Any26 komentáře u knih
(SPOILER) O stroji času, díky němuž se dostanou do 16. století za carem Ivanem Vasiljevičem. Ten se nakonec ocitne v současnosti a 2 lidé ze současnosti musí zase strávit nějaký čas v minulosti. Nejzajímavější bylo to, že postavy ze současnosti měli své "dvojníky" v minulosti. Například, že zloděj zůstane vždy zlodějem.
Na konci se však ukáže, že to byl pouhý sen a vynálezce Timofejev si tím snad uvědomí, co je v životě důležité.
Docela vtipné!
Mě to přišlo skvělé a při čtení jsem se téměř od toho nemohla odtrhnout!
Vynikající!
Naprosto skvělé. Povídka je navíc nádherně ilustrovaná. Doporučuji!
Vtipná a jednoduchá, o ruských zlatých ručičkách.
Naneštěstí to, co levák později u Angličanů vyzvěděl se už k carovi nedostalo, a tak vše dopadlo jak dopadlo...
Velmi povedená divadelní hra. A další skvělé dílo od MISTRA Bulgakova!
Tady už snad nic víc psát nelze - v podstatě stačí: Adam a Eva -- sci-fi divadelní hra -- 30. léta, SSSR, ideje komunismu
P.S. navíc mi to přišlo jako mix mých 2 oblíbených knížek: Bílé nemoci a částečně i Den Trifidů.
Zhruba před půlkou knížky jsem si říkala, že to vypadá jako takový "Hříšný tanec" a o cca 20 stránek později, věta: "Co jsme přijeli do kempu, připomíná mi to Hříšný tanec". :DDD
A jelikož mám Hříšný tanec ráda, tak pro mě tahle knížka byla naprosto skvělá.
Škoda jen mého "geniálního" nápadu číst letní knížku (která to dokonce má v názvu) v zimě :DD
Každopádně pro oddych je ta nejvhodnější knížka!
Z povídek mám dost rozporuplné pocity... a ne u všech povídek je zřetelný její význam --- který mi většinou dojde až o chvíli později a čím víc nad tím později přemýšlím, tím více se mi to líbí!
Člověk to dočte a řekne si, "co to bylo!".
Z těch povídek čiší surovost a zároveň lidskost a taková... skutečnost, která není vždy veselá, naopak většinou je tragická či smutná.
Nejvíce se mi líbila povídka "Věnováno Esmé – z lásky a žalosti".
Ta mě opravdu dostala - a pak se mi asi nejvíce líbila zřejmě ta nejznámější Den jako stvořený pro banánové rybičky.
Téměř u každé povídky jsem si říkala, "to snad ne, tímto to nemůže končit, co dál?" - ale zkrátka jsou to povídky a ne román -- zřejmě právě v tom tkví to kouzlo -- že právě v kraťoučkém příběhu nám odhalí část situace (kolikrát pouze "běžný" jeden den), kdy dojde k nějakému "střetu" či "vyhrocení".
Navíc Salinger často nechává nedovysvětlené konce a je jenom na čtenáři, jak si to sám pospojuje. Kolikrát je totiž několik pravděpodobných závěrů, jakže to dopadlo (např. Teddy či Pěkná ústa, oči zelené).
A to se mi právě velmi líbí -- že si tu "mezeru" pak sami můžeme doplnit a přemýšlet nad tím.
... dlouho očekávaná knížka ... 2. vydání -- takže upřesňuji dlouho očekávaný dotisk!
A konečně mám knížku doma... sice jsem říkala ať mi ji doma dají až k Vánocům, ale když prý ji nechtějí opatrovat tak co... :P A náhodou mi teď přišla dost vhod, po čistě klasických knížkách převážně ruských autorů... ---- naprostá BOMBA a SSSkvělá oddechovka, u které jsem se v určitých pasážích mohla potrhat smíchy!
Garrett a Wellska -- je prostě nelze nemilovat! (+ okrajově hokej a hudba) :DD
(++ na pozadí celé knížky docela vážná témata, která celou knížku ještě posunula výš, i když už to výš ani nelze)
A navíc jejich přednáška a doučko "etika - filosofie" mě donutilo se podívat na svoji filosofii a konečně se jí začít učit -- takže DĚKUJI Garrette ... Wellsko ... OK, takže asi Elle Kennedy :DDD
A teď snad brzy HURÁ na Logana, a pak 3. díl a 4. díl a ....
Astrid Lindgrenová jako klasika. Ronja, dcera loupežníka jako srdcovka.
Tuhle knížku opravdu miluji! --- Ronja a Birk ... nerozlučná dvojka
Celkové hodnocení všech třech dramat: 4 hvězdičky.
Navíc jsem se ještě nesetkala s žádnou dramatickou trilogii --- dramat, které by na sebe navazovali, takže za mě super!
Doporučuji.
Sakra, nehrajou to někde v divadle?! páč na to bych se s chutí podívala!! :DDD
Jediný, co mě trochu zarazilo, bylo nízký hodnocení této divadelní hry, prach pouhých 40 % ... proč?
Za mě to bylo vážně skvělé, vtipné a moc se mi to líbilo :).
"Vodka mysl rozjasní, historii objasní!"
Teda tak moc jsem se u knížky už dlouho nezasmála :DD
Začátek byl opravdu vtipný; závěr byl v mnohem vážnějším až mrazivějším duchu. V podstatě v závěru zjišťujeme, že to až tak moc k smíchu není.
Celkově se mi složení a uspořádání této knížky velmi líbilo a hodnotím 5 hvězdičkami.
Jsem ráda, že zrovna tahle knížka mi padla v knihovně do oka a já si ji hned mohla vypůjčit :)
Je to taková oddechovka, ve které můžeme najít i hlubší podtext.
WAU tak to bylo opravdu nádherné, skvělé... doporučuji!
Jaká to znalost společnosti --- opravdu skvělé!!
P.S. vydání z roku 2000 je opravdu nádherně zpracované!
Po první části jsem si říkala "to to ten Gogol nemohl spálit pořádně! :D" (v doslovu jsem se navíc dozvěděla, že ten 2. díl spálil hned 3x; reakce nejmenované osoby "měl mokrej papír nebo proč" :DDD) -- nee zas takový utrpení to nebylo, ale co bylo pro mě docela utrpení, byla první hlava druhého dílu, od II. hlavy to už zas hezky plynulo
Každopádně ono to není vůbec špatné dílo, naopak velmi zajímavé, navíc s docela prohlubujícíma znalostmi o Rusku, a to nemluvím přímo o duších, ale třeba minimálně pasáže o jídle a o ruské kuchyni (díky statkářům jsem proletěla celou ruskou kuchyni), potom tedy o těch statkářích, o mužicích, a právě o ruských poměrech + vlastnosti a hlavně jejich "hříchy" --- vykreslení statkářů bylo prostě boží! + opět nomen omen
A kdo jsou vlastně mrtvé duše?...
za mě ta kniha - Mrtvé duše obsahuje VŠE... Gogol v podstatě kriticky vystihl celé Rusko.
Zkrátka jenom to pro mě bylo dlouhé, a dlouhé z toho důvodu, že když mám milion dalších knížek, které si musím přečíst a ten seznam se každým dnem prohlubuje... tak prostě si člověk to dílo v podstatě sám může "znechutit" --- naštěstí ten závěr... -- napravení hrdinů?... bohužel...xxxxx
Fakt skvělá knížka. Jaký to obraz společnosti... Jaká to satira...
Obě drama se mi moc líbila. Škoda jen, že se o Fonvizinově Komedii moc nemluví. Nebo jsem aspoň o tom nikde neslyšela.
A například ty názvy postav... nomen omen ... to prostě miluji...
U Brigadýra jsem se opravdu pobavila. Rozhodně bych to chtěla třeba vidět v divadle. Závěr je opravdu skvělý!
U Výrostka snad jen pár citací:
"Neuvědomil jsem si ve svém zápalu, že opravdově ctižádostivý člověk žárlí na činy, a ne na hodnosti, že hodnosti jsou nezřídka vyprošovány, ale skutečnou vážnost si nutnou zasloužit, že mnohem čestnější je být nevinně postižený, než bez zásluh odměněný"
--
PRAVDIN: Muže vašich zásad by neměli od dvora propouště, naopak ke dvoru volat.
STARODUM: Volat? Proč?
PRAVDIN: Pro totéž, proč volají lékaře k nemocnému.
STARODUM: Milí příteli! Mýlíš se. Je zbytečný přepych volat doktora k nemocnému na smrt. Tady lékař nepomůže leda se sám nakazí.
Doporučuji všemi prsty!
(SPOILER) Musím říct, že v životě jsem snad nečetla podobnou knížku této.
V podstatě má knížka 3 dějové linie:
1. zachycuje Danteho s Alem Caponem
2. se věnuje policejnímu vyšetřování vraždy - nadporučík a fotograf - tedy především fotograf místa činu Jacob Russo
3. se věnuje detektivní kanceláři Pinkertonů a sice starší Michael a mladší kolegyně Ida
A pozor nesmím zapomenout na prolog, kde sledujeme cestu z New Orleans do Chicaga, koho jiného než Luise Armstronga v srpnu 1922.
Luise Armostrong přichází na scénu právě o 6 let později tedy v červnu 1928, kdy se ukazuje jako kamarád Pinkertonky Idy.
Ve finále pak člověk čeká, kdy se to začne celý propojovat. A až se tyto sledy událostí a pátrání spojí tak se nám Ida a Michael spojí s fotografem Jacobem Russo, který pak naneštěstí umírá při přestřelce a v ten moment zjístíme, že Jacob je bratr Danteho Sanfelippa. No prostě božžííí.
A to vše ve zkorumpovaném Chicagu, v létě 1928
A co mě opravdu dostala bylo to jak byla kniha strukturována. To že vlastně ty jednotlivé části daly dohromady skladbu West End Blues, to je opravdu působivé.
Poznámka po přečtení: příště by se mi hodilo vědět, že Blues mrtvého muže "navazuje" na Sekerníkův jazz - nějak mi to nedošlo, byť jsem věděla, že je ještě jedna knížka vydaná před touhle :P
Každopádně doufám že svou chybu budu moci, co nejdřív napravit.
P.S. Opravdu pěkný doslov, kde je vypsáno, co bylo skutečností, a naopak kdy se autor odchyloval od skutečnosti.
V pořadí moje čtvrté Wyndhamovo dílo. A pááni ten spisovatel byl ale borec. Vymyslet takovýto příběh v roce 1968. Do 24 hodin přečtená knížka... to svědčí o těch nejvyšších kvalitách spisovatele.
Neuvěřitelně filozofická díla, uchvacující a přitom tak jednoduchá a přesto složitě vystavěná a promyšlená.
Wau, nevím co je lepší Den Trifidů, Kukly, Midwichské kukačky a teď Chocky.
---
Chocky je úžasnou knížkou, která Vám nedá spát, chcete vědět co je Chocky zač, co Matthew, co rodiče a ve škole... a jak to skončí, jak a proč ...
Doporučuji všem - tahle knížka má zkrátka pořád, co říct!
Skvělé. Knížku 'Na cestě' jsem si minulý rok oblíbila a letos se ji chystám číst v originále.
Jack Kerouac, Neal Cassady, Allen Ginsberg ad. to je prostě Beat Generation. Jejich díla jsou tak zvučná, rytmická, a volná. --
https://www.youtube.com/watch?v=3LLpNKo09Xk -- No nezní to nádherně...
Na knížce taktéž velmi oceňuji její obrovské množství fotografií - snad co stránka to fotografie.
P.S. Letos to bylo 100 let od narození Jacka Kerouaca ala Sala Paradise.
No ty bláho, to zas byla jízda!!
Ach ta naše Kim a její úžasný tým. Jak já jsem byla ráda, že jsme opět přivítali Fifi (Tiffany). Opět úžasný téma a vraždy z dost podezřelého prostředí. Upřímně jsem čekala, že případ, Kim bude chtít probrat se svým terapeutem s dětství Tedem, ale faktem je, že od Kanea získala dokonalý obraz o fungování sekt, jejich manipulacích a vymývání mozků.
Rozhodně doporučuji -- případy s Kim Stone jsou sázkou na jistotu a především kvalitu! Design obálek Případů Kim Stone je fakt vymakaný.
P.S. Chudák Betty... byla to skvělá kytka :P
Možná, že je to odvážné tvrzení, ale tahle knížka by se měla nacházet na seznamu knih, který by se měli za život přečíst.... Opravdu....
Nemusím být vysloveně fanouškem Beatles (i když už se mi pomalu dostávají pod kůži) abych dokázala ocenit to, co tahle skupina dokázala a jak moc geniálními a skvělými byli. Je to krásný vhled do beatlemánie. Tuhle knížku beru jako součást kulturního přehledu a udělala na mě takový dojem, že mám chuť si ji přečíst znovu!