se bez umělých rajských zahrad. Většina lidí totiž vede tak bolestný a jednotvárný život, tak chudý a omezený, že nutkání mu uniknout a přenést se alespoň na pár okamžiků kamsi jinam, je odedávna jednou ze základních pohnutek lidské duše. Většina umění a náboženství, všechny karnevaly, orgie, tance i třeba poslech oratorií - tohle všechno vždy byly, slovy H. G. Wellse, jakési brány ve zdi. Různé intoxikační látky pro soukromou každodenní potřebu tu rovněž byly odedávna. Různá rostlinná sedativa a narkotika, euforické látky obsažené v různých stromech, halucinogeny získávané z bobulí nebo kořenů - to všechno lidé odnepaměti znali a také systematicky používali."

13 08.05.2021

Pozoruhodná povídka. Tak trochu totiž nevím, jak ji vnímat, ale docela dost mi leží v hlavě. Přesto jsem ráda, že jsem si ji přečetla.

16 07.05.2021

Jednoduchá, vtipná komedie, na kterou bych moc ráda zašla do divadla. Tak snad brzy...

20 05.05.2021

Upřímně nechápu, proč se tahle knížka nenachází v seznamu povinné četby (ale tak to mám u více knížek...).
Jakožto čtenáři jsem v podstatě ihned vtáhnuti do dění "nového světa", jehož předchází celosvětová posedlost sledování úchvatných zelených blesků tzv. večer komety, prostřednictvím našeho vypravěče, který v průběhu tohoto lidského unesení, leží v nemocnici se zafačovanýma očima po napadení trifida.

Musí to být strašné a v celkové podstatě to vystihuje tahle věta z knížky:
"Při ozvěně ztracené minulosti, na prahu neznámé budoucnosti".

Bylo neuvěřitelné jak nám autor v první části knihy neudává příliš velkou pozornost na trifidy, jasně byli tam slabé náznaky, ale celé jejich nebezpečí a síla vrcholila ke konci díla. Dílo má taky náznak toho že vždycky budou existovat lidé, kteří chtějí uplatňovat svou nesmyslnou "politiku", "filozofii", nastolit "řád" pod výhružkou války.

Já tenhle styl děl prostě miluji a strašně mě mrzí, že si je spousta lidí ani nepřečte, a tím pádem nemůže ocenit přinejmenším zčásti to, co oceňuji já.
A jestli tohle čtete a doposud jste neměli štěstí vtáhnout se do děje této knihy, neváhejte, berte ji, čtěte a eventuálně šiřte dál svým blízkým a známým. Já bych se k této knížce taky nedostala díky jiné knize autora - Kukly (rovněž brilantní), k níž jsem se taktéž dostala jistým pobídnutím.

Příběh plný zkoušky těžkých chvil, nutnosti vypuštění všech lidských zásad a vštěpované morálky, navrácení se k vlastnímu hospodaření, vytvoření silných pout, a vždy malé naděje v nejistou budoucnost.

58 03.05.2021

Můj první cestopis, co jsem, kdy četla a nemohla jsem si vybrat líp. Doporučuji.

21 29.04.2021

Dokonale zvrácený svět
"Svět bude zlej, pokud nezačnou lidi věřit v lidi."

Super knížka se spousty zajímavých a pravdivých myšlenek.
Svět, ve kterém nastalo náboženské pobláznění lidí a hospodářská (ekonomická) katastrofa -- "Kde není ceny, není trhu. Kde není trhu, není distribuce. Kde není distribuce, není zboží. A kde není zboží, roste potřeba, rostou ceny a rostou zisky a rostou obchody."
Skvělé k zamyšlení a nadčasové.

"Každej věří na svýho výbornýho Pánaboha, ale nevěří druhýmu člověku, že ten taky věří něco dobrýho. Lidi mají nejdřív věřit v lidi, a to ostatní se už najde."

22 25.04.2021

Zajímavý příběh, jehož podstatou je především mládí a láska.
Velice se mi líbila kompozice díla, jak vlastně na konci knihy byla předehra k prvnímu dějství, k druhému dějství a ke třetímu. Celkově je dílo psáno čtivým jazykem a i vesnická mluva (nářečí) některých postav byla fajn. Dále je hezké jak Loupežníka všichni pomalu podvědomě znají - ono mládí.

13 19.04.2021

(SPOILER) NORMA x ODCHYLKA x NÁBOŽENSTVÍ
"Podstatou života je žít, základem je změna, změna znamená vývoj a my jsme jeho součástí."

Áách to byla tak, krásně a čtivě napsaná knížka. Jsem ráda že nakonec našli místo, kde můžou být svými a nemusí se skrývat.
Při čtení jsem se jen stěží od knížky odpoutávala, prostě mě zajímalo, co bude dál, a dál... a po přečtení ve mě zanechala spoustu hlubokých myšlenek a otázek. Už se těším až se vrhnu na další autorovo dílo.
Pozn. k přečtení mě inspirovalo album skupiny Jefferson Airplane Crown of Creation a obzvlášť jejich písnička, která právě čerpá z téhle super sci-fi knížky.

"Ale život podléhá změnám, to ho odlišuje od kamení, a změna je podstatou přírody."

16 13.04.2021

Ohromné dílo. Čím dál tím víc si myslím že díla Karla Čapka by se měli rozdávat na potkání. Každý by si je měl přečíst. Snad každé jeho dílo má co do sebe a já si prostě nemůžu pomoc - to byl takový génius.

28 11.04.2021