ArwenAragorn komentáře u knih

V knize se dočítáme fakta a dohady např. o zavraždění kněžny Ludmily, vyvraždění Vršovců, smrti Jana Želivského, smrti Jakuba Jana Ryby, doktora Tyrše, zavraždění Anežky Hrůzové, Otýlie Vranské, atentátu na Františka Ferdinanda d´Este, Heydricha, smrti Jana Masaryka.
Jak je u autora zvykem, čerpá z různých pramenů, ze své strany nepřináší nic nového. Každý čtenář, pokud ho nějaké téma více zaujme, může ho rozšířit o knihy a materiály, které o něm vyšly.

33 26.08.2019

Temný, mrazivý, zneklidňující thriller, plný lží a tajemství.
Na naléhání manžela Patricka, aby překonali manželskou krizi, souhlasí Sarah s koupí domu, kde jako dítě bydlel. Jenže v něm došlo k vraždě rodiny, která v něm dřív žila. Sarah i děti se postupně cítí v domě čím dál hůř a Patrick se začne měnit.
...............................................................................................................................................................
Tajný pozorovatel:
Změnil se. Dům, který byl kdysi prostě jenom domem, pak Domem smrti a teď....čím je teď? Malovaný francouzský nábytek a barvy Farrow +Ball, plechovky s bílou barvou naskládané v hale, která bývala temná a prázdná.
Podívej se ale pozorněji a na malbě jsou černé fleky a tapety se na okrajích odlupují. Podívej se pozorněji a uvidíš, jak se kouše do rtu, jak má shrbená ramena a jak je ztuhlá napětím.
Na stěně za ní je fotografie. Dvě malé děti. Mohla by to být dvojčata. Různé barvy, ale stejné úsměvy. Jak hloupé - tobě to ještě nedošlo? Jí to nedošlo?
Tohle není dům pro děti.
..........................................................................................................................................................
Téma, i když už docela profláknuté, bylo dobré, autorka z něj však dovedla vytěžit tak 50%. Chvilkové napětí a pak zase dlouho nic. Teprve finálních asi 50 stran je napínavějších a akčních.
Pořád jsem nechápala, proč Sarah včas nepopadne děti a neutíká s nimi pryč.
Je to tak 3 a půl *, i přes moje výtky kniha za přečtení stojí, a obálka není špatná.

36 26.08.2019

V příběhu jsou popisovány osudy dvou bratrů, kteří slíbí svému otci, že se v žádném případě nevzdají svého mlýna a k němu náležejícímu hospodářství.
Velice silný, čtivý a inteligentně napsaný příběh o obyčejných lidech, bojujících o svůj mlýn v nelehké době. Krátké kapitoly jsou od roku 1950 vhodně prokládány zprávami z Rudého práva o jednotlivých dějinných událostech.

V knize je spousta chytrých myšlenek, já vybírám tuto od Karla Čapka:
Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív, kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe.Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky, kdo mění víru, nemá žádnou.....
Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí, jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak. Kdo nenávidí, měl v sobě tu nenávist vždycky, kde by se v něm tak najednou vzala! Kdo sloužil, bude sloužit dál, kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění. Nedívej se do tváře, která se změnila, nikdo se nestane krásnějším tím, že změnil tvář.

55 24.08.2019

Psychologický román rozdělený do tří částí, vyprávěných třemi hlavními postavami o tom, co se stalo před 26 lety a současně sledujeme jejich osudy v současnosti. Jak se pomyslný Provaz lží rozplétá, dozvídáme se, co se vlastně před těmi lety stalo, proč k nesmyslnému zločinu došlo a kdo je vlastně vinen. A popravdě je to velmi těžké určit.
Líbil se mi styl autorova psaní, přiléhavé úvahy, popisy situací a dialogy, které vlastně klasické dialogy nebyly, protože je tady absence uvozovek, což mi nevadilo.
................
Myslel jsem si, že už to pomalu utichá. Anetta vykřikovala čím dál tím míň. A mezi těmi výkřiky sice zněl pláč, ale i toho bylo míň a míň.
Dokud tedy-
Když Matthew stisknul spoušť po čtyřicáté deváté a naposledy, zazněla z výkřiku jenom půlka, ostré vyjeknutí, které se rychle utopilo v Anettině hrdle.To vyjeknutí bylo hrůzostrašné samo o sobě, mně ale nejsilněji v hlavě zvoní nepřítomnost jeho druhé poloviny.
..................
Místy mi kniha přišla zdlouhavější, proto jednu * ubírám, ale považuji ji za velmi dobrou.

36 23.08.2019

90%

Perfektní povídky, ráda se k autorovu humoru znovu vracím.

Velmi strohá, stručná kniha, měla jsem pocit, že čtu učebnici.

20 22.08.2019

Výborná detektivka, nenudila, má dobrou zápletku a opět jsem se bavila autorovým humorem, který je mi blízký. Inspektora Van Veeterena vystřídá neméně sympatická Ewa Morenová. Přestože jí zrovna začíná dovolená, začne pátrat po zmizelé dívce, se kterou zrovna jela ve vlaku a která jí o sobě dost řekla. Na pátrání po zmizelé dívce se nabalují další případy a nejasnosti. S vyřešením jsem si musela počkat až na poslední stránky a bylo uspokojivé.

Kromě případu řeší komisařka i svůj vztah s Mikaelem:
V jejich vztahu se zatím neobjevily žádné chyby, minimálně nic konkrétního, ale možná je tohle zároveň i to nejlepší, co se o nich dvou dalo říct. Že to nemá chybu.
Ani moje stará lednice nemá chybu, pomyslela si Morenová. A stejně s ní nechci mít děti.

42 18.08.2019

Útlá knížečka povídek, přečtená za chvilku. Nedám jí ale plný počet *, protože čtení mě až tak hluboce nezasáhlo, i když jsem si užila skvělou atmosféru staré Anglie. Nejvíc se mně líbila povídka "Holčička, která milovala hřbitovy".
.......Přátele nepotřebovala. Měla hřbitov a jeho osazenstvo. Tam si našla své oblíbence. Znala je všechny - věděla, kdy zemřeli, kolik jim bylo let, někdy i jak zemřeli. Znala jejich jména a náhrobní nápisy se naučila nazpaměť.........

-I já se přiznám, že moc ráda navštěvuji cizí hřbitovy, to prostředí, dýchá tam na mě zvláštní, tajemná nálada.

39 18.08.2019

Layla, přítelkyně Finna zmizí v noci na odpočívadle ve Francii a Finn už ji nikdy neuvidí. Po dvanácti letech požádá o ruku její sestru Ellen. Jenže pak se začínají objevovat stopy, které ukazují na to, že Layla se možná vrátila.

Finn:
Stýská se mi po Layle, kterou jsem znal před dvanácti lety. Stýská se mi po našem společném životě. Bylo to úplně jiné, než s Ellen. S Laylou jsme někdy byli nahoře a někdy dole, s Ellen je všechno neměnné. Žádné propady, žádné výšiny. Nikdy se nehádáme - ale ani se spolu nesmějeme - ne tak, jak jsem se smával s Laylou.

Čtivý, poutavě napsaný thriller, nedalo se od něj odtrhnout. S napětím jsem čekala na konec, který všechno objasní. Jenže tenhle jsem nedala. To jako vážně??? Finn musel být úplně na hlavu!
Za konec musím ubrat 2 *, předtím bych bez váhání dala plný počet.

57 17.08.2019

"Tohle je Flora. Flora celičká. A probouzí se"....
Fantastický, místy mrazivý thriller. Má všechno, co má správný thriller mít - napětí, spád, akci.
Floru unesl chlápek (zrůda) a ona se po více než roce zachrání, musí ale prožívat dál noční můry, pár let tak přežívá a pak, co zabije dalšího chlapa, který ji unesl, zase zmizí. Autorka dokonale popisuje pocity unesené a poté přeživší oběť únosu.
A já se znovu setkávám s mojí jedinečnou D.D.!

TOHLE VÍM:
Když jste zavřená v dřevěné bedně, nemáte toho den po dni moc na práci. Vlastně můžete jenom jedno: představovat si, snít, plánovat minutu po minutě, hodinu po příšerné hodině, soustředit se na tu jedinou myšlenku, která vás drží, na to jediné, co vám dává sílu. Najdete to. Provedete to. A jestli jste jako já, už to nikdy nenecháte odejít.
Pomsta.
Ale dejte si pozor na to, co si přejete, zejména pokud jste pitomá holka zavřená v bedně velké jako rakev.

Bez váhání dávám plný počet * a thriller DOPORUČUJI

47 15.08.2019

Kniha se dělí do šesti kapitol - od Hitlerova přepadení Sovětského svazu, což znamená počátek holokaustu, až po osvobození koncentračních táborů v roce 1945.
I. kapitola-Hon na lidi
II. kapitola- Rozhodnutí ( asi po přepadení Sovětského svazu přijal Hitler rozhodnutí vyhubit všechny evropské Židy)
III. kapitola - Ghetto
IV. kapitola- Továrna na smrt
V. kapitola- Odpor (např. ozbrojený odpor Židů Varšavského ghetta v r. 1943, Roza Robotová, vzpoura v Treblince 1943, Raoul Wallenberg, Oskar Schindler, Berthold Beitz a další)
VI. kapitola- Osvobození
Žádný zločin v historii lidstva námi tolik neotřásl a proč se to všechno mohlo stát, zůstává otevřenou otázkou. Děsivá kniha.

33 14.08.2019

Autor popisuje bitvu o Stalingrad a finální porážku 6. armády hodně podrobně. Předtím jsem četla stejné téma ze série od G. Knoppa, ale myslím, že neuškodí přečíst si obě knihy. Každá je trochu jiná a obě mě upoutaly, tato ale víc.

25 13.08.2019

Temný psychologický román s mnoha tajemstvími a zvraty. Postavy jsou působivě vykresleny.
V knize se střídají pasáže Catherine a Simona z minulosti a ze současnosti, když si oba řeknou pravdu. A ta od Simona je fakt děs!

Catherine ( k Simonovi):
....."Tak proč jsi odešel? Všechny tyhle předstírané rébusy....Zatím jsi mi ale neřekl tu jedinou věc, kterou chci vědět. Co tak strašného jsem udělala, že tě to přimělo utéct?"
Nechával ji čekat. Jako když hodně pomalu hoří cigareta. Neměla tušení, jakou hru s ní hraje, ale pokud šlo o to, vyhnout se odpovědi na nevyžádanou otázku, měl lepší praxi než leckterý politik.
Nechtěla se nechat vodit loutkářem jako marioneta, ale měla pocit, že bude muset ještě dlouho spolupracovat, než bude konečně moct odstřihnout nitky, které ji k vodiči poutají.

Tuto přesvědčivou knihu doporučuji.

57 11.08.2019

Moc dobře popsaný tragický konec cara Mikuláše II., jeho rodiny a dalších blízkých. Autor se zaměřuje na život carské rodiny, nyní už bývalé, od únorové revoluce roku 1917 v Rusku až po vyvraždění bývalé carské rodiny v červenci roku 1918, tedy po další "slavné" říjnové revoluci.

33 09.08.2019

Tak tentokrát mě pan King až tak moc nepotěšil. Příběh by podle mě mohl být o polovinu kratší, vzpomínky Jessie se s obměnami pořád opakují dokola a příliš mě nebavily její vnitřní dialogy.
I tak Geraldovu hru hodnotím jako průměr, protože autor nedokáže napsat slabou knihu.

Jessie:
Především díky této myšlence, znějící podivnou ozvěnou Poeova "Havrana", náhle pochopila, co se tu vlastně děje, do čeho se to vůbec dostala, a padla na ni z toho náhlá a dokonalá hrůza.

41 09.08.2019

Kritik se mi líbil o něco méně než Výjimeční lidé, ale i tak se podle mě jedná o velice zdařilou knihu. Pan May píše fantasticky a jako bonus jsem se dozvěděla něco o vínech, jejich výrobě a degustaci.

Enzo podržel v ústech sametově hladký mok, nadechl se nosem a užíval si úžasnou chuť páleného dubu, aromatického červeného ovoce a kořenitého pepře. Když víno sklouzlo do žaludku, zanechalo na jazyku svěží lehkou kyselinku a v prázdných ústech dlouho doznívající tóny černého rybízu a lékořice. Enza ten zážitek na několik okamžiků zcela pohltil......

51 09.08.2019

Pěkný příběh. Enzo se mi moc líbí a bavilo mě luštění jednotlivých složitých indicií, vedoucích k odhalení vrahů. Jen úplný konec mi připadal trochu náhlý a možná přitažený za vlasy.
Ostrovní sérii jsem ještě nečetla, ale Výjimeční lidé jsou výjimečně dobrá kniha a doporučuji ji těm, kteří ji ještě nevzali do ruky. A celá tato série má vynikající obálky!

Enzo:
Noc už sotva mohla být jasnější. Jako pramínek kouře se po nebi táhla šmouha Mléčné dráhy. Tmou se propalovaly světelné body, jako by byla osázená drahokamy. Každý z nich byl sluncem a svou vlastní sluneční soustavou. Miliony sluncí. Možnost existence jiných forem života tam venku ve vesmíru mu připadaly bez hranic. A zároveň ho drtil pocit samoty.

Enzo: (vzpomíná na matku Sophie)
.......Sem šel tu noc, kdy zemřela. Tehdy neviděl důvod, proč dál žít. Stravoval ho zármutek a sebelítost, které ho táhly k propasti. Vše kvůli ní opustil a ona najednou už nebyla. Ale skoro jako by věděla, že bude potřebovat důvod žít, jeden mu po sobě zanechala. Maličký kousek sebe. Vřeštící uzlíček s růžovými tvářičkami a zalepenýma očima zavinutý do peřinek, který se Enzo skoro nedokázal přimět vzít do náručí. Tehdy v noci, když tu seděl a sváděl urputný boj se svými nejtemnějšími démony, představoval tenhle uzlíček jediné světlo v nesmírné černotě. Světlo, které ho táhlo z šílenství zpět k odpovědnosti, k životu.

59 09.08.2019

Autor popisuje cestu 6. Paulusovy armády k Volze, krvavé boje, při nichž padlo asi 500 00 ruských a 200 000 německých vojáků i hrůzné důsledky zimy a hladu. Jedná se o nejkrvavější bitvu hitlerovské války, která změní situaci na východní frontě.
Kniha je prokládána úryvky z deníků ruských i nepřátelských vojáků a civilistů a úryvky z dopisů německých vojáků.
Bitva o Stalingrad a konečná porážka hitlerovské armády je autorem téměř detailně popsána.

34 01.08.2019

Dobré ty bylo. Pětihvězdičková záležitost.
Autor přesvědčivým a podmanivým způsobem popsal události roku 1968 u nás až do příjezdu "osvoboditelských" armád Varšavské smlouvy. Praha roku 1968 je vnímána hlavně Lenkou (její rodiče byli krutě postiženi v komunistických procesech v 50. letech) a jejím současným přítelem Samem, britským diplomatem, a také anglickými studenty Jamessem a Ellie.
Je ohromující, že tento dnes už historický román tak dokonale ztvárnil britský autor.

Autorův postřeh na železnou oponu:
...Čeští a němečtí biologové zjistili, že jeleni obývající Český les se dodnes drží na své straně hranice, čeští na východě, bavorští na západě. Tihle jeleni nemohli být v dobách železné opony ještě naživu, takže to vypadá, že takovému chování je naučili jejich rodiče, možná prarodiče. Poslední stopy studené války se tak zachovaly jen v mozcích sudokopytníků druhu Cervus elaphus, jelen evropský.

Moc se mi líbilo autorovo vnímání hudby:
......,klavír a housle si vzájemně předávaly Janáčkovy hudební motivy, jednou s dětskou radostí, podruhé se zuřivostí zápolících bytostí a jindy jako milostné doteky. Melodie, které přenesly housle, klavír nemilosrdně rozsekaly staccatem, a pak se role vyměnily, rytmické téma klavíru rozcupoval bzukot rozzuřeného roje houslových not. Těsně před závěrem skladba dospěla k vrcholu v podobě napjatého příměří mezi oběma nástroji a pak téměř nepostřehnutelně vyšuměla do ticha, jako když někdo tiše stoná.

Je to moje první kniha od autora a ráda si od něho přečtu další. Tento román určitě DOPORUČÍM.

44 01.08.2019

Jen pro otrlé!
Tak já jsem si knihu půjčila v domnění, že se tam zase dozvím o životě a popravách známých osob, ale omyl, velký omyl! Nevím, jestli mohu knihu hodnotit, když jsem si přečetla jen prvních několik stránek- tedy rozsápání divou zvěří, utopení nebo zahrabání, stětí sekyrou a u ukřižování a narážení na kůly jsem to definitivně vzdala. Fakt hnus. Kniha si libuje v podrobnostech a detailech jednotlivých poprav a mučení. Zbytek jsem jen prolistovala-drcení, poprava mečem, uvaření zaživa, upálení zaživa, umění mučení,oběšení, stětí gilotinou, stažení z kůže, elektrické křeslo, plynová komora, smrtící injekce.
Pro čtenáře studující tyto záležitosti (to říkám bez ironie) a zajímající se o popravy a mučení napříč historií si kniha určitě své místo najde. Jsou tam také uvedena jména popravených, nejznámější popravy, fiaska při popravách, nejznámější kati atd. Pro mě ale tato kniha nebyla.

26 31.07.2019