Arlienen
komentáře u knih
Hana
Alena Mornštajnová
,,O minulosti musíme vědět co nejvíc, abysme neopakovali stále stejné chyby. Jednotlivé události spolu vždycky nějak souvisí, zapadají do sebe a vyúsťují v další dění. Jen pochopení souvislostí je cestou, jak se může lidstvo pohnout dopředu."
*****
Po knize jsem sáhla kvůli čtenářské výzvě, jinak bych si knihu asi nepřečetla, protože jsem měla v plánu si knihu přečíst už hodně dlouhou dobu, ale vždy se našly jiné knihy, které jsem si musela přečíst. Udělala jsem chybu, že jsem četbu této knihy odkládala. Kniha byla skvěle napsána. Sedl mi autorčin styl psaní. Kniha je super čtivá. Měla jsem ji přečtení za den.
Kniha je psaná z různých období a z pohledu Miry a Hany. Oba jejich příběhy mě chytly za srdce a na konci mi i slzička ukápla.
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Od paní Klevisové mám přečtených pár knih a líbí se mi její styl psaní. Ani Prokletý kraj nebude výjimkou. Kniha má na začátku takovou horrorovou až strašidelnou atmosféru. Ve vzduchu je cítit napětí.
Líbilo se mi vykreslení Jelení Hory. Hned jsem měla chuť se tam vydat na tůru.
Kniha je psaná z více pohledů postav. To je pro mě vždy zárukou dobré knihy. Líbí se mi, když vím, co si která postava myslí.
Jak bylo zmíněno v ostatních komentářích - detektivní zápletka je zde upozaděna a spíš se řeší historie Jelení Hory a jejich obyvatel.
Kniha rozhodně stojí za přečtení a já se k ní jednou určitě vrátím.
1984
George Orwell (p)
1984 je dílo, které se řadí mezi maturitní otázky. Já jsem tuto klasiku četla jen kvůli čtenářské výzvě. Jsem za tento impuls velice vděčná. Při četbě jsem měla husí kůži celou dobu. Shrnula bych to jediným slovem - PECKA!
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
(SPOILER) Slepá mapa je v pořadí třetí knihou, kterou jsem zatím od Aleny Mornštajnové měla tu čest si přečíst. Kniha se mi četla dobře do chvíle, než se vyprávění chopila Anežka.
Anna, ukecaná a milující - její příběh mě zahřál u mého romantického srdíčka. Moc jsem jí přála šťastný konec s Antonínem. Bohužel osud má se život jiné plány.
Alžběta,praktická žena bez humoru. Na začátku jsem nevěděla, co si o ní mám myslet. Později jsem ji přišla na chuť a vlastně jsem si ji oblíbila. Byla silná v době, kdy to nebylo lehké a musela se vzdát svých snů.
Anežka mi sedla nejméně z celé knihy. Nebudu lhát. Nechápala jsem, jak může být dcerou Alžběty. Obě byly opačné strany jedné mince. Anežka mi přišla slabá. Pak se stala ta věc s Honzou. Četla jsem to se staženým žaludkem.
Kavárna v Kodani
Julie Caplin
Upřímně, já nejsem zrovna velkým fanouškem románů pro ženy. Nicméně jsem měla náladu na něco odlehčeného, u čeho nebudu muset tolik přemýšlet a prostě si čtení užiju. Přesně to se stalo. Kavárna v Kodani je krásná, oddechová četba, kterou jsem si náramně užila. Poznala jsem jinou tvář Dánska, než jakou jsem ji měla možnost poznat z pohledu Carla, Asada a Rose. Moc se mi líbilo podání Dánů a jejich chápání rovnocenosti lidí. Hned jsem dostala chuť se vydat do Kodaně a pochopit smysl "Hygge". Určitě si přečtu další díly, protože mi čtení knih od paní Caplinové zvedá náladu a v zimním období je to potřeba o to víc.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
(SPOILER) Po přečtení Hany, která je za mě naprosto skvostným dílem z pera paní Mornštajnové, jsem si musela přečíst další z jejích knih.
Kniha Tiché roky je stejně čtivá jako Hana. Děj lehce plyne. Od začátku jsem se začetla a najednou jsem byla na konci. Příběh je opět vyprávěn ze dvou pohledů - Bohdany a Svatopluka.
Svatopluka mi bylo od jeho narození líto. Je hrozné, když matka nechce své dítě a nedokáže ho mít ráda. Pak se objevila Eva a Svatopluk poznal jaké to je, když ho má někdo rád. Bylo mi úzko, když postupně ztratil Blanku a Evu. Asi chápu, proč měl s Bohdanou tak špatný vztah, ale i tak mě to mrzelo a bylo mi to líto. Po přečtení knihy mi je jasné, proč autorka zvolila tento název. Bohdana a Svatopluk spolu dlouhá léta nepromluvili. Kniha končí slovem ,, Tati." Jen to jedno slovo mě rozbrečelo. Přála bych si kapitolu navíc. Takhle se mi to zdá nedokončené.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
(SPOILER) Po knize jsem sáhla ve své oblíbené knihovně, porotože se mi kniha hodila do čtenářské výzvy - téma č.4. Upřímně, jsem měla strach, že kniha bude psaná stylem, jenž mi nebude vyhovovat a kniha pro mě bude těžkým oříškem.
No, byla jsem příjemně překvapena, neboť mě kniha od samého začátku vtáhla do děje a já jsem hltala každé slovo. Příběh byl silný a struhující- Solmena byla žena, která to měla v životě těžké, ale i přesto se snažila vychovávat svou neteř a synovce a zároveň pomáhat lidem. Bohužel se právě kvůli léčení a pomáhaní lidem, dostala do hledáčku lidem, díky nimž trpěla ona a její rodina.
Mlha nad Shadow Sands
Robert Bryndza
Druhý díl o Kate Marshallové se mi líbil. Děj odsejpal a já jsem byla na konci knihy. Kate v druhém díle stále bojuje se svými démony a svou minulostí. V oblasti Shadow Sands se ztrácejí lidé a Kate s jejím synem našli tělo v nádrži Shadow Sands. Kate a Tristan se pustili do záhady ohledně Shadow Sands.
V tomto díle jsem měla možnost poznat více postavu Tristana a jsem za to autorovi vděčná, protože Tristan si rozhodně zaslouží více prostoru v knize.
Kanibal z Nine Elms
Robert Bryndza
Mám ráda sérii s Erikou Fosterovou a jejím týmem. Říkala jsem si, že si zkusím přečíst novou sérii o Kate Marshallové od Roberta Bryndzy. Autorův styl psaní mi vyhovuje. Jeho knihy mám rychle přečtené a ani kniha Kanibal z Nine Elms nebyla výjimkou. Postava Kate se mi líbila. Na začátku knihy ji sériový vrah skoro zabije a z ní se potom stane alkoholička. Tak nějak mi to přijde logické, že to se to na ní muselo podepsat. Kate její minulost dostihuje a opakují se vraždy, který spáchal sériový vrah z Nine Elms.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Četla jsem mnoho knih, které se zabývaly tématikou druhé světové války. Takhle byla pojata trochu jinak. Byl to příběh o lásce na pozadí války, během nichž zemřelo tolik lidí. Já obdivuji hlavního hrdinu. Řekl celému světu svůj příběh tak jak to bylo. Najde se hodně lidí, kteří ho za to kritizovali. Za to si zaslouží můj obdiv. Za to, že se nebál říct svůj příběh celému světu.
Zlodějka příběhů
Michaela Klevisová
Moje druhá kniha v pořadí od paní Kleviské. Musím přiznat, že mi autorčin styl psaní a vyprávění naprosto vyhovuje. Charaktery postav jsou uvěřitelné. Bergman není žádný superhrina, který hned pozná pachatele, ale je to normální chlap, který řeší problémy jako každý druhý obyčejný človek.
Nevím, jak to autorka dělá, ale v prvním díle Kroky vraha mi byla nesympatická hlavní hrdinka - Julie a v této knize to byly všechny tři kamarádky - Anna, Ester i Marcela.
V knize bylo opět použito téma špatná matka. Julie byla špatná matka a i teď Anna byla špatná matka....
Zlámané kosti
Angela Marsons
Tato kniha se mi dokázala dostat pod kůži tak moc, že jsem se obávala toho, co mě čeká na další stránce.
*****
Byla to neskutečně zamotaná pavučina, jejíž vlákna se křížila a propojovala. Všechno do sebe na konci zapadlo.
*****
Já jsem vůbec netušila, kdo mohl být vrah prostitutek. Byla jsem hodně překvapená, když jsem to na konci knihy zjistila.
Pohřbená pravda
Angela Marsons
(SPOILER) Pohřbená pravda je v pořadí šestou knihou od Angely Marsonsové. Já jsem se k ní bohužel dostala až teď, ale mám přečtené ostatní knihy. Já nerada knihy přeskakuju, když mají své pořadí v sérii, avšak u Kim jsem musela toto své pravidlo porušit. Protože jsem četla další knihy, měla jsem představu o tom, co se bude dít v šestém díle. Nicméně i tak jsem si četbu moc užila. Angela píše čtivě a já se pokaždé začtu tak, že se potom nedokážu od knihy odtrhnout.
Kim řeší svůj vztah s Tomem Travisem a zároveň případ, na kterém spolu spolupracují. Nebyla by to Kim, kdyby do případu nešla na 110 procent. Víme, že Kim je drsňačka, ale i tady se projeví její jemnější stránky.
Bylo zábavné sledovat Keva s Bryantem. Jsou tak rozdílní, že mi to vykouzlilo úsměv na tváři.
Stace. Ach, Stace. Díky ní jsem asi pochopila, co obnáší význam rasista. Člověk nechápe, jaké to je, když má někdo tmavší barvu kůže nebo jinou orientaci.
Penn. Moje oblíbená postava. Tady byl zatím jen jeden z mnoha nových postav, ale v dalších dílech jsem si ho moc oblíbila.
Kroky vraha
Michaela Klevisová
Musím se přiznat, že kniha Kroky vraha je mou první detektivkou z pera českého autora. Paní Kleviská umí uvěřitelně napsat charaktery a čtenář v nich snadno pozná někoho ze svého okolí, či osobu blízkou.
Kniha je čtivá a postupně se zvyšuje dávka napětí. Co v knize rozhodně nenajdete - potoky krve, brutální způsoby zabití a další nechutnosti, na které jsem normálně z detektivek a kriminálek zvyklá. Řeší se rodinné a sousedské vztahy.
Údolí mrtvých
Tim Weaver
(SPOILER) Už je to nějaká doba, co jsem četla první díl o Davidovi. Pamatuju si, že jsem měla ohledně prvního dílu jisté výhrady, ale druhý díl mě naprosto nadchnul a žádné chyby jsem nenašla. Tim píše čtivě. Čtenář čte a najednou zjistí, že je na konci, knihu totiž nelze odložit. Nejsou v ní žádná hluchá místa, je tam akce a napětí. Není také nouze o pachatele, který je uvěřitelný a skvěle popsán.
David řeší případ zmizení Megan. Nebyl by to David, aby se z obyčejného případu zmizení nestalo něco jiného. On má na to prostě štěstí. Jrště že si za parťáka vybral bručouna Healyho. Skvěle se doplňují a baví mě spolu.
Neklidná krev
Robert Galbraith (p)
(SPOILER) Na pátý díl se Strikem a Robin jsem čekala tak dlouho, až bych to nazvala mučením. Samozřejmě, že mi to čekání stálo za to!
Knihu jsem začala číst ve čtvrtek 9.6. a skončila jsem ve středu odpoledne 15.6. Rowlingová sama sebe překonává a je naprosto geniálně fenomenální! Kniha už tak byla tlustá, ale já bych ji klidně brala ještě objemnější a delší, protože to čekání na další díl mě určitě zabije. Rowlingová ze mě udělala závisláka na svých knížkách. Miluju Cormorana a Robin. Jejich chvíle v kanceláři, když pili whisky mě úplně odrovnala. Samozřejmě Rowlingová mi to dělá naschvál a schválně takovými scénami šetří, jen abych dál utrácela peníze za její knížky :-D
Loutkové divadlo
M. W. Craven
Mnoho přátel mi už delší dobu doporučovalo, abych si přečetla knihy od spisovatele M. W. Cravena, že píše dle nich zatraceně dobré knihy. Stalo se, že jsem zrovna neměla, co číst, tak jsem souhlasila, že si přečtu knihy ze série W. Poe. No, světě div se, ono je to vážně super čtivé a nutí mě to pořád číst dál a dál!
*****
W. Poe je sympaťák, kterého nemá kupodivu nikdo rád. Svým chováním a osobním kouzlem mi lehce připomíná Cormorana Strikea (i jména mají oba pánové osobitá). Poe a Tilly jsou hlavními tahouny knihy. Jejich vztah a hlavně jejich konverzace mě baví.
,,Víte, kdo já jsem? " řekl.
Poe se naježil. Věděl, že by to neměl dělat, ale otočil se na Bradshawowou a řekl : ,,Tilly, můžeš zavolat psychiatrický tým? Máme tady někoho, kdo neví, kdo je."
,,Dobře, zavolám, Poe." Koutkem oka viděl, že si z kabelky vytáhla tablet a zapnula ho.
První krev
Angela Marsons
Měla jsem obavy z ,,nultého" dílu. Říkala jsem si, že kniha nemůže být tak dobrá jako ostatní díly. Jenže tento prequel předčil má očekávání a byl naprosto úžasný. Vůbec nelituju, že jsem si knihu přečetla. Aspoň jsem si zkrátila čekání na Vražednou mysl.
Dvojitý kříž
Chris Carter
Moje první kniha od tohoto autora. Musím říct, že to byla parádní jízda, za kterou autora ohodnotím plným počtem hvězdiček.
Zátiší
Louise Penny
Po knize jsem sáhla kvůli krásné obálce a také kvůli komentářům, které byly spíše pozitivní. Mám ráda knihy, které nemají potřebu čtenáře šokovat násilnými vraždami a brutálními způsoby zabíjení. To vážně v této knize nenajdete.
Kniha má své tempo hned od začátku a ke konci se rapidně zvyšuje při odhalení vraha a motivu. Já jsem v průběhu čtení měla své tipy, kdo by mohl být vrah. Nakonec mi žádný nevyšel a o to jsem byla překvapenější.
Kniha se mi četla moc dobře. Líbí se mi autorčin styl psaní. Její popis Three Pines způsobil, že jsem se cítila, jako bych tam vážně byla. Postavy autorka vykreslila velice realisticky a člověk má pocit, že čte o svém sousedovi. :-D
Armand Gamache je velký sympaťák. Je na něm znát, že už má ledacos za sebou a nechybí mu životní nadhled a jistá pokora. Právě to mě nalákalo na další knihy z pera Louise Pennyové.