Astonius komentáře u knih
Na tohle člověk musí mít věk... Když jsem četla jako dítě, otravovalo mě to a nerozuměla jsem tomu, stejně jako teď můj syn v rámci povinné četby, ale když jsem si od něj knihu půjčila, překvapilo mě, kolik věcí se mě dotklo a dojalo. Člověk musí na to mít něco odžito... Básně jsou to nádherné, pomocí stručných slov malují obrazy ve fantazii čtenáře.
Kniha vypráví nevšední příběh, u kterého čtenář nijak nedokáže odhadnout děj, příběh, který hned od začátku člověka chytne a i když ten základní fakt je, že hlavnímu hrdinovi zničehonic vyrostly na hlavě rohy, přijme to jako naprosto reálný problém, o kterém přemýšlí i v době, kdy knihu zrovna nečte. Autor velmi chytře a promyšleně vypráví pomocí situací, které často skáčou v čase, ale i když to není přesně specifikováno, čtenář se bez problémů orientuje a postupně odkrývá všechna tajemství, která jsou tam schovaná. Tomu, kdo to nečetl, možná připadá podle anotace, že půjde o hroznou slátaninu, ale ve skutečnosti je to příběh velmi citlivý, dojemný, občas humorný a občas brutální, zanechávající v hlavě plno témat k přemýšlení. Tohle se nedalo přesně zařadit do jednoho žánru, člověk si v tom našel detektivku, příběh lásky, fantasy příběh, thriller, horor či psychologické drama, vše vzájemně propojené a vytvářející velký ucelený obraz. A nemusím snad ani opakovat to, co se tady píše skoro v každém komentáři, že jsem ráda, že mladej King ukazuje, že v něm bude mít starej King důstojného nástupce :-)
(SPOILER) Mám ráda dlouhé knihy...., ale jen v případě, kdy mi to něco dává - bohatý děj, detaily, stupňující napětí. To nebyl případ této knihy. Přišlo mi, že autorka se vydala na začátku z toho nejlepšího a pak už šla kvalita dolů - kolem strany 350 jsem po asi 3 týdnech čtení pocítila, že pokud to nedojedu zrychleně, asi to odložím. To mluví o tom, jak moc jsem byla napjatá, jak to asi dopadne.... Přitom zpočátku jsem byla opravdu nadšená - zajímavě rozehraný příběh, sympatický hlavní hrdina, normální postavy a prostředí blízko místu, kde žiju, neokoukaný námět. Navíc sloh, který přinášel krásné postřehy a nevšední přirovnání. Jenže si to tohle kouzlo prostě neudrželo. Pro mne se to ztratilo v mase balastu a jalových vyplní, které sloužily jen k oddálení tušeného vyústění celého příběhu. Škoda, seškrtat by to chtělo. Ale to je jen můj názor. A ještě jedna věc - úplně mě vytáčela ta milostná naháněcí linka ze strany Hanky... :-)
Bohužel si myslím, že těch bezmála 600 stran tomu uškodilo. Kniha měla celkem neotřelý nápad a hlavní hrdiny, ale jinak jsem se bohužel nudila. Mám ráda dlouhé knihy, když vím, že to má svůj účel - bohatý děj nebo gradaci, ale tady to byla omáčka, při které mi často odbíhaly myšlenky jinam a četla jsem bez zájmu. Policejní vyšetřování bylo jak z dětských představ nebo televizních seriálů, jednotliví členové týmu se svými problémy a mnohdy neprofesionálním chováním by byli u policie těžko trpěni a způsob, jakým se mezi ně dostal "mentalista", tedy kouzelník z jeviště, byl taky neuvěřitelný. Ono šlo o vyšetřování bestiálních vražd a policejní odborníci a psychologové byli pominuti, protože náš svérázný hlavní hrdina byl vyšetřovatelce doporučen sice od pochybné osoby na pochybném místě, ale udělal na ni dojem... Od té doby ho tahala všude s sebou, na místa činů, vrcholné schůzky vyšetřovacího týmu, k výslechům osob, prostě se něco šustlo a už mu volala a někde ho vyzvedla. To tedy musela být policie hodně zoufalá. No, celé vyústění všech těch neuvěřitelných vražd bylo také dostatečně šokující, takže splněno, první díl si mohou autoři odškrtnout a mohou se pustit do dalších několikaset stránkových výplodů dílů dalších... Tentokrát ale už beze mě :-)
(SPOILER) Dobře, dávám 3 hvězdy, i když tomu přidávám kvůli stylu, který se mi líbil. Nevím, co se stalo po polovině knihy, ale jako by autorovi najednou přeskočilo a "začal běsnit". Tak hezky rozjetý příběh zabít takovou slátaninou, to je věčná škoda. Za mě se to už ke konci nedalo číst, přeskakovala jsem v textu ty neuvěřitelné popisy mučení, mrtvol a zabíjení, které byly vymyšlené asi pro... Koho?... Tohle bylo daleko za hranicí mé ochoty brát ten příběh trochu vážně a strašidelné pohádky vymyšlené silou na efekt mě číst nebaví. Do poloviny to mělo úroveň, byla to příjemně rozehraná detektivka s hlavním hrdinou, který navíc ztratil paměť - kdyby to pokračovalo chytře v tomhle duchu, mohlo z toho být něco mimořádného. Ke konci jsem si říkala, že by mě asi ani nepřekvapilo, kdyby za vším stál hrabě Dracula... :-)
(SPOILER) Nebylo to špatné, ale chybělo tomu prostě "něco"... :-) Rozhodně šlo o čtení pro ženy, které dokážou pochopit myšlenky hlavní hrdinky a její pocity, ale vzhledem k tomu, jaké jsou popisovány životní pohromy a problémy, děj neustále plynul tak nějak bez emocí, bez gradace, vše jsem pozorovala jakoby z dálky a moc se mě to nedotýkalo. Na úplném konci do sebe i nejmenší detail na milimetr zapadl a jestli neumřeli, žijí do dnes :-) Žádná hloubka v tom nebyla a děj byl v mnoha ohledech předvídatelný. Po pravdě jsem byla ráda, že mám dočteno.
(SPOILER) Po dvou třetinách, kdy se kriminální zápletka sama od sebe vyřešila, mě to rázem přestalo bavit a poslední část z budoucnosti jsem četla s pocitem nutnosti strpět zdlouhavé řeči o katastrofických scénářích, které by mohly nastat. Tahle poslední část byla pro mne přitažená za vlasy a už to neudrželo mou pozornost. Řešený problém nechci nijak zlehčovat, ale to nebezpečí by na mě působilo úderněji, kdyby byl prostě dotažen do nějakého méně optimistického konce ten únos - chápu, že se do toho autorce asi nechtělo, ale takhle to pro mne ztratilo sílu. Pochválit musím její sloh, ten je krásný a nápaditý, zapsané myšlenky obou hlavních hrdinek v sobě měly hodně zajímavých postřehů.
(SPOILER) I přesto, že jsem se zpočátku nedokázala začíst tak, jak jsem doufala, postupem času jsem se od knihy už nemohla odtrhnout. A tohle fungovalo přímou úměrou až do konce, u kterého jsem si pořád říkala, že i když už všechno podstatné víme, snad se ještě něco na těch pár zbývajících stránkách stane. A stalo.... :-) Perfektní počtení to bylo s bezvadnou gradací děje a s neuvěřitelným koncem. Navíc když člověk vezme v potaz, kdy to bylo napsáno a které motivy se ve skutečném životě i vyplnily.... Doporučuji.
(SPOILER) Od knihy, která má bezmála 90 %, jsem opravdu čekala mnohem víc. Hlavně jsem, zdá se mi, nečetla knihu, ale filmový scénář, kde skutečnost byla ohýbána plně dle potřeb autora, logika velmi pokulhávala a pokud náhodou už nešlo vysvětlit nějakou část alespoň trochu uvěřitelně, napsal tam autor "neptejte se mě, jak to věděl" a šel od toho. Na přebálce někdo jako vějičku na knihu napsal, že prý se čtenář může těšit na skutečný čtenářský zážitek - to je v jistém smyslu pravda, ale bohužel to nebylo z "vybroušeného vypravěčského stylu", jak je avizováno. Sloh, který nepoužívá přímou řeč, měl zřejmě evokovat ten "noir román", no budiž, ale způsob toho vyprávění nijak oslňující nebyl. S hlavní postavou jsem soucítit nedokázala a láska nebeská mezi pasákem a šlapkou mne nedojímala. Některé scény s mačetou jak vystřižené ze Sin City by se na plátně vyjímaly dobře :-) Knihu bych doporučila možná mládeži nebo někomu, kdo moc nemá načteno.
Nikdy bych nevěřila, že mě bude tolik bavit kniha o šachu. Bylo to geniálně napsané, tak, že člověk, který nemá o této hře ani potuchy, naprosto rozumí, o co v těch partiích běží, popisované vývoje událostí chápe a děj prožívá chvílemi jak napínavý thriller :-) Byla to kniha, které podobnou jsem ještě nečetla a byl to pro mě nový zážitek. Trochu mi chybělo občas nějaké hlubší zamyšlení, něco, co by dobrý příběh pozvedlo ještě o tu jednu hvězdičku výš, abych si neříkala jen, jak dobré to bylo, ale abych z toho byla úplně paf :-)
(SPOILER) Říci o autorovi, že jeho fantazie je neuvěřitelná a jeho spisovatelské řemeslo dokonalé, je sice pravdivé, ale velmi slabé označení toho, co v této knize dokázal. Navíc skutečnost, že největší akční scény probíhají jen v hlavách a myšlenkách propojených osob, přitom tak reálně a uvěřitelně podané, je důkaz o absolutním mistrovství S. K. - člověk hltá příběh, stránky mizí pod rukama, přitom např. na 200 stranách by pro film mohl být jen záběr na člověka, který řídí auto :-), protože celé to drama se mu odehrává jen v hlavě. Absolutně obdivuji námět, zápletku a pospojování všech sebemenších detailů do jednoho ohromného příběhu, který drží pokupě a nemá hluchá místa. Kniha dává hodně materiálu k přemýšlení vůbec na téma mimozemského života, co by bylo, kdyby...., ale i na další úvahy ohledně nebezpečí, jaké by mohlo hrozit z vlastních řad v případě neznámé infekce, o síle přátelství a dalších těžko vysvětlitelných jevech mezi nebem a zemí. Vím, že King není autorem, který by byl řazen k "hodnotnějším" spisovatelům v klasickém slova smyslu a jde spíš o mainstream a "brak" , ale je to věc názoru a já jeho tvorbu upřímně obdivuji. Většinou se dokáže dotknout toho, co mne zajímá a to takovým způsobem, který mě pohlcuje. Knihu doporučuji bez debat :-)
(SPOILER) Abych pravdu řekla, nic světoborného. Nevadil mi styl - naopak, způsob, jakým je to psáno, velmi umocňoval vypravěčku knihy a její vrstevníky i způsob myšlení takto starých dětí. Jen se mi zdá, že se v příběhu nic moc nedělo. Už jsem byla skoro na konci a všechno stále byly jen nějaké dohady a domněnky, co se asi děje, vypadalo to, že naše hlavní hrdinka bude vše sdělovat stále jen zprostředkovaně. Ne, že bych nějak pásla po detailech, ale od knihy na toto téma jsem je očekávala. Skončilo to v době, kdy bych celý příběh teprve chtěla poznat, tedy vyšetřování Mirka s podrobnostmi, které by vyšly najevo i s jeho soudním potrestáním. Tento příběh byl pro mě jen popisování pocitů pubertální dívky vyrůstající v neutěšených rodinných podmínkách a fixující se na divadelní kroužek a jeho vedoucího. Když se děj konečně pohnul, byl konec.
Celou sérii mám už přečtenou a nyní jsem se vrátila k Rolandovi ve formě audioknihy. Zážitek to byl trochu odlišný, je to prostě jiné, když si člověk čte svým vlastním tempem v hlavě nebo poslouchá, jak mu předčítá někdo jiný. Můj názor na knihu to nezměnilo, i s vědomím všeho, co bude následovat v dalších dílech, bylo zajímavé znovu si poslechnout, čím to začalo a jaký Roland vlastně v tomhle prvním díle byl. No a text je stále stejný a pro mě bezchybný. Musim ale po pravdě napsat, že mám trochu problém s výběrem interpreta. Absolutně nic nemám proti panu Teršovi, ani proti jeho přednesu, prostě se mi ale nehodí jeho hlas na čtení zrovna této knihy. Je to můj subjektivní názor a možná je to hloupost, ale představovala bych si hlubší mužský hlas a i když jsem si říkala, proč to řeším, musím říct, že čím déle jsem poslouchala, tím víc jsem si to uvědomovala. Tohle byl hlas, který si umím představit při čtení nějakých komických lehkých záležitostí, ale pro temný tajuplný příběh pistolníka by to chtělo i hluboký ponurý hlas, kterému bych toho osamělého střelce věřila víc :-)
(SPOILER) POZOR SPOILERY!!! - - - - - Čtenářské hody to pro mě byly..... :-) Do poloviny na 5 hvězd bez debat, všechny ty přípravy, vymýšlení krytí a úniku, všechny složité podrobnosti a myšlenky včetně akce, nemohla jsem se odtrhnout. Když došlo na to hlavní, oči letěly po textu a nestíhala jsem otáčet stránky. Pak pro mne nastal zlom, který tu jednu hvězdu sundal, protože jsem prostě dál chtěla číst o osamělém střelci, velmi chytrém muži s těžkou minulostí a o promyšlené přípravě msty. Že se to začalo ubírat trochu jinak, s tím jsem se pak smířila, ale už jsem se nezbavila dojmu, že všechny ty akce následně nějak lehce vycházejí a vše jde jak po drátkách. Taková chvílemi trochu až jakoby naivní pohádka. S úplným závěrem jsem ale spokojená, ten zanechal takový nerozhodný pocit balancující mezi "je to spravedlivé" a "je mi líto"... V každém případě to bylo perfektní čtení - po dlouhé době zase kniha, co stála za to a opět to musel být King, kdo jiný....
Musím říct, že od knihy s tak vysokým hodnocením jsem měla daleko větší očekávání. Čekala jsem mnohovrstevnatý a do hloubky jdoucí příběh plný moudra a zajímavých úvah s prvky chytrého humoru, ale bohužel tohle plynulo po povrchu a nějak jsem to autorovi vůbec nevěřila. Za mě to moc tlačilo na pilu, postavy byly černobílé a vzdálené životu, sousedé byli otravní a většina odvyprávěných situací nezajímavá. Nemohla jsem se zbavit myšlenky, že autor si dal za úkol napsat nějaký "doják", tak tam dal všechno, co ho napadlo ohledně životních pohrom a navrch si řekl, že by to ještě chtělo zvíře, protože bude úspěch zaručen :-) Chování kocoura bylo nepřirozené a samotný Ove mi nebyl na konci knihy o moc sympatičtější než na začátku :-) Bylo to jen takové vyprávění příběhu, které jsem nijak neprožila, nedokázala jsem se vcítit a neměla jsem k hlavní postavě žádné sympatie. Příběh byl vymyšlený sice s mnoha zápletkami, ale chtělo by je zapustit do hloubky pomocí myšlenek a rozhovorů. To je pro mě ta hlavní známka kvality, to něco, co pro mne odděluje skvělé knihy od těch méně skvělých.
(SPOILER) Pokud bych měla uvěřit všemu tomu za vlasy přitaženému ději, který autorka vymyslela, tak dobře, je to kniha a chci se nechat unášet, ale prostě nemohu uvěřit předpokladu, že by někdo po nějaké době vůbec nepoznal člověka, se kterým žil, i když by se o to ten dotyčný snažil. Navíc aby s ním zase začal žít a myslel si, že je to někdo jiný... To je prostě báchorka pro děti a je to tam proto, že je to v příběhu nutné, aby ho to drželo pohromadě,jinak by nebylo o čem psát. Dost dobře nedokážu pochopit, že takováhle kniha vůbec vyšla, asi mám úplně jiné představy a požadavky na logiku v knize, která by měla popisovat realitu a není např. scifi. Další věc byl ten strašně jednoduchý styl vyprávění - hlavní hrdina dokola rozebíral jen vzniklý problém, nic jiného v životě asi neměl a nic bližšího se o něm člověk nedozvěděl. Do příběhu bylo zahrnuto jen pár postav, takže šlo velmi brzy uhodnout, kdo za vším asi bude vězet. Přišlo mi to spíš jen jako koncept autorčina nápadu k rozpracování. Nejlepší byl začátek, kdy se čtenář seznamuje se zápletkou, pak už to jde dolů, je to nudné, stále dokola se opakující a nijak se nerozvíjející. Slabé, nezajímavé, nelogické, s nesympatickými postavami, ztráta času, nedoporučuji :-)
(SPOILER) Síla téhle knihy je rozhodně v atmosféře. I přesto, že to nebylo příliš dějové, jsem ke knize byla doslova přikovaná a nutilo mne to zjistit o rodinných vztazích a vykreslené záhadě všechny podrobnosti. Velice jsem ocenila, že autorka nepoužila v příběhu takové ty berličky ve formě nedorozumění, nemožnosti promluvit si o daném problému nebo skrývání pravdy průhlednými vytáčkami, aby nahnala stránky - naopak, když nastal problém, úplně normálně si o tom zúčastnění dokázali promluvit a vyjasnit si to. Nebyl to žádný thriller, pokud mohu soudit, ale rodinné drama, ale námět a vůbec celý děj byl tak neotřelý a uvěřitelný, že jsem to četla s radostí a napětím. To konečné rozuzlení mě však zklamalo - sice to bylo šokující a nečekané odhalení, ale pro mne bohužel i krajně nevěrohodné, za což šla jedna hvězda dolů. Kdybych ten závěr měla přijmout, tak si rozhodně nedokážu představit další pospolitý život jednotlivých členů té rodiny s vědomím pravdy...
Tenhle příběh mě nepochybně donutil k přemýšlení o Piranesim, o tom, co je to zač, kde žije a co to vůbec všechno má znamenat. Také je to příběh naprosto originální a nic podobného jsem ještě nečetla/neposlouchala. Po pravdě řečeno je to ale také příběh, jehož konce bych se zcela určitě nedobrala, pokud bych četla jako klasickou knihu, to vím naprosto jistě. Poslouchala jsem v bezvadném ztvárnění pana Plesla a jedině jeho způsob podání a skutečnost, že u toho můžu dělat nějaké domácí práce, mi umožnily dobrat se konci. Zase tolik oslňující mi to nepřišlo a zejména první polovina knihy musí být na čtení dost úmorná..... :-)
(SPOILER) Za mě tomu chyběla jiskra. Román je sice přesně takový, jaký se tváří a co od něj čtenář očekává, ale tou jednoduchostí mě zklamal. Poté, kdy se hlavní hrdinové přenesou do minulosti (zdlouhavě a zbytečně popisovaným úvodem), je to fakticky jedno velké nekončící dobrodružství, které mi bohužel připadalo jako pohádka pro děti. Vzhledem k tomu, že si myslím, že by všichni zemřeli hned při prvním popisovaném útoku - a vzhledem k tomu, že se tak nestalo, pochopila jsem, jak to bude dál fungovat, takže jsem se o ně už nijak nebála a četla s přesvědčením, že se stejně ze všeho dostanou. Kniha čtivá, to opravdu je - krátké kapitoly, dobrodružství, absence hlubších charakterů, ale ta nenáročnost však brzy začne nudit, možná by mohlo zaujmout mladé čtenáře.
Detektivní a psychologický vesnický příběh se soudním vyústěním. Poslouchala jsem jako audioknihu v perfektním podání Igora Bareše a i když jde o poměrně jednoduchý a obyčejný případ, právě pro svoji uvěřitelnost a podání to bylo strhující. No a když si člověk najde potom ještě nějaké odborné rozbory, jak na dílo nahlížet, přináší to i spoustu materiálu k zamyšlení :-)