Arkagas komentáře u knih
(SPOILER) Šest kufrů je příběh obyčejné židovské rodiny, ve které se děly neobyčejné věci. Vypravěč začíná v roce 1967 v Praze, kdy je jeho strýc ve vězení na Pankráci za pokus o emigraci, o které všude tak nadšeně vykládal, že se není čemu divit. Je tu ale ještě jeden příběh - dědečka, kterému nikdo neřekl jinak, než "Tate" někdo chladnokrevně zabil a hlavní hrdina si myslí, že v tom má prsty právě strýc Dimo. Po jeho propuštění se tak celá rodina bojí, co přijde dál. Nakonec emigrují do Hamburku a později Švýcarska, kde se má vypravěč setkat se strýcem Lvem, který by mu mohl kde co objasnit. Potkává tu také svou tetu, sestřenici a ve vlaku se seznamuje se svým kamarádem Jaroslavem - nebo Miroslavem, který je mu nejlepším přítelem i přesto, že neví jak se jmenuje. Postupně se dozvídáme historii rodiny i to, jak to bylo se smrtí "Taty" a co všechno tuhle rodinu potkalo.
Další letošní důkaz toho, že kvalitní román nemusí mít 300 a více stran, ale že zajímavý příběh s nádechem detektivky lze zasadit i do krátkého formátu. Šest kufrů je rozhodně kniha, která stojí za přečtení.
(SPOILER) Silvestr a párty 4 kamarádů. Dvě dívky, dva kluci - 17 let. Aby nebyla nuda, začnou hrát monopoly, kterým ale upraví pravidla - při stoupnutí na políčko někoho jiného je čeká hra "pravda nebo úkol".
Zpočátku se jedná o srandu a sem tam nějaké úkoly typu dojdi do sklepa a vytáhni otcovy dvě nejdražší lahve vína. Postupem času se ale dostáváme k vážnějším tématům a kamarádi se svěřují se svými démony. Nikdo nemá jednoduchý život - znásilnění, alkoholismus, nedostatek peněz, násilí v rodině. A tak se zrodí plán. Jejich rodiče jsou všichni v domě, který se rozpadá a aby spadl a všichni v něm zemřeli stačí už jen málo.
Tahle nebezpečná hra končí tím, že skutečně zabijí své rodiče a jsou tak osvobození.
Celkově bych knížku nepovažovala za plnohodnotný thriller, spíše za delší povídku, nebo novelu.
A celé je to za mě takové nedotažené, charaktery mi k srdci nepřirostly a působilo to na mě hodně zmateně a jednoduše.
Moje hodnocení: 5/10
(SPOILER) Tak z téhle knihy mám rozporuplné pocity - je to velmi čtivý psychothriller, který má sice mnoho stran, ale velká písmena, skvělý font a celkové zpracování knihy mi přišlo místy jako čtení pro 1.stupeň, což oči ocenily! Příběh svižný, vcelku dost zamotaný, ale zase - věděla jsem, kam se to bude ubírat už cca od poloviny knihy. Četla jsem ji vyloženě jako odpočinkovku, nic nenáročného a nic jsem od ní nečekala. Lizzie utíká od svého manžela násilníka, dostává svého syna Toma do péče. Ten nastupuje do nové školy, ale v tom momentě si přestává pamatovat věci a domů velmi unavený. A pak se na jeho paži objeví vpichy po jehlách a Lizzie roztáčí společně se sociální pracovnicí hon na školu. Když malý Tom skončí po záchvatu v nemocnici a Kate se ho zeptá, kdo mu ubližuje, napíše na papírek "máma". A tady je asi každému už vcelku jasné, co se bude dít dál.
Moje hodnocení: 7/10
V prvé řadě - autorku znám osobně a díky tomu, jaký skvělý člověk to je, mi bylo ctí podpořit vydání téhle knihy a splnit jí tak alespoň jeden ze snů, stejně jako to udělala hromada dalších přátel a známých. Co je ale fakt je to, že kniha je žánrově absolutně mimo můj čtecí rozsah - jedná se totiž o YA román, kterým se většinou vyhýbám obloukem, protože to jsou knihy, které mi přijdou neustále "na jedno brdo" a ničím Vás nepřekvapí. A to je důvod, proč se mi Být s tebou líbila - a to hodně, i přesto, že je, jaká je.Příběh Maddena a Vajy je sice typicky klišoidní a románový a přesto má skvělou přidanou hodnotu v tom, že oba dva mají své soukromé démony, které se snaží z počátku před sebou skrýt, ale když se s nimi svěří, obrovsky se jim uleví. Je to sladký příběh mladého páru a místy mi to připomínalo začátek mého prvního vztahu, který byl taky protkaný démony a Vaje i Maddenovi jsem v podstatě absolutně rozumněla. Kniha má spád, rozhodně se u ní nebudete nudit a kratší formát ji absolutně sedí. Ann ukázala, že spisovatelská poloha ji sedí, není ji cizí a její vyprávěcí jazyk je mnohem lepší než některých autorů bestsellerů, kteří by se od ní mohli učit. Ve společnosti téhle knihy jsem strávila jedno hezké odpoledne a i když jsem měla místy slepené zuby k sobě tou obrovskou dávkou sladkosti a lásky, musím říct, že se k ní ráda ještě někdy vrátím a hrdě ji zařazuji do poličky českých autorů. Moje hodnocení: 7/10 :)
Kniha, která se ke mě dostala úplnou náhodou, po které jsem sáhla ve chvíli, kdy jsem nevěděla co číst a velmi mile mě překvapila. Není to thriller ve své klasické poloze, na jaké jsme zvyklí a přesto má neotřelou a zajímavou zápletku. Nenechte se zmást, únos slepého děvčátka tady není ta stěžejní linka. Je tu propracovaný příběh únosce, který potřebuje, aby se jeho oběť cítila jako lovená zvěř a k tomu přizpůsobí absolutně vše. Místy jsem se cítila jako bych v lese tisíce nožiček byla taky. Jediné co mě zklamalo je snad jen to, že běkteré živočišné druhy působící v knize byly absolutně mimo mísu - hlavně ti s 8 nohama... Ale to už je můj problém, jelikož jsem na pavouky zatížená :-D Celkově hodnotím kladně za motiv a děj knihy, který je ještě neokoukaný.
(SPOILER) „Jedno si vyber, mrcho!" Vrah a matka dvou dětí tváří v tvář, kdy z dětí přežije jen jedno. A to syn, kterého Maddie měla podvědomě vždy radši, i když se jedná o dvojčata. Začátek skvělý, ale v momentě kdy se příběh začal rozplétat a tím vlastně ještě víc zamotávat už to bylo místy hodně přitažené za vlasy. Maddie se probudí po 3 měsících v komatu s prostřelenou hlavou, z nemocnice ji unesene její manžel násilník, který se chová úplně jinak a přátelsky, takže mu samozřejmě věří a dcera nakonec není mrtvá a za vše si může Maddie sama. Bonus na závěr? Vrah není zahradník, ale velkou kladnou roli zde má soused. Styl psaní hloupoučký, jednoduchý, knížka sama o sobě asi dobře zamýšlená, ale skutek nějak utek.. od začátku mi bylo vcelku jasné, kam to celé směřuje a že v tom nemám hledat nějaký hlubší příběh. Jako něco nenáročného do MHD a na cesty fajn, vracet se k ní ale rozhodně už nikdy nebudu :)
Moje hodnocení: 6/10
IG: kniznisvetLu
Taková příjemně poetická kniha o umění, problémech lidí, penězích, smyslu života a ztracené lásce.
Nečekejte román, na to je formát této knihy moc malý, jedná se spíše o novelu. Má sice pomalejší začátek, ale jako pohlazení po duši to fungovalo. Těšila jsem se na knížku, která bude svým způsobem "náročnější", což je v momentě, kdy zjistíme že Kaminski trpí těžkou demencí a na svůj život vlastně už rezignoval. I přesto všechno je to ale svým způsobem pohlazení po duši, cesta ke smyslu života a objevování pravdy tam, kde by to člověk opravdu nečekal.
Jako bonus má krásnou obálku.
Louisa (Justine) je na pohřbu babičky, ale nebrečí. Odešla dáma, kterou milovala, dáma, která ji nutila chodit na večírky a žít. Dáma, která se opalovala nahoře bez, zatímco ona se trápila láskou. Louisa v této knize vypráví svůj příběh svým vlastním způsobem. Není to deník, není to životopis. Jsou to myšlenky plovoucí na hladině její duše. Životní láska, která ji dostala až na dno - do psychiatrické léčebny, po několika měsících užívání amfetaminů a jiných drog. Proč? Protože se jen snažila splnit nároky svého muže - být ta akční, odhodlaná, usměvavá a vždy svěží a krásná manželka.. nebýt unavená a uzavřená sama v sobě. A tak musela dávky neustále zvyšovat.
Po odchodu své životní lásky za partnerkou jeho otce ale pochopila, že tohle se mělo stát. Její milovaný muž, se kterým čekala dítě odešel. Její matka má rakovinu a babička zemřela. Zbývá otec, se kterým je třeba urovnat vztahy a v životě se objevuje další muž. Zda to bude ten pravý se uvidí.
Tahle kniha je zpovědí duše, prožitků, přiznání si chyb, ale i naděje jít dál.
Četla jsem ji jako román a až na konci jsem zjistila, že se jedná o autobiografii autorky, které skutečně odešel manžel kvůli milence Carle Bruni (ano, nyní už Carle Bruni -Sarkozy).
Kniha se čte příjemně, má krátké kapitoly, skvělý font a málo stran. Formát tudíž akorát.
Moje hodnocení: 9/10
(SPOILER) Luboš je obyčejný kluk z vesnice, kde tráví čas se svým dědou a pak je díky dřině přijat na prezidentské lyceum. Tam si hned mezi lidmi vybere své dva nej kamarády - Pekaře a Jedlu, zatím co zjišťuje, že ten největší problém bude Čolek, pro kterého je póvl už od prvního setkání. Básnířka Bára se ale líbí oběma a zatím co Luboš ji miluje upřímně, Čolek ji chce jako ozdobu a do své sbírky. Lubošovi je nabídnuto 250 tis. aby Báru nechal a když to neudělá, pomsta na sebe nenechává dlouho čekat. Luboš je ale připravený se s Pekařem a Jedlou bránit, jenže proti hajzlovi z vyšší vrstvy holt nic nezmůžou. A tak bere Luboš řešení problémů do svých rukou a schůdnou se zdá být jen jedna cesta...
Co se příběhu týká, připadalo mi, že čtu tak trošku španělskou Elitu od Netflixu v české podobě - nic ve zlém, ten seriál miluju, ale nedalo by se říct, že by mě příběh nějak uchvátil. Co mě ale uchvátilo je jazyková forma a styl psaní Lukáše, protože bych v životě neřekla, že v ruce držím knihu, kterou napsal v 19 letech. Za to má můj obdiv. Do 3/4 jsem si myslela, že mě nic nepřekvapí, ale konec knihy, ve které to skvěle gradovalo mě moc bavil. Lyceum určitě za přečtení stojí, už jen pro tu podporu mladých spisovatelů. 8/10
Kovyho jsem objevila až díky dceři, která mi ukázala jeho video úlovky z wattpedu a od té doby jsem ho začala sledovat trošku víc. Ne, není mi 15, ani 17, je mi skoro 33, ale musím smeknout, protože videa která jsem náhodně projela na yt mluví sama za sebe - Kovy už není ten mladej puberťák, co se snažil zaujmout, ale má svou vlastní základnu, do které patří i dospělí. Jeho videa - hlavně ta cestovatelská mě vážně baví, sleduju ho na instagramu, protože je tam spoustu zajímavých podmětů a hlavně mi přijde, že i přesto, kolik lidí má kolem sebe a jak je nyní "slavnej", zůstává sám sebou. Ostatně vedl hodinový rozhovor s Dalajlámou, spolupracuje s Jankem z Honest guide a celkově mě jeho tvorba prostě baví. Knížka sama o sobě není nijak literárně převratné dílo, je to spíš soubor vzpomínek a ucelení života, doplněná skvělými rodinnými fotkami, ke kterým je výborný komentář. Důležité je totiž se nevzdávat - viz soutěž s bramborou a obrázek vesmíru. Moc mě potěšila kapitola o jídle, kde Karel píše, že je jedno jakou máte postavu, že je mu jedno, jestli jsou jeho přátelé tencí, tlustí, malí, vysocí nebo širocí, protože přátelství je o hodinách strávených nad jídlem, o stovkách vypitých čajů, káv a piv.. a je to tak.
Dalo by se říct, že v s ním souhlasím vlastně ve všem. Je to sice záležitost na max. 2 hodinky čtení, ale velmi příjemná.Díky Kovy :)
Knížku mi s věnováním zaslala sama autorka, se kterou jsme ve spojení a já smekám. Smekám před ženou, která si prošla peklem a přesto se postavila na nohy a rozhodla se jít se svým životním příběhem na světlo světa, i proto, aby pomohla lidem pochopit. Helena je mladá maminka, která se nemůže dočkat druhé dcerky. S partnerem se stěhují do nového vysněného bytu, ale po porodu začne být všechno jinak. Ze všech stran se na ni valí: „no jo, potřebuješ si jen odpočinout", nebo: „to je normální, dej tomu čas a budeš zase ok!" Ale Helena cítí, že tohle normální není a sama se rozhodne vyhledat pomoc. Její stav se ale zhoršuje, starší dcery se vlastně bojí, pronásledují jí halucinace, třas, mdloby, ale i nečekané návaly vzteku. Starší dcera tak přebývá více a více u babičky, ale Helena se ani přes medikaci nelepší..
Z léků je jí špatně a několikrát se pokusila o sebevraždu.
A pak přijde zlom, nová lékařka ji vysvětlí, že netrpí poporodní depresí, v čemž ji ujišťoval i bývalý psychiatr, ale má tzv. schizoafektivní poruchu, která pro ni znamení léčbu na celý život.
Tohle je příběh Lucie, alias Heleny, který je propletený s rodinným příběhem a pohledem jejího partnera, který nakonec odešel z práce, aby se o ni a dcery mohl postarat.
Také je tahle kniha důkazem, že zvládnout se dá vše, i když je to někdy až nesnesitelně těžké a především je tahle kniha důkazem, že psychická nemoc si nevybírá a přichází nepozorovaně a tiše.
Kniha je přesto napsána s jakousi lehkostí, ze které je cítit, že Lucka i její okolí to prostě už berou tak jak to je a rozhodně by si ji měl přečíst každý. Tahle kniha totiž hodně otevírá oči.
Dle anotace jsem čekala jakousi krimi zasazenou do historických událostí roku 1917, kdy příběh začíná. Místo toho jsem ale byla velmi překvapená, neb jsem dostala duchařský příběh lehce propojený s krimi linkou. Nejedná se úplně o román, ale i díky rozsahu o povídku, která by si ale rozhodně zasloužila více stran a byla by to skvělá kniha.
Patrik Madle psát umí, knížka je promyšlená, jen škoda toho krátkého formátu. Dle mě by si příběh prostě zasloužil více prostoru :)
Jinak to byla fajn záležitost na hodinku a půl čtení.
Bonusem je krásný přebal, díky kterému mě tohle dílko zaujalo.
Při začátku čtení jsem byla rozporuplná, jelikož hru jako takovou neznám, ano, mám povědomí o čem zhruba je, co se tam děje atd, ale zarytý fanoušek ani hráč nejsem. Od knihy jsem očekávala přiblížení postav a kulis hry a to jsem dostala. Nevím na kolik se s hrou dá porovnávat, ale krimi linka zasazená do zakázaného města v cyber budoucnosti byla skvělá. Postavy sice nedostaly moc místa na svoje přiblížení, ale zmatená jsem nebyla a knížku jsem si užila. Čekala jsem něco nenáročného a svižného, s lehkým náznakem sci-fi, což jsem dostala.
Není to něco, co nutně potřebuju číst znovu, ale bylo to fajn.
Knížku jsem objevila v LK mezi válečnou literaturou - neptejte se mě, jak se tam dostala. Každopádně je to kniha, která je povinností pro všechny pejskaře. Pavol Fabian přibližuje zábavnou, ale velmi ponaučující formou nejen život psů slavných osobností, ale především historické souvislosti. Kniha se pohybuje v rozmezí Columba po současnost a některá fakta jsem absolutně netušila. Spoustu prezidentů a známých osobností dokonce sami chovali psi, nebo byli hrdými majiteli štěňat z ČSR.. Nejen o známých osobnostech showbusinessu, ale především o známých osobnostech, o kterých jste možná ani netušili, že psa měli.. Od Renaga, přes Junga až po Busche a Klause.
Kniha se čte vesměs sama a je doplněna hromadou fotografií. Jediné za co ubírám hvězdičku je někdy až moc násilné přeskakování v čase.
Moje hodnocení: 9/10
(SPOILER) Fantasy, které by mě nejspíš úplně minulo, kdybych tuhle knížku nevyhrála loni u Bichličky. Až letos jsem na ni dostala chuť a je byla to záležitost na dva dny. Je to YA fantasy, kde je samozřejmě románek dvou hlavních postav, ale příběhu nějak neubližuje, neboť není stěžejní. Wil je princezna, která má schopnost měnit dotykem vše živé v drahý kámen - rubíny, safíry, diamanty. První scéna, kdy svým dotykem zabila člověka, který se postupně měnil v rubín a pod vrstvou kamene mu tekla krev mě velmi příjemně překvapila. Celé je to hezky vymyšlené, poznáváme tady severní a jižní království, příběh Wil i její rodiny a nakonec i její putování za tím, aby se tohoto prokletí zbavila. Obrovský problém jsem ale měla se zasazením do novější doby, protože v jeden moment čtete o petrolejkách a chvilku na to lidé cvakají vypínačem a používají pistole. Tohle mi na knížce nesedělo, ale jinak je dobrá a pro milovníky fantasy za přečtení určitě stojí.
Knížka na kterou jsem se těšila s obrovským očekáváním, ale nemůžu říct, že by je úplně splnila. Námět skvělý, zpracování slovanské mytologie a víry ve stará božstva skvělý. Zápletka vystavěná dobře s velkou mírou očekávání, ale... Příběh se odehrává v zapadlé vesničce na hranicích, kde obyvatelé udržují staré zvyky. Tady bohužel na sebe alespoň za mě naráží potkávání reality a dějové linky, kdy má čtenář pocit, že se dostal do vesnice v 18., nebo začátkem 19.století, ale posléze si uvědomí, že jsme stále v dnešní době díky zmínkám o policistech, prasklém potrubí a hrnku na lince v kuchyni. Co se samotného děje - božstev, démonů a postupného rozmotávání příběhu týká se mi kniha líbila moc. Konečně se jedná o knihu, kde autorka zpracovala krásně slovanskou mytologie se všemi jejími démony a tradicemi, které bychom si měli připomínat.
Kosti mraza jsou knihou, ke které jsem byla obezřetná, protože na soc.sítích byla vidět hodně a čekala jsem od ní nějaké typické YA zasazené do slovanské mytologie. Opak je pravdou, příběh Sivy, která se chystá najít kosti Mraza - svého otce, aby zabránila Jedwize (prastaré čarodějce) ve zničení světa je skvělou, mrazivou fantasy, která čerpala ze slovanské mytologie a autorka si s náměty pohrála skvěle. Společné putování s Bogoborem (tím, který byl prokletý k věčnému životu) není vůbec jednoduché, plné nástrah v podobě nemrtvých, vodníků, lešajů a dalších mytologických stvoření. Mrazivá atmosféra se nese celou knihou. A Konec knihy není vůbec předvídatelný. Naopak, autorka zazářila tím, že očekávaný konec přetočila o 360 stupňů. Potěší všechny čtenáře, kteří milují mytologii a mrazivou atmosféru knih.
Kdo miluje svět zaklínače, rozhodně musí milovat i tuto knihu. Komplexní průvodce světy, postavami, příběhem, ale i monstry, se kterými Geralt bojuje. Kniha plná nádherných obrazů nejen z herní série a skvělý doplněk k sérii knižní. Pro milovníky Bílého vlka nutnost. Navíc Vám kniha krásně přiblíží jak moc čerpal Sapkowski ze středověké mytologie. Komplexní a ucelené průvodce světem Geralta z Rivie.
Útlá kniha s velkým obsahem. Psána pod pseudonymem, takže nevíme, zda autorka v tomto nebo podobném problému někdy figurovala, nebo ne. Z části by ale kniha měla být založena na faktech. Příběh sedmnáctileté Sáry putující na vlastní pěst do válečné zóny, posléze v doprovodu vojáka Omara je svižný, krátké věty mají své kouzlo a i když se může zdát, že se jedná o jednoduchou knihu, opak je pravdou. Stylem mi kniha trochu připomínala Zuzanin dech od Katalpy a rozhodně ji mohu všem doporučit.
„Černý velbloud je smrt, která klečí před každým z nás."
(SPOILER) Fantasy kniha, která byla hodně propagovaná ve všech reklamách knih Dobrovský. A tak jsem neodolala, příběh sliboval temnou gotickou fantasy, při které se Vám bude tajit dech. A ano! Splněno. Kniha splnila moje očekávání. Jako milovník hororů bych neřekla, že se jedná o gotický příběh, ale dějová linka mi sedla. Naďa je mladá svatodějka, která se po zničení kláštera, ve kterém přebývala rozhodne opustit své bydliště a vydat se do Tranávie - sídla vládců za jediným účelem - zlikvidovat prince Serafína, který velí vojenským tažením a navrátit světu Bohy, se kterými komunikuje pomocí vyřezávaných korálků. Svatodějky jsou ale loveny Supi - vyhnanci, napůl monstry, napůl lidmi, kteří z Tranávie byli vyhnáni do solných dolů. Při svém putování potká Naďa Rašída, Paridžán a Malachijáše, do kterého se postupně zamiluje a který jí pomůže s infiltrací mezi nepřátele, protože Tranávii zná. Zde postupně poznávají, že princ Serafín není jejich nepřítel, ale spojenec a hlavním cílem se stává zabít krále, který by jinak prince obětoval aby se sám stal Bohem.
Celý příběh je dokonale vykreslený. Po přečtení knihy Medvěd a Slavík jsem hledala nějaký podobný příběh se slovanskou mytologií a tady jsem jí dostala hojné množství. Jedinými mínusy knihy je to, že se jedná o první díl ze série a že se jedná o YA knihu, takže hrdinové jsou samozřejmě náctiletí, což je trochu zbytečné.
Pro milovníky fantasy je to ale kniha, která má zase něco nového, co tu ještě nebylo a jejíž příběh jsem si užila plnými doušky.
Moje hodnocení: 9/10