ArwenAragorn komentáře u knih
Tak tohle mně vážně nesedlo. Nemohla jsem se začíst, přeskakovala jsem stránky a byla šťastná, že přišel osvobozující konec.
V knize se střídají dvě časová období - současnost a doba po 1. světové válce až po 60. léta. Je docela čtivá a vhodná jako oddechovka.
Výborný thriller s dokonale stupňovaným napětím, spoustou zvratů, spoustou mrtvých a nečekaným rozuzlením. Máte v něm pocit, že až na sympaťáka Davida Rakera jsou tady všichni padouši. Já jsem si přišla na své a určitě autora znovu vyhledám.
Jedna z těch hodně dobrých knih Henninga Mankella (tím nechci říct, že má nějaké špatné). Komisař Wallander se potýká se svými zdravotními problémy, věčně někde zapomíná mobil nebo pistoli a s celým oddělením hledají někoho totálně ujetého, který nemá rád "šťastné lidi". Pokud chcete vědět, kdo a jak ho nakonec dopadne, což je nádherný závěr knihy, neváhejte a čtěte! Doporučuji, stojí to za to.
Opět pecka - neobyčejně čtivé, drsné, napínavé a v závěru neočekávané. Přesto jsou pohnutky vraha dostatečně vysvětleny.
U tohoto spisovatele se snad nedá sáhnout po thrilleru, který by vás úplně nepohltil. Já mám přečteno za den (teda spíš noc), prakticky v kuse.
Teď si dám na uklidnění Sandru Brown.
Amnézie není vůbec nudná, jak někdo píše. Je strhující, napínavá, se spoustou zvratů a až do poslední stránky nevíte, co se s Mickey vlastně stalo. Je taky vzrušující sledovat, jak se Vincentovi postupně vrací paměť.
Je to velice čtivý thriller, který sice na "Řekni lituji" nedosáhl, ale pět * si určitě zaslouží.
Velmi dobrý příběh, jak je u autora zvykem, ale četla jsem od něj lepší knihy. Přesně to vystihuje kneslova, s jejím hodnocením se ztotožňuji.
Uprostřed černého lesa stojí osamocený dům a v něm se rozhodlo strávit pět lidí, z nichž každý má nějaké své tajemství, jeden víkend.
Mně se thriller moc líbil. Autorka píše poutavě a skoro od začátku do úplného konce vás drží v napětí, chvílemi jsem se i docela bála. I já jsem tušila, kdo bude zabit, ale jsem příliš nedovtipná , že jsem až do poslední chvíle nevěděla proč. Dávám plný počet * a opět zjišťuji, že i kniha s ne moc vysokým hodnocením mě může nadchnout.
Úžasná kniha, ke které se vždycky ráda vracím, která se neomrzí, z níž si pamatuji celé pasáže. Betty MacDonald je podle mě záruka kvalitního humoru, což u autorek (tím chci říct ženských) není moc časté. Hvězdiček by si zasloužila daleko víc, stejně jako její prvotina Vejce a já.
V knize je velmi dobře psychologicky propracovaná postava Grety, což se dá také od autorky, vzhledem k tomu, co vystudovala, předpokládat.
Přečetla jsem na jeden zátah, i když nemůžu říct, že bych byla v nějakém trvalém napětí. Myslela jsem si, že půjde o úplný nesmysl, nějakou snovou představu pomatené osoby, ale postupně jsem zjišťovala, že se hodně pletu. A oceňuji i "tajemnou" obálku.
Výborná čtivá detektivka, má spád i napětí, velmi dobře prokreslené postavy. Vraha jsem sice tipovala, ale to vůbec nevadilo. Určitě si ráda přečtu od autora další knihy a tuhle mohu doporučit.
Tak to byl ku*evsky dobrý příběh, pokud chci být věrná názvu knihy. Přečteno za dva dny, kniha prakticky nešla odložit. Neobyčejně čtivá, napínavá,má rychlý spád a je plná zvratů. A konec? Je to volba autora a on si vybral tohle řešení - podle mě vůbec ne špatné.
Ano, jak píše Joges, příběh s téměř mysteriózní zápletkou. A zase, podobně jako v knize "V lese visí anděl" jde o něco neobvyklého, mimořádného. A líbil se mně. Postupné, pomalé (to vůbec nevadilo) a napínavé odkrývání jednotlivých dílků skládačky. A že bylo podezřelých mraky!
Nahlédneme opět i do života Holgera Muncha a jeho blízkých, jejich problémů, tužeb, přání, do problémů a černých myšlenek Mii Krügerové...
Pokud mám srovnat obě knihy, Sova mě upoutala o něco méně, ale plný počet * si určitě zaslouží.
Na jedné straně vyšetřování zneužívání dětí, na druhé straně nebezpečný sociopat ďábelsky manipulující s lidmi. I Kim začíná být v nebezpečí.
Druhý díl série je opět vynikající, řekla bych, že i o něco lepší, než ten první. Ale jedná se o příběh úplně odlišný.
Škoda, že nemám k dispozici víc * než těch 5. Angela Marsons se u mě zařadila mezi autory, představující vrchol kvalitního thrilleru.
Hodně brutální příběh, který mně tentokrát úplně nesedl. Protože thrillery Roberta Craise jinak hodnotím hodně vysoko, myslím, že odebrání jedné * bude v tomto případě spíš vyjímkou.
Tentokrát uberu jednu *. Sérií s Alexem jsem teď četla víc po sobě a tahle mně přišla slabší. Nejsem tak přísná jako čtenář, ukrytý pod přezdívkou soukroma, ale v podstatě s jeho hodnocením musím souhlasit.
Další díl s komisařkou Katie Maguireovou se četl dobře. Bylo tam kromě pátrání po brutálním vrahovi a surovém obrázku prostituce a obchodu s bílým masem nahlédnuto i do jejího soukromého života (tentokrát ne zrovna moc šťastného). Tato kniha se mně zdála slabší než první dvě, přesto si myslím, že si plný počet * zaslouží.
Po mnoha letech se objeví stará partitura a za ní zůstávají spousty mrtvých. Komisař Marthaler je mně sympatický, detektivka se mně docela líbila, ale k plnému počtu * tam přece jenom něco chybí.
Jsem velmi spokojena. Po pomalejším rozjezdu se napětí detektivky postupně zvyšuje, až docházíme k hrůznému motivu, který se týká pohřešovaných dívek. I zmizení poslední dívky je v závěru vysvětleno. Ale je tu ještě prolog - a ten mě vážně dostal!
K atmosféře knihy hodně přispívá i mrazivé a bezútěšné prostředí severního Vermontu.