Arwen777 komentáře u knih
Milá postapo hororová variace na Živé mrtvé. A proč milá? Protože hlavní hrdinkou je malá, chytrá, bezbranná holčička, která s nadšením vsakuje učení, kterého se jí na uzavřené vojenské základně dostává, a nás dostává svým vnímavým pohledem na svět a přirovnáními k příběhům, o kterých se dozvídá od své učitelky. Až později zjistíme, že zas až tolik bezbranná není, ale to už nás má omotané kolem prstu.
Výborný tah od autora... v podstatě hororový příběh zjemněný napůl záporáckou hlavní hrdinkou, které ale musíte držet pěsti. Skvělé popsání světa, včetně příčiny katastrofy a velice překvapivý konec. Dobré vykreslení postav, jejich vývoj a pro nás námět k zamyšlení, jak bychom se chovali my. Občas jsou v knize i drsnější scény, ale z mého pohledu nijak přehnaně.
Za mě má tato kniha velké kouzlo, byla pro mě velkým příjemným překvapením.
A navíc velice dobře zpracována jako audiokniha.
Doporučuji všem, kteří mají chuť vybočit ze svých zajetých kolejí a zkusit něco odlišného.
Knihy Michaely Klevisové mám ráda pro její styl vyprávění, zaměření na vykreslení charakterů a vztahů mezi lidmi a pátrání založené na spíše psychologické rozkrývání těchto vztahů a možných pohnutek.
I tento příběh je takový, inspektor Bergman se nám tu představuje a pátrá po vrahovi mladé dívky, která byla nalezena v lesoparku v Praze. Je to věrohodná sonda do života lidí ve vilové čtvrti, do sousedských, rodinných, pracovních a mileneckých vztahů. Příběh plyne poklidným tempem, přesto nepostrádá napětí.
Jediné, co mi vadilo, byla na můj vkus podivná jména některých protagonistů.
Je to moje třetí přečtená kniha autorky a musím říct, že Zmizela v mlze a Ostrov šedých mnichů se mi líbily více. Přemýšlela jsem proč a nakonec jsem došla k závěru, že z nějakého nepříliš logického důvodu mám raději detektivky odehrávající se v jiných zemích, myslím, že to asi souvisí s iracionálním pocitem bezpečí. Prostě nerada čtu o zločinech v Čechách.
Přesto knihu doporučuji a časem určitě vyhledám další díly série.
Druhý díl jede na stejné vlně jako první, takže znovu vyšetřujeme zločin v malebné švédské vesničce. Tentokrát se zápletka točí kolem starožitností, trhů a obchodu se starožitnostmi, což je pro mě super téma, o kterém nic nevím. Samozřejmě z toho logicky vyplyne, že se budeme prodírat chamtivostí, závistí, snahou být na vrcholu, trochou zlodějiny, probereme i dávné křivdy a vztahy, možná i lásky. Vše v poklidném tempu. Ideální čtení na léto.
Ačkoliv asi raději čtu zahraniční detektivky (mám tak pocit, že zlo je daleko od nás), musím uznat, že české detektivky mají tu přidanou hodnotu v prostředí, které je nám známé. A nejraději mám, když je kniha zasazena do krásného prostředí, naoko nevinného, kde si lidé vidí do talíře a mají mezi sebou hezké vztahy. Nebo ne? Může i v malebné přírodě a od civilizace vzdálené osadě bublat pod povrchem tajemství? Může i tam žít zloduch?
Neříkám, že bylo vše dokonalé, zejména volba jmen a příjmení mě dost iritovala, ale myslím si, že na tak mladého autora je to slušná práce a doufám, že se dočkáme dalších knih.
Ano, jedna z knih, na které se nezapomíná, pokud vám sedne. Jedna z těch, u kterých nechcete, aby skončila, chcete nadále být součástí životů jejích hrdinů, ač to vlastně žádní hrdinové nejsou. Jsou to jen obyčejní lidé z malé vesničky kdesi v Německu a jejich obyčejné životy s malými i velkými starostmi. Ale psané s takovou láskou a tak poeticky, že z toho vzešlo nezapomenutelné pohlazení po duši, krásné vyjádření lásky k lidem s jejich někdy bizardními zvyky a nezvyklými povahami, které jsou tak rozdílné, že k sobě v žádném případě nemohou zapadnout. Ale tolerance a přijetí, láska a přátelství, je všechny udrží pohromadě.
Přiznávám, že jsem si zpočátku nebyla jistá, jestli knihu dočtu, půl příběhu jsme si na sebe zvykali, ale pak to najednou začalo fungovat a ve druhé půlce jsem už věděla, že to je jedna z těch nezapomenutelných. Jsem moc ráda, že mě na ni komentáře mých oblíbených uživatelů přivedly.
Doporučuji jemným duším.
Moje první kniha od tohoto spisovatele, kterého jsem měla v hledáčku již dlouho.
Nemůžu upřít dokonalé vykreslení dobové atmosféry, která opravdu skvěle dokáže vtáhnout čtenáře do tehdejší doby. Toho si velmi cením.
Detektivní linka byla velice zajímavá, záhadné vraždy mladých dívek a podivné události na hřbitově, může být pachatelem člověk nebo něco horšího?
Výborný vhled do tehdejší policejní práce, zavádění technických novinek do vyšetřování, ale největší podíl má lidská práce. Jako bonus postava hrobníka a jeho almanach, jehož ukázky nás provázejí dílem a navozují morbidní atmosféru.
Takže proč jsem jednu hvězdičku ubrala? Je to jen mnou, historické detektivky primárně nevyhledávám a doba konce 19. a i 20. století není moje oblíbená. Nicméně to je jen můj problém, kniha je podle mého názoru velmi dobrá.
Audiokniha, namluvení na mě až příliš dramatické, některé hlasy postav mi nevyhovovaly.
Již dlouho jsem slýchala doporučení na tuto sérii a protože mě čeká dovolená v Irsku, řekla jsem si, že je ten pravý čas to zkusit a trochu se na Irsko naladit.
Ale abych pravdu řekla, moc nechápu, co na sérii čtenáře až tolik přitahuje, že má tak dobré hodnocení.
Z mého pohledu je to velká nuda, zápletka průhledná jako křišťál, erotika neuráží, ale opakuje se stále to samé a popisy krajiny (na které jsem se těšila nejvíc) se omezily na několik procházek, výlet na kajaku a hotel v Dublinu. Zklamalo mě to... Jediné, co mě zaujalo byl Guiness a whiskey a to není tip, o kterém bych předem nevěděla.
Celkově zápletka byla velice chudá, jen konec byl aspoň trochu napínavý.
Mám půjčený ještě Hrad ve Skotsku, tak nevím, jestli mu dám šanci...
Nesmírně zvláštní kniha, která mě doslova okouzlila.
Zpočátku jsem si nebyla jistá a nechápala jsem tak dobré hodnocení, ale jak se příběh začal rozvíjet, dokonale mě dostal.
Co začíná jako postapokalyptický příběh, se velmi brzy změní v rodinnou ságu s velmi širokým záběrem. Začíná před první světovou válkou a končí v podstatě rokem 2038, kdy svět trpí následky ekologické katastrofy. Od začátku sledujeme osudy rodu, který je spjatý se stromy, lesem a dřevařským průmyslem. Sledujeme životní náhody, tragédie, lásky, zrady, chtivost i boj o přežití. A v centru jsou vždy stromy a láska k nim.
Kniha je napsána krásným jazykem, autor je výborný vypravěč. Příběhy se střídají, vyprávění skáče mezi lety a jednotlivými generacemi. Sledujeme spletité osudy a přitom cítíme krásu přírody Britské Kolumbie a úctu k zalesněné krajině.
Překrásný příběh s ekologickým podtextem, doporučuji!
Jsem okouzlená. Začalo to krásnou obálkou, v úvodu knihy mě potěšila poetika jazyka a krása hry se slovy a poutavého vyprávění s lehkým humorem, pokračovalo to hromadícími se tajemnými událostmi a dřímajícími rodinnými strašáky a skončilo to tím nezapomenutelným pocitem, který si užívám, když zavřu knihu, ale ještě dlouho ji držím v rukách, abych si to potěšení ještě chvíli prodloužila, protože vím, že jsem dočetla knihu, na kterou dlouho nezapomenu.
Je to vskutku zvláštní dílo, mix poetiky, tajemna a ironie, se stopami hororu, detektivky nebo společenského románu, to přeci nemůže fungovat. Ale může, když tomu přijdete na chuť. A nakonec zjistíte, že vás autorka navnadila podivnými událostmi, snažila se odradit nerudným staříkem, vyděsila vás zvláštními kuriozitami, občas znechutila staříkovými slovy a chováním, napnula dávnými i teprve chystanými zločiny, seznámila s celou řadou svatých a s celou řadou lidských charakterů, dobrých i špatných. A to, co ve mně po dočtení zůstalo rezonovat, je velké pochopení pro lidské chování, charaktery, prožitá utrpení a složitost života. Poklona autorce.
Krásná kniha. Doporučuji.
Obrázky všedních dnů a obyčejných každodenních činností člověka, který pracuje s autisty. Podané s humorem, ale především lidsky a s láskou.
Autor nesnědl všechnu moudrost světa, nad svojí prací přemýšlí a pochybuje, zvládá ji, často padá, a přesto se znovu zvedne a opět jde dál a vymýšlí nové věci a nové způsoby. A za to má můj velký obdiv a porozumění. Kniha není žádná velká literatura, ale dotkne se vás svou opravdovostí a dojme vás láskou a snahou udělat svět snesitelnějším pro obě strany. Krátké vstupy, zakončené autorovým zamyšlením, shrnutím nebo povzdechem, nad mnohými ale přemýšlím i po dočtení, a to již po několik dní.
Výpověď je možná pro pana Selnera odreagováním a kompenzací, pro nás ostatní je zamyšlením. Jsem ráda, že stále existují lidé, kteří mají chuť "udělat i něco dobrého".
Doporučuji všem empatickým duším a lidem, kteří vědí, že nejsou dokonalí, kteří o sobě pochybují, a přesto se stále snaží a stále hledají cesty. Všem, kteří pracují s dětmi nebo s lidmi, a i těm, kteří s nimi nepracují, ale mají představu, jak těžké to je. Doporučuji všem.
Ke všem citátům, které tu již byly zmíněny, ještě tyto:
Dítě se vrací ze záchodu, má mokré ruce.... Já: "Super, že sis umyl ruce." Dítě: "Jé, ještě umýt ruce..."
Hraju s dětmi fotbal... Já: "Přihraj mi míč." Dítě: "Ne, mám jen jeden."
Tak tahle kniha má vše, co mám ráda. Atraktivní prostředí pro mě exotické Austrálie, hutnou atmosféru nebezpečného vedra, ve které konflikty rychle eskalují, tragédii jako základ zápletky, tajemství v minulosti, které je postupně rozplétáno spolu se vztahy místních obyvatel, sympatického hlavního hrdinu, který ale není 100% klaďas, postupné napětí se strhujícím závěrem. A to vše poutavě podáno. Jane Harperová mě rozhodně zaujala a čtení této detektivky jsem si moc užila. Doporučuji.
Ačkoliv se v této knize řeší sériový vrah, přesto je to takové milé pohlazení po duši. Asi je to tím, že se detektivka odehrává v českém prostředí, nám všem více méně známém. Vesnička v berounském okrese, mlýn na samotě, hezky vykreslené prostředí a i vztahy na vesnici. Vztahy všeho druhu, ty milé, sousedské, i ty špatné. Poklidný styl vyprávění mně vyhovuje, je to příjemná změna oproti některým současným thrillerům. Baví mě hledání motivu prostřednictvím rozplétání vztahů mezi lidmi. Konec byl možná trochu rychlý a ne vše bylo dotažené do konce a vysvětlené. Přesto se mi kniha moc líbila a určitě za nějakou dobu s chutí sáhnu po další.
Velice povedená kniha, útlá, ale silná. Nevnímám ji vyloženě jako feministickou, je sice hlavně o ženách, ale především o síle něco změnit, nepodřídit se zvykům a konvencím, o síle bojovat. Zajímavé bylo prolnutí příběhů. I já bych uvítala pokračování příběhů, abychom věděli, jak jejich osudy dopadly. Na druhou stranu toto naznačení dává prostor otázkám, přemýšleni a hlavně naději. Doporučuji všem, kteří rádi přemítají, o čem lidský život je a jestli existuje něco jako osud nebo jestli máme možnost volby.
Skvělá kniha pro chvíle, kdy se chcete pobavit, trochu zasnít, trochu zapřemýšlet, prostě když máte náladu na něco milého. Velkou výhodou jsou krátké kapitoly, vlastně každá je malý příběh sám o sobě, takže knihu můžete vzít do ruky kdykoliv a začíst se tam, kde ji zrovna otevřete. Takže ideální pro odreagování se nebo když nemáte náladu na čtení něčeho delšího.
Prvních pár kapitol jsem se smála nahlas, zamilovala jsem se do autorčina stylu, píše s nadhledem a pořádnou dávkou sebeironie, o indiánech, o rodině, o přírodě a životních situacích, které přicházejí. Ne všechny příběhy jsou úsměvné, některé jsou spíše k zamyšlení a nutí ohlédnout se za vlastním životním stylem a zvážit, jestli je vše, po čem se pachtíme, nutné a v souladu s naší duší a touhami.
Také mě mrzí, že není jasné, kolik je skutečnost a kolik fikce, moje indiánská naivní duše by si moc přála, aby to vše byla pravda, ale i tak jsem z knihy nadšená. Je to kniha, ze které vyzařuje pohoda, trochu moudrosti, smích, láska k přírodě a nadhled. Je to kniha, kterou bych chtěla mít doma, až budu tohle všechno potřebovat zpátky načerpat.
Doporučuji.
Neměla jsem příliš velká očekávání, o to větší je moje spokojenost.
Když jsem loni cestovala do Irska, četla jsem Domek v Irsku, abych se navnadila. To se nepovedlo, měla jsem si přečíst Irskou krásku. Asi bych se dívala s daleko větším respektem na potomky tohoto hrdého a tak zkoušeného národa.
Kniha je naprosto dokonalý mix čtivého příběhu a věrného historického pozadí. Tak to mám nejraději. Na tomto strhujícím příběhu Gracelin sledujeme těžké období Irska, které je jednak vykořisťováno Anglií a jednak se potýká s hladomorem, se kterým jdou ruku v ruce i nemoci. Popis bídy, umírání, špatných životních podmínek a beznaděje je velmi sugestivní. Vyvažuje to ale láska k vlasti, odhodlání přežít, pokora, láska k bližnímu.
Krásný příběh, který vás chytne za srdce, ve kterém budete z pohodlí dnešní doby obdivovat snahu tehdejších lidí přežít v nuzných podmínkách z naprostého minima, odhodlání nést útrapy života, smířit se s těžkými ranami a najít sílu jít dál i přes těžké zkoušky. Doporučuji.
Tento díl je vhodný jen pro skalní fanoušky této série, neznalý čtenář by si asi klepal na čelo. Většina nás věrných se královsky bavila! Spíš než detektivku tato kniha připomíná humoristický absurdní román, ale nevadí, už dlouho jsem se u čtení tak nenasmála.
A stále tam je ta Aljaška, ta láska k ní, ta překrásná i když drsná příroda, svérázní obyvatelé, kteří se s ničím dlouho nemažou, a hlavně Obluda. A také několik rozzuřených medvědů grizzly, součásti letadel spadlých z nebe, manželské a sousedské rozepře, daňové přiznání, a kupodivu se autorce podařilo do toho guláše přimíchat i dvě mrtvoly.
Skvělý díl, doporučuji.
Dokonalé!
Souhlasím s mojí oblíbenou Della111, že tohle jsou příběhy, kvůli kterým čteme. Příběhy, o kterých ještě dlouho po přečtení přemýšlíme a které v nás doznívají a rezonují. Které srovnáváme se svým životem, svou minulostí a hledáme stejně krásné okamžiky a smutníme nad těmi stejně špatnými, tragickými a osudovými. Příběhy, kvůli kterým vytáhneme staré fotky a možná zavoláme starým přátelům. Protože si připomeneme, že přátelství je jedna z nejcennějších věcí na tomto světě. A kdo takové silné nerozlučné přátelství prožil, je šťastlivec.
Valérii se podařilo napsat nevšední příběh o všedním a běžném životě. Nebo nakonec tak všední nebude? Kromě každodenních dramat a radostí se pod příběhem skrývají nejedna tajemství, a tak je kniha skvělá pro široké publikum, jak pro ty, kteří si umějí vychutnat krásu jazyka a schopnost poutavě popsat i zdánlivě obyčejné věci, i pro ty, kteří prahnou po zvratech a záhadách.
Kniha Vyměnit vodu květinám se mi moc líbila, ale do této jsem se zamilovala. A věřím, že se k ní vrátím, už jen pro poetiku vyjadřování, pro umění vykreslit postavy tak, že dýchají vedle vás, pro tu touhu dál sdílet ten život se vším všudy, pro napětí z rozhodování a především pro vlastní vzpomínky, které mi tato kniha pomohla vyvolat.
Doporučuji!
Detektivka skvělá, jako vždy s Harrym Boshem. Promyšlená, patřičně zamotaná, s mnoha zvraty. Moc se mi líbila psychologie a Harryho vnitřní boj a zápas s pochybnostmi, i potíže s otevřením se blízkému člověku. Policejní práce vykreslena na jedničku.
Takže proč jsem vlastně jednu hvězdu ubrala? Ačkoliv jsem v mládí hltala Perryho Masona, teď už soudní líčení nevyhledávám (v knihách, i když v životě se jim samozřejmě také vyhýbám). A tak se mi tento díl zdál místy zdlouhavý, ale jen soudní scény.
Těším se na další setkání s Harrym.
Kate Burkholderovou a její vyšetřování v amišské komunitě už asi není potřeba představovat. Díly nečtu po sobě, jak vyšly, ale jak na mě vykouknou v knihovně. Tady to rozhodně nevadilo, protože kniha byla věnována skoro výhradně případu.
Na začátku je brutálně zavražděna starší žena a její vnučka je unesena. A tak začíná závod s časem, policie si musí pospíšit, protože každou hodinou jsou šance na nalezení malé holčičky nezraněné menší.
Příběh je velmi napínavý, vraždy přibývají a vše se točí kolem jedné noci v minulosti. Kate pátrá i v jiném okrese a snaží se záhadu rozmotat.
Čistá oddechovka. Líbila se mi.
Trochu jsem se obávala, že tento díl bude nezáživný - sjezd a politika - kdo by v tom hledal zábavu? Ale nakonec se opak stal pravdou. Sjezd i politika tam byly, ale zabalené v napětí kolem podezřelých úmrtí členů rady, kolem snahy zničit další část Aljašky kvůli prachům a hlavně zabalené v humoru. Tento díl byl zábavný, napínavý a smutný zároveň. Katiny nákupy a její pomsta mě opravdu pobavily. Informace o kmenech původních obyvatel, o kmenové politice, sjezdu, tancích a kultuře atd. byly opět skvěle podány spolu s řádnou dávkou aljašské přírody. A i Obluda tu konečně měla velkou roli, takže z mé strany spokojenost.